Turkmenština je turkický jazyk, kterým mluví zhruba 6,4 miliónu lidí v Turkmenistánu, Afghánistánu, Íránu, Iráku, Kazachstánu, Pákistánu, Tádžikistánu a Uzbekistánu. Dále se používá v evropské části Ruska, Německu, Turecku a USA.

Turkmenština (Türkmen dili, түркмен дили, تۆرکمن ديلی)
oblast rozšíření
oblast rozšíření
RozšířeníTurkmenistán, Afghánistán, Írán, Irák
Počet mluvčích9 miliónů
Klasifikace
PísmoLatinka, dříve Cyrilice
Postavení
RegulátorNení
Úřední jazykTurkmenistán
Kódy
ISO 639-1tk
ISO 639-2tuk (B)
tuk (T)
ISO 639-3tuk
EthnologueTUK
Wikipedie
tk.wikipedia.org
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie písma

editovat

Turkmenština je oficiálním jazykem v Turkmenistánu. V psané podobě se začala používat až na začátku 20. století, kdy se zapisovala arabským písmem. V letech 19281940 se pro turkmenštinu používala latinka, která byla až do roku 1991 nahrazena z politických důvodů cyrilicí (záměrem vládců Sovětského svazu bylo co nejvíce omezit kontakty mezi turkickými národy žijícími v jižních republikách s těmi, které žily za hranicemi SSSR a zároveň tak omezit vliv islámu v těchto republikách). Od roku 1991 je opět používána latinka.

Gramatika

editovat

Turkické jazyky mají pády. Turkmenština jich má šest:

Abeceda

editovat
Současná latinka Cyrilice Fonetika Latinka 1993 Latinka 1992-1993 Latinka 1927-1940
A a А а [a] A a A a A a
B b Б б [b] B b B b B b
Ç ç Ч ч [ʧ] Ç ç C c C c
D d Д д [d] D d D d D d
E e Е е [je], [e] E e E e E e
Ä ä Ә ә [æ] Ä ä Ea ea Ә ә
F f Ф ф [ɸ] F f F f F f
G g Г г [g~ʁ] G g G g G g
H h Х х [h~x] H h H h H/X h/x
I i И и [i] I i I i I i
J j Җ җ [ʤ] J j J j Ç ç
Ž ž Ж ж [ʒ] £ ɾ Jh jh Ƶ ƶ
K k К к [k~q] K k K k K/Q k/q
L l Л л [l] L l L l L l
M m М м [m] M m M m M m
N n Н н [n] N n N n N n
Ň ň Ң ң [ŋ] Ñ ñ Ng ng Ŋ ŋ
O o О о [o] O o O o O o
Ö ö Ө ө [ø] Ö ö Q q Ө ө
P p П п [p] P p P p P p
R r Р р [r] R r R r R r
S s С с [θ] S s S s S s
Ş ş Ш ш [ʃ] $ ¢ Sh sh Ş ş
T t Т т [t] T t T t T t
U u У у [u] U u U u U u
Ü ü Ү ү [y] Ü ü V v Y y
W w В в [β] W w W w V v
Y y Ы ы [ɯ] Y y X x -
Ý ý Й й [j] Ұ ÿ Y y J j
Z z З з [ð] Z z Z z Z z

Fonetika

editovat
  • ç se čte [č]
  • ä = [æ]
  • ž = [ž]
  • j = [dž]
  • ň = nosové n (jako anglické -ing)
  • ö = [ə], resp. [ö]
  • ş = [š]
  • ü jako [ü]
  • w jako [v]
  • ý jako [j]

Turkmenština dodržuje vokálovou harmonii. Ve vokálové harmonii je důležité rozlišení předních (ä, e, i, ö, ü) a zadních (a, y, o, u) samohlásek:

  • Původní turkmenská slova obsahují samohlásky patřící jen do jedné z těchto dvou skupin, např.: kädi (pouze přední samohlásky) nebo köwüş (pouze zadní samohlásky).
  • V přejatých slovech (hlavně ruského a perského původu) se vokálová harmonie vytrácí: kitap (kniha), dükan (obchod), serdar (vůdce). Přesto se nevytrácí úplně ani v těchto případech, protože podoba sufixů těchto slov se řídí podle toho, zda poslední samohláska daného slova je přední nebo zadní.

Příklady

editovat

Číslovky

editovat
Turkmensky Česky
bir, биp jeden
iki, ики dva
üç, үч tři
dört, дөpт čtyři
bäş, бәш pět
alty, aлты šest
ýedi, eди sedm
sekiz, ceкиз osm
dokuz, дoкyз devět
on, oн deset

Vzorový text

editovat

Otče náš (modlitba Páně)

Eý, Gökdäki Atamyz,
Adyň mukaddes bolsun.
Patyşalygyň gelsin.
Gökde bolşy ýaly,
Ýerde-de Seniň islegiň amala aşsyn.
Gündəlik çöregimizi
Bize şu gün ber. Bize ýamanlyk
edýäňleriň ýazyklaryny geçişimiz ýaly,
Sen-de biziň ýazyklarymyzy geç.
Bizi synaga salma, bizi iblisden halas et.

Všeobecná deklarace lidských práv

turkmensky (cyrilice)

Хемме адамлар өз мертебеси ве хукуклары бюнча дең ягдайда дүнйә инйәрлер. Олара аң хем выждан берлендир ве олар бир-бирлери билен доганлык рухундакы гарайышда болмалыдырлар.

turkmensky (latinka)

Hemme adamlar öz mertebesi we hukuklary boýunça deň ýagdaýda dünýä inyärler. Olara aň hem wyždan berlendir we olar bir-birleri bilen doganlyk ruhundaky garaýyşda bolmalydyrlar.

česky

Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.

Externí odkazy

editovat