Psusennes I.

egyptský faraon

Psusennnes I. také se jménem Pasibkhanu nebo Hor-Pasebakhaenniut I. "Hvězda která se zjevila v Thébách". Nápis v hrobce jeho Horova jména Psusennus I-HorusName.jpg "Silný býk dar krásného Amona se zjevil v Thébách". Byl třetím vládcem – faronem v 21. dynastii, která se řadí do Třetí přechodné doby. Vládl v Dolním Egyptu ve městě Tanis v deltě Nilu, v letech 1039–991 př. n. l.[1]

Psusennes I
Pasibkhanu, Pasebakhaenniut
Psusennes I mask by Rafaèle.jpg
Doba vlády1039–991 př. n. l.[1]
Rodné jméno
N5
G38
<
imn
n
U7
G40N14 N28
n
O49
>
Pa seba kha en niut (Hvězda která se zjevila v Tébách)
Trůnní jméno
M23L2<
N5O29VL1C12U21
n
>
Aa kheper Ra, setep en Amun, (Velký oslavující Re(a ) vybraný Amonem)
Jméno obou paní
G16wr
r
mn
n
nw nw nw
mip
t
st
O49
nb
F9 F9
G45
f
N17
N17
N21 N21
wAHtswra
m
mip t
N1
Pán dvou zemí, král jako bůh Re na nebi
Zlatý Hor
G8zmAL1d
r
D40
pD
t
iTi
D40
mm&f sxmmN17
N17
N17
N21 N21
nb
W
Sema tau, der pedjut 9, itj em sekhemef em tau nebu
ManželkaMutnodjmet (2)[2]
PotomciAmenemop, Ankhefenmup, dcera Istemkhebe (2)
OtecPinodžem I.
MatkaHenauttawy dcera Ramesse XI.[2]
Úmrtí~ 991 [p 1]
HrobkaTanis (NRT III, 1)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historický vývojEditovat

 
Tanis – archeologická lokalita – aktuální mapa
 
Model Amonova chrámu v královské nekropoli v Tanis
 
Hrobka Tanis NRT III s vyznačenými pohřebními komorami
 
Sarkofág Psusennese I. z červené žuly; Egyptské Muzeum, Káhira
 
Zlatá maska generála Wendebauendjed ve hrobce Psusennese I.

V předchozí Ramessovské 20 dynastii se již od nástupu na trůn Ramesse IV. , se sídleme v Pi-Ramesse [p 2]) diferencovaly vládnoucí struktury a ekonomické podmínky vůči Hornímu Egyptu s centrem v Thébách. Kněží Amanova chrámu již za vlády Ramesse X. a XI. ustavili teokratický stát a Egypt se mocensky rozvolnil do dvou relativně samostatných území na severu a jihu. Po smrti Ramesse XI. se trůnu v Dolním Egyptu ujal Smendés, který původně sloužil ve vojsku Ramesse XI., a byl možným nevlastním bratrem Amonova velekněze Hrihora, zakladatele teokracie v Thébách. Smendés svoje postavení stvrdil sňatkem s dcerou Ramesse XI. Tenatamun.[2]. O jeho vládě i následníka Amenemnesuta, který vládl jen krátce (~5 roků), je málo zachovaných zpráv. Do historie se významněji zapsal až jejich pokračovatel a následník Psusennes I.[3] syna velekněze Pinudžema I. v Thébách a dřívější generál ve vojsku Ramesse XI. Vzájemné vztahy mezi Horním a Dolním Egyptem, vázané na příbuzenské svazky i příhraniční odlišné podmínky nebyly konfliktní. Dolní Egypt řešil invazi mořských národů do úrodné delty Nilu, Horní Egypt pak usiloval o udržení vlivu v Núbii, bohaté na suroviny a kontrolu pohybu zboží od Asuánu podél horního toku Nilu.
Od nástupu Psusennese I. bylo původní sídlo 20. dynastie Pi-Ramesseum [p 3] opuštěno [p 4] a nové královské sídlo bylo vybudováno v Tanis, vzdálené severně ~25 km). [4] Období vlády Psesennese I se přisuzuje stavba Amonova chrámu v Tanis. Archeologické průzkumy původní zástavby v Tanis včetně blízké nekropole odkryly kamenné bloky, které byly přeneseny z bývalého Pi-Ramessse a použity pro místní stavby. Byly identifikovány podle nápisů a jmen faraonů z původních staveb, např. Ramesse II., bloků ze Střední říše, dokonce i pilíře s Horovým jménem Cheopse, Sesostrise III. a četné bloky z období Střední říše.[5][6]

Hrobka Psusennese IEditovat

Hrobku (NRT III) odkryl v roce 1939 Pierre Montet[7][8] a v následujících letech ji otevřel a podrobněji nálezy zpracoval a publikoval. NRT III, hrobka Psousennes I, s neporušenou vstupní šachtou, se skládala ze šesti místností:

  • vstupní komora obsahující zbytky několika částí pohřebního nábytku s mumiemi Siamona a Psousennese II. (21. dynastie) kolem neporušeného stříbrného sarkofágu Šešonka II. s jeho mumii a všemi královskými ozdobami.
  • v zadní částí vstupní komory byl odkryt vchod do další komory, ve které byl neporušený sarkofág Psusennese I. s bohatou pohřební výbavou [p 5].
  • v sousední komoře původně určené manželce Psusennese i., Mutnodjmet (2)[2] se nacházel sarkofág faraona Amenemopa (vládl 993–984 př. n. l.) s velmi skromnou výbavou.[1]
  • v boční komoře (III/3) byl prázdný sarkofág generála a správce Amonova chrámu Ankhefenmuta, syna Psusennese.
  • v komoře (III/4), přistavěné v pozdějším období, byl neporušený pohřeb generála Wendjebauendjed včetně sarkofágu a bohaté pohřební výbavy.[5]

Komora Psusennese I.Editovat

V žulovém sarkofágu byla v antropomorfní stříbrné (spíše slitiny zlata a stříbra) rakvi mumie faraona, ze které se se zachovaly jen nepatrné části. V bohatě vybavené komoře byl dřevěný nábytek, poškozený vlhkostí, tradiční Vešebty, zlaté šperky, zlaté tepané vázy a četné další. Podrobný seznam a popis 323 nalezených artefaktů P. Montet shrnul v monografii z roku 1945[7]. Z nejzajímavějších to je zlatá váza s kartuší Ahmose I. [1] z 18. dynastie, která byla zřejmě zcizena přímo z jeho hrobky v El Amarně [p 6], dalším je zlatý tepaný pohár s vepsaným jménem Pinudžema I. a kanopy s jeho kartušemi.[9]

Stříbrná rakevEditovat

Umělecká a řemeslná dovednost výrobců rakve Psusennese I. je rovněž dokladem znalosti technologických postupů práce s kovy, v tomto případě stříbro zlatého, tenkostěnného vrchního dílu. Co do zpracování a použitého materiálu je analogem zachované rakve Šešonka II.[2], který jednak vládl poměrně krátce (~2 roky) a jednak oproti Psusennesovi o více než sto let později. Typově se blíží formě známé již z 18. dynastie z pohřební výbavy Tutanchamona, je však zřejmé, že v tomto porovnání obě zmíněné jsou oproti Tutanchamově výbavě méně dekorativní. Výroba podobných artefaktů tedy byla historicky zavedeným výrobním artiklem. Na obou antropomorfních rakvích Psuesnnese a Šešonk II. jsou viditelně podobné gravírované motivy, stopy po kovotepeckém tvarování a finálním leštění. Spoje přídavných dílů, pokrývky hlavy nemes u Psusennesovy rakve, jsou nýtované. Na temeni hlavy je zlatý Ureus ve tvaru kobry, bohyně chránící Dolní Egypt. Další bližší materiálově-technologické analýzy nejsou známé. [10][11][12]

 
Antropomorfní rakev Psusennese I.


PoznámkyEditovat

  1. Jeho mumie prokázala celkovou stařeckou sešlost
  2. GPS 30°47′56″N 31°50′9″E
  3. Zbudováno za vlády Ramesse II. v 19. dynastii (GPS 30.7988889N, 31.8358333E)
  4. zvýšena hladina spodních vod město zaplavovala.
  5. Rozsah výbavy zadní komory Psusennese I. bývá srovnáván s hrobkou Tutanchámona
  6. Hrobka EA3

Související článkyEditovat

Šešonk II. 20. dynastie 22. dynastie 18. dynastie

ReferenceEditovat

  1. a b c CLAYTON, Peter. Chronicle of the Pharaohs: The Reign-by-Reign Record of the Rulers and Dynasties of Ancient Egypt [online]. Thames & Hudson, 2006. S. 171–173. Dostupné online. ISBN 978-0-500-28628-9. (anglicky) 
  2. a b c d BUNSON, Margaret. Encyclpedie of Ancient Egypt [online]. New York: Facts On File, Inc., 1991. Dostupné online. (anglicky) 
  3. HAGENS, Graham. A Critical Review of Dead-Reckoning from the 21st Dynasty. Cairo: Journal of the American Research Center in Egypt, 1996. S. 153-162. (anglicky) 
  4. Per Ramessu Ancient city, Egypt [online]. 2012. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b GILLES, Roulin. Les Tombes Royales de Tanis. [s.l.]: Mission Français des fouilles de Tanis, 1997. S. 193–223S. (anglicky) 
  6. GILLI, Barbara. How to Build a Capital The Second Life of Pre-Ramesside Materials in Pi-Ramesses. [s.l.]: Gerstenberg-Verlag, Hildesheim, 2016. ISBN 978-3-8067-8812-9. (anglicky) 
  7. a b MONTET, Piere. La Nécropole Royale de Tanis à la Fin de 1945. Paris: l'Académie des Inscriptions, 1945. (francouzsky) 
  8. MONTET, Piere. Les constructions et le tombeau de Psousennès à Tanis [online]. Paris: 1951. S. 9–62. Dostupné online. (francouzsky) 
  9. STIERLIN, Henri. Tanis Trésor des Pharaons [online]. Seuil. Dostupné online. (anglicky) 
  10. The Egyptian Knowledge of Metallurgy and Metalworking [online]. Greensboro, USA: 2021. Dostupné online. (anglicky) 
  11. HILL, Marsha; Deborah Schorsch. Gifts for the Gods: Images from Egyptian Temples/'. New York: Metropolitan Museum of Arts, 2008. ISBN 978-1-58839-231-2. S. 189-197. (anglicky) 
  12. SCHORSCH, Deborah. Status in context; Production, meaning and (re)uses [online]. Leuven: Peeters, 2019. S. 249–268. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat