21. dynastie

staroegyptská dynastie

21. dynastie se již řadí do třetí přechodné doby, kdy došlo k rozdělení vlády Egypta na dynastický (královský) Dolní Egypt a (kněžský) teokratický Horní Egypt[1] jako důsledek rozkladu vnitřních správních struktur, trvalé populační invaze mořských národů z oblastí kolem Středozemního moře, Asýrie, Chetitů přes severní hranici Egypta. Trvale pokračovala invaze pouštích kmenů, Libyjců ze západní pouště. V neposlední řadě to byla slabá dynastická série ramessovských faraonů ve 20. dynastii. Byl to počátek dlouhé doby 1076–723 př. n. l.[2]

Vládnoucí systémyEditovat

Vládu králů v Dolním Egyptu nově ustavil Nesbanebdžed, původně vojevůdce za vlády Ramesse XI., který po nástupu na trůn přijal jméno Smendes.[3][4] Své sídlo přemístil to Tanis. Patrně neznámějším a zároveň i s dobou vlády kolem 48 let, a také významnějším 3. králem v Dolním Egyptě byl král Psusennes I. Nalezla se jeho nevyloupená hrobka NRT III. v Tanis[5] se zachovalou pohřební výbavou. Hrobku objevil Pierre Monet v roce 1940. Zlatá maska a antropomorfní sarkofág jsou vystaveny v Egyptském muzeu v Káhiře. Teokratickou vládu v Thébách ustavili velekněží Amona, zahrnující území Horního Egypta od Asuánu po Herakleopolis. Boha Amona prohlásili za krále.[4] Vláda knězů Amona se začala formovat již za vlády Ramesse XI., asi od jeho 20. roku vlády. Po jeho smrti došlo k faktickému oddělení vlád mezi oběma částmi Egypta, severem a jihem. Obě území se postupně stabilizovala, patrně i relativně prosperovala, a v některých situací se i vzájemně vládnoucí rody podporovaly.[p 1] Z této doby ovšem nejsou ucelené historické zprávy.

 
Zlatá maska krále Psusennes I., nalezená v hrobce NRT III v Tanis
 
Atropoformní sarkofág Psusennes I.; Egyptské Muzemu Káhira
 
Schema hrobky NRT III v Tanis krále Psusennes I.
 
Náhrdelník velekněze Amona Pinedjem I. – 21. dynastie

VládciEditovat

21. dynastie
Dolní Egypt králové v Tanis
Král rodné jméno doba vlády
př. n. l.[6]
Smendes I.. Hedjkheperre' setepenre'
mn
n
U7
F20
z
E10DdDdt
O49

Nisu ba-neb-djed
1069–1043
Amenemnisut Neferkare'
imn
n
m&tsw

Amen em nesu
1043–1039
Psusennes I. 'Akheperre' setepenamun
G40N14
xa
n
O49 t

Pa seba kha en niut
1039–991
Amenemope Userma'atre' setepenamun
rawsrSwimn
n
stp
n

User Maat Ra, Amen em ipet
993–984
Osorkon Akheperre' setepenre
wAAa18ir
k
n

Userken
984–978
Siamun Netjerkheperre' setepenamun
imn
n
Z1
G38

Siamun
978–959
Psusennes II. Titkheprure`setenpenré
imn
n
N36
G40N14xa
n
O49
Pa seba kha en niu
959–945
Horní Egypt Teokarcie Théby
Nejvyšší kněz Amona Rodné jméno doba vlády
př. n. l.[6]
Hrihor
imn
n
H8
Z1
ptG5
Saamunherihor
1080–1074
Payankh
švagr Hrihora[7]
G41G1Z4S34A3
Pianj
1074–1070
Pindjem I.
syn Payankh[8]
imn
n
U7
G40M29
Cheper-chau-Re-setep-en-Amun
1070–1032
Masharta
syn Pindjem I.
D&d Aa1
n
M23M17G43
f
S34n
Aa1
Dyedjonsuefanj
1054–1046[p 2]
Djedkhonsiufankh
syn Pindjem I.
D&d Aa1
n
M23M17G43
f
S34n
Aa1
Dyedjonsuefanj
1045–1045
Menkheperre
syn Pindjem I
N5L1mn
Mencheperre
1045–992
Smenndes II.
syn Menkheperre
N5
Z1
F20
N35
E10R11R11A52
Nisubanebdyed
992–990
Pindjem II.
syn Menkheperre
G40Z4M29Aa15
Y1
Pinedyem
990–969
Pseunnes III.
syn Pimdjem II.
imn
n
N36
G40N14 N28
n
O49
Pasebajaenniut
969–945

Konec 21.dynastieEditovat

V egyptské společnosti na konci 20. dynastie, a také dalších středomořských oblastech, se v pozdní době bronzové projevily znaky počínajícího kolapsu, a to zejména:[9][10][11]

  • ztráty v ekonomickém výnosu
  • ztráta komplexit
  • zanikají stávající zásadní struktury pro řízení systémů
  • decentralizace a pokles míry organizovanosti
  • vnitřní dynamika vývoje dospěla do kritického stavu
  • změna etnicit v daném území

V celé široké oblasti docházelo k stěhování národů, které jsou souhrnně označovány jako „mořské národy“.[12] Jednou z možností jak zpomalit dynamiku kolapsu společnosti, je redukce systému. Dá se říci, že v Egyptě se v počátku 21. dynastie, aspoň za vlády prvních tří králů, určitá redukce realizovala a do jisté míry i podařila.[9]

 
Princezna Neskhons, dcera Smendese II., manželka Pinudjema II., pohřební papyrus 21. dynastie z hrobky v Dér el-Bahrí[13]

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Velekněz z Théb se stal králem v Tanis Psusennes II.
  2. Otec Pindjem I. ho ustanovil nejvyšším knězem a sám se prohlásil za faraona.

ReferenceEditovat

  1. JANSEN-WINKELN, Karl. Der thebische "Gottesstaat" [online]. Universitet Hedelberg: 2001. S. 153–182. Dostupné online. (německy) 
  2. HORNUNG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky) 
  3. BUNSON, Margaret. Encyclpedie of Ancient Egypt [online]. New York: Facts On File, Inc., 1991. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b BREASTED, James Henry. Ancient Records of Egypt, Vol.IV §557 [online]. London: Univerzity Chicago, 1906. S. 295–298. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Gita Wamemünde: Tanis Theben des Nordes [online]. 2009. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b CLAYTON, Peter. Chronicle of the Pharaohs: The Reign-by-Reign Record of the Rulers and Dynasties of Ancient Egypt [online]. Thames & Hudson, 2006. S. 171–173. Dostupné online. ISBN 978-0-500-28628-9. (anglicky) 
  7. JAMES, Peter. Hrihor`s kingschip and the High priest of Amun Piankh [online]. Leiden: 2010. S. 231–259. Dostupné online. 
  8. JENSEN-WINKELN, Erik. Relative chronology of 21. dyn. in.:Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden,: Briil, 2006. S. 218–233. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky) 
  9. a b DREWS, Robert. The Enad of the Bronz Age [online]. New Jersey: Princeton, 1993. Dostupné online. (anglicky) 
  10. BÁRTA, Miroslav; KOVÁŘ, Martin. Kolaps a regenerace: cesty civilizací a kultur. Praha: Akademia, 2011. Dostupné online. ISBN 978-80-200-2036-9. (česky) 
  11. JANSEN-WINKELN, Karl. Das Ende des Neuen Reiches. Zeitschrift für ägyptische Sprache und Altertumskunde. 1992, roč. 119, s. 22–27. Dostupné online. 
  12. Who Were the Sea People? [online]. 1995. Dostupné online. (anglicky) 
  13. NAVILLE. Papyrus funéraises de la XXI dynastie [online]. Paris, Leroux: nstitute of Fine Arts Library, 1912. S. pl. XIV. Dostupné online. (francouzsky) 

LiteraturaEditovat

  • Brissaud Philipe: Egyptology at the Dawn of the Twenty – first Cetury, 2000
  • Stierli H. Ziegler Chr. :Tanis, Vergessene Schätze der Pharoaonen, 2004

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat