Dynastie Čou
 | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| STAROVĚKÁ ČÍNA | |||||||
| 3 vznešení a 5 vladařů | |||||||
| Dynastie Sia 2100–1600 př. n. l. | |||||||
| Dynastie Šang 1600–1046 př. n. l. | |||||||
| Dynastie Čou 1045–256 př. n. l. | |||||||
| Západní Čou | |||||||
| Východní Čou | |||||||
| Období Jar a podzimů | |||||||
| Období válčících států | |||||||
| CÍSAŘSKÁ ČÍNA | |||||||
| Dynastie Čchin 221 př. n. l.–206 př. n. l. | |||||||
| Dynastie Chan 206 př. n. l.–220 n. l. | |||||||
| Dynastie Západní Chan | |||||||
| Dynastie Sin | |||||||
| Dynastie Východní Chan | |||||||
| Období tří království 220–280 | |||||||
| Wej, Šu & Wu | |||||||
| Dynastie Ťin 265–420 | |||||||
| Západní Ťin | 16 Království 304–439 | ||||||
| Východní Ťin | |||||||
| Severní & Jižní dynastie 420–589 | |||||||
| Dynastie Suej 581–618 | |||||||
| Dynastie Tchang 618–907 | |||||||
| ( X Wu Ce-tchien 690–705 ) | |||||||
| 5 dynastií & 10 říší 907–960 |
Dynastie Liao 907–1125 | ||||||
| Dynastie Sung 960–1279 |
|||||||
| Severní Sung | Z. Sia | ||||||
| Jižní Sung | Ťin | ||||||
| Dynastie Jüan 1271–1368 | |||||||
| Dynastie Ming 1368–1644 | |||||||
| Dynastie Čching 1644–1911 | |||||||
| MODERNÍ ČÍNA | |||||||
| Republika 1912–1949 | |||||||
| Spor o Čínu ... | |||||||
| Čínská lidová republika 1949–současnost |
Čínská republika (Tchaj-wan) 1945–současnost | ||||||
Dynastie Čou (čínsky: znaky 周朝, pinyin: Zhōu Cháo) vládla Číně od 12. století do roku 771 př. n. l. Dovedla Čínu do zlatého věku, který se vyznačoval rozvojem měst, obchodu a ranou čínskou kulturou.
Čouové byli původně potulnými pastevci, kteří se usadili v úrodném údolí řeky Wej v západní Číně. Svrhli posledního vládce dynastie Šang. Svůj nárok na trůn si obhájili tzv. mandátem nebes, tvrdili, že předchozí dynastie vládla špatně, a tak bohové seslali jejich dynastii. Území Čou netvořilo jedno království, ale několik držav, jejichž vládci se zavazovali věrností panovníkovi, panovník měl také povinnost vybírat si manželku z jiného než svého klanu. V této době je také prolomen monopol krále na obcování s bohy, přenáší se na bohaté elity, tudíž se tato doba stává dobou zakládání svatyní, které jsou zasvěceny bohům nebo předkům. Společnost se dělila na bohatou šlechtu, obyčejné lidi a nevolníky, kromě toho existovala i třída kupců. Významnými památkami z této doby jsou bronzové nádoby ze svatyní, které sloužily jako jímky obětin, zachovaly se na nich nápisy označující jméno příslušného božstva a člověka, který se o svatyni staral. Za této dynastie se v Číně začalo zpracovávat železo, které se používalo na výrobu zbraní, předmětů pro domácnost a zemědělských nástrojů, např. pluh. Železo usnadnilo obdělávání půdy a poskytlo vojákům kvalitní zbraně. Prvním panovníkem dynastie Čou se stal Fa (發, po smrti: Král Wu dynastie Čou, 周武王), vládl v letech 1046–1043 a 1045–1043 př. Kr.
Úpadek říšeEditovat
Po několika stoletích autorita panovníků upadla a v Číně nastalo nestabilní období Jara a Podzimu. Oficiální moc byla v rukou panovníka, ale ten dostával příkazy od nejsilnějšího knížete. Období mezi lety 771- 459 označujeme jako období vlády Západní Čou, po které následuje období válčících států, v němž hráli rozhodující úlohu vojenští velitelé. V tomto těžkém období se formovalo rané klasické čínské myšlení – byla to doba filozofů a mudrců Konfucia a Lao-c', zrodila se idea centralizovaného čínského imperiálního státu.
GalerieEditovat
Nádoba s víkem (hlína, 10. stol. př. n. l.)
Bronzové zviřátko, kolem 500 př. n. l.
Polévaná hliněná nádoba, kolem 300 př. n. l.
Bronzová nádoba vykládaná stříbrem, 3. stol. př. n. l.
