Republiky Ruské federace

Na území Ruské federace se nachází celkem 85 územních subjektů, z nichž je 22 republik (rusky республика). Tyto administrativní celky mají celkovou rozlohu 4 913 000 km², na kterých žije cca 25,9 milionu obyvatel většinou neruské národnosti, přestože Rusové zaujímají výrazný podíl na populaci dané republiky.

Republiky mají v rámci Ruské federace ze všech subjektů federace nejvyšší stupeň autonomie. Mají vlastní ústavu, prezidenta, parlament, právo vydávat zákony a stanovit úřední jazyk republiky. Tím se odlišují od ostatních subjektů Ruské federace, jimž toto právo nepřináleží. Nejsou však subjektem z hlediska mezinárodního práva; tím je pouze Ruská federace. Republiky jsou založeny na etnickém základě, tedy představují oblasti obývané některým z neruských etnik federace. Prezident Ruska jmenuje svého kandidáta prezidentem republiky po schválení nominace v regionálním parlamentu.

Postavení republik v rámci Ruské federace

V dobách Sovětského svazu měly republiky jiný status a také charakter. Šlo o čistě administrativní jednotky, které v některých případech nebyly určeny dle tradic a historického vývoje (např. problematika rozdělení oblasti Kavkazu do jednotlivých ASSR).

Republiky v nynější podobě vznikly jako územní celky, které víceméně pokryly životní prostor té které národnostní menšiny. Jejich vznik je zakotven v ruské ústavě, která jim zajišťuje právo na vlastní úřední jazyk, parlament a ústavu. Ostatní subjekty Ruské federace jsou určeny spíše administrativně bez ohledu na národnostní složení.

Seznam republik Ruské federace

Republiky na mapě Ruska

Číslo	Název	Hlavní město	Rozloha (tis. km²)	Počet obyvatel (mil., 2002)	Podíl Rusů na populaci
1	Adygejsko	Majkop	7,6	0,4	64,5 %
2	Altaj	Gorno-Altajsk	92,6	0,2	57,4 %
3	Baškortostán	Ufa	143,6	4,1	36,3 %
4	Burjatsko	Ulan-Ude	351,3	1,0	67,8 %
5	Dagestán	Machačkala	50,3	2,6	4,7 %
6	Ingušsko	Magas	3,6^{[pozn. 1]}	0,5	1,2 %
7	Kabardsko-Balkarsko	Nalčik	12,5	0,9	25,1 %
8	Kalmycko	Elista	76,1	0,3	33,6 %
9	Karačajsko-Čerkesko	Čerkesk	14,1	0,4	33,6 %
10	Karélie	Petrozavodsk	172,4	0,7	76,6 %
11	Komi	Syktyvkar	415,9	1,0	59,6 %
12	Marijsko	Joškar-Ola	23,2	0,7	47,5 %
13	Mordvinsko	Saransk	26,2	0,9	60,8 %
14	Sacha	Jakutsk	3 103,2	0,9	41,2 %
15	Severní Osetie-Alanie	Vladikavkaz	8,0	0,7	23,2 %
16	Tatarstán	Kazaň	68,0	3,8	39,5 %
17	Tuva	Kyzyl	170,5	0,3	20,1 %
18	Udmurtsko	Iževsk	42,1	1,6	60,1 %
19	Chakasie	Abakan	61,9	0,5	80,3 %
20	Čečensko	Groznyj	15,6^{[pozn. 1]}	1,1	3,7 %
21	Čuvašsko	Čeboksary	18,3	1,3	26,5 %
22	Krym^{[pozn. 2]}	Simferopol	26,1	2,0	58,3 %
	Ruská federace	Moskva	17 075,4	143,0	79,8 %

Odkazy

Poznámky

↑ ^a ^b Hranice mezi Čečenskem a Ingušskem nejsou oficiálně vytyčeny.
↑ Celý poloostrov, včetně Sevastopolu, je považován většinou států světa i OSN za integrální součást Ukrajiny.

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Republics of Russia na anglické Wikipedii a Республика (Россия) na ruské Wikipedii.

Literatura

Kol. autorů (1996): Školní atlas světa. Kartografie, Praha. ISBN 80-7011-375-8
SKOKAN, L. (2005): Rusko, geografický přehled. UJEP, Ústí nad Labem. ISBN 80-7044-647-1

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu republika Ruské federace na Wikimedia Commons

[ČečIng-1] Hranice mezi Čečenskem a Ingušskem nejsou oficiálně vytyčeny.

[2] Celý poloostrov, včetně Sevastopolu, je považován většinou států světa i OSN za integrální součást Ukrajiny.

[pozn. 1]

[pozn. 2]