Baškortostán

republika Ruské federace

Baškortostán neboli Baškirie nebo Baškirsko je republika Ruské federace v Povolžském federálním okruhu, při jižním Uralu na pomezí evropské části země. Má rozlohu 143 600 km² (o něco větší než bývalé Československo) a žije v ní 4 104 336 obyvatel (2002), což ji dělá nejlidnatější republikou v Rusku. Hlavním městem je Ufa.

Republika Baškortostán
Республика Башкортостан
Башҡортостан Республикаһы
Republika Baškortostán – znak
znak
Geografie
Hlavní městoUfa
Souřadnice
Rozloha143 600 km²
Časové pásmoUTC+5[1]
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel4 104 336
Hustota zalidnění28,6 obyv./km²
Jazykruština, baškirština
Národnostní složeníRusové, Baškirové, Tataři
Náboženství60 % islám, 17 % pravoslaví, 5 % ostatní křesťanství, 3 % rodnověří
Správa regionu
StátRuskoRusko Rusko
Nadřazený celekRuskoRusko Rusko
Druh celkurepublika Ruské federace
Podřízené celky15 rajónů
Vznik11. října 1990 a 25. února 1992
HlavaRadij Chabirov
Měnaruský rubl
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2RU-BA
Označení vozidel02 a 102
Oficiální webwww.bashkortostan.ru
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poloha a přírodní podmínky editovat

Baškortostán sousedí s republikami Tatarstán a Udmurtsko, dále pak s Permskou, Sverdlovskou, Čeljabinskou a Orenburskou oblastí. Západní část země představují zbrázděné pahorkatiny Bugulmsko-belebejské vrchoviny a výběžky plošiny Obščij Syrt o nadmořské výšce kolem 300–400 metrů, na východě republiky se od severu k jihu táhne jižní konec pohoří Ural s četnými souběžnými vedlejšími hřebeny. Ural dosahuje výšek 1000–1600 m, nejvyšší horou je zde Jamantau (1638 m) v severní části země. Východní hranice Baškortostánu probíhá až za pásmem Uralu, na jeho předhůří. Hlavním vodním tokem je řeka Belaja (1430 km) s přítoky Ďoma, Ufa a Bystryj Tanyp, která náleží k povodí Volhy. Na severovýchodě země pramení další velká řeka Ural, která však dál teče mimo baškirské území. Jih Baškortostánu odvodňuje Sakmara, která je přítokem Uralu. Podnebí je kontinentální s průměrnou teplotou v lednu −18 °C a v červenci 18 °C. Roční úhrn srážek se pohybuje od 300 do 600 mm. Délka vegetačního období je 120 až 135 dní.

Obyvatelé editovat

Majoritní národností v zemi jsou Rusové, žije jich v Baškortostánu 36,1 %. Následují Baškirové (29,5 %) a Tataři (25,4 %). Ostatní národnosti, jako např. Čuvaši, mají téměř zanedbatelné zastoupení. Ve školách se vyučují tři jazyky: ruština, tatarština a baškirština. Rusky umí 96% obyvatel, tatarsky 34%.

Separatismus editovat

Baškortostán je jedním z regionů, který se v 90. letech stal střediskem separatistických tendencí. Vladimir Putin sice silně posílil centralismus a druhou čečenskou válkou dal najevo všem národnostně odstředivým skupinám, že Moskva žádné štěpení teritoria nedovolí, nicméně uznání Abcházie a Jižní Osetie nacionalistické tendence oživilo i zde. Místní organizace Kuk Bure, která bojuje za školní výuku v baškirštině, v této souvislosti obvinila Moskvu z používání „dvojího metru“.[2]

Etnické nepokoje v oblasti proběhly na počátku r. 2024 v souvislosti s Ruskou invazí na Ukrajinu, kdy obyvatelstvo projevilo mj. nespokojenost s diskriminační odvodovou praxí posílající do války nepoměrně větší množství občanů národnostních menšin. Nepokoje byly ruským režimem tvrdě potlačovány [3][4]

Ekonomika editovat

Země má velmi dobré zásoby surovin, hlavně ropy, která byla poprvé objevena u Išimbaje roku 1932. Na Baškortostán připadá 1/8 ruské těžby ropy a na jejím zpracování stojí velká část baškirského průmyslu (56 %). Průmysl, který po rozpadu SSSR prořídl, se soustředí hlavně v hlavním a největším městě země – Ufě.

Doprava editovat

Díky strategické poloze má Baškortostán poměrně dobrou silniční i železniční síť. Slouží hlavně jako tranzitní země ve směru MoskvaUfaMagnitogorskAstana. Země vyniká hustou sítí potrubní dopravy – ropovodů a plynovodů. V říční dopravě je nejvýznamnější řeka Belaja, jejíž dolní tok je součástí Nižněkamské přehrady a která se prostřednictvím Kamy vlévá do Volhy. V Ufě se nachází také letiště.

Města editovat

Galerie editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky) 
  2. Separatismus v Rusku ožívá. Vyvolal to sám Kreml [online]. Economia, 2008-09-10 [cit. 2016-01-22]. Dostupné online. 
  3. Sněhové koule na těžkooděnce. Rusové se vzpírají kvůli odsouzení bojovníka proti mobilizaci. CNN Prima NEWS [online]. [cit. 2024-01-21]. Dostupné online. 
  4. Rusko žene do války hlavně etnické menšiny. Povolávací rozkaz dostávají i postižení a nebožtíci. CNN Prima NEWS [online]. [cit. 2024-01-21]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat