Nachthareheb

Nachthareheb, známý též jako Nektanebos nebo Nachtnebef II., byl posledním faraonem 30. dynastie. Je to také poslední egyptský faraon, který právě pocházel z této země. Po něm v Egyptě vládli pouze cizí panovníci až do období středověku. Vládl v letech 360–343 př. n. l.[3]

Nachtnebef II.
Nachthareheb, Nektanebés iI.
Busta Nachnebef II.
Busta Nachnebef II.
Doba vlády380-343 př. n. l. [1]
Rodné jméno
N5G38<
C9U7
D40
G5W4
 
t
O49
>
Senedyemibra Setepenamón
Trůnní jméno
M23L2<
C2C12sM29ib
Z1
U21
n
>
Najthorhebyt Meryhathor
Horovo jméno
G5<h1
U6N18
N18
G19V31
I6
O49
h1>O33
 Merytauy Ten, kdo miluje Dvě země[p 1][2]
Jméno obou paní
G16sh
r
F34R8G43
Seheruibnecheru
Zlatý Hor
G8z
mn
N35
U32h
p
G43Y1VZ3
Semenhepu
Otecgenerál Tjaihepimu[p 2]
Matka?
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Počátek vládyEditovat

 
Nachtbenef II. nabízí bohu Re kadidlo
 
Bůh Horus ochraňuje Nachtnebef(a);; Metropolotní Museum New York
 
Obelisk faraona Nachtnebef(a);British Museum, Londýn.
 
Ruina chrámu v Behbeit El Hagar

Králem se stal během vojenského tažení svého bratrance, faraona Džedhora do Persie, který když byl v Sýrii, rozhořel se odpor k jeho povýšenosti a neúměrnému a tvrdému výběru daní, spor s jeho řeckými spojenci a později i s vlastními vojáky. Džedhor tyto spory a nevraživosti skončil svým útěkem k Peršanům až do města Sús. Po jeho útěku převzal Nachthareheb, do té doby správce země, vedení nad vojskem a odvedl je zpátky do Egypta. Prohlásil se za faraona a za trůnní jméno přijal jméno svého děda Nachtnebefa I. Během vlády jeho předchůdce se země dostala téměř na okraj vzpoury, Nachnebench II. jí však zajistil stabilní vládu, rozvoj a prosperitu. [4][5]

Války s PeršanyEditovat

Nachtnebef, který za vlád předchůdce byl správcem země a disponoval prostředky země, je po vypuzení Džedhora a usednutí na trůn, využíval hlavně ke stavbě a obnově starých chrámů a posílení vojenské moci. Obnovil přátelství a spojenectví s Řeky a Kypřany, s vědomím, že nebezpečí obnoveného perského útoku na Egypt bylo stále vážné. Tento útok přišel v roce 350 př. n. l., Egypťané jej však odrazili. Přálo jim totiž velké štěstí. Peršané chtěli totiž obejít pohraniční pevnosti, ale zabloudili v poušti, když se pak dostali k Nilu, bylo právě období záplav, spousta perských vojáků v nich nalezla smrt. Vysílené a zoufalé zbytky vojska poté napadly pevnost Pelúsion [p 3]. V bitvě o tuto pevnost Egypťané a Řekové Peršany na hlavu porazili. Tohle bylo poslední vítězství Egypťanů ve válce, ve které se bojovalo naposled na území jejich země a pod standartami jejich starých bohů a králů. Po tomto vítězství mohl Nachtnebef válku přesunout na území Persie, přednost však dal míru. Nejspíš si myslel, že Persie se z této porážky nevzpamatuje. V roce 343 př. n. l. se však perská vojska, která tentokrát vedl samotný král Artaxerxés III., dala do pohybu a již na podzim téhož roku, stála opět před Pelúsiem. Pevnost ale statečně vzdorovala perskému útoku. Poté se Artaxerxés rozhodl, že do Egypta pronikne po Nilu. Povedlo se mu to u západního ramene, kde se střetl se sborem řeckých žoldnéřů, ti však v následném boji podlehli perské přesile. Peršanům potom padlo do rukou město Bubastis. Artaxerxés měl volnou cestu k Mennoferu. Možnosti, že by obsadil bývalé hlavní město celého Egypta, se ihned chopil. Jestli do města dorazil dřív Artaxerxés či Nachthareheb, není jasné. Jisté je to, že Nachtnebef II. město obětoval bez boje a stáhl se, i když měl vojsko, které čítalo 40 000 řeckých a libyjských žoldnéřů a 60 000 egyptských vojáků. Jakmile se vzdal obrany Mennoferu, naložil na loď tolik drahocenností, kolik unesla, a odplul proti proudu Nilu na jih do Núbie. Zde mu byl udělen azyl.[4]

MonumentyEditovat

Nachtnebef II. ve stavebních činnost navázal na svého děda Nachtnebefa I. opravil a rozšířil řadu starších chrámů, [4]věnoval kněžským chrámům řadu darů.[6] V památkách po celé zemi se nacházejí nápisy s jeho jménem, jako jsou v Heliopolis, Athribis [p 4][1], Bubastis a Sebennytos a významného chrám v Behbeit El Hagar [p 5] zasvěcený bohyni Isis. Zmíněné stavby nesou také stopy po následných vkladech z Ptolemaiovské éry. Jeho podpora náboženských staveb a kněžství obecně byly motivovány jeho snahou o veřejnou legitimizaci jeho vlády získané uzurpací trůnu.[6][4]

EpilogEditovat

Vláda Nachtnebef II. ukončila několik tisíciletí vlád egyptských dynastií, i když přerušovanými přechodnými obdobími, prolínajících egyptskou kulturní linii a posloupnosti až do posledních egyptských faraonů, ukončenou perskou nadvládou.[7] Tu však po zhruba deseti letech nahradila řecko-římská doba. Nicméně po smrti Alexandra Velkého na trůn nastolené dynastie Ptolomáiovců navázali na kulturní odkazy egyptských faraonů a v mnoha případech je dále rozvíjeli.[8]

PoznámkyEditovat

  1. Vádí Hammámat
  2. bratr Džedhora
  3. město na vstupu do delty
  4. současné město Tell Atrib
  5. severně od Sebennytos

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nectanebo I na anglické Wikipedii.

  1. HORNUNG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky) 
  2. BUDGE, Wallis. The King of Egypt vol. II. London: [s.n.], 1908. S. 100-101. (anglicky) 
  3. BUNSON, Margaret. Encyclpedie of Ancient Egypt [online]. New York: Facts On File, Inc., 1991. S. 266. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b c d WILKINSON, Toby. The rise and fall of ancient Egypt. New York: he Random House Publishing Group, 2010. Dostupné online. ISBN 978-0-679-60429-7. S. 305. (anglicky) 
  5. FAULKNER, Raymond. A Concixe Dictionary of Middle Egyptian [online]. Oxford: Grifith Institue Asmolean Museum, 2017. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b MYŠLIWIEC, Karol. The Ewiling of Ancient Egypt [online]. London: Cornell University, 2000. S. 167. Dostupné online. (anglicky) 
  7. CLAYTON, Peter. Chronicle of the Pharaohs [online]. Thames & Hudson, 2006. S. 171–173. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Architektura za Ptolemaiovců [online]. 2022. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat

Henry Preater Colbrun, The Archeology of Achaimenid rule in Egypt; PhD disertation,University of Michigan, 2014

Související článkyEditovat

Předchůdce:
Džedhor
  Egyptský král
360342
  Nástupce:
Artaxerxés III.