Čečenština

jazyk Čečenců

Čečenština je jazyk z čečensko-ingušské, též vajnachské větve kavkazské jazykové rodiny. Má 1,3 milionů mluvčích, z nichž většina žije v Rusku.[1] Je podobná inguštině.

Čečenština (Нохчийн мотт, Noxçiyn mott)
RozšířeníČečensko (Rusko), Jordánsko
Počet mluvčích1 341 000[1]
KlasifikaceSeverokavkazské jazyky
PísmoLatinka, cyrilice
Postavení
Regulátornení stanoven
Úřední jazykČečensko (Rusko)
Kódy
ISO 639-1ce
ISO 639-2che (B)
che (T)
ISO 639-3che
Ethnologuecjc
Wikipedie
ce.wikipedia.org
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kavkazskými jazyky se mluví pouze v oblasti Kavkazu, i když gruzínština se někdy považuje za příbuznou baskičtiny.

Čečenštinou hovoří asi 950 000 lidí v Čečensku [zdroj?] a dále jí používají diaspory Čečenců žijící na Středním východě, zejména v Jordánsku.

Čečenština je oficiálním jazykem Čečenska, autonomní republiky Ruska.

NářečíEditovat

  • Ploskost
  • Itumkala (Šatoj)
  • Melchin
  • Kistin
  • Čeberloj
  • Akkin (Aux)

Čečenština má 31 souhlásek.

Slovní zásobaEditovat

Některá čečenská slova jsou vypůjčena z arabštiny.[zdroj?]

HistorieEditovat

Čečenské písmo vzniklo po říjnové revoluci a od 20. let 20. století se začala používat latinka namísto arabského písma. V roce 1938 se začala používat cyrilice. Po deklaraci čečenské republiky v roce 1992 začali někteří mluvčí používat latinku, ale většina obyvatelstva stále používá cyrilici. Čečenská diaspora v Jordánsku, Turecku a Sýrii hovoří plynule čečensky, ale s psaním je to již horší (cyrilice).[zdroj?]

PříkladyEditovat

ČíslovkyEditovat

Čečensky Česky
цхьаъ jeden
шиъ dva
кхоъ tři
диъ čtyři
пхиъ pět
ялхӏ šest
ворхӏ sedm
бapxӏ osm
исс devět
итт deset

Užitečné frázeEditovat

Čečensky Česky
De dika xülda! Dobrý den!
Muxa haş vu ẋo! Jak se máš?
Dika haş vu. Barkalla Jsem v pohodě, děkuji!
Ẋan ċe hun yu? Jak se jmenuješ?
San ċe Andi yu. Jmenuji se Andy.
Ẋo stengara vu? Odkud jsi?
So Groznera vu. Jsem z Grozné.
Ẋan bolh hun bu, Andi? Co děláš, Andy?
So deşarxo vu. Jsem student.

OdkazyEditovat

Externí odkazyEditovat

ReferenceEditovat