Sexismus
Sexismus je termín vzniklý v druhé polovině 20. století, který se vztahuje na přesvědčení, že jedno z pohlaví je nižší, méně důležité nebo schopné. Může se vztahovat buď na nenávist k celému pohlaví: misandrie (nenávist k mužům) a misogynie (nenávist k ženám), nebo na uplatňování stereotypů o mužnosti mužů a ženskosti žen. Jiný název je ženský a mužský šovinismus.
V historii vedl sexismus v mnoha kulturách k úplnému podmanění žen muži. Ideologie stavící se proti sexismu je feminismus, proti přesvědčení, že ženy jsou méněcenné, a maskulinismus, proti přesvědčení, že muži jsou méněcenní. Sexismus způsobuje nemalé problémy i transsexuálům.[1] Jejich problémy obvykle vyplývají z neschopnosti sexistů zařadit je do kategorie „muž“ nebo „žena“ nebo z jejich špatného úsudku. Podobně odvozené bývají i problémy homosexuálů či bisexuálů, u nichž se uplatňování stereotypů o mužskosti a ženskosti aplikuje na jejich partnerské vztahy i jedince samotné.
Zobecnění a rozděleníEditovat
Sexismus lze zobecnit na esencialismus. Rozdělen může být podle pohlaví, kterého se týká:
| Pohlaví/identita | Vlastnost | Nenávist | Strach/odpor | Hnutí proti negativní diskriminaci | Hnutí pro pozitivní diskriminaci |
|---|---|---|---|---|---|
| samice ♀ | femininita | misogynství | gynofobie | feminismus | gynocentrismus |
| samec ♂ | maskulinita | misandrie | androfobie | maskulinismus | androcentrismus |
| intersexuál | intersexualita | ||||
| transsexuál | transsexualita | transfobie |
Sexistické názory vycházející z esencialismu tvrdí, že jednotlivce lze posuzovat jednoduše dle charakteristických znaků skupiny, do níž patří — v tomto případě tedy podle toho, zda patří mezi „muže“ nebo „ženy“. Tyto názory předpokládají, že každý jednotlivec může být snadno a jednoznačně zařazen do jedné z těchto dvou kategorií a nepočítají s mezipohlavními lidmi narozenými s kombinací mužských a ženských pohlavních znaků. Navíc také předpokládají stejnorodost uvnitř těchto dvou skupin, neberouce v úvahu jejich vnitřní diverzitu.
Mnohé formy pohlavní diskriminace jsou v mnohých státech protizákonné, ale na druhou stranu v mnoha státech existují právní normy, které některé pohlaví zvýhodňují nebo znevýhodňují.
Někteří autoři uvádí, že v praxi projevovaný sexismus vede k převlékání se lidí za jiné než skutečné pohlaví s cílem získat něco, co jim bylo v rozporu s jejich lidskou důstojností upřeno.[2]
Sexismus vůči mužůmEditovat
Sexismus vůči ženámEditovat
Sexismus vůči transsexuálůmEditovat
Transsexualita je stav nesouladu mezi psychickým a tělesným pohlavím. Proti sexismu vůči transsexuálům aktivně bojuje hnutí LGBT.
Sexismus proti transsexuálům je poměrně nový, protože dříve byli transsexuálové považováni za duševně nemocné jedince. Transsexuálům je ale stále doporučována psychiatrická terapie, protože musí zvládat skutečnost, že jim společnost připisuje jinou identitu, než jakou si připisují sami.
Nejtypičtější projevy sexismu vůči transsexuálům jsou:
- Na záchodech někteří transsexuálové často budí veřejné pohoršení, kterému se ale nemohou vyhnout, protože vylučování je jednou ze základních potřeb každého živého organismu.
- Transsexuálové bývají někdy oběťmi násilných zločinů.[3]
Kritika sexismuEditovat
Britský novinář Anthony Browne uvádí, že nařčení názorového oponenta z „sexismu“ slouží jako nástroj politické korektnosti k vynucení si cenzury a potlačení odlišného a politické korektnosti nepohodlného názoru.[4]
Sexismus a jazykEditovat
Sexismus se týká i jazyka, ale není známo, zda určitý jazyk je příčinou sexismu, nebo zda sexismus vede k určitému jazyku (viz Sapir-Whorfovu hypotézu).
Za prostředek sexismu je rovněž považováno užívání tzv. generického maskulina, kdy je žena např. v dokumentu připojeném k volebnímu lístku oslovována „vážený voliči“.[5] Asociační výzkumy dokazují, že generické maskulinum je spojováno spíše (nebo pouze) s představou muže. Feministická lingvistika proto nabízí genderově vyvážené alternativy generického maskulina, aby se zabránilo jazykovému sexismu.
Příklady projevů sexismuEditovat
- Akce, kam mají lidé určitého pohlaví vstup zakázán nebo vyhrazené jen pro určité pohlaví.[zdroj?]
- Omezení politických či lidských práv z důvodů pohlaví (např. ve státech, kde ženy nemají volební právo).
- Předsudky vůči pohlavím (ženy jsou slabé[zdroj?], muži líní apod.) a propagace těchto předsudků např. v reklamě.
- Osoba není kvůli svému pohlaví bez jiného důvodu přijata do zaměstnání.
- Osobě je odmítnuto ubytování kvůli pohlaví.
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ Famous. Italský transsexuální poslanec dostane vlastní toaletu. Morava24 [online]. 2006-11-01 [cit. 2008-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-01-02.
- ↑ SIMKIN, John. Dorothy Lawrence [online]. [cit. 2008-07-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-20. (anglicky)
- ↑ SOUHRADOVÁ, Eva. Útok kvůli změně pohlaví [online]. ČT1, 2003-8-15 [cit. 2008-07-22]. Dostupné online.
- ↑ BROWNE, Anthony. Úprk rozumu : politická korektnost a smrt veřejné rozpravy v moderní Británii. 1. vyd. v českém jazyce. Praha : Dokořán, 2009. 157 s ISBN 978-80-7363-240-3. s. 82
- ↑ VALDROVÁ, Jana. Jazyk jako nástroj demokratizace společnosti [online]. Translidé.cz, 2000-12 [cit. 2008-01-28]. Dostupné online. část Lingvistika odhaluje genderové asymetrie, třetí odstavec od konce
LiteraturaEditovat
- Dowling, C. 1994. Neusínat sama.Motto, Praha.
- Eisner P. 1994. Žena a čeština. POTMĚCHUŤ , Nakladatelství Masarykovy university Brno, září/říjen, str. 23.
- Gjuričová Š. PhDr. 1996. Rodičovská práva, vztahy a rozvod aneb spiknutí naší civilizace proti otcům. ŽenSen, Nadace Gender Studies, ročník 1, č. 1, str. 3.
- Hradecká, I. 1991. Stratifikace a ženy. Sociologický časopis, ročník 27, č. 3.
- Lipold Jan: Ženský rod se (v češtině) také hlásí o slovo In: Mladá fronta Dnes, 4. února 2000, str. 6, příloha Média.
- Machovec Milan: Feminismus nebyl a není problém jazykový In: Mladá fronta Dnes, 17. března 2000, str. 6, příloha Média.
- Sborník Politika s ženami či bez žen, 1996. Nadace Gender Studies, Praha.
- Sborník překladů z evropské a americké feministické sociologie, 1993. Sociologický ústav AV ČR, Praha.
- Stockman, N. 1991. Společenské třídy a manželství. Sociologický časopis, ročník 27, č. 3.
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu sexismus ve Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo sexismus ve Wikislovníku- Novinky.cz - Sexismy v češtině stále omezují možnosti žen (2/2009)
- Pojem sexizmus ve slovníku cizích slov Abz.cz
- Co je to sexismus? (feminet.sk)
- Jazyk jako nástroj demokratizace společnosti (translide.cz) (o genderové lingvistice)
- Sexismus v jazyce aneb jaký má smysl feministická lingvistika?
- Sexismus v londýnském City
- Rada Evropy zbrojí proti sexismu v reklamě
- Stop sexismu v reklamě
