Otevřít hlavní menu
Nápis „fake news“ složený ze slov „propaganda“

Fake news (česky „podvržené zprávy“) jsou žánr tzv. žluté žurnalistiky (bulvární či neetické novinařiny) úmyslně šířící dezinformace či hoaxy za účelem ovlivnit a zmanipulovat příjemce.[1] Do žánru fake news nepatří parodie či satira.[2] Doménou fake news v současné době bývají dezinformační weby, sociální sítě, šířeny ale mohou být prostřednictvím všech mediálních platforem.[1] Původem tak sahají i do doby vynalezení knihtisku.[3]

Obsah

Vznik fake newsEditovat

Spojení „fake news“ je neologismus. Jeho používání, které je často i chybné, může přinášet i problémy.[4] Fake news jsou smyšleným dílem. Každá fake news musí být uvěřitelná, proto se musí zakládat na částečně věrohodných informacích. To také zahrnuje její přizpůsobení místu kulturnímu kontextu zveřejnění. Na obdobných principech se tvoří i tzv. urban legends, které ale na rozdíl od fake news mají primární cíl pobavit, nikoliv zmanipulovat příjemce. Sdělení fake news mají většinou bulvární charakter a jsou formulována tak, aby vzbudila emoce.[1]

První, kdo podvrženou zprávu zveřejní je typicky nepříliš známé internetové médium, respektive dezinformační web. Autor doufá, že zpráva se z jeho webu dostane do mainstreamových médií.[1] Současně jsou fake news sdíleny na sociální síť (typicky facebook). Na sociální síti pak dezinformační web šíří fake news nejen za pomoci své vlastní stránky, ale také přes několik spřízněných stránek s názvy jako např.: milujeme svět, sdílíme pravdu, ty nejlepší typy, které se starají o šíření fake news. Tyto tři konkrétně jmenované stránky využívá pro šíření svých zpráv český dezinformační web AC24.cz.[5]

Studie z MIT, která zkoumala šíření ověřeně nepravdivých městských legend na sociální síti twitter, prokázala, že se falešné zprávy šířily rychleji než pravdivé. Některé zprávy se šířily až 6× rychleji. Zatímco podvržené zprávy z oblasti vědy, podnikání nebo zábavy se šířily jen o trochu rychleji než pravdivé zpravodajství, skokový rozdíl v množství sdílení byl zaznamenán, pokud se zprávy týkaly politiky.[6] Nicméně se ukazuje, že informační kampaně nemají vliv na rozhodování voličů.[7]

Podle studie Kolumbijské univerzity lidé, pokud jsou (i nepřímo) ve skupině, mají tendenci si příliš neověřovat zprávy.[8] To vede například právě k šíření dezinformací na sociálních sítích. Fake news ale šíří menšina uživatelů a více k tomu tíhnou starší lidé nad 65 let věku.[9][10] Před sdílením fake news by tak pomohlo, kdyby si každý informaci nejprve ověřil.[11]

Příklady fake newsEditovat

Komentátor v Guardianu a vysoce postavený člen královské rodiny Kataru označili za fake news tvrzení Spojených států a jejich spojenců z roku 2003, že Irák krátce před Američany vedenou invazí do Iráku vlastnil zbraně hromadného ničení.[12][13] Později se toto tvrzení americké vlády a amerických tajných služeb ukázalo jako nepravdivé.[12][14][15] Za fake news bylo v roce 2016 komentátorem ruské státní televizní stanice RT Neilem Clarkem označeno také tvrzení, které se objevilo před vojenskou invervencí v Libyi, že se libyjský režim chystal zmasakrovat obyvatelstvo Benghází. Tvrzení o chystaném masakru bylo později označeno za nepodložené Dolní sněmovnou Spojeného království.[15]

Dezinformační web po demonstraci na Národní třídě dne 17. listopadu 2014, kdy účastníci demonstrace vystavili prezidentu Miloši Zemanovi červenou kartu, vytvořil článek o tom, že zmíněnou demonstraci organizovalo velvyslanectví USA v ČR. Tvrzení bylo vystavěno na základě fotografie účastnice demonstrace rozdávající červené karty kamarádkám. Dezinformační web z profilu účastnice na facebooku zjistil, že žena pracovala jako lektorka angličtiny pro velvyslanectví USA v Praze. Na této informaci dezinformační web vystavěl fake news o organizaci demonstrace americkou ambasádou.[1]

V roce 2014 Rusko použilo státem kontrolovaná média,[16] například síť RT,[17] k rozšiřování dezinformací o okolnostech ruské okupace Krymu[17] a sestřelu letu Malaysia Airlines 17 proruskými povstalci.[16][17]

Volby prezidenta Francie 2017, ve kterých zvítězil Emmanuel Macron, také byly ovlivňovány fake news.[18] Tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen obvinila vládou placené trolly z Číny označované jako 50-cent army z šíření fake news na sociálních sítích ve snaze podpořit před tchajwanskými volbami v listopadu 2018 kandidáty nakloněné Pekingu.[19][20][21] Saúdská Arábie byla obviněna z šíření falešných zpráv, které se týkaly sporu s Kanadou a zavražděného saúdského novináře Džamála Chášukdžího.[22][23]

Koncem roku 2018 sám týdeník Der Spiegel odhalil, že jeden z jeho novinářů Claas Relotius, který za své články získal v průběhu předchozích let mnohá ocenění, například cenu CNN „Novinář roku 2014“, si ve skutečnosti řadu svých článků zásadním způsobem domýšlel a dokresloval, vymýšlel si celé pasáže a příběhy a citoval vymyšlené osoby. Pro Spiegel Relotius napsal od roku 2011 téměř 60 článků. Rok před vypuknutím aféry se několik občanů amerického města Fergus Falls snažilo kontaktovat redakci Der Spiegelu na Twitteru, aby upozornili na spoustu nepravd v Relotiusově článku o jejich městě.[24] Redakce nedostatky v Relotiusových textech přiznala pět týdnů po internímu upozornění jeho kolegy Juana Morena, který musel několik týdnů čelit hrozbám a nátlaku,[25] a vlastním rešerším, autor manipulace se přiznal a redakci opustil.[26]

Americký prezident Donald Trump opakovaně obvinil z šíření fake news některá americká média, například televizi CNN či deníky The New York Times či The Washington Post.[27] Amerického prezidenta podpořil polský prezident Andrzej Duda, který napsal: „Musíme nadále bojovat proti tomuto jevu. Polsko zažívá moc falešných zpráv z první ruky. Mnoho evropských a dokonce i amerických úředníků utváří své názory na Polsko na základě neúprosného toku falešných zpráv.“[27] V prosinci 2016 byl za šíření fake news kritizován americký deník Washington Post, poté co otiskl nepravdivou zprávu, že hackeři z Ruska pronikli do centrální elektrizační soustavy Spojených států.[28] Naopak západní média za jedny z častých šiřitelů fake news uvádějí zpravodajské zdroje rozšiřující ruskou propagandu.[29]

Umělá inteligence je schopna rozpoznávat i generovat uvěřitelná fake news.[30]

ReakceEditovat

Proti fake news se staví například Wikitribune.[31] V Česku se jimi zabývá Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám či projekt Manipulátoři.cz. Proti šiřitelům dezinformací a falešných zpráv (v tomto kontextu označeným jako „trollové“) rovněž začali vystupovat někteří anonymní samozvaní bojovníci nazývající se po vzoru fantasy žargonu za „elfy“.[32]

Podle skupiny analytiků z Yaleovy univerzity jsou opatření Facebooku nedostatečná.[33]

V roce 2017 byl výraz fake news vyhlášen Collinsovým výkladovým slovníkem za slovo roku.[34]

Vláda Sociálních demokratů ve Švédsku varovala před šířením dezinformací a propagandy ze strany Ruska před parlamentními volbami ve Švédsku v roce 2018. Vyškolila proto úředníky a do švédských domácností distribuovala miliony letáků varujících před hrozbou. Po volbách provedl Oxford Internet Institute, který je součastí Oxfordské univerzity, analýzu šíření falešných zpráv a dezinformací ve Švédsku a zjistil, že okolo 80% hlavních zdrojů bylo domácího švédského původu a ruské zdroje představovaly pouhé 1% URL adres, ze kterých byly šířeny falešné zprávy.[35][36]

Americká kyberbezpečnostní firma New Knowledge, jejíž zprávu o údajném ruském působení a ovlivňován voleb zveřejnil zpravodajský výbor amerického Senátu jako důkaz vlivu ruských fake news a dezinformací ve Spojených státech, byla v prosinci 2018 obviněna, že ve spolupráci se společností napojenou na Demokraty vytvořila tisíce falešných ruských trollů na Facebooku a Twitteru, kteří měli během senátních voleb v Alabamě vytvořit dojem, že Rusové podporují republikánského kandidáta Roye Moora. Moore nakonec volby do Senátu prohrál.[37][38]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d e GREGOR, Miloš; VEJVODOVÁ, Petra. Fake News - Nejlepší kniha o dezinformacích a manipulacích!!!. první. vyd. Brno: CPress, 2018. 144 s. ISBN 978-80-264-1805-4. 
  2. NUTIL, Petr. Média, lži a příliš rychlý mozek. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2018. 192 s. ISBN 978-80-271-0716-2. 
  3. https://oxfordre.com/communication/view/10.1093/acrefore/9780190228613.001.0001/acrefore-9780190228613-e-809 - Oxford Research Encyclopedias, Fake News, Bente Kalsnes
  4. https://theconversation.com/the-term-fake-news-is-doing-great-harm-100406 - The term ‘fake news’ is doing great harm
  5. Blblec.online - Monitoring extrémistov na sociálnych sieťach. blbec.online [online]. [cit. 2019-01-04]. Dostupné online. 
  6. SUNSTEIN, Cass R. False Stories Spread Fast. So Do Some True Ones.. Bloomberg.com [online]. Bloomberg L.P., 13. 3. 2018 [cit. 2019-01-20]. Dostupné online. 
  7. https://phys.org/news/2019-07-impact-voters.html - Researchers study impact of information on voters
  8. YIRKA, Bob. Study suggests people less likely to fact check news when in company of other people. Phys.org. 2014-05-23. Dostupné online [cit. 2017-05-23]. (anglicky) 
  9. https://phys.org/news/2019-01-fake-news-stories.html - Fake news shared by very few, but those over 65 more likely to pass on such stories
  10. NEWTON, Casey. People older than 65 share the most fake news, a new study finds. The Verge [online]. 2019-01-09 [cit. 2019-01-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. https://phys.org/news/2019-03-literacy-combat-fake-news.html - Study: Information literacy can combat 'fake news'
  12. a b The stench of the Iraq war lingers behind today's preoccupation with “fake news”.. The Guardian. 6. března 2017.
  13. One of Qatar’s royals says fake news started the Iraq War and the gulf blockade against her country. Quartz [online]. 15. listopadu 2017. Dostupné online. 
  14. CASELLA, Alexander. Fake news and beyond: an American saga. Asia Times [online]. 21. listopadu 2018. Dostupné online. 
  15. a b ‘Fake news’ & ‘post-truth’ politics? What about those Iraqi WMDs?. RT. Neil Clark. 21. listopadu 2016.
  16. a b SHUSTER, Simon. How Russia Has Obscured the Facts In the MH17 Investigation. Time. 2016-09-29. Dostupné online. (anglicky) 
  17. a b c MACFARQUHAR, Neil. A Powerful Russian Weapon: The Spread of False Stories. The New York Times. 2016-08-28. Dostupné online [cit. 2018-02-13]. (anglicky) 
  18. https://phys.org/news/2018-09-reveals-big-picture-french-presidential.html - Data reveals big picture of the French 2017 presidential election: Social media, fake news, and political communities
  19. 'Fake news' rattles Taiwan ahead of elections. Al-Jazeera. 23. listopadu 2018. Dostupné online. (anglicky) 
  20. Analysis: 'Fake news' fears grip Taiwan ahead of local polls. monitoring.bbc.co.uk. BBC Monitoring, 21. listopadu 2018. Dostupné online. (anglicky) 
  21. Fake news: How China is interfering in Taiwanese democracy and what to do about it. Taiwan News. 23. litopadu 2018. Dostupné online. (anglicky) 
  22. Fake news network vs bots: the online war around Khashoggi killing. www.reuters.com [online]. Reuters, 1. listopadu 2018. Dostupné online. 
  23. Here’s the fake news Saudi Arabia is playing about Canada. Global News [online]. 14. srpna 2018. Dostupné online. 
  24. Der Spiegel Fires Award Winning Writer, Citing Fabrication on 'Grand Scale', The New York Times, 20. prosince 2018.
  25. How a Spanish journalist unmasked the ‘Der Spiegel’ forgery scandal. El País [online]. 1. března 2019. Dostupné online. 
  26. pet. Jsme na dně, oznámil časopis Der Spiegel po zjištění, že si uznávaný redaktor ve velkém vymýšlel. ČT24 [online]. Česká televize, 2018-12-19 [cit. 2019-01-15]. Dostupné online. 
  27. a b Trump vyhlásil ‚ceny‘ za fake news. Polský prezident mu za to poděkoval. Lidovky. 18. ledna 2018.
  28. LEETARU, Kalev. 'Fake News' and How The Washington Post Rewrote Its Story on Russian Hacking of the Power Grid. Forbes. 1. ledna 2017. Dostupné online. (anglicky) 
  29. The Motherland Calls: Russian propaganda is state-of-the-art again. The Economist. 2016-12-08. Dostupné online [cit. 2018-02-01]. (anglicky) 
  30. http://www.osel.cz/10575-generator-fake-news-grover-je-dabelska-zbran-o-dvou-ostrich.html - Generátor fake news GROVER je ďábelská zbraň o dvou ostřích
  31. ČÍŽEK, Jakub. Autor Wikipedie vyhlásil válku fake news. Spustil nový projekt Wikitribune – Živě.cz. Živě.cz. Dostupné online [cit. 2017-05-23]. (česky) 
  32. RYCHNOVSKÁ, Dagmar; SMETANA, Michal. A2larm [online]. 2019-01-19 [cit. 2019-01-10]. Dostupné online. (česky) 
  33. https://techxplore.com/news/2017-09-yale-facebook-tag-fake-news.html - Yale researchers cannot feel the punch in Facebook fight to tag fake news
  34. Výrazem roku jsou podle Collinsova slovníku fake news. Novinky.cz [online]. [cit. 2017-11-03]. Dostupné online. 
  35. Fake News Takes Its Toll on Sweden’s Elections. www.bloomberg.com. Bloomberg, 15. listopadu 2018. Dostupné online. (anglicky) 
  36. New report shows that Swedish election second only to US in proportion of ‘junk news’ shared. Oxford Internet Institute [online]. 6. září 2018. Dostupné online. 
  37. Group touted by Democrats for 'bombshell' Russia report was behind Alabama Senate race tricks. Fox News [online]. 28. prosince 2018. Dostupné online. 
  38. GREENWALD, Glenn. NBC News, to Claim Russia Supports Tulsi Gabbard, Relies on Firm Just Caught Fabricating Russia Data for the Democratic Party. The Intercept [online]. 3. února 2019. Dostupné online. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat