Otevřít hlavní menu
Mapa s údaji o gramotnosti v jednotlivých zemích světa (Zdroj: Zpráva OSN o lidském rozvoji 2013)[1]
V letech 1970 až 2005 klesla míra negramotnosti na světě o polovinu (Populace nad 15 let věku. Zdroj: UNESCO Institute for Statistics 2010)[2]

Gramotnost je individuální schopnost číst a psát. Neznamená pouze schopnost identifikovat jednotlivá písmena nebo schopnost napsat jednoduchá slova. Gramotnost je schopnost plynule číst i delší text a především – schopnost porozumět jeho obsahu.

Gramotnost vyjadřuje, jaký podíl populace je schopen zorientovat se v textu, podepsat se nebo si něco spočítat. Samozřejmě na příslušníky společnosti je kladen vyšší nárok, jak získané dovednosti dokáží využít – funkční gramotnost

  • 1) literární gramotnost (schopnost porozumět textu)
  • 2) dokumentová gramotnost (schopnost vyhledat informace i někde jinde než v daném textu)
  • 3) numerická gramotnost (schopnost pracovat s čísly, s matematickými operacemi)

Funkční gramotnost je možno neustále rozvíjet. Gramotnost není odrazem stupně vzdělání. V ČR vyšší vzdělání koreluje s kvalitou funkční gramotnosti. Opakem gramotnosti je negramotnost. S cílem zvýšit gramotnost jsou často pořádány alfabetizační kampaně.

Gramotnost ve světěEditovat

80% dospělých na světě je gramotných. Nejvyšší gramotnost vykazuje Evropa, Severní Amerika a Austrálie, nižší pak země jižní Asie (59,5%), subsaharské Afriky (60,3%) a arabské státy (70,3%). Protože mezinárodní společenství si klade za cíl, aby v budoucnu byli všichni lidé na světě gramotní, je jedním z Rozvojových cílů tisíciletí zajistit základní vzdělání pro všechny děti na světě do roku 2015. To se však zřejmě nepodaří splnit, i když situace se oproti minulosti zlepšila. Nejnižší gramotnost – 53% má skupina nejméně rozvinutých zemí.

Země s gramotností pod 50%Editovat

Méně než polovina dospělých je gramotných v těchto zemích:[3]

  1. Mali 23,3 %
  2. Burkina Faso 28,7 %
  3. Niger 30,4 %
  4. Sierra Leone 38,1 %
  5. Benin 40,5 %
  6. Senegal 42,6 %
  7. Mosambik 44,4 %

Gramotnost se liší nejen mezi geografickými oblastmi (a to i v rámci jednotlivých států), ale také v jednotlivých sociálních skupinách. Vzdělání je například v rozvojových zemích dostupnější pro děti ve městech než na venkově.

Země s gramotností žen pod 50 %Editovat

Panuje také výrazná nerovnost pohlaví – 2/3 negramotných jsou ženy, což dále zhoršuje jejich postavení ve společnosti a šanci prosazovat svá práva. Proto v rámci rozvojové spolupráce probíhají také různé kurzy celoživotního vzdělávání.[4] V těchto zemích je gramotných méně než polovina žen:[3]

  1. Mali 16 %
  2. Niger 16,4 %
  3. Burkina Faso 21,6 %
  4. Sierra Leone 26,8 %
  5. Benin 27,9 %
  6. Senegal 32,3 %
  7. Mosambik 33 %
  8. Pákistán 40,2 %
  9. Jemen 40,5 %
  10. Bhútán 42,2 %
  11. Maroko 43,2 %
  12. Nepál 43,6 %
  13. Bangladéš 48 %
  14. Mauritánie 48,3 %

ReferenceEditovat

  1. Archivovaná kopie. hdr.undp.org [online]. [cit. 2013-03-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-07-09. 
  2. http://www.uis.unesco.org/en/stats/statistics/UIS_Literacy_Regional2002.xls
  3. a b Údaje UNESCO z r. 2007 http://stats.uis.unesco.org/unesco/TableViewer/tableView.aspx?ReportId=210
  4. Příklad projektu celoživotního vzdělávání - http://www.rozvojovka.cz/kurzy-psani-a-cteni-pro-zeny-v-senegalu_194_4.htm

Související článkyEditovat