Otevřít hlavní menu
Rekonstrukce vývoje teploty v posledních dvou tisíciletích z 10 různých studií (podrobnosti v popisu obrázku).
Sluneční aktivita rekonstruovaná na základě izotopických analýz.

Malá doba ledová je označení pro klimatickou anomálii, která znamenala nejchladnější období za posledních 2000 let. Toto období trvalo přibližně mezi 14. a 19. stoletím. Malá doba ledová vrcholila v 17. století. Toto trochu nepřesné označení ve skutečnosti nemá nic společného s dobou ledovou.

PrůběhEditovat

Pokles průměrné roční teploty lze vysledovat od roku 1310, kdy po středověkém teplém období započalo razantní ochlazování spojené s nepředvídatelným počasím. Námořníci na severních okrajích středověkého světa začali pociťovat ochlazování ještě o století dříve.[1] Za opravdový počátek malé doby ledové se patrně dá považovat série studených a vlhkých roků 13151322. Tyto roky se vyznačovaly velmi deštivým počasím od jara do podzimu, které poškozovalo úrodu nebo dokonce znemožňovalo zemědělským plodinám vůbec vzejít. Často nebylo možno ani nasušit dostatek sena pro krmení zvířat v zimě, tato zvířata navíc postihly epidemie nemocí, jež jejich stáda dále zdecimovaly. Po silném růstu počtu obyvatel v Evropě od raného středověku až do počátku 14. století taková série neúrod způsobila velký hlad a značný úbytek obyvatelstva.[2]

Ve století 15. a 17. se citelně ochladilo na celá desetiletí. Celé Grónsko se pokrylo ledem, zvětšily se alpské ledovce. Na celé severní polokouli panovaly kruté zimy. Léta byla velmi krátká a studená. V té době zamrzaly v zimě všechny řeky západní Evropy. Např. Vltava byla pravidelně pokryta ledem tlustým několik desítek centimetrů. Ovšem v dnešní době nezamrzá, protože byla vystavěna Vltavská kaskáda.[3] Zamrzalo Baltské moře i Calaiská úžina mezi Francií a Anglií. Ovlivněna byla i Amazonie.[4]

Oteplování začalo v 19. století.

PříčinyEditovat

Jako příčina se uvažují Milankovičovy cykly,[5] které jsou také považovány za hlavní příčinu posledních dob ledových. Další možnou příčinou je Maunderovo minimum sluneční aktivity. K ochlazení také mohla přispět vulkanická zima z různých erupcí[6] (Samalas 1257, Kuwae 1453). Termohalinní výměník může být také faktorem.[7] I změna populace lidstva mohla hrát roli (například Černá smrt).

ReferenceEditovat

  1. FAGAN, Brian. Malá doba ledová, jak klima formovalo dějiny v letech 1300 - 1850. Praha: Academia, 2007. ISBN 978-80-200-1457-3. Kapitola Nenadálé klimatické výkyvy, s. 77. (Česky) 
  2. FAGAN, Brian. Malá doba ledová, jak klima formovalo dějiny v letech 1300 - 1850. Praha: Academia, 2007. ISBN 978-80-200-1457-3. Kapitola Velký hlad, s. 51 - 74. (Česky) 
  3. https://zpravy.idnes.cz/vltava-v-praze-uz-leta-prakticky-nezamrza-kdysi-byvala-pod-ledem-kazdou-zimu-1sb-/domaci.aspx?c=A120213_1732294_praha-zpravy_sfo - Pro bruslaře Vltava v Praze není, před stavbou přehrad led unesl i koně Zdroj: https://zpravy.idnes.cz/vltava-v-praze-uz-leta-prakticky-nezamrza-kdysi-byvala-pod-ledem-kazdou-zimu-1sb-/domaci.aspx?c=A120213_1732294_praha-zpravy_sfo
  4. https://phys.org/news/2019-06-climate-significant-impact-amazon-europeans.html - Climate change had significant impact on Amazon communities before arrival of Europeans
  5. https://www.geo.umass.edu/climate/papers2/Kaufman2009a.pdf - Recent Warming Reverses Long-Term Arctic Cooling
  6. https://citeseerx.ist.psu.edu/viewdoc/summary?doi=10.1.1.639.9076 - Abrupt onset of the Little Ice Age triggered by volcanism and sustained by sea-ice/ocean feedbacks (2012)
  7. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3621426/ - Surface changes in the North Atlantic meridional overturning circulation during the last millennium