Zimostráz

rod rostlin

Zimostráz (Buxus) je rod vyšších dvouděložných rostlin z čeledi zimostrázovité. Zahrnuje asi 100 druhů a je rozšířen porůznu v Evropě, Asii, Africe i Americe. Zimostrázy jsou stálezelené keře a stromy s jednoduchými kožovitými vstřícnými listy a nenápadnými květy. Zimostráz vždyzelený a zimostráz malolistý se pěstují v různých kultivarech jako okrasné dřeviny, využívané např. k tvorbě živých plotů.

Jak číst taxoboxZimostráz
alternativní popis obrázku chybí
Kvetoucí zimostráz vždyzelený
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádzimostrázotvaré (Buxales)
Čeleďzimostrázovité (Buxaceae)
Rodzimostráz (Buxus)
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Bonsai ze zimostrázu malolistého

Popis editovat

Zimostrázy jsou stálezelené keře nebo nevelké stromy dorůstající výšky do 6 metrů. Listy jsou jednoduché, vstřícné, tence nebo tlustě kožovité, krátce řapíkaté, celokrajné, se zpeřenou žilnatinou. Květy jsou jednopohlavné, drobné a nenápadné, uspořádané ve vrcholových nebo úžlabních hroznech, klasech nebo hlávkách. Rostliny jsou jednodomé. Na vrcholu květenství je jeden vrcholový samičí květ, pod ním jsou samčí květy. Samčí květy mají 4 okvětní lístky, obsahují 4 tyčinky, ve středu květu jsou zbytky semeníku. Samičí květ má 5 nebo 6 okvětních lístků a obsahuje trojpouzdrý semeník srostlý ze 3 plodolistů, nesoucí na vrcholu 3 volné čnělky. V každém pouzdře semeníku jsou 2 vajíčka. Plodem je kulovitá nebo vejcovitá pouzdrosečná tobolka zakončená vytrvalými čnělkami a pukající 3 chlopněmi. V každém pouzdře jsou 2 podlouhlá, černá a lesklá semena.[1] Zimostráz obsahuje silně projímavé alkaloidy.[2]

Rozšíření editovat

Rod zimostráz zahrnuje asi 100 druhů. Je rozšířen ostrůvkovitě v Evropě, Asii, Africe i Americe. V Evropě rostou 2 druhy. V západní a jižní Evropě se vyskytuje zimostráz vždyzelený (Buxus sempervirens), ve Španělsku, Sardinii a na Baleárských ostrovech zimostráz baleárský (Buxus balearica).[1][3]

Zástupci editovat

Význam editovat

 
Tvarovaný zimostráz vždyzelený

V České republice jsou jako okrasné dřeviny pěstovány v množství rozličných kultivarů 2 druhy zimostrázu: zimostráz vždyzelený (Buxus sempervirens) a zimostráz malolistý (Buxus microphylla). Existuje i kříženec obou druhů, např. kultivar Buxus 'Green Velvet'. Zimostrázy jsou velmi vhodné na tvarované živé ploty, hodí se též jako předsadba či podrost vyšších stromů. Výborně zadržují prach i hluk a poskytují ptactvu prostor pro hnízdění.[4]

Výjimečně se lze ve sbírkách českých botanických zahrad setkat i s jinými druhy zimostrázu, jako je např. zimostráz baleárský (Buxus balearica) nebo zimostráz kolchický (Buxus colchica).[5]

Pěstování editovat

Oba pěstované druhy zimostrázu jsou celkem nenáročné dřeviny, rostoucí na slunci i ve stínu. Na přílišném úpalu jim žloutnou listy. Snášejí lehčí, těžší i sušší půdy, jsou však citlivé na psí moč. Netrpí okusem zvěří. Na zimu se nepřikrývají, je však vhodné půdu kolem rostlin před zámrazem dobře prolít. Výborně snášejí i hlubší řez. Prořezávku či tvarování je nejvhodnější udělat v předjaří, případně pak ještě jednou v létě. S kořenovým balem je možno po seříznutí přesazovat i starší exempláře. Množí se klasicky řízkováním v pařeništi či skleníkové množárně v období od srpna do března. Možné je i množení dělením nakopčených rostlin.[4][6]

Reference editovat

  1. a b MIN, Tianlu; BRÜCKNER, Paul. Flora of China: Buxus [online]. [cit. 2015-01-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. D. J. Mabberley: The Plant-book: A Portable Dictionary of the Vascular Plants (Fourth Edition). Cambridge University Press, 2017, s. 349. ISBN 978-1-107-11502-6
  3. Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b HIEKE, Karel. Praktická dendrologie 2. Praha: SZN, 1978. 07-105-78. 
  5. Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online. 
  6. WALTER, Karel. Rozmnožování okrasných stromů a keřů. Praha: Brázda, 2001. ISBN 80-209-0268-6. 

Externí odkazy editovat