Ázerbájdžánština

Ázerbájdžánština či azerština je turkický jazyk, kterým mluví Ázerbájdžánci, kteří žijí hlavně v Ázerbájdžánské republice, kde se mluví o severní variantě ázerbájdžánštiny, a v ázerbájdžánské oblasti v Íránu, kde se mluví o jižní variantě ázerbájdžánštiny. Ačkoli mezi oběma formami ázerbájdžánštiny existuje velmi vysoký stupeň vzájemné srozumitelnosti, existují značné rozdíly ve fonologii, lexikonu, morfologii, syntaxi a zdrojích výpůjček.

Ázerbájdžánština

Azərbaycan dili

Азәрбајҹан дили

آذربایجان دیلی
Mapa rozšíření jazyka
Mapa rozšíření jazyka
RozšířeníÁzerbájdžán, Írán a také v částech států Gruzie, Irák, Kazachstán, Rusko, Sýrie, Turecko, Ukrajina
Počet mluvčích25–30 milionů
Klasifikace
PísmoLatinka v Ázerbájdžánu (dříve cyrilice), Perská abeceda v Íránu
Postavení
Regulátornení oficiální regulátor
Úřední jazykÁzerbájdžán (severní dialekt), Irák (jižní dialekt – je uznáván jako oficiální na severu Iráku, kde žijí Turkmeni)
Kódy
ISO 639-1az
ISO 639-2není
ISO 639-3aze
Ethnologueaze
Wikipedie
az.wikipedia.org (severní)
azb.wikipedia.org (jižní)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Severní ázerbájdžánština má oficiální status v Ázerbájdžánské republice a Dagestánu (federální subjekt Ruska), ale jižní ázerbájdžánština nemá oficiální status v Íránu, kde žije většina Ázerbájdžánců.

V Ázerbájdžánu se nazývá Azərbaycan dili, Ázerbájdžánci ji často nazývají také Türki.

Rozšíření jazykaEditovat

Celkově ázerbájdžánštinu používá 25 až 30 milionů rodilých mluvčích. (Asi 16 až 23 milionů v Íránu, 8 milionů v Ázerbájdžánu a 800 000 v dalších menších komunitách.) Jde o turkický jazyk oghuzské větve blízce příbuzný turečtině ovlivněný perštinou a arabštinou.

Další dialekty jazyka jsou používány v severozápadních oblastech Íránu (Íránský Ázerbájdžán), kde jde o převládající jazyk a zároveň lingvu franku pro ostatní tamní menšiny, například Kurdy, Armény a další. Jazyk je dále rozšířen v Dagestánu (Rusko), jihovýchodní Gruzii, severním Iráku a východním Turecku.

Mezi ázerbájdžánštinou a jinými oghuzskými jazyky (např. turečtinou, turkmenštinou či kaškajštinou v Turecku, na Kavkazu, Kypru a Balkáně, v Iráku, Sýrii a západní Evropě), je poměrně vysoká úroveň vzájemné srozumitelnosti. Počet rodilých mluvčích v této podskupině dosahuje 100 milionů a celkový počet mluvčích 125 milionů.

PísmoEditovat

Severní ázerbájdžánština používala do roku 1929 pro zápis arabské písmo. Od roku 1929 do roku 1939 používala latinku. Jelikož byl Ázerbájdžán součástí Sovětského svazu, v roce 1939 se pro zápis začala používat cyrilice. Po osamostatnění Ázerbájdžánu v roce 1991 se tam ázerbájdžánština opět začala psát latinkou, upravenou podle tureckého pravopisu. V Dagestánu se nadále používá cyrilice.

Jižní ázerbájdžánština používá a vždy používala arabské písmo.

Ázerbájdžánská abeceda sestává z 32 písmen.

Velká písmena:

A, B, C, Ç, D, E, Ə, F, G, Ğ, H, X, I, İ, J, K, Q, L, M, N, O, Ö, P, R, S, Ş, T, U, Ü, V, Y, Z

Malá písmena:

a, b, c, ç, d, e, ə, f, g, ğ, h, x, ı, i, j, k, q, l, m, n, o, ö, p, r, s, ş, t, u, ü, v, y, z

Ázerbájdžánština má 9 samohlásek (A, E, Ə, I, İ, O, Ö, U, Ü) a 23 souhlásek:

VýslovnostEditovat

Následující tabulka obsahuje vývoj ázerbájdžánské abecedy a její přibližnou výslovnost v češtině:

 
Ázerbájdžánská abeceda
Arabské písmo Latinka Cyrilice Latinka Výslovnost v češtině
do roku 1929 1929–1939 1939–1991 1991 (přibližná)
ا,آ A a А а A a jako a
B b Б б B b jako b
Ç ç Ҹ ҹ C c jako
چ C c Ч ч Ç ç jako č
D d Д д D d jako d
  E e Е е E e jako e
,(کسره) Ə ə Ә ә Ə ə jako æ), je překládáno jako ä, a někdy jako e
F f Ф ф F f jako f
گ G g Ҝ ҝ G g jako g'
Ƣ ƣ Ғ ғ Ğ ğ prodlužuje předchozí samohlásku
, H h Һ һ H h jako h
X x Х х X x jako ch
  Ь ь Ы ы I ı tzv. zadopatrové i, jako y
ی I i И и İ i jako i
ژ Ƶ ƶ Ж ж J j jako ž
K k К к K k jako k
Q q Г г Q q jako g
L l Л л L l jako l
M m М м M m jako m
N n Н н N n jako n
O o О о O o jako o
  Ɵ ɵ Ө ө Ö ö jako německé ö
پ P p П п P p jako p
R r Р р R r jako r
,, S s С с S s jako s
Ş ş Ш ш Ş ş jako š
, T t Т т T t jako t
U u У у U u jako u
Y y Ү ү Ü ü jako německé ü
V v В в V v jako v
ی J j Ј ј Y y jako j
,,, Z z З з Z z jako z

PříkladyEditovat

ČíslovkyEditovat

Ázerbájdžánsky Česky
bir jeden
iki dva
üç tři
dörd čtyři
beş pět
altı šest
yeddi sedm
səqqiz osm
doqquz devět
on deset

Vzorový textEditovat

Otče náš (modlitba Páně)

Göylərdə olan Atamız,
Adın müqəddəs tutulsun.
Padşahlığın gəlsin.
Ko olsun Senin istediin,
Göydə olduğu kimi Yerdə də
Sənin iradən olsun.
Gündəlik çörəyimizi bizə bu gün ver.
Bizə borclu olannarı bağışladığımız kimi
Bizi borclarımızı da bağısla.
Bizi sınağa çəkmə,
Lakin bizi şəndən xilas et.
Amin.

OdkazyEditovat

Externí odkazyEditovat