Čečenština
Čečenština je jazyk z čečensko-ingušské, též vajnachské větve kavkazské jazykové rodiny. Má 1,3 milionů mluvčích, z nichž většina žije v Rusku.[1] Je podobná inguštině.
| Čečenština (Нохчийн мотт, Noxçiyn mott) | |
| Rozšíření | Čečensko (Rusko), Jordánsko |
|---|---|
| Počet mluvčích | 1 341 000[1] |
| Klasifikace | |
| Písmo | Latinka, cyrilice |
| Postavení | |
| Regulátor | není stanoven |
| Úřední jazyk | Čečensko (Rusko) |
| Kódy | |
| ISO 639-1 | ce |
| ISO 639-2 |
che (B) che (T) |
| ISO 639-3 | che |
| Ethnologue | cjc |
| Wikipedie | |
| ce.wikipedia.org | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kavkazskými jazyky se mluví pouze v oblasti Kavkazu, i když gruzínština se někdy považuje za příbuznou baskičtiny.
Čečenštinou hovoří asi 950 000 lidí v Čečensku [zdroj?] a dále jí používají diaspory Čečenců žijící na Středním východě, zejména v Jordánsku.
Čečenština je oficiálním jazykem Čečenska, autonomní republiky Ruska.
NářečíEditovat
- Ploskost
- Itumkala (Šatoj)
- Melchin
- Kistin
- Čeberloj
- Akkin (Aux)
Čečenština má 31 souhlásek.
Slovní zásobaEditovat
Některá čečenská slova jsou vypůjčena z arabštiny.[zdroj?]
HistorieEditovat
Čečenské písmo vzniklo po říjnové revoluci a od 20. let 20. století se začala používat latinka namísto arabského písma. V roce 1938 se začala používat cyrilice. Po deklaraci čečenské republiky v roce 1992 začali někteří mluvčí používat latinku, ale většina obyvatelstva stále používá cyrilici. Čečenská diaspora v Jordánsku, Turecku a Sýrii hovoří plynule čečensky, ale s psaním je to již horší (cyrilice).[zdroj?]
