Ramesse II.

egyptský faraon 19. dynastie

Ramesse II. Veliký Userma'atre' setepenre byl egyptským faraonem 19. dynastie, vládl v letech 1279–1213 př. n. l.[1] Jeho otcem byl Sethi I., matkou Tuya.[2] Narodil se ještě za vlády Haremheba, při korunovaci jeho děda Ramesse I. mu bylo pět let. Za vlády svého otce získal zkušenosti jak s vnitřní vládou v říši, tak i s obranou egyptského území, které zdědil po svých předcích. Na trůn nastoupil po smrti otce Setiho ve věku ~ 16 let. Vládl 66 roků a 4 měsíce, zemřel 27. června 1213 ve věku ~82 let ve svém městě Pi-Ramesse.[6][7] Jeho mumie se zachovala a její antropologický výzkum byl v souladu s jeho udávaným věkem. Ve vyšším věku trpěl četnými záněty a bolestivými srůsty na páteři.

Ramesse II. Veliký
Ramses
Socha Ramesse II.
Socha Ramesse II.
Doba vlády 1279–1213 př. n. l.[1]
Rodné jméno
N5
G38
<
imn
n
N36
ra
Z1
msssw
>
Ramessu, Meri Amun
Trůnní jméno
M23L2<
N5F12C10N5U21
N35
>
User-maat-Ra
Horovo jméno  
G5<h1
G1E1
D40
P11
X1
C10N36
h1>O33
  Ka-nakht-mery Maat
Jméno obou paní
G37
D21
F7
X1
G20V31
Aa16
X1
O49
Mek-Kemet waf-khasut
Zlatý Hor
G8O29
F23
U6M17M17N17
N17
N21 N21
Aa-chepesch-meri-taui
Manželky Nefertari [2], Isetnofret, Maathorneferure, (dalších asi 200)[3]
Potomci Amun-her-khepsef, Ramesses (princ), Pareherwenemef, Chamuaset, Merenptah, Meryatum, Bintanath, Meritamen, Nebettawy ( a dalších asi 45 synů s vedlešími ženami)[4]
Otec Sethi I.
Matka Queen Tuya
twiAB7
[2]
Úmrtí Pi-Ramesse
Hrobka KV7 v Údolí králů[5]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

RodinaEditovat

 
Ramesse II. v jinošském věku; Museum Louvre
 
Ramesse II. při audiencii vznešených úředníků
 
Mapa ve vrcholném období říše Chetitů
 
Bitva u Kadeše
 
Souběh vláda králů Egypta a Hattit[8].
 
Kolosální socha Ramssese II. v Memfis, Egypt

Ramesse II. byl zcela velkolepou osobností (zčásti kvůli vlastní propagandě)[9][10] a měl i takovou rodinu, respektive veškeré osoby řadící se do jeho rodiny v jeho paláci. Uvádí se, že měl asi 200 žen a konkubín, se kterými zplodil více jak 100 dětí. Jejich jména jsou známá. Bylo to ~50 synů[4] a 53 dcer.[11] Nicméně mezi významnější manželky Ramesse II. s titulem "Velká královská manželka" patřily tři.
První a hlavní byla královna Nefertari, která daly faraonovi prince Amenhirkhepeshef (zobrazen se svými rodiči na soše v Museu Turin), Prehirwenemef, Meryre a Mery-Atum a princezny Merytamen a Henuttawy (zahrnuti na sousoší v Abú Simbel).
Druhou hlavní byla královna Isetnofret I.,[12] která měla prince Ramesses, Khaemwaset, Merenptaha ten, ač byl až třináctým princem, své starší bratry přežil a stal se následníkem Ramesse II. Dcerou královny Isetnofret byla Bin-Anath.[2] Ta se, po smrti Nefertari a matky Isetnofret ve 25. roce vlády Ramesse II., stala jeho třetí hlavní manželkou (incestní vztah). Ve 34. roce (1259) vlády po diplomatickém jednání o mírových vztazích a jejich trvalého potvrzení se stala jeho další Velkou královskou manželkou chetitiská princezna Suškanu, dcera krále Hattušili III. která přijala jméno Maat-Hor-Neferu-Re, (Ten, kdo vidí Horovu neviditelnou krásu Re)[13][8]

VládaEditovat

Egyptská říše po smrti Setiho I. se nacházela v relativně konsolidovaném stavu, fungující strukturou státní správy, dobře vycvičenou armádou schopnou odrážet útoky z okolních zemí. Na severu to byla říše Chetitů, kteří po okupaci země Mitanni, ještě za vlády faraonů 18. dynastie, byli na hranicích v přímém kontaktu s Egyptem a již za vlády Haremheba zde docházelo k četným vojenským střetům. Ze západní pouště se do nilské delty infiltrovaly hordy libyjských nomádů. Na jihu Egypťané ovládali Nubii a střežili obchodní cesty podél Nilu. Stálou hrozbou byly ohrožené obchodní cesty podél Středozemního moře, kde operovaly pirátské skupiny. Vládce musel také zabezpečit zásobování vlastního obyvatelstva a prostředky pro činnost armády a v neposlední řadě také prostředky pro rozsáhlou stavební činnost.[3] Ta se za vlády Ramssese II. rozrostla do realizace četných monumentálních staveb. Popis počáteční doby vlády Ramesse II. poskytuje text na Kubbân stéle, která se našla na jihu ve Wadi Alalaqi. [8] V prvních letech vlády uskutečnil reformu armády, kterou již částečně započal jeho otec Seti I.. Změnil organizaci správy země do 34 Nomů a vytvořil specializované vycvičené jednotky pro rychlejší a účinnější použití v bojovém nasazení a logisticky zajistil jejich potřeby. Rozšířil používání bojových dvojkolek a zdokonalil taktickou součinnost s pozemními silami (infanterií).

VezírovéEditovat

Vláda faraona se opírala o odbornou a loajální podporu nejvyšších úředníků, vezírů. Několik z nich, kteří sloužili vládě Ramesse II jsou:[14]

  • Paser působil již v době Setiho I., byl nomarchou jižního Egyptu, používal více titulů, např. Nejvyšší kněz Amona, kněz chrámu Ptaha a představený Amonova harému. Patřily mu monumenty, hrobky v Thébách, Pi-Ramesse, Tanis a Memfis.
  • Hatiay nomarcha severu Egyptu, syn Ramose a Sheritre
  • Rahotep I. nomarcha severu Egyptu, syn nejvyššího kněze Osirise
  • Rahotep II. nomarcha severu Egyptu, nejvyšší kněz boha Re, kněz boha Ptaha
  • Nehy nomarcha jihu Egypta
  • Neferrmpet nejvyšší kněz boha Ptaha

Války v AsiiEditovat

Území dobytá v Syro-Palestinské oblasti za vlády faraonů 18. dynastie byly neustálen ohrožovány jak ze severu i západu z částí Anatolie, tak i z východu nomádskými semitskými kmeny. Boje probíhaly již za vlády Haremheba, Ramesse I. tak i otce Setiho. V přilehlých severních zemích se také odehrávaly výboje směřující k jihozápadnímu pobřeží Středozemního moře (zhruba dnešní Palestiny). Za vlády Achnatona byly udržovány přátelské vztahy se státem Mitanni, který zanikl expanzí Chetitů a okupací země za chetitského krále Šuppiluliuma I. (1342–1302 př. Kr.).

A teď, co se týče desky, kterou jsi mi poslal, proč jsi dal jméno mého bratra nad mé jméno? A kdo je to, kdo má problémy s dobrými vztahy mezi námi? Stalo se takové chování zvykem? Můj bratře, napsal jsi mi, že se stáváme spojenci? Jsi-li můj bratr, proč jsi chválil mé jméno, když si nemyslím, že je lepší než mrtvola? ... Ale já vaše jméno ... vymažu…
— Psaní od Šuppiluliuma, krále Chetitů [15]

Komunikace mezi Egyptem, králi Mitanni a posléze Chetiti dokumentují papyry z Amarnského období[15], které se postupně zhoršovaly a mezi nimi se vytvořila konfliktní hranice. Pro Ramesse II. to byla trvalá hrozba. Faraon Haremheb s Chetiti vedl boje se synem Šuppiluliuma, Muršili I., Seti I. pokračoval ve válkách s jeho vnukem Muwatalli. Střety s Muwatalliem zdědil Ramesse II. po celou dobu prvních 20 let své vlády a vyústily v bitvě u Kadeše.
V historii vlády Ramesse se však uskutečnila další četná vojenská tažení. Ve druhém roce vlády potlačil působení pirátů pocházejících z jihozápadní části Anatolie u pobřeží Středozemního moře. Již ve čtvrtém roce vlády došlo ke střetu u Kadeše s Muwatalliem, ve které Egypťané neuspěli a Kadeš, Amurru a severní pobřeží Fénicie zůstala v držení Chititů. To se opakovalo v několika dalších expedicích.[16] V devátém roce vlády Ramesse vztyčil stélu u Bath Shean po té co obnovil vládu nad Kanaánem a dospěl až k Beirutu.
Bitva u Kádeše by možná neměla být nazývána bitvou v nejpřísnějším smyslu slova, ale spíše rozsáhlými šarvátkami, které předcházely rozhodujícímu střetu, který se nakonec nikdy nekonal. Obě strany postupně vyčerpaly svoje síly, chetitský král Muwatalli byl vystřídán bratrem Huttasilli III. a politika vojenských střetů se stala pro Egypt i Chetitity neproduktivní.[8] Obě strany si připisovaly vítězství a patřičným způsobem to ve svých teritoriích presentovaly. Egyptské úspěchy byly popsány v tak zvaném "Poemu o bitvě u Kadeše". Hieroglyfický text byl objeven na stěně chrámu v Luxoru a také v Abydosu a frgmenty v Abu Simbel.[17] Nicméně Ramsses II. potvrdil svou královskou moc v této oblasti a přispěl ke sblížení mezi Egypta a Chetity, které vyvrcholily podpisem mírové smlouvy, obsahující i prvky následné spolupráce a vzájemné vojenské podpory. Namísto bojů mezi sebou si Egypťané a Chetitté otevřeli obchodní vztahy a vyměnili si technologické a zemědělské zkušenosti, které zlepšily životy lidí obou národů.

Smlouva mezi Faraonem Egyptem Ramesse II. a Králem Chetitů Hattusili III. (výňatek)
21. rok 1. měsíc 2. sezona, 21 den vlády.
Verze pro Egypt Verze pro Chetity
Reamasse--Meriamon, velký král, král egyptské země, nikdy nenapadne zemi Hatti, aby převzal její část. A Hattusili, veliký král, král země Hatti, nikdy nezaútočí na Egyptskou zemi, aby převzal její část. Mezi námi nebude navždy nepřátelství . Veliký náčelník Khety nepřichází do Egyptské země, aby zde něco vzal. Ramses-Meriamon, veliký egyptský vládce, nepřichází do země Hatti, aby zde něco vzal.
Podívej, synové Ramssesa, velikého krále, krále egyptské země, budou navždy ve stavu míru a bratrství se syny Hattusiliho, velikého krále, krále země Hatti. Zůstanou v řadě našeho svazku bratrství a míru. Egyptská země a země Hatti zůstanou navždy ve stavu míru a bratrství, jak je to nyní mezi námi. Synové synů velikého vládce Hatti budou v bratrství a pokoji s dětmi synů Ramesses-Meriamon, velikého egyptského velitele, kteří jsou v našich vztazích bratrské a také setrvají v našich mírových vztazích. Egyptská země může být s zemí Khety v míru a bratrství jako my nyní, navždy.
Překlad podle J.Breasted[8] Překlad podle[18]

Je historicky prokázáno, že mírové vztahy s Chetiti nebyly porušeny ještě v 35. roce vlády Ramesse a evidentně pokračovaly do konce jeho vlády i za vlády jeho následníků.[8] Ramesse ale používal propagandy a bitvu prezentoval jako své vítězství.[19]

MonumentyEditovat

Dlouhá vláda Ramssese byla doprovázena mohutnou stavební činností, byť kartuše se svým jménem umisťoval pro svou větší slávu často i na starší stavby.[20] Faraon si liboval ve vytváření momentálních paláců, soch personifikujících jeho velikost. Monumenty zdobily scény z jeho vítězných bojů s nepřáteli, hieroglyfickými nápis je popisoval. Obsáhlý soupis těchto staveb a jejich popis uvádí J.H. Breasted[p 1][8]. Mezi nejvýznamnější se řadí:

  • Chrám Abú Simbel[3]
  • Chrám Královny Nefertari v Abú Simbel
  • Chrám v Luxoru
  • Ramesseum v Madinet Habu[3]
  • Koloseum Ramssese II. v Memfis s antropomorfní kolosální sochou faraona (délka 12,5 m).

HrobkaEditovat

Hrobka Ramesse je v Údolí králů značena KV7.[5] Patří mezi nejrozsáhlejší pohřební prostor v údolí. Po sestupném schodišti se vstupuje do systému komor až do pohřební komory. Rozměry hrobky a jejích prostor:

Rozměry[5]
Max. výška Min.šířka Max. šířka Celková délka Celková plocha Celkový objem
5,82 m 0,74 m 13,6 m 168 m 868 m2 2286 m3

Hrobka byla již v období 20. dynastie vyloupena. Prosakování horninou a celková vlhkost poničily výzdobu takže většina vnitřní výzdoby je poničena a úsilím konzervátorů se ze zlomků části rekonstruují. S KV7 historicky souvisí i hrobka KV5[5] zbudovaná Ramssesem II. pro jeho početné syny. Původní hrobka určená pro některou osobu z 18. dynastie byla Ramessem II. uzurpována pro vlastní rodinu, a to pro své početné syny. Kolem centrální šachty bylo rozmístěno 121 koridorů a komor. Je jisté, že několik synu zde bylo pohřbeno. Hrobka patří mezi vůbec největší v Údolí králů.

Rozměry[21]
Max. výška Min.šířka Max. šířka Celková délka Celková plocha Celkový objem
2,85 m 0,61 m 15,4 m 443 m 1266 m2 2155 m3

V rámci "Theban Mapping Project"[5] bylo mapování hrobky realizováno až v r. 1995 a dosud pokračuje. Hrobka byla kompletně vykradena a poškozena zátopovou vodou a částečně zborcená. Další podrobnosti o průzkumu a restauračních prací v rámci zmíněného projektu jsou ve zprávě z 2012.[22]

PoznámkyEditovat

  1. Americký archeolog, historik a egyptolog

FotogalerieEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b HORNUG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky) 
  2. a b c d BUNSON, Margaret. Encyclpedie of Ancient Egypt [online]. New York: Facts On File, Inc., 1991. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c d Pharoah Otline [online]. 2005. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b Sons of Ramesses II [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b c d e KV 7 [online]. 2012 [cit. 2019-03-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-12-05. (anglicky) 
  6. K. A. Kitchen: Pharao Triumphant: The Life and Times of Ramesses II. Warminster 1982, S. 28.
  7. Piramesse, hlavní město Ramesse II. [online]. Liberec: 2012. Dostupné online. (česky) 
  8. a b c d e f g BREASTED, James Henry. Ancient Records of Egypt, Vol.III [online]. London: Univerzity Chicago, 1906. Dostupné online. (anglicky) 
  9. https://phys.org/news/2018-01-evidence-pharaoh-ramses-fake-news.html - New evidence shows might of Pharaoh Ramses is fake news
  10. https://www.pbs.org/empires/egypt/newkingdom/ramesses.html - Despite a very shaky start, Ramesses II (reigned c1279 - 1212 BC) used diplomacy, a massive building program and endless propaganda to become the greatest pharaoh of the New Kingdom, Ancient Egypt's Golden Age.
  11. Daughters of Ramesses II [online]. 2010. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Isetnofret I, wife Ramesses II [online]. 2010. Dostupné online. (anglicky) 
  13. Gurob , the papyri 32795 [online]. lOndon: 2001. Dostupné online. (anglicky) 
  14. 19th and 20th Dynasty [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. a b A Letter from Suppiluliuma, King of Hattit, to Akhenaten, King of Egypt; EA41 [online]. Reshafim, Israel: 2012 [cit. 2019-03-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-02. (anglicky) 
  16. Ramesses II [online]. 2009. Dostupné online. (anglicky) 
  17. The Poem of Pentaur [online]. Reshafim, Israel: 2012. Dostupné online. (anglicky) 
  18. The peace treaty between Ramses II and Hattusili III [online]. Reshafim, Israel: 2012. Dostupné online. (anglicky) 
  19. https://www.memphis.edu/hypostyle/tour_hall/ramesses_ii_scenes.php - War Scenes of Ramesses II
  20. https://web.archive.org/web/20080513112609/http://digital.library.upenn.edu/women/edwards/nile/nile-XV.html - CHAPTER XV. RAMESES THE GREAT.
  21. Theban Mapping Project [online]. Egypt: [cit. 2019-03-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-12. (anglicky) 
  22. Report of Work in the Valley of the Kings [online]. Cairo: 2012 [cit. 2019-03-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-05-16. (anglicky) 

LiteraturaEditovat

  • G. Lecuyot, CNRS Paris, The Ramesseum (Egypt), Recent Archeological Resarch [1]
  • Grimal, Nicolas (1992). A History of Ancient Egypt. Oxford: Blackwell. ISBN 978-0-631-17472-1.
  • Kitchen, Kenneth Anderson (1996). Ramesside Inscriptions Translated and Annotated: Translations. Volume 2: Ramesses II; Royal Inscriptions. Oxford: Blackwell Publishers. ISBN 978-0-631-18427-0.
  • James, T. G. H. 2000. Ramesses II. New York: Friedman/Fairfax Publishers.

Externí odkazyEditovat

Předchůdce:
Sethi I.
  Egyptský král
1279–1213 př. Kr.
  Nástupce:
Merenptah