Kandidát na prezidenta

Kandidát na prezidenta je v politice osoba, která se rozhodla ucházet o úřad prezidenta, splnila zákonné podmínky a učinila požadované kroky. V užším slova smyslu se za prezidentského kandidáta považuje nominant na úřad prezidenta státu. Kritéria podání kandidatury, registraci, obvykle upravuje legislativa, včetně podmínek volitelnosti.

Česká republika editovat

V České republice jsou podmínky kandidatury pro prezidentskou volbu upraveny § 21 zákona o volbě prezidenta republiky. Kandidátní listinu je oprávněno podat alespoň 20 poslanců či 10 senátorů nebo státní občan České republiky, jenž dosáhl věku 18 let. Návrh občana vyžaduje podporu minimálně 50 000 oprávněných voličů formou petice a musí být podán alespoň 66 dnů před samotnou volbou. Kandidátem se může stát státní občan České republiky, s právem volit, a jenž dosáhl věku 40 let.[1]


Spojené státy americké editovat

Ve Spojených státech je za prezidentského kandidáta považována osoba vybraná delegáty na celonárodním stranickém sjezdu, konventu, před všeobecnými listopadovými volbami.[2]

 
V amerických prezidentských volbách 2016 se po květnové výhře v indianských primárkách stal Donald Trump „předpokládaným kandidátem“ republikánů, když jej tak označili masmédia[3][4] i šéf celostátního stranického výboru Priebus[5]

Jako předpokládaný kandidát (presumptive nominee) je v amerických prezidentských volbách označována osoba, jež si zajistila stranickou nominaci, ale stále nedošlo k jejímu formálnímu potvrzení na nominačním celonárodním konventu.[6][7] Strana jednoho ze svých nominantů začne považovat za předpokládaného kandidáta obvykle ve chvíli, kdy jeho poslední hlavní soupeři ukončili kampaň, nebo si v primárkách matematicky zajistil první místo za všech okolností. Přesto vždy existuje prostor k interpretacím daného stavu.[8] Nominant tak v primárkách a kaukusech mohl dosáhnout kandidatury ziskem prosté většiny delegátů (více než 50 %), ještě před konventem.[6][7] V daném období jej média označují za předpokládaného kandidáta,[8] což představuje posun od užití termínu „vedoucí kandidát“ (front-runner). Změna je vnímána jako významný faktor průběhu voleb.[8] Poražení kandidáti po odstoupení z primárek často vyzvou jimi získané delegáty, aby hlasovali podle vlastního uvažení. Tito delegáti pak nezřídka vyjadřují podporu předpokládanému kandidátu,[9] který má také tendenci vybrat si nominanta na úřad viceprezidenta ještě před zahájením sjezdu.[10][9][11] V minulosti tento výběr prováděl samotný konvent.[11]

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Presidential nominee na anglické Wikipedii.

  1. Informace o podmínkách kandidatury ve volbě prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. Ministerstvo vnitra České republiky [cit. 2016-05-05]. Dostupné online. 
  2. Judicial and Statutory Definitions of Words and Phrases [online]. Druhé. vyd. St. Paul: West Publishing Company, 1914 [cit. 2016-05-05]. S. 588 a 618. Dostupné online. (anglicky) 
  3. COLLINSON, Stephen. Donald Trump: Presumptive GOP nominee; Sanders takes Indiana. CNN [online]. 2016-05-04 [cit. 2016-05-04]. Dostupné online. 
  4. GRAHAM, Chris; MOLLOY, Mark. Donald Trump mocked over ‘win bigly’ victory speech – Twitter reacts. The Telegraph [online]. 2016-05-04 [cit. 2016-05-04]. Dostupné online. 
  5. RNC CHAIR: IT'S OVER — Trump is the nominee [online]. Business Insider, 2016-05-03 [cit. 2016-05-05]. Dostupné online. 
  6. a b Sabato, Larry; Ernst, Howard R. Encyclopedia of American Political Parties and Elections. [s.l.]: Infobase Publishing, 2006. Dostupné online. ISBN 9780816058754. S. 216. 
  7. a b Wiessler, David: FACTBOX: Presidential political terms, Reuters, 4. března 2008.
  8. a b c Rakich, Nathaniel: What Makes a Presidential Nominee 'Presumptive'?, New Republic, 3. května 2016.
  9. a b Norrander, s. 25
  10. Eleanor Clift & Matthew Spieler, Selecting a President (Macmillan, 2012), s. 41
  11. a b Medvic, s. 144

Literatura editovat

  • Medvic, Stephen K.: Campaigns and Elections: Players and Processes. Routledge, druhé vydání. 2013.
  • Norrander, Barbara: The Imperfect Primary: Oddities, Biases, and Strengths of U.S. Presidential Nomination Politics. Routledge, druhé vydání. 2015.

Související články editovat