Otevřít hlavní menu

Petro Porošenko

ukrajinský podnikatel a politik

Petro Olexijovyč Porošenko (ukrajinsky: Петро Олексійович Порошенко; * 26. září 1965 Bolhrad, Ukrajina, Sovětský svaz) je ukrajinský podnikatel, politik a pátý, bývalý prezident Ukrajiny.

Petro Porošenko
Петро Порошенко
Official portrait of Petro Poroshenko.jpg

5. prezident Ukrajiny
Ve funkci:
25. května 2014 – 20. května 2019
Předseda vlády Arsenij Jaceňuk, Volodymyr Hrojsman
Předchůdce Oleksandr Turčynov
Nástupce Volodymyr Zelenskyj

ministr zahraničí
Ve funkci:
9. října 2009 – 11. března 2010

ministr obchodu a hospodářského rozvoje
Ve funkci:
23. března 2012 – 24. prosince 2012

Tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany
Ve funkci:
8. února 2005 – 8. září 2005
Stranická příslušnost
Členství Blok Petra Porošenka

Narození 26. září 1965 (53 let)
Bolhrad, Oděská oblast, USSR, SSSR
Národnost ukrajinská
Choť Marina Porošenková
Rodiče Oleksij Porošenko a Yevguenia Serguéievna Grigorchuk
Děti Oleksij Petrovič Porošenko
Příbuzní Mikhaylo Poroshenko (sourozenec)
Sídlo Kyjev
Alma mater Ševčenkova univerzita
Profese obchodník, politik, diplomat, ekonom a podnikatel
Náboženství Ukrajinská pravoslavná cirkev (moskevský patriarchát)
Ocenění velkokříž Řádu za občanské zásluhy (2010)
Řád Abd al-Azíz ibn Saúda
Řád Stara planina
State Prize of Ukraine in Science and Technology
Řád Vitolda Velikého
… více na Wikidatech
Podpis Petro Porošenko Петро Порошенко, podpis
Webová stránka www.poroshenko.com.ua
Commons Petro Poroshenko
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

Politická kariéraEditovat

Porošenko je bývalý ministr zahraničních věcí a ministr obchodu a hospodářského rozvoje. V letech 2007 - 2014 byl členem Ukrajinské národní bankovní rady. Do ukrajinského parlamentu byl poprvé zvolen v roce 1998. Dne 29. března 2014 oznámil kandidaturu na prezidenta Ukrajiny.[zdroj?]

Ukrajinský prezident 2014–2019Editovat

Porošenko byl prostřednictvím své televizní stanice Kanál 5 jedním z organizátorů Euromajdanu, který vedl v únoru 2014 ke svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče.[1]

V prezidentských volbách 25. května 2014 pak hned v prvním kole zvítězil, když získal přes 50 % hlasů.[2] Dne 7. června složil přísahu, a stal se tak pátým prezidentem Ukrajiny.

Až do konference čtyř státníků v Minsku v únoru 2015 a schválení druhé minské dohody o klidu zbraní prosazoval prezident Porošenko pokračování bojových operací ukrajinské armády proti proruským separatistům na východě země,[3] které v květnu 2014 začala vláda premiéra Arsenije Jaceňuka.[4] Porošenko označuje východoukrajinské separatisty z tzv. Doněcké a Luhanské lidové republiky jako „bandity“ a „ruské teroristy“ a od samého počátku ukrajinské krize odmítá vést se separatisty politický dialog.[5] Podle Porošenka nejsou zástupci separatistických republik „jednou ze stran dialogu“, protože ozbrojenci a teroristé nemohou zastupovat Donbas.[6] V červenci 2014 Porošenko prohlásil, že za každého ukrajinského vojáka padlého v boji „budou zlikvidovány stovky teroristů“.[7]

V prosinci 2018 došlo z iniciativy Porošenka ke sjednocení tří pravoslavných církví působících na Ukrajině v jedinou Pravoslavnou církev Ukrajiny, s čímž nesouhlasil Moskevský patriarchát, který disponuje největším počtem kostelů.[8] V reakci na to provedli agenti tajné služby SBU v klášterech a budovách patřících Moskevskému patriarchátu razie a domovní prohlídky.[9]

Koncem roku 2018 podepsal Porošenko zákon, kterým někdejší příslušníci UPA a OUN, tzv. banderovci, získají postavení válečných veteránů a s tím související sociální výhody.[10]

Prezidentské volby 2019Editovat

V prezidentských volbách v roce 2019 získal Porošenko v prvním kole dne 31. března 16 % hlasů. Umístil se na druhém místě za Volodymyrem Zelenským, pro kterého hlasovalo více než 30 % voličů. Oba kandidáti postoupili do druhého kola voleb, které se konalo 21. dubna 2019.

Druhé kolo voleb přineslo podle očekávání vítězství Zelenského. Při volební účasti, která se předběžně pohybovala kolem 58 %, získal vítězný kandidát podle průzkumů provedených u volebních uren 74 % hlasů voličů, zatímco na dosavadního prezidenta Porošenka připadlo pouze 26 % hlasů. Porošenko svoji porážku již uznal. Volodymyr Zelenskyj se tak stal novým ukrajinským prezidentem.[11]

Osobní životEditovat

Petro Porošenko je ženatý, s manželkou Marynou Porošenkovou má čtyři děti, dva syny a dvě dcery.[12]

Podnikatelské aktivity a majetekEditovat

Podle údajů ruského vydání časopisu Forbes z března 2014 byl sedmým nejbohatším Ukrajincem, jeho jmění se tehdy odhadovalo na 1,2 miliardy dolarů.[13] Podle novějšího odhadu ke konci roku 2018 vlastní Porošenko majetek ve výši již jen 500 milionů dolarů, takže jej časopis Forbes neuvádí. Dříve byl v pořadí miliardářů celého světa veden na pozici 1284.[14] Patří mu mj. firma Roshen, která je největším ukrajinským výrobcem čokolády. (Tato firma vyráběla čokoládu také v Rusku, aktuální údaje k tomu nejsou k dispozici.) Porošenko je proto znám pod přezdívkou "čokoládový král".[15]

Porošenko byl zmíněn v tzv. Panamských dokumentech.[16] Před volbami v roce 2014 slíbil prodat svou firmu na cukrovinky Rošen, ovšem místo toho podle Panamských dokumentů přesunul své podnikání do offshorového centra na Britských Panenských ostrovech a tím ušetřil miliony na daních, které by jinak musel zaplatit na Ukrajině.[17] Po zveřejnění možného daňového úniku navrhl Oleh Ljaško, předseda Radikální strany, obžalobu Porošenka.[17] Skandál rozdmýchal měsíce trvající spory mezi Porošenkovým blokem a Lidovou frontou Arsenija Jaceňuka, ve které se obě strany vzájemně obviňují z korupce.[17] Porošenko se objevil také v dokumentech Paradise Papers, které byly zveřejněny v listopadu 2017 a které odhalují daňové úniky skrze daňové ráje.[18]

KontroverzeEditovat

Podle serveru WikiLeaks v letech 2006 až 2009, kdy Porošenko vedl v parlamentu výbor pro finance a bankovnictví, popisovali američtí diplomaté Porošenka jako oligarchu zdiskreditovaného nařčeními z korupce.[19]

Během předvolební kampaně Porošenko slíbil, že po zvolení prodá většinu svých podniků, včetně televizní stanice Pátý kanál a potravinářské firmy Rošen. Dodnes svůj slib nesplnil a naopak hodnotu svých aktiv několikanásobně zvýšil.[20]

Podle rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa Porošenko získal za podivných okolností pozemky v ochranné zóně poblíž památky UNESCO a v rozporu s ukrajinskými zákony na nich začal stavět, čímž poškodil část opevnění z 18. století. Vyšetřování prokuratury proti němu bylo zastaveno pět měsíců po jeho zvolení prezidentem v listopadu 2014.[21]

V září 2014 označil Porošenko bojovníky Ukrajinské povstalecké armády, v Česku známé pod označením „banderovci“, kteří bojovali za samostatný ukrajinský stát, nicméně masově vyvražďovali polské civilisty za druhé světové války a podle některých kritiků spolupracovali s nacistickým Německem, za „příklad hrdinství a vlastenectví na Ukrajině.“[22]

Na konci jara roku 2017 byly na Ukrajině zablokovány sociální sítě VKontakte a Odnoklasniky, dále také vysílání řady ruských televizních stanic a zakázáno působení ruských bank a firem zabývajících se vývojem bezbečnostních softwarů. To má podle Porošenka omezit údajnou ruskou podporu separatistů. Sociální síť VKontakte je však v rusky mluvících zemích velmi oblíbená, má v nich obdobné postavení jako na našem území síť Facebook. Nařízení je proto velmi nepopulární, zvláště mezi mladými, navíc je řadou organizací považováno za omezování svobody.[23]

V prosinci 2018 podepsal zákon, kterým získali někdejší příslušníci Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) i Ukrajinské povstalecké armády (UPA), také označováni jako Banderovci postavení válečných veteránů a s tím související sociální výhody.[24]

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Interview with Ukrainian presidential candidate Petro Poroshenko. The Washington Post. 25. dubna 2014. Dostupné online. (anglicky) 
  2. BĚLKA, Michal. Do čela Ukrajiny míří Porošenko, podle odhadů vyhrál v prvním kole. idnes.cz [online]. [cit. 2014-05-25]. Dostupné online. 
  3. "Mírový plán v troskách, Porošenko zavelel k útoku na rebely". EuroZprávy.cz. 1. července 2014.
  4. "Ukrajinská armáda postupuje k Doněcku. Jaceňuk míří do Oděsy". Lidovky.cz. 4. května 2014.
  5. "‘Terrorists and bandits’ will be punished, vows Ukraine’s Poroshenko". France 24. 30. května 2014.
  6. "Porošenko: Krym i Donbas sa nám vrátia, keď budeme úspešní" SME.sk. 28. května 2015.
  7. Ukraine president vows revenge after 19 soldiers killed in rebel rocket attack. The Washington Post. 11. července 2014. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Opozici nevoní požadavek Porošenka na církevní samostatnost. Týden [online]. 12. prosince 2018. Dostupné online. 
  9. ‚Slouží ruské agresi.‘ Ukrajinští policisté prohledávali budovy církve loajální k Moskvě. Lidovky.cz [online]. 3. prosince 2018. Dostupné online. 
  10. Banderovci válečnými veterány, stvrdil Porošenko. Týden [online]. 24. prosince 2018. Dostupné online. 
  11. Zelenskyj se podle průzkumů stává novým ukrajinským prezidentem, Porošenko uznal porážku. Lidovky.cz, [1], 21. dubna 2019, aktualizováno 19:39 hod.
  12. {title}. www.president.gov.ua [online]. [cit. 2015-02-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-09. 
  13. (rusky) 9 богатейших украинцев в рейтинге Forbes-2014 (Forbes.ru)
  14. http://www.forbes.com/profile/petro-poroshenko/
  15. Petro Porošenko: čokoládový král, který míří do čela Ukrajiny. iDNES.cz [online]. 2014-5-4. Dostupné online. 
  16. Panama Papers: Majetek si ulil i Porošenko, válčící Ukrajinu připravil o miliony. Lidovky. 4. dubna 2016.
  17. a b c KARMANAU, Yuras. Ukrainian president under fire over Panama Papers. bigstory.ap.org. April 4, 2016. Dostupné online [cit. April 4, 2016]. (anglicky) 
  18. Paradise Papers: Hamilton z dotazů vybruslil povídáním o energii a světle. F1sport.cz. 9. listopadu 2017.
  19. "Chvíli špatný, chvíli dobrý: USA podle WikiLeaks měnily na Porošenka názor". Česká televize. 29. května 2014.
  20. "Porošenko rok na trůnu: v zajetí problémů, jež chtěl řešit". Týden. 7. června 2015.
  21. "Porošenko čelí podezření, že zneužil vlivu v kauze sporné stavby". Deník.cz. 15. května 2015.
  22. "Poroshenko: ‘UPA are heroes,’ will consider giving veterans legal status". 26. září 2014.
  23. "Kyjev zablokoval ruské internetové služby včetně sociálních sítí. Zakázal i některé ruské televize". 16. května 2017.
  24. "Banderovci získají postavení veteránů, Porošenko podepsal zákon". 24. prosince 2018.

Externí odkazyEditovat