Nachtnebef, známý též pod jménem Nektanebis (starořecky Νεκτανεβώ, Nektanebó), byl staroegyptský faraon pocházející z 30. dynastie, který vládl přibližně v letech 380362 př. n. l. [3]

Nachtnebef I.
Nectanebis Cheper-ka-ré
Busta Nectenebo I.s korunou Chepreš
Busta Nectenebo I.s korunou Chepreš
Doba vlády380362 př. n. l.
Rodné jméno
N5G38<
N35
M3
Aa1
X1
D40
V30
I9
>
Nachtnebef
Trůnní jméno
M23L2<
N5L1D28
>
Cheper-ka-re
Horovo jméno
G5<h1
V13
U2
D36
h1>O33
 Tyemaa
Jméno obou paní
G16O34
U22 M13
Semenjtauy
Zlatý Hor
D4Z1R8Z1R8Z1R8U6
Irimernecheru
ManželkaAudjashu [p 1][1]
PotomciTaos, Tjahapimu [2]
OtecDjehor [p 2]
Narození5. století př. n. l.
Úmrtícca 362 př. n. l.
HrobkaSebenntyos [p 3]
Některá data mohou pocházet z datové položky.
 
Nechtenebef nabízí svou vitalitu bohů Amonovi a jeho manželce Mut [p 4]
 
Stéla dekretu Nachtnebef(a) I. faraon přináší obětiny bohyni Neith a v textu jí přiznává další dary[1]
 
Faraon Nachtnebef I. před bohyní Hator

V roce 380 př. n. l. Nachtnebef sesadil a zavraždil předchozího panovníka Nefaarudže II., čímž dal vzniknout poslední staroegyptské dynastii, které vládli egyptští králové. Během své vlády musel čelit útokům ze strany Perské říše, v čemž mu příležitostně pomáhaly vojska z Athén či Sparty. Úspěšně odolával Peršanům vedených Ataxerxésem II. a satrapou Pharnabazus o znovu dobytí Egypta v období 377–373 př. n. l.[4]
Nachtnebef I. se však od svých předchůdců poněkud odlišoval. Byl očitým svědkem nedávného urputného zápasu mezi soupeřícími vojevůdci a lépe než většina z nich pochopil zranitelnost pozice na trůnu. Jako voják věděl, že vojenská síla je předpokladem politické moci. Proto bylo jeho prioritou, v zemí žijící pod neustálou hrozbou perské invaze, že by měl být ...mocný král, který střeží Egypt, měděná zeď, která chrání Egypt“.[4]

Obnova tradic

editovat

Nachtnebef ale také naznal, že samotná vojenská síla nestačí. Egyptský královský majestát vždy fungoval nejlépe na psychologické bázi vycházeje z dávných tradic egyptského náboženství. Chtěl jednoznačně ukázat, že je faraonem ctícím tyto tradice. Proto již v počátku vlády přidělil desetinu královských příjmů vybraných v Naukratis, od celních poplatků z říčního dovozu a daní uvalených na místně vyrobeném zboží, do chrámu bohyně Neithy[5] v Sais. Dokládá to obdivuhodný nález dvou téměř identických stél.[p 5][6] Obě verze stély, obsahují jednak náboženské symboly a téměř shodný text dekretu Saïs.[p 6] Král si taktéž přál opět vidět obřady, které na stéle zobrazují jeho obětiny pro svatyni v Saïs a kultu bohyně Neithy. Cílem této reprezentace bylo zvěčnit jeho darování bohyni, stejně jako jeho účast a věčné začlenění do běhu slunce, které zaručují jeho nabídky bohyni a tedy i prvořadý náboženský význam.[7]Tím se dosáhlo dvojího cíle – usmířit své saitské rivaly a zároveň podporovat svůj vlastní obraz zbožného krále. Následovala další obdarování, v neposlední řadě chrámů Horuse v Edfu.

Monumenty

editovat

Nachtnebef je rovněž znám jako velký stavitel, který během své dlouhé a stabilní osmnáctileté vlády nechal postavit velké množství monumentů chrámů a opravit staré chátrající. Zbudoval chrám na ostrově Philae zasvěcený bohyni Esetě.

M23
t
L2
t
V30
N16
N16
<
N5L1D28
>N5
G38
V30
N28
<
n
x t
D40E23
f
>N5
U16
t
H1 t
N16
N16
Q3
U21
n
t
U15
Aa15
O24S34N5
Z1
W19

Král Horního a Dolního Egypta, vládce dvou zemí, syn (boha) Re, pán kultovní koruny boha Re,
která září nad zemí, zjeven (bohem) Amonem, ať žije jako Re.[p 7][8][9]

Zachovaly se památky v el-Kábu, Mennoferu, Edfu a Džanetu.[10] Před pylonem Ramesse II. v Chemenu nechal vztyčit svoji stélu a v Karnackém chrámu postavil 1. pylon.[3] Kolem roku 365 př. n. l. přizval ke spoluvládě svého syna Džedhora, který se po jeho smrti v roce 362 př. n. l. stal nástupcem na trůnu.
Je příznačné, že na řadě zachovaných památek na Nachtnebef (a) I. je jeho podoba, případně i celé postavy, byly po jeho smrti odtesány, se zřejmým záměrem vymazat ho z paměti. V egyptské mytologii to byla velká pohana. Nicméně v dokumentovaných artefaktech jsou čitelné neporušené kartuše, které ozřejmily původního majitele – Nachtnebef(a) I.   Ta poničení památek nelze přičítat jeho synovi a nástupci Džedhorovi, ale patrně jeho synovci Nacetenebem II., který s pomocí svého otce generála Tjahapimu[2], podvodně usurpoval trůnu a prohlásil se faraonem. Džedhor uprchl a skrýval se u Pešanů v Súsach.[11]

Fotogalerie

editovat

Poznámky

editovat
  1. dcera řeckého generála Kabrias(e)
  2. vojenský velitel guvernoratu El-Gharbya
  3. město v deltě Nilu
  4. odtesaní podob za vlády Nachthareheba
  5. Stéla Neukratis byla nalezena 1899, druhá, vyzvednutá z moře poblíž Abúkiru až v roce 2001
  6. rozdíl v textu je jen v 13. řádku.
  7. zápis v chrámovém komplexu Amona v Karnaku

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nectanebo I na anglické Wikipedii.

  1. BUNSON, Margaret. Encyclpedie of Ancient Egypt [online]. New York: Facts On File, Inc., 1991. S. 266. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-08-30. (anglicky) 
  2. a b LLOYD, Alan. Egypt, 404-332 B.C. in:The Cambridge Ancient History vol. VI. [s.l.]: Cambridge University press, 2008. S. 366. (anglicky) 
  3. a b SHAW, Ian. Dějiny starověkého Egypta. Překlad Daniela Feltová. 2. vyd. Praha: BB/art, 2010. 525 s. ISBN 978-80-7381-860-9. S. 500. 
  4. a b WILKINSON, Toby. The rise and fall of ancient Egypt. New York: he Random House Publishing Group, 2010. Dostupné online. ISBN 978-0-679-60429-7. S. 303–305. (anglicky) 
  5. Neith Egyptian goddess [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. The stele from Thonis- Heracleion [online]. Oxford: 2012. Dostupné online. (anglicky) 
  7. VON BOMHARD, Anne.Sphie. The Decree of Saïs The Stelae of Thonis-Heracleion and Naukratis. [s.l.]: Oxford Centre for Maritime Archaeology, 2012. ISBN 978-1-905905-23-2. (anglicky) 
  8. FAULKNER, Raymond. A Concixe Dictionary of Middle Egyptian [online]. Oxford: Grifith Institue Asmolean Museum, 2017. Dostupné online. (anglicky) 
  9. SALEN, Eslam; Rasha Mostafa Omran. The Gateways of King Nectanebo I at Karnak Temples' Precinct [online]. Fayum University, 2015. Dostupné online. (anglicky) 
  10. GRIMAL, Nicolas. A History of Ancient Egypt. [s.l.]: Blackwell Books, 1992. 528 s. Dostupné online. ISBN 978-0631193968. S. 377. 
  11. CLAYTON, Peter. Chronicle of the Pharaohs [online]. Thames & Hudson, 2006. S. 171–173. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat

Henry Preater Colbrun, The Archeology of Achaimenid rule in Egypt; PhD disertation,University of Michigan, 2014