Otevřít hlavní menu

Rasismus

teorie a ideologie hierarchizující sociální skupiny podle rasového klíče
Americký černoch mohl pít pouze z nádržky s označením "pro barevné", 1939, Oklahoma City.
Možná hledáte: povídku Isaaca Asimova s názvem „Rasista“, viz Segregacionista.

Rasismus je teorie a ideologie hierarchizující sociální skupiny podle rasového klíče. Rasismus jako politická ideologie se snaží legitimizovat společenské nerovnosti na základě biologických (rasových) rozdílů mezi lidmi.[1] Jeho moderní forma vznikla v době romantismu jako reakce na osvícenské teorie o občanské rovnosti. Tehdejší rasismus souvisel s rozvojem etnického nacionalismu a později s využitím evoluční teorie tzv. sociálním darwinismem.

Rasismus v širokém slova smyslu je názor, že z představy, podle níž je lidstvo rozděleno na biologicky odlišné „rasy“, lze vyvodit politické či sociální důsledky a rozdíly.[2]

Tato teorie tvrdí, že odlišný vývoj různých lidských ras a etnik, podmíněný geografickou diverzitou, determinuje schopnosti a vlastnosti jejich jednotlivých příslušníků. V praxi pak tento názor v řadě případů vedl (či stále ještě vede) k rasové segregaci, veřejnoprávní nebo soukromoprávní diskriminaci, a ve výjimečných případech i k pokusům o vyvraždění nepřátelských skupin.

Výrazy rasismus a rasista jsou především v 21. století velmi často zneužívány a mnohdy slouží k onálepkování a potlačení jakékoliv kritiky multikulturalismu a špatných zvyklostí jiných kultur a etnik.[3]

Obsah

DějinyEditovat

Římský básník Claudius Claudianus napsal, že z důvodu zachování civilizace nesmí dojít k sjednocení Římanů s africkými barbary a barevný bastard pošpiní kolébku.[4] Orientalista a diplomat Joseph Arthur Comte de Gobineau (18161882) tvrdil, že míchání ras vede k neschopnosti udržet pokrok, neboť existují tzv. rasy vyšší a nižší. Nejvyšší rasou je pro Gobineaua rasa bílá, kterou nazýval árijskou, nejnižší pak černá. Degenerací nejvyšší rasy je způsoben úpadek lidstva. Obdobná stanoviska zastával i britský anatom Robert Knox (17981862). Na myšlenky Arthura de Gobineaua navazuje také kniha Základy XIX. století, jejíž autorem je v Německu žijící anglický spisovatel a filozof Houston Stewart Chamberlain (18551927).

ReferenceEditovat

  1. DAVID, Roman. Politologie : základy společenských věd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2003. ISBN 80-7182-162-4. Kapitola Levice a pravice, s. 347. (čeština) 
  2. HEYWOOD, Andrew. Politologické ideologie. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008. ISBN 978-80-7380-137-3. Kapitola Fašismus, s. 236. (čeština) 
  3. OUŘEDNÍK, Patrik. Antialkorán. Praha: Volvox Globator, 2017. ISBN 978-80-751-1359-7. 
  4. JOHNSON, Paul. Nepřátelé společnosti. [z angličtiny přeložili Věra a Jan Lamperovi]. Vyd. 1. Řevnice : Rozmluvy, c1999. 242 s., s. 29

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat