Otevřít hlavní menu

Ekonomická nerovnost

Giniho koeficient znározňuje nerovnost v bohatství mezi jednotlivci uvnitř jednotlivých zemí

Ekonomická nerovnost nebo příjmová nerovnost je míra nerovnosti v množství bohatství nebo v příjmu mezi jednotlivci v dané společnosti. Ve svém základním principu je měřítkem chudoby, blahobytu i míry přerozdělení v rámci daňových či sociálních systémů.[1] Existuje několik způsobů, jak přistupovat k měření ekonomické nerovnosti. Nejčastěji se měří buď jako poměr mezi průměrným bohatstvím pětiny nejbohatších k průměrnému bohatství nejchudší pětiny obyvatel, anebo Giniho koeficientem, což je bezrozměrné číslo mezi 0 a 1. Někdy se místo pětin (kvintilů) užívají pro měření desetiny (decily). Mezi další způsoby měření například patří

  1. Lorenzova křivka
  2. Variační koeficient
  3. Atkinsonův index nerovnosti[2][1]
  4. Theilův index nesouladu[2][1]
  5. Koeficient příjmové nerovnosti S80/S20
  6. Index Robina Hooda
  7. Saezova-Pikettyho nerovnost (SPI)[3]

Dle britského The Economist je rostoucí nerovnost jeden z největších sociálních, ekonomických a politických problémů.[4]

Atkinsonův index nerovnostiEditovat

Jedním z alternativních způsobů měření nerovnosti ve společnosti je Atkinsonův index nerovnosti.

Poprvé byl popsán britským ekonomem Anthony Barnes Atkinsonem. K vypočítání jeho hodnoty si nejdříve určíme tzv. spravedlivý průměrný příjem (ye). Jeho definicí je „rovnoměrně rozdělený příjem ve skupině, který vytvoří stejnou úroveň blahobytu, jako stávající rozložení příjmů“. Ten se dá vypočítat následovně:

- yi odpovídá vyrovnanému příjmu i-té skupiny

- e je parametr averze lidí vůči nerovnosti

- n odpovídá počtu příjmových skupin

Parametr averze vůči nerovnosti vypovídá o míře tolerance společnosti k rovnostářství. Teoreticky může nabývat hodnost <0; ∞). Při hodnotě 0 je lidem nerovnost lhostejná, při hodnotě ∞ by se pak společnost zajímala pouze o jedince s nejnižším příjmem. Reálně nabývá ye hodnost přibližně v rozmezí intervalu <0,4;3>. Samotný Atkinsonův index se poté spočítá takto:

- µ odpovídá současnému průměrnému příjmu na osobu

Atkinsonův index I může nabývat hodnot <0;1>. Čím více se budou blížit výše průměrnému příjmu ve skupině spravedlivému průměrného příjmu ve společnosti, tím více se bude I blížit nule, tím bude rozdělení příjmů rovnoměrnější, až, teoreticky, v bodě 0, naprosto rovnoměrné. Naopak na druhou stranu směrem k hodnotě 1 budou příjmy čím dál více nerovnější.

Theilův index nesouladuEditovat

Další z možných ukazatelů příjmové nerovnosti ve společnosti. Jde o vážený geometrický průměr podílů příjmů. Můžeme ho zapsat takto:

- xi odpovídá příjmu i-té skupiny nebo osoby

- x odpovídá průměrnému příjmu ve společnosti

- n odpovídá počtu skupin nebo osob

Theilův index T může nabývat hodnot <0;ln(n)>. Při hodnotě 0 (nulová nerovnost, absolutní rovnost) obdrží každý průměrný příjem, naopak pokud by T nabylo hodnoty přirozeného logaritmu (absolutní nerovnost), veškerý příjem by obdržela pouze jedna osoba.

Theilův index nesouladu se dá také dobře použít při rozdělení populace do několika podskupin (například krajů, případně jiných územních celků). Vzorec pro tento výpočet pak vypadá takto:

- yi je podíl příjmu podskupiny i na celkovém příjmu

- Ti je Theilův index pro podskupinu i

- n je počet podskupin

- xi je průměrný příjem v podskupině i

- x je průměrný příjem ve společnosti

Výpočet Theilova indexu v jeho prosté (nevážené) i vážené formě a také rozklad Theilova indexu na jeho vnitro-skupinovou a mezi-skupinovou složku je možno provést např. pomocí volně dostupné aplikace EasyStat[5]

Koeficient příjmové nerovnosti S80/S20Editovat

Je definován jako poměr objemu příjmů připadajících na 20% osob s nejvyššími vyrovnanými příjmy ve společnosti (5. kvintil) k objemu příjmů připadajících na 20% osob s nejnižšími vyrovnanými příjmy ve společnosti (1. kvintil)[6]. Výsledný koeficient vyjadřuje příjmy nejbohatší 20% vrstvy obyvatelstva k poměru 20% nejchudší vrstvy obyvatelstva, čím vyšší koeficient je, tím jsou vyšší příjmy nejbohatší vrstvy obyvatelstva.

Index Robina HoodaEditovat

Označován také jako Hoover index, jedná se o systém přerozdělovaní důchodu a kolik musí být převzato od bohaté vrstvy a rozděleno do chudších vrstev, aby vznikla rovnostranná společnost. Jedná se tedy o systém, ve kterém by zmizela příjmová nerovnost.

Příčiny ekonomické nerovnostiEditovat

Existují různé úhly pohledu na příčiny ekonomické nerovnosti. Dle Paul A. Samuelsona jsou příčiny, které způsobují ekonomickou nerovnost tyto:[7][8]

Schopnosti a dovednostiEditovat

Lidé se liší svými schopnosti, tyto diference vedou k různým pracovním dovednostem, a tudíž k různé výši platů a mezd. Diference ve schopnostech mohou být tělesné, povahové nebo duševní. Diference mohou být spojené s biologickým dědictvím, ekonomickým a sociálním prostředím.

Intenzita práceEditovat

Diference vynaloženého úsilí lidí v jejich zaměstnání.

Rozdíly v povoláníEditovat

Část diference v povolání lze vysvětlit dobou odborné přípravy na povolání, typem práce, místem výkonu práce, odvětvím národního hospodářství.

Rozdíly ve vzděláníEditovat

Diference, které odráží rozdíly v kvalitě pracujících.

Pracovní diskriminaceEditovat

Jedná se především o diskriminaci na základě pohlaví, věku, národnosti a náboženství.

Dědictví, úspory a ochota přijímat rizikoEditovat

Z těchto příčin vyplývá nerovnost v bohatství v domácnostech, kde vzniká kapitálová nerovnost a disproporce ve vlastnictví půdy.

Dle M. Lapáčka mají na příjmové nerovnosti ve státě podíl i další faktory, než jen a pouze výše uvedené příčiny. Navíc dle něj tyto faktory nikdy nepůsobí zcela izolovaně, ale pokaždé se rozvíjejí v oboustranné součinnosti.Některé z těchto negativních faktorů lze účinně ovlivnit státními intervencemi, u jiných je tato eventualita omezená, a to především u těch faktorů,které vznikají na základě působení tržních sil.Jedná se o tyto faktory:[9]

  • Rozdíly v příjmech ze závislé činnosti a rozdíly v příjmech z podnikání, které závisí na jednotlivých druzích činnosti
  • Stav aktiv a majetku a s tím související dělení lidí ve společnosti na bohaté a chudé
  • Fiskální nástroje státní politiky - např. daňový systém státu
  • Uplatňovaná sociální politika státu
  • Výše absolutně a relativně chápaného konceptu sociální chudoby
  • Limity chudoby ve společnosti
  • Disponibilní úspory v domácnostech

Ekonomická nerovnost v České republiceEditovat

 
Příjmová nerovnost v České republice

Na příjmové nerovnosti v České republice měla zásadní vliv transformace ekonomiky v 90. letech 20. stol. z příkazové ekonomiky na tržní ekonomiku. Po dlouhém období, kdy byl v socialistickém Československu uplatňován prakticky ve všech sférách princip nivelizace – včetně vyrovnávání mezd, příjmů a úspor, tak došlo ke zvýšení nerovnosti v příjmech (Tabulka 1).[10] Nicméně i tak zůstává Česká republika ve vyspělém světě v rámci zemí OECD 5. nejrovnostářštější zemí na světě [11] (data OECD 2011, Tabulka 2)

Ekonomická nerovnost ve světěEditovat

Lovci a sběrači byla rovnostářská společnost. Ekonomická nerovnost se pak vyvíjela již od starověku.[12] Dle organizace Oxfam, v roce 2010 vlastnilo 388 jedinců stejné množství jmění jako chudší polovina světové populace. Tohle číslo kleslo na 85 osob v roce 2014 a v roce 2015 na 80 jedinců. V roce 2016 62 osob vlastnilo stejné množství bohatství jako nejchudší polovina obyvatelsva, t.j. 3,6 miliardy lidí.[13]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c Bc. Petr Kovář. PŘÍJMOVÁ NEROVNOST V MODELOVÝCH ZEMÍCH. Praha, 2012. Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Fakulta financí a účetnictví
  2. a b Jan Fiala. DOPADY APLIKACE SYSTÉMU OSOBNÍHO ZDANĚNÍ NA ČESKOU DAŇOVOU POLITIKU. Brno, 2012. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Ekonomicko-správní fakulta
  3. https://lasttechage.wordpress.com/2014/08/24/gini-index-demonstrates-saez-piketty-inequality/ - Gini Index demonstrates Saez-Piketty Inequality
  4. For richer, for poorer. The Economist. Publikováno 13. října 2012.
  5. NOVOTNÝ, Josef; NOSEK, Vojtěch; JELÍNEK, Karel. EasyStat 1.0 – Uživatelský manuál [online]. Praha: Přírodovědecká fakulta UK, 2014. Dostupné online. 
  6. Definice dle: ČSÚ, (on-line), (citace říjen, 25.,2004), Přístup z internetu: http://www.czso.cz/csu/edicniplan.nsf/o/3007-03-v_roce_2001-metodicke_vysvetlivky
  7. Stratil Zdeněk,2014,Vliv krize na příjmovou nerovnost, dostupné z:https://www.vse.cz/vskp/43459_vliv_krize_na_prijmovou_nerovnost
  8. Samuelson P.A. Ekonomie. Praha: Svoboda, 1991, ISBN 80-205-0192-4
  9. LAPÁČEK, M. Ekvivalenční stupnice a příjmová nerovnost [online]. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2008. 33 s. [cit. 2014-05-16]. Dostupné http://nf.vse.cz/download/veda/workshops/inequality.pdf Archivováno 5. 1. 2015 na Wayback Machine
  10. TUREČKOVÁ, K. Příjmová nerovnost v České republice. Analýza pro ekonomy [online]. Karviná: Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, 2007 [cit. 2014-07-15]. Dostupné z: http://tuleja.rs.opf.slu.cz/data/analyz/AO_0702.pdf, s. 2.
  11. OECD (2014), Income inequality (indicator). doi: 10.1787/459aa7f1-en (Accessed on 03 January 2015) Dostupné z: http://data.oecd.org/inequality/income-inequality.htm#indicator-chart
  12. https://phys.org/news/2019-05-modern-economic-theory-prehistoric-mediterranean.html - Modern economic theory explains prehistoric Mediterranean societies
  13. Ekonomická nerovnost nebezpečně narůstá, varuje odbornice. eurozpravy.cz. Publikováno 20. ledna 2016.

LiteraturaEditovat

  • (Hoeller a Joumard 201)ANON., 2014. Přerozdělování [online]. [vid. 3. leden 2015].
  • HOELLER, Peter a Isabelle JOUMARD, 2014. Income Inequality In Oecd Countries: What Are The Drivers And Policy Options? [online]. Singapore, SGP: World Scientific Publishing Co. ISBN 9789814518529. Dostupné z: http://site.ebrary.com/lib/cuni/docDetail.action?docID=10813535
  • Samuelson P.A. Ekonomie. Praha: Svoboda, 1991, ISBN 80-205-0192-4
  • Pavel Körner. CHUDOBA V ČESKÉ REPUBLICE A VE SVĚTĚ: TEORIE A PRAXE. Praha, 2001. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze. Fakulta sociálních věd.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat