Rasismus

teorie a ideologie hierarchizující sociální skupiny podle rasového klíče
Na tento článek je přesměrováno heslo Rasista. Možná hledáte: povídku Isaaca Asimova s tímto názvem, viz Segregacionista.

Rasismus je teorie a ideologie hierarchizující sociální skupiny podle rasového klíče. Rasismus jako politická ideologie se snaží legitimizovat společenské nerovnosti na základě předpokládaných biologických, tzv. rasových rozdílů mezi lidmi.[1] Jeho moderní forma vznikla v době romantismu jako reakce na osvícenské teorie o občanské rovnosti. Tehdejší rasismus souvisel s rozvojem etnického nacionalismu a později s využitím evoluční teorie a s tzv. sociálním darwinismem.

Ukázka rasové segregace. Americký černoch mohl pít pouze z nádržky s označením „pro barevné“. Oklahoma City, 1939.
Demonstrace proti rasismu v Lublani 19. března 2016

V širším přeneseném významu se pojem rasismus běžně používá pro označení nesnášenlivosti založené na etnicitě nebo národnosti.

Charakteristika

editovat

Rasismus v širokém slova smyslu je názor, že z představy, podle níž je lidstvo rozděleno na biologicky odlišné „rasy“, lze vyvodit politické či sociální důsledky a rozdíly.[2]

Tato teorie tvrdí, že odlišný vývoj různých lidských ras a etnik, podmíněný geografickou diverzitou, determinuje schopnosti a vlastnosti jejich jednotlivých příslušníků. V praxi pak tento názor v řadě případů vedl (či stále ještě vede) k rasové segregaci, veřejnoprávní nebo soukromoprávní diskriminaci, a ve výjimečných případech i k pokusům o vyvraždění nepřátelských skupin.

Historie

editovat

Římský básník Claudius Claudianus napsal, že z důvodu zachování civilizace nesmí dojít k sjednocení Římanů s africkými barbary.[3] Orientalista a diplomat Joseph Arthur Comte de Gobineau (18161882) tvrdil, že míchání ras vede k neschopnosti udržet pokrok, neboť existují tzv. rasy vyšší a nižší. Nejvyšší rasou je pro Gobineaua rasa bílá, kterou nazýval árijskou, nejnižší pak černá. Degenerací nejvyšší rasy je způsoben úpadek lidstva. Obdobná stanoviska zastával i britský anatom Robert Knox (17981862). Na myšlenky Arthura de Gobineaua navazuje také kniha Základy XIX. století, jejíž autorem je v Německu žijící anglický spisovatel a filozof Houston Stewart Chamberlain (18551927).

Případy rasismu v historii

editovat

Rasismus se na světě objevoval již před rokem 1500, kdy bylo i otroctví považováno za obvyklé. Hierarchická struktura společnosti zkrátka existuje od pradávna. V 18. století se začalo mluvit o rovnosti a lidé se začali řadit do nových kategorií, tedy podle rasy. Rasismus vznikl na základě pocitu nadřazenosti jedné rasy nad druhou. Nejvíce se projevoval pravděpodobně v USA již od 18. století. Příkladů je ale více[4]

Ku-klux klan

editovat

Ku-klux klan je hnutí založeno v 19. století v USA. Prosazuje nadřazenost bílé rasy a řadí se pod teroristické skupiny.[5] Jeho působení je rozděleno do více vln, přičemž první vznikla již po Občanské válce v USA a druhá v roce 1915 – ta působí do dnes. Často se projevuje nenávistně i násilně. Kromě rasové nenávisti se vyznačuje i homofobií či nenávistí k postiženým.[6]

Rasová segregace v USA

editovat

Rasová segregace je proces, kdy je jedna část obyvatel oddělena od druhé na základě etnicity. Jedna skupina obyvatel, která je považována za nadřazenou je zvýhodněna na úkor druhé, „podřazené.“ [7]V USA v historii strádali černoši ku prospěchu bílých obyvatel. Černošští obyvatelé nejprve bojovali s otroctvím a po jeho ukončení se segregací. Rasová segregace začala již začátkem 19. století a byla legální. Černoši byli segregováni ve veřejných prostorách, jako jsou školy, doprava či obchody až skoro do konce 20. století. [8]V boji s rasovou segregací byl klíčový Martin Luther King, který prosadil zrušení segregace v roce 1954.[9]

Holokaust

editovat

Holokaustem je označováno období Druhé světové války, konkrétněji od roku 1933 do roku 1945, kdy byli vyvražďováni Židé. V tomto období se také projevil antisemitismus, který je typický pro nacistické Německo. Antisemitismus se projevuje otevřenou nenávistí k lidem židovského původu. Lze ho označit za typ rasismu.[10]

Období holokaustu je spojeno s Adolfem Hitlerem, který byl pro druhou světovou válku a tehdejší Německo klíčový. Zasloužil se o smrt asi 6 milionů židovských obyvatel. Židé byli během holokaustu posíláni do koncentračních táborů, kde buď vyhladověli, zemřeli na vyčerpání nebo skončili v plynových komorách, případně byli zastřeleni.[11] S holokaustem se pojí i vyvražďování politických odpůrců či postižených a homosexuálů, kterých zemřelo asi 5 milionů. Obětí holokaustu je tedy přes 10 milionů. [12]

Apartheid

editovat

Apartheid je označení pro politiku rasové segregace v Jižní Africe od 50. do 90. let 20. století. Politika byla oficiální a dělila obyvatelé do tří skupin – bílí, černí a domorodí obyvatelé. Politika apartheidu zvýhodňovala bílou rasu na úkor černošské většiny v Jižní Africe. Politika apartheidu skončila s nástupem Nelsona Mandely do funkce prezidenta. [13]

Kontroverze

editovat

Výrazy rasismus a rasista jsou podle různých autorů[14][15][16][17][18] především v západoevropských zemích někdy používány nekorektně a zneužívány k onálepkování a očerňování názorových oponentů a potlačení jakékoliv kritiky multikulturalismu.

Boj s rasismem

editovat

Otázka rasismu je ve světě často opomíjená, přitom se s ním řada lidí potýká každým dnem. Rasismus je velkým problémem hlavně v USA, kde často zachází až k policejní brutalitě páchané na občanech černošského původu a dalšímu násilí. Po celém světě vznikají organizace, hnutí a společnosti, které se boji s rasismem věnují. Mimo nejznámější „Black lives matter“ se můžeme setkat třeba s organizací „Stand up for human rights“ a dalšími.[19]

Na kulturním poli se můžeme setkat s různými osvětovými kampaněmi v rámci různých kulturních dnů, v České republice jsou to například

Dny proti rasismu

editovat
Podrobnější informace naleznete v článku Dny proti rasismu.

Jedná se o celosvětovou akci, která se v České republice rozšířila díky záštitě Českobratrské církve evangelické, a to zejména aktivitám Mikuláše Vymětala, celocírkevního faráře pro menšiny.[20] Inspirovala se podobnou iniciativou v Německu,[21] na jejímž počátku stál evangelický farář Jürgen Micksch.

Black lives matter

editovat

Black lives matter je mezinárodní společenské hnutí, které bylo založeno v USA roku 2013. Hnutí se zabývá bojem s rasismem a násilím s ním spojeným. Věnuje se převážně boji s policejní brutalitou, která byla podnětem pro jeho založení.[22] Případů policejní brutality neubývá a hnutí Black lives matter s ní neúnavně bojuje. S každým dalším případem hnutí roste a členů přibývá. Mimo různé demonstrace a aktivistické činy pořádá i vzdělávací programy či sbírky pro podporu obětí. Vnímáno je pozitivně a vliv má celosvětově.[23]

Zákonná opatření v ČR

editovat

S rasismem se v České republice bojuje i pomocí zákonných opatření. Ilegalita rasismu je vymezena hlavně v Trestním zákoníku, ve třetí hlavě. Také je ale stanovena v mezinárodních smlouvách, které jsou pro ČR jako člena EU ve většině případů závazné.

§ 356
Podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod
(1) Kdo veřejně podněcuje k nenávisti k některému národu, rase, etnické skupině, náboženství, třídě nebo jiné skupině osob nebo k omezování práv a svobod jejich příslušníků, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
(2) Stejně bude potrestán, kdo se spolčí nebo srotí k spáchání činu uvedeného v odstavci 1.
(3) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem, nebo
b) účastní-li se aktivně takovým činem činnosti skupiny, organizace nebo sdružení, které hlásá diskriminaci, násilí nebo rasovou, etnickou, třídní, náboženskou nebo jinou nenávist
— Trestní zákoník[24]

Reference

editovat
  1. DAVID, Roman. Politologie : základy společenských věd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2003. ISBN 80-7182-162-4. Kapitola Levice a pravice, s. 347. 
  2. HEYWOOD, Andrew. Politologické ideologie. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008. ISBN 978-80-7380-137-3. Kapitola Fašismus, s. 236. 
  3. JOHNSON, Paul. Nepřátelé společnosti. [z angličtiny přeložili Věra a Jan Lamperovi]. Vyd. 1. Řevnice : Rozmluvy, c1999. 242 s., s. 29
  4. Racism | Definition, History, Laws, & Facts | Britannica. www.britannica.com [online]. [cit. 2022-12-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. SINGLETON, Brent D. Sources: The Ku Klux Klan: History, Organization, Language, Influence, and Activities of America’s Most Notorious Secret Society. Reference & User Services Quarterly. 2011-08-04, roč. 47, čís. 1, s. 86–86. Dostupné online [cit. 2022-12-15]. ISSN 1094-9054. DOI 10.5860/rusq.47n1.86.2. (anglicky) 
  6. Ku Klux Klan | Definition & History | Britannica. www.britannica.com [online]. [cit. 2022-12-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Daniel F. Malan | South African politician | Britannica. www.britannica.com [online]. [cit. 2022-12-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Stručná historie USA [online]. [cit. 2022-12-15]. Dostupné online. 
  9. EDITORS, History com. A Look Back at Segregation in the United States. HISTORY [online]. [cit. 2022-12-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Holokaust. My jsme to nevzdali [online]. [cit. 2022-12-15]. Dostupné online. 
  11. Introduction to the Holocaust: What was the Holocaust?. encyclopedia.ushmm.org [online]. [cit. 2022-12-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Documenting Numbers of Victims of the Holocaust and Nazi Persecution. encyclopedia.ushmm.org [online]. [cit. 2022-12-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. Apartheid [online]. 2018-01-28 [cit. 2022-12-15]. Dostupné online. 
  14. MURRAY, Douglas. Podivná smrt Evropy. Havlíčkův Brod: Leda, 2018. 336 s. ISBN 978-80-7335-562-3. S. 29–33, 38, 56, passim. 
  15. OUŘEDNÍK, Patrik. Antialkorán. Praha: Volvox Globator, 2017. ISBN 978-80-751-1359-7. 
  16. HRONÍK, Jiří. Cenzurou proti nenávisti? Je to jinak, chtějí vás umlčet. Doktor Borovička připomíná, kam to už zašlo v USA. ParlamentníListy.cz [online]. 2020-09-26 [cit. 2021-04-14]. Dostupné online. 
  17. NOSSEL, Suzanne. 'Cancel culture' censorship can be most dangerous for those who promote social justice. NBC News [online]. 2020-08-04 [cit. 2021-04-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. Drulák: Nezvládnutá migrace a antirasismus rozkládají Francii, generálové to vědí. iDNES.cz [online]. 2021-05-10 [cit. 2021-05-10]. Dostupné online. 
  19. Stand up for Human Rights. www.standup4humanrights.org [online]. [cit. 2022-12-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. Mezinárodní dny proti rasismu : E-církev.cz
  21. Internationale Wochen gegen Rasismus
  22. Black Lives Matter | Definition, Founders, Goals, History, & Influence | Britannica. www.britannica.com [online]. [cit. 2022-12-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. HENRY, Carmel. A Brief History of Civil Rights in the United States. library.law.howard.edu [online]. [cit. 2022-12-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. Zákon č. 40/2009 Sb., Trestní zákoník. In: Sbírka zákonů. 2009. Dostupné online. § 356. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat