Tento článek je o části politického spektra. Další významy jsou uvedeny na stránce Levice (rozcestník).

Levice je poměrně vágní označení používané pro popis celé řady politických pozic a ideologií. Obvykle je pojem levice používaná pro popis skupin hájících zájmy nižších a někdy i středních vrstev, podporujících sociální rovnost a spravedlnost a změnu tradičního hierarchického uspořádání s cílem rovnostářského přerozdělování bohatství a privilegií. Obsah pojmů levice a pravice se v různých společnostech a v různých dobách lišil.

Historie pojmu a jeho aplikace v praxiEditovat

Pojmy levice a pravice vznikly na konci 18. století v období Velké francouzské revoluce, kde v Generálních stavech zasedali přívrženci nového řádu, třetí stav a radikálové (Montagnardi) nalevo a zastánci starého řádu, reakční a monarchističtí aristokraté (Feuillanti) napravo.[1] V zásadě se levicové uskupení řídí heslem francouzské republiky Liberté, égalité, fraternité (Svoboda, rovnost, bratrství). Zřetelně se politická levice vyvinula během Červnového povstání dělnictva roku 1848 ve Francii. Organizátoři První internacionály se považovali za nástupce levice z Velké francouzské revoluce.

Pojem je používán pro řadu revolučních hnutí, zejména socialismus, anarchismus a komunismus, historicky vycházejících z nějaké formy marxismu. Za levici je taktéž považována sociální demokracie, která kombinuje některé socialistické a kapitalistické principy formou regulované tržní ekonomiky v kombinaci s demokratickým sociálním státem. Ve Spojených státech a v Evropě (zejména západní) se také od 60. let 20. století prosazuje tzv. nová levice, která se na rozdíl od prosazování třídní rovnosti, jakožto domény „staré/tradiční levice“, soustředí zejména na rovnost sociální. Mezi středolevici se obvykle řadí i zelené strany. V současném politickém diskurzu většinou levice znamená sociální liberalismus a progresivismus. V České republice se jako levicové strany prezentují například ČSSD nebo KSČM, z řad nové levice pak Zelení.

Základní rysy levicové politikyEditovat

  • Akcentuje rovnostářství, prosazuje sociální rovnost, stejně tak jako rovnost příležitostí prostřednictvím ochrany sociálně slabších vrstev. Některé levicové směry (zejména komunismus) upřednostňují státní, družstevní nebo jinou formu společného vlastnictví před vlastnictvím soukromým. Je pro náboženskou rovnost, případně se staví proti náboženství.

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

ReferenceEditovat

  1. PLECITÁ-VLACHOVÁ, Klára. Levice a pravice [online]. Revue Politika, 2001-9-20 [cit. 2009-09-11]. Dostupné online. (čeština) 
  2. HEYWOOD, Andrew. Politologie. Praha: Eurolex Bohemia, 2004. ISBN 80-86432-95-5. S. 270. 
  3. HEYWOOD, Andrew. Politologie. Praha: Eurolex Bohemia, 2004. ISBN 80-86432-95-5. S. 452. 
  4. HAVEL, Jiří. Levice a levicové hodnoty [online]. Atlas Transformace. Dostupné online. 
  5. ŽALOUDEK, Karel. Encyklopedie politiky. Praha: Libri, 1999. ISBN 80-85983-75-3. S. 228. 

Související článkyEditovat

LiteraturaEditovat

  • BOBBIO, Norberto. Pravice a levice: důvod a rozdělení politické scény. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2003. 153 s. ISBN 80-7325-012-8. (čeština) 

Externí odkazyEditovat