Dynastie Čou
Dynastie Čou (čínsky: znaky 周朝, pinyin: Zhōu Cháo) vládla Číně od 12. století do roku 771 př. n. l. Dovedla Čínu do zlatého věku, který se vyznačoval rozvojem měst, obchodu a ranou čínskou kulturou.
| Čou 周
| |||||||||
geografie
| |||||||||
Fenghao (1046–771 př. n. l.)
Wangcheng (771–510 př. n. l., 314–256 př. n. l.) Čengzhou (510–314 př. n. l.) | |||||||||
| obyvatelstvo | |||||||||
počet obyvatel:
|
38 000 000 (230 př. n. l.)
| ||||||||
| státní útvar | |||||||||
měna:
|
různé starověké čínské mince
| ||||||||
| státní útvary a území | |||||||||
| |||||||||
 | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| STAROVĚKÁ ČÍNA | |||||||
| 3 vznešení a 5 vladařů | |||||||
| Dynastie Sia 2100–1600 př. n. l. | |||||||
| Dynastie Šang 1600–1046 př. n. l. | |||||||
| Dynastie Čou 1045–256 př. n. l. | |||||||
| Západní Čou | |||||||
| Východní Čou | |||||||
| Období Jar a podzimů | |||||||
| Období válčících států | |||||||
| CÍSAŘSKÁ ČÍNA | |||||||
| Dynastie Čchin 221 př. n. l.–206 př. n. l. | |||||||
| Dynastie Chan 206 př. n. l.–220 n. l. | |||||||
| Západní Chan | |||||||
| Dynastie Sin | |||||||
| Východní Chan | |||||||
| Období tří říší 220–280 | |||||||
| Wej, Šu & Wu | |||||||
| Dynastie Ťin 265–420 | |||||||
| Západní Ťin | 16 Království 304–439 | ||||||
| Východní Ťin | |||||||
| Severní & Jižní dynastie 420–589 | |||||||
| Dynastie Suej 581–618 | |||||||
| Říše Tchang 618–907 | |||||||
| ( X Wu Ce-tchien 690–705 ) | |||||||
| 5 dynastií & 10 říší 907–960 |
Dynastie Liao 907–1125 | ||||||
| Dynastie Sung 960–1279 |
|||||||
| Severní Sung | Z. Sia | ||||||
| Jižní Sung | Ťin | ||||||
| Dynastie Jüan 1271–1368 | |||||||
| Dynastie Ming 1368–1644 | |||||||
| Říše Čching 1644–1911 | |||||||
| MODERNÍ ČÍNA | |||||||
| Republika 1912–1949 | |||||||
| Spor o Čínu ... | |||||||
| Čínská lidová republika 1949–současnost |
Čínská republika (Tchaj-wan) 1945–současnost | ||||||
Čouové byli původně potulnými pastevci, kteří se usadili v úrodném údolí řeky Wej v západní Číně. Svrhli posledního vládce dynastie Šang. Svůj nárok na trůn si obhájili mandátem nebes, tvrdili, že předchozí dynastie vládla špatně, a tak bohové seslali jejich dynastii. Území Čou netvořilo jedno království, ale několik držav, jejichž vládci se zavazovali věrností panovníkovi, panovník měl také povinnost vybírat si manželku z jiného než svého klanu. V této době je také prolomen monopol krále na obcování s bohy, přenáší se na bohaté elity, tudíž se tato doba stává dobou zakládání svatyní, které jsou zasvěceny bohům nebo předkům. Společnost se dělila na bohatou šlechtu, obyčejné lidi a nevolníky, kromě toho existovala i třída kupců. Významnými památkami z této doby jsou bronzové nádoby ze svatyní, které sloužily jako jímky obětin, zachovaly se na nich nápisy označující jméno příslušného božstva a člověka, který se o svatyni staral. Za této dynastie se v Číně začalo zpracovávat železo, které se používalo na výrobu zbraní, předmětů pro domácnost a zemědělských nástrojů, např. pluh. Železo usnadnilo obdělávání půdy a poskytlo vojákům kvalitní zbraně. Prvním panovníkem dynastie Čou se stal Fa (發, po smrti: Král Wu dynastie Čou, 周武王), vládl v letech 1046–1043 a 1045–1043 př. Kr.
Úpadek říše editovat
Období mezi lety 1045-771 př. n. l. označujeme jako období vlády Západní Čou. Po několika stoletích autorita panovníků upadla a v Číně nastalo nestabilní období Jara a Podzimu (jindy nazýváno období Letopisů). Oficiální moc byla v rukou panovníka, ale ten dostával příkazy od nejsilnějšího knížete. Poté následuje období válčících států, v němž hráli rozhodující úlohu vojenští velitelé. V tomto těžkém období se formovalo rané klasické čínské myšlení – byla to doba filozofů a mudrců Konfucia a Lao-c', zrodila se idea centralizovaného čínského imperiálního státu.
Galerie editovat
-
nádoba s víkem (hlína, 10. stol. př. n. l.)
-
bronzové zvířátko, kolem 500 př. n. l.
-
polévaná hliněná nádoba, kolem 300 př. n. l.
-
bronzová nádoba vykládaná stříbrem, 3. stol. př. n. l.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Čou na Wikimedia Commons
