Progresivismus

Progresivismus je politická filozofie prosazující sociální reformy.[1]

HistorieEditovat

Progresivismus byl velmi významným činitelem v období osvícenství v Evropě. Představoval přesvědčení, že Evropa dokazuje, že společnost se může kultivovat pomocí empirických vědeckých poznatků a tak měnit základy společnosti.[2] Osobnosti osvícenství věřily, že pokrok má univerzální použití do všech společností a že tyto myšlenky se budou šířit po celém světě z Evropy. Sociolog Robert Nisbet definuje pět „zásadních premis“ ideje pokroku jako: hodnota minulosti; šlechta západního světa; hodnoty ekonomického/technologického rozvoje; vědecké/akademické znalosti získané pomocí rozumu proti víře; intrinsický význam a hodnota života na Zemi.[3] Kromě toho se významy progresivismu v průběhu času a z různých úhlů pohledu měnily.

Současný progresivismusEditovat

Na počátku 20. století byli za progresivisty označováni například Theodore Roosevelt, Woodrow Wilson či Franklin D. Roosevelt, kteří ve Spojených státech zavedli řadu sociálních reforem ideově blízkých evropské sociální demokracii.[4] Jednalo se posílení práv zaměstnanců a odborů, stanovení minimální mzdy a omezení pracovní doby, zavedení volebního práva pro ženy, výstavbu infrastruktury (škol, bydlení), zřízení centrální banky či zavedení federální daně z příjmů.[5][6]

V 60. letech začal být progresivismus ve Spojených státech a v Austrálii s oblibou používán jako opak konzervatismu a tradicionalismu, což souviselo se vzestupem nové levice v těchto státech. Do popředí se tak dostávaly i otázky kulturně-společenské jako rasismus nebo postavení žen. Od počátku 21. století je levicový progresivismus v USA prosazován částí Demokratické strany (Demokraté spravedlnosti) a politiky jako je senátor Bernie Sanders nebo poslankyně Demokratické strany Alexandria Ocasio-Cortezová.[7]

Ve svém novodobém významu se progresivismus kromě převážně sociálně demokratického programu v ekonomických otázkách[8] pojí i s prosazováním myšlenek humanismu, pacifismu (odmítajíc imperialismus a militarismus), multikulturalismu, feminismu, rasové/etnické rovnosti, silný důraz klade na ochranu životního prostředí, podporu LGBTQ práv a sociálního státu. Usiluje o sociální spravedlnost a rovnost ve formě rozšíření a podpory občanských a lidských práv.[9][10]

KritikaEditovat

Kritika progresivní politiky přichází od jejích přirozených ideových oponentů z řad konzervativců a tradicionalistů.[11] V souvislosti s evropskou migrační krizí se předmětem sváru stal zejména multikulturalismus a postoj k migraci jako takové.[12][13][14] Dále to je například snaha o legalizaci eutanazie[15] či eliminaci rasismu, homofobie a dalších projevů nenávisti z veřejného prostoru („politická korektnost“), což oponenti těchto snah považují za cenzuru a omezování svobody slova.[16]

Roger Scruton tvrdí, že neexistuje jednotná definice pokroku, jednotlivé ideologie, které progresivismus zastává, jsou konstruovány v závislosti na dobových reáliích.[11]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. progressivism [online]. Oxford English Dictionary [cit. 2020-10-12]. Dostupné online. 
  2. [1]
  3. [Nisbet, Robert (1980). History of the Idea of Progress. New York: Basic Books. p. 4.]
  4. progressivism. Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2020-11-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. NUGENT, Walter. Progressivism: A Very Short Introduction. Oxford: Oxford University Press, 2010. 160 s. ISBN 978-0-19-531106-8. „Progressivism emerged as a response to the excesses of the Gilded Age [...]. [Progressives] fought for worker's [sic] compensation, child labor laws, minimum wage and maximum hours legislation; they enacted anti-trust laws, improved living conditions in urban slums, instituted the graduated income tax, won woman the right to vote, and laid the groundwork for Roosevelt's New Deal.“. 
  6. KAZIN, Michael. Wilsonian Progressivism [online]. USA: Bill of Rights Institute. Dostupné online. 
  7. WEHNER, Peter. The Democratic Party Is Radicalizing. The Atlantic [online]. 2019-04-03 [cit. 2020-11-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. The Promise of Progress: The Rise of American Social Democracy. The International Scholar [online]. [cit. 2020-11-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. What does it mean to be a progressive in the US?. BBC News. 2016-02-05. Dostupné online [cit. 2020-11-08]. (anglicky) 
  10. WUEST, Joanna. The Sanders Campaign Goes Beyond Intersectionality. www.thenation.com. 2020-02-24. Dostupné online [cit. 2020-11-08]. ISSN 0027-8378. (anglicky) 
  11. a b SCRUTON, Roger. Smysl konzervatismu. Praha: Občanský institut, 1993. 
  12. SCRUTON, Roger. Imigrace, multikulturalismus a nutnost bránit národní stát. Praha: Občanský institut, 2006. 181 s. 
  13. KELLER, Jan. Evropské rozpory ve světle migrace. Brno: Sociologické nakladatelství (SLON), 2017. 
  14. FIALA, Petr. Konzervatismus dnes. Brno: Books & Pipes Publishing, 2019. 
  15. MUNZAROVÁ, Marta. Proč ne eutanazii, aneb, Být, či nebýt?. Vyd. v KNA 2. vyd. Kostelní Vydří: Pro občanské sdružení Ecce homo vydalo Karmelitánské nakladatelství 87 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7195-304-3, ISBN 80-7195-304-0. OCLC 294935209 
  16. BUCHANAN, Patrick. Day of Reckoning: How Hubris, Ideology, and Greed Are Tearing America Apart. New York: [s.n.], 2007. Dostupné online. 

Související článkyEditovat