Otevřít hlavní menu

Demokratická strana (USA)

americká politická strana

Demokratická strana (anglicky: Democratic Party) je vedle Republikánské strany jedna ze dvou předních amerických stran. Stranu pod současným názvem založil roku 1820 Andrew Jackson, ale kořeny strany sahají do roku 1792, kdy Thomas Jefferson, pozdější prezident USA, založil Demokraticko-republikánskou stranu. Podle těchto měřítek by byla Demokratická strana nejstarší politickou stranou světa. Strana se hlásí k liberalismu (sociálnímu liberalismu), v americkém slova smyslu se tedy řadí k politické levici, z evropského pohledu je však strana ekonomicky středová (centristická). V posledních letech se ve straně vytvářejí radikální sociálně liberální a socialistická křídla.

Demokratická strana
Democratic Party
Logo
Datum založení 1828
1792 (historické)
Předseda Tom Perez
Zakladatel Andrew Jackson
Lídr v Senátu Chuck Schumer
(vůdce menšiny)
Lídr ve Sněmovně rep. Nancy Pelosi
(vůdce většiny)
Sídlo 430 South Capitol Street SE, Washington, D.C., 20003
Ideologie sociální liberalismus
americký liberalismus
progresivismus
keynesiánství
frakce:
liberální konzervatismus
centrismus
zelená politika
sociální demokracie
demokratický socialismus
(21. století)
třetí cesta
(90. léta 20. století)
feminismus
pacifismus
(30. léta 20. století)
Politická pozice středstředolevice (převážně)
Studentská org. Vysoká škola demokratů Ameriky
Mládežnická org. Mladí demokraté Ameriky
Počet členů 80 097 731
Barvy modrá
Zisk mandátů ve volbách
Sněmovna reprezentantů
235/435
Senát
45/100
Guvernéři
23/50
Oficiální web http://www.democrats.org/

ZnakEditovat

Bývalým znakem strany je osel. K oslovi přirovnávali kritici už demokratického kandidáta na prezidenta Andrewa Jacksona v roce 1828, protože se jim nelíbily jeho údajně populistické názory. Mužem, který ale oslíka navždy spojil s Demokratickou stranou, byl karikaturista Thomas Nast. Roku 1870 totiž použil osla, aby znázornil protiválečné politické sympatizanty, s nimiž nesouhlasil. Narážel tím hlavně na některé prodemokratické magazíny a deníky. Odtud tradice pomalu přešla i ke straně samotné. Barvou strany je modrá, kterou ji televize označila v průzkumu a GOP přidělila barvu červenou. I přes fakt, že modré jsou většinou konzervativní a červené levicové strany, obě politické formace si tyto barvy přivlastnily.[1]

Mezinárodní příslušnostEditovat

Demokratická strana nikdy nebyla v žádné politické internacionále. Někteří její členové se však účastnili konferencí liberální internacionály Aliance demokratů, která fungovala v letech 2005-2012. Někteří se zase účastnili sjezdů sociálnědemokratické internacionály Progresivní aliance, která vznikla v roce 2013.

Ideologický základEditovat

Jedná se o liberálně zaměřenou stranu, která na americké politické ose zaujímá levicové a liberální postoje. Jedná se o zastoupení levice v bipartijním americkém systému. Strana se hlasí k tzv. sociálnímu liberalismu, který bychom v evropském kontextu mohli chápat jako mezistupeň liberalismu a sociální demokracie.

Strana má úměrnou vnitřní rozmanitost, jádrem strany je ideologie sociálního liberalismu a progresivismu s pozitivním přístupem k multikulturalismu a ekologii. Počátkem 21. století se v Demokratické straně začínají objevovat i radikální socialistické proudy (nejznámějším představitelem je Bernie Sanders).

Narozdíl od Republikánské strany, kde jasně převažuje konzervativní proud nad libertariánským, je Demokratická strana hlavně od konce studené války ideologicky velice rozpolcená. Mezi tzv. středopravicové/umírněné křídlo se řadí liberální konzervativci (mezi nimiž by se dali zařadit osobnosti jako Hubert Humphrey, Jimmy Carter, Walter Mondale, John Kerry, John Edwards nebo Joe Biden). Mezi středové křídlo se řadí liberálové jako William Jennings Bryan, Woodrow Wilson, Bill Clinton, John Fitzgerald Kennedy. Mezi středolevicové či tzv. progresivní křídlo by se mohl zařadit Franklin Delano Roosevelt, Henry A. Wallace, Edward Kennedy nebo Elizabeth Warrenová. A nakonec mezi klasicky levicové/sociálně demokratické a demokraticky socialistické osobnosti můžeme zařadit osobnosti jako Bernie Sanders nebo Alexandria Ocasio-Cortezová.

StrukturaEditovat

 
Registrovaní demokraté, republikáni a nezávislí v roce 2004.

Vnitřní struktura existuje spíše formálně než fakticky. Okresní organizace de facto neexistují a oblastní a státní výbory mají charakter koalic držitelů moci, tedy těch kteří disponují nějakou funkcí, pokud je strana u moci.

Nejvyšší stranický orgán se nazývá Demokratický národní výbor (význam „national“ je v USA „federální“) (Democratic National Committee), ve kterém působí zástupci ze všech států Unie. Hlavním úkolem výboru je vypracovat pravidla pro jednání Národního (federálního) konventu (National Convention) a zajišťovat další věci, zejména shánění příspěvků.

Předsedu strany jmenuje prezident USA za Demokratickou stranu. Pokud jsou demokraté v opozici, pak je volen stranickými představiteli. Je nutné, aby předseda strany neměl žádný vztah k případným uchazečům o funkci prezidenta.

 
Andrew Jackson, zakladatel moderní Demokratické strany

Stranická 70. léta 20. stoletíEditovat

V průběhu sedmdesátých let 20. století došlo k pokusu posílit vliv prostých voličů oproti stranickým špičkám. K tomu účelu vznikly kvóty, které zajistily přítomnost slabších a menších sociálních skupin na Národním konventu a zároveň s tím, již musel každý zástupce být přímo zavázán hlasovat pro konkrétního kandidáta. Tím byl umenšen vliv vůdců a na konventu v roce 1976 se prezidentským kandidátem demokratů stal poměrně neznámý lokální politik Jimmy Carter, který projevil organizační schopnosti a bez stranické podpory zvládl kampaň v primárkách. To vedlo k vyhrocení vnitřních stranických konfliktů. Výsledkem pak byla v roce 1982 opětovná změna pravidel, která zvýšila vliv politických organizátorů a vůdců při výběru prezidentských kandidátů. Také došlo k redukci délky předvolební kampaně v primárkách z dvaceti na patnáct týdnů.

PolitikaEditovat

Demokraté oproti republikánům kladou větší důraz na řešení sociálních problému (bydlení pro mladé lidi, snížení nezaměstnanosti, bezplatné zdravotnictví a školství atd.), prosazují větší zásahy státu do hospodářství, podporují imigraci, včetně amnestie pro nelegální přistěhovalce. Angažují se také ve vyšší míře v obraně lidských práv, práv menšin a homosexuálů. Kladou velký důraz na ochranu životního prostředí a jsou pro snižování vojenských rozpočtů a nižší míru vojenské angažovanosti USA ve světě. V zahraniční politice chtějí krom udržování dobrých vztahů s Velkou Británií a Kanadou prohlubovat vztahy i s jinými zeměmi, zejména s Francií, Německem a se státy ze střední a jížní Ameriky. Ovšem v zásadních zahraničněpolitických otázkách (např. boj proti komunismu a terorismu, nepřátelství k Rusku a vojenské intervence na Blízkém východě) se s Republikány v podstatě neodlišují.

Demokraté zvolení v Kongresu za jižní státy (asi třetina všech demokratů v Kongresu) jsou konzervativnější a hlasují častěji se členy republikánů. Tato geografická stratifikace se však stále více zmírňuje.

V roce 1965 demokraté prosadili Zákon o imigraci a občanství, který vedl v důsledku zrušení rasových omezení pro imigraci ke změně etnického složení Spojených států.[2]

Členská základnaEditovat

V rámci průzkumů se více obyvatel identifikuje s demokraty než republikány. Podporu mají spíše u chudší a střední vrstvy obyvatelstva, více ve městech než na venkově. Velká americká města jako je New York či Los Angeles jsou považovány za tradiční bašty demokratů. Také mají podporu u etnických menšin, černošského, asijského a hispánského obyvatelstva. V jižních státech disponují demokraté silnou podporou i u bohatších voličů, což souvisí s přetrvávajícím protirepublikánským cítěním, již z časů občanské války.

Demokratičtí prezidentiEditovat

Spojené státy americké měly celkem 15 demokratických prezidentů.

# Foto Osoba Období
7.   Andrew Jackson 4. březen 1829 – 4. březen 1837
8.   Martin Van Buren 4. březen 1837 – 4. březen 1841
11.   James K. Polk 4. březen 1845 – 4. březen 1849
14.   Franklin Pierce 4. březen 1853 – 4. březen 1857
15.   James Buchanan 4. březen 1857 – 4. březen 1861
17.   Andrew Johnson 15. duben 1865 – 4. březen 1869
22./24.   Grover Cleveland 4. březen 1885 – 4. březen 1889
4. březen 1893 – 4. březen 1897
28.   Woodrow Wilson 4. březen 1913 – 4. březen 1921
32.   Franklin D. Roosevelt 4. březen 1933 – 12. duben 1945
33.   Harry S. Truman 12. duben 1945 – 20. leden 1953
35.   John Fitzgerald Kennedy 20. leden 1961 – 22. listopad 1963
36.   Lyndon B. Johnson 22. listopad 1963 – 20. leden 1969
39.   Jimmy Carter 20. leden 1977 – 20. leden 1981
42.   Bill Clinton 20. leden 1993 – 20. leden 2001
44.   Barack Obama 20. leden 2009 – 20. leden 2017

Strany v jednotlivých státechEditovat

OdkazyEditovat