Otevřít hlavní menu
Anexe Havajské republiky Spojenými státy v roce 1898 na základě Newlandsovy rezoluce.

Anexe (latinsky ad-nectere, připojovat) je de iure trvalé připojení (inkorporace) cizího státního území k jinému státnímu celku. Od dočasné vojenské okupace se liší tím, že anektované území se začleňuje do území a správy anektujícího státu.

Mezinárodní právoEditovat

 
Východní Jeruzalém anektovaný v roce 1967 Izraelem.

Podle Ottova slovníku z roku 1889 je anexe legitimní, pokud je založena na výsledku předchozího referenda, konaného v souladu s právním řádem státu, jehož území bylo anektováno, kdežto pokud se děje jednostranným prohlášením anektujícího státu, je hrubým porušením suverenity státu.[1] Mnohdy je anexe spojena s válkou nebo použitím či hrozbou síly, například když vítěz války částečně nebo úplně anektuje území protivníka.[2]

Podle Charty Spojených národů z roku 1945 je každé použití nebo hrozba násilím vůči teritoriální celistvosti nějakého státu zakázána.[3] Z toho plyne zákaz každé okupace a anexe, která se pokládá moderním mezinárodním právem za agresi.[4]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ottův slovník naučný, heslo Annexe.
  2. Žaloudek, Encyklopedie politiky, str. 21.
  3. Charta Spojených národů, čl. 2. odst. 4.
  4. Potočný, M., Ondřej, J. Mezinárodní právo veřejné. Zvláštní část. Praha: C. H. Beck, 2006, ISBN 80-7179-536-4, str. 31, 133.

LiteraturaEditovat

  • Ottův slovník naučný, heslo Annexe v mezinárodním právu. Sv. 2, str. 410
  • K. Žaloudek, Encyklopedie politiky. Praha: Libri 2004.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat