Otevřít hlavní menu
Jihovýchodní Evropa
Jihovýchodní Evropa
Státy jihovýchodní Evropy v širším a užším pojetí

Jihovýchodní Evropa je část Evropy na jihovýchodě kontinentu, do které se řadí různé státy a území podle daného kontextu.

V nejširším pojetíEditovat

Užší pojetíEditovat

V užším pojetí se mohou podle kontextu za státy jihovýchodní Evropy považovat například pouze státy zasahující na území Balkánu, nebo všechny kromě Turecka, atd.

Řecko je často řazeno mezi státy jižní Evropy, Maďarsko a Slovinsko mezi státy střední Evropy a Moldávie mezi státy východní Evropy.

GeografieEditovat

Oblast se rozkládá na Balkánském poloostrově. Nejvyššími pohořími jsou Karpaty, Dinárské hory a Stara planina a Pindos. Největšími řekami jsou Dunaj, Sáva, Velká Morava a Marica.

Největší městaEditovat

HistorieEditovat

Ve 14. století dobyli území jihovýchodní Evropy Osmanští Turci. Podrobené národy si nezávislost vybojovali až v 1912 v první balkánské válce o rok později propukl konflikt mezi Řeckem a Srbskem na jedné straně a s Bulharskem na straně druhé. Po první světové válce vzniklo království Jugoslávie. Za druhé světové války bylo území obsazeno mocnostmi Osy. Po válce se všechny státy v oblasti, až na Řecko, Turecko a Kypr, staly součástí Východního bloku. Po roce 1989 padly komunistické režimy ve většině zemí jihovýchodní Evropy a začala občanská válka v Jugoslávii. EU se v roce 2004 rozšířila o Slovinsko, v roce 2007 o Bulharsko a Rumunsko, v roce 2013 o Chorvatsko.

ObyvatelstvoEditovat

Převažují slovanské jazyky mezi které nepatří albánština, maďarština, rumunština, řečtina a turečtina. Mezi slovanské národy patří Bulhaři, Slovinci, Srbové, Chorvati, Bosňáci a Makedonci.

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Území Kosova je předmětem sporu mezi Srbskou republikou a Kosovskou republikou. Viz heslo Seznam států a mezinárodních organizací podle postoje k nezávislosti Kosova.

LiteraturaEditovat

  • Státy západního Balkánu v uplynulém čtvrtstoletí a perspektivy jejich vývoje (Jan Pelikán, Tomáš Chrobák, Jan Rychlík, Stanislav Tumis, Ondřej Vojtěchovský, Ondřej Žíla). Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2016. ISBN 978-80-7308-648-0

Související článkyEditovat