Západní břeh Jordánu

Oblast na Blízkém východě

Západní břeh Jordánu (též Předjordánsko, hebrejsky יהודה ושומרון‎, zastarale Jehuda ve-Šomron (Judea a Samaří), nebo הגדה המערבית‎, ha-Gada ha-ma'aravit (Západní břeh), arabsky الضفة الغربية‎, ad-Daffa al-gharbíja (Západní břeh) je označení pro vnitrozemské území na západním (pravém) břehu řeky Jordán na Blízkém východě. Mezinárodním společenstvím je částečně uznáváno jako součást Palestinských území (Západní břeh Jordánu a Pásmo Gazy).

Západní břeh Jordánu
الضفة الغربية
(ad-Dafa al-Gharbíja)
Geografie
Hlavní městoRamalláh
Souřadnice
Rozloha5 860 km²
Nejvyšší bodTal Ásúr (1022 m n. m.)
Obyvatelstvo
Počet obyvatel2 676 740 (odhad 2013)
Hustota zalidnění456,8 obyv./km²
Jazykarabština (úřední), hebrejština
Náboženstvíislám, judaismus, křesťanství
Správa regionu
StátPalestinaPalestina Palestina
Vznik1949 po první arabsko–izraelské válce
PrezidentMahmúd Abbás
Předseda vládySalám Fajjád
Měnaizraelský šekel, jordánský dinár
Mezinárodní identifikace
Telefonní předvolba+970, +972
Internetová doménaps
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

Původně kanaánské území, od 14. stol. př. n. l. postupně osidlované izraelskými kmeny, tzv. Samaří v severním království do 722 př. n. l., kdy byli tamní Židé vystěhováni do Asýrie a území částečně osídleno jinými národy. Po Kýrově ediktu v 6. století př. n. l. bylo znovu osidlováno Židy – po prvním židovském povstání a po povstání Bar Kochby 132–135 n. l. nastává pokles trvalého osídlení. Po byzantské, mamlúcké a turecké nadvládě dochází k postupnému židovskému znovuosídlení a začínají se trvaleji usazovat i první Arabové.

Po porážce osmanského impéria v první světové válce bylo toto území do roku 1948 součástí britské mandátní Palestiny. Při izraelské válce za nezávislost obsadilo území, které v roce 1947 předpokládala OSN jako prostor pro arabskou „národní domovinu“, tehdejší Zajordánsko, jež Západní břeh 24. dubna 1950 anektovalo.[1] Arabská populace nevyvinula ani před válkou, ani po válce za nezávislost snahu o vytvoření státu, neboť území fakticky i de iure patřilo Palestincům.[zdroj?] Do roku 1967 bylo území součástí Jordánska, poté je v šestidenní válce obsadil Izrael, jímž je dodnes spravováno.

Z pohledu mezinárodní politiky je území považováno za součást vznikajícího Státu Palestina s ne jasně definovanými hranicemi[zdroj?] (v rámci Izraele je děleno území na sektory C, B a A s převažujícím židovským, smíšeným nebo čistě arabským obyvatelstvem), který však dosud nedosáhl plné nezávislosti a nemá skutečnou územní integritu. V Izraeli existuje řada dobrovolnických hnutí osídlujících „biblické srdce Izraele“ od okamžiku, kdy je Izrael zabral ve válce. Z pohledu mezinárodních institucí jsou tato města a vesnice označovány za „ilegální osady“ a některá města a vesnice s arabským, tzv. palestinským obyvatelstvem jsou nazývány „utečenecké tábory“. Do dnešního dne zde[kdy?] vzniklo 242 osad. V srpnu 2005 byly čtyři osady ze Západního břehu Jordánu vyklizeny na pokyn Ariela Šarona.

Guvernoráty editovat

Předjordánsko tvoří 11 guvernorátů:

Galerie editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ČEJKA, Marek. Dějiny moderního Izraele. Praha: Grada Publishing, 2011. 351 s. ISBN 978-80-247-2910-7. S. 60. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat

  Izrael  Izrael Izrael  Izrael Jordánsko  Jordánsko  
Izrael  Izrael   Jordánsko  Jordánsko
    Západní břeh Jordánu    
 
Izrael  Izrael Izrael  Izrael Mrtvé mořeJordánsko  Jordánsko