Prezident Spojených států amerických

hlava státu Spojené státy americké
Možná hledáte: hudební skupinu The Presidents of the United States of America.

Prezident Spojených států amerických (anglicky President of the United States of America, POTUS) je hlavou Spojených států amerických. Podle Ústavy je vedoucí osobou výkonné moci federální vlády a vrchním velitelem ozbrojených sil. Spojuje v sobě pravomoci, které se v evropských zemích obvykle dělí mezi hlavu státu a premiéra. Vzhledem k jeho silnému postavení se tak hovoří o prezidentském systému – tzv. severoamerickém prezidencialismu. Vzhledem k velmocenskému postavení Spojených států je prezident vnímán jako nejmocnější osoba na Zemi.

Prezident
Spojených států amerických
President of the
United States of America
Seal of the President of the United States.svg
Znak prezidenta USA
Donald John Trump
Úřadující
Donald Trump

od 20. ledna 2017
Sídlo Bílý dům
Nominuje kolegium volitelů
Funkční období 4 roky, (nejvíce) 2 funkční období
První ve funkci George Washington
30. dubna 1789
Vytvoření Ústava USA
4. března 1789
Zástupce viceprezident USA
pořadí nástupnictví
Plat 400 000 dolarů ročně
Webová stránka www.whitehouse.gov
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fanfára prezidenta

Problémy s přehráváním? Nápověda.

Volba prezidentaEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Volba prezidenta Spojených států amerických.

Volby prezidenta USA jsou nepřímé, tzn. že prezident není volen přímo občany, ale kolegiem volitelů, které tvoří volitelé (zástupci) jednotlivých států Unie. Prezidentem se může stát jen ten, kdo získá nadpoloviční většinu z 538 volitelů, tedy alespoň 270.

Jedno funkční období trvá 4 roky a nikdo nesmí být zvolen na víc než dvě volební období. Toto ustanovení bylo ratifikováno v roce 1951 jako XXII. dodatek Ústavy. Do té doby šlo pouze o tradici nastolenou prvním prezidentem Georgem Washingtonem, proto mohl být Franklin Delano Roosevelt zvolen prezidentem čtyřikrát (1932, 1936, 1940 a 1944). Důvodem vícenásobného zvolení byla 2. světová válka.

Podmínky pro zvolení za prezidenta upravuje Ústava Spojených států amerických, konkrétně: „Volitelnou na úřad prezidenta může být jen osoba, která získala občanství Spojených států zrozením či měla toto občanství v době přijetí ústavy, dosáhla věku třiceti pěti let a bydlí alespoň čtrnáct let ve Spojených státech“.[1]

Prezident se funkce ujímá složením přísahy, která zní: „Slavnostně přísahám, že budu čestně vykonávat funkci prezidenta Spojených států a podle svých sil budu zachovávat, střežit a bránit ústavu Spojených států.“. [2]



Práva a povinnosti prezidentaEditovat

 
Prezident Donald Trump s ruským ministrem zahraničí Sergejem LavrovemOválné pracovně, prosinec 2019

Mezi hlavní prezidentovy povinnosti patří chránit Ústavu a prosazovat zákony schválené Kongresem (tato povinnost je ústavně zakotvená článkem, který ustanovuje že prezident "pečuje o to, aby zákony byly svědomitě plněny" [1]) Aby mohl tuto povinnost plnit, stojí v čele federální vlády - výkonné složky státní moci.

Výkonné pravomociEditovat

Prezident je nejvyšší autoritou v řízení státních záležitostí a práce federální vlády. Z této pozice vydává takzvaná výkonná nařízení, která jsou pro federální úřady závazné. V době války nebo výjimečného stavu může Kongres udělit prezidentovi ještě širší pravomoci k řízení národního hospodářství a k ochraně bezpečnosti USA. Prezident jmenuje vedoucí všech ministerstev a úřadů a stovky dalších vysokých federálních úřadníků. Velká většina federálních zaměstnanců je však vybírána prostřednictvím systému státní služby, kdy jmenování a postup jsou založeny na schopnostech a zkušenostech. Prezident také sestavuje návrh federálního rozpočtu, který však podléhá schválení Kongresem.[2]

Prezident nese hlavní zodpovědnost za styky USA s cizími státy. Prezident jmenuje velvyslance a konzuly (kteří však musí být schváleni Senátem), a přijímá cizí velvyslance a jiné veřejné činitele. Spolu s ministrem zahraničí řídí všechny oficiální styky se zahraničními vládami. Účastní se konferencí na nejvyšší úrovni a přímých porad hlav států o hospodářských a politických problémech. Prostřednictvím ministerstva zahraničí je prezident zodpovědný za ochranu Američanů v zahraničí a cizích státních příslušníků v USA. Prezident rozhoduje o uznání nových států a nových vlád a sjednává smlouvy s jinými státy, které jsou pro Spojené státy závazné po schválení dvoutřetinovou většinou Senátu. [2]

Legislativní pravomociEditovat

Přestože Ústava stanoví, že „veškerá zákonodárná moc“ náleží Kongresu [1], má prezident jako tvůrce veřejné politiky významnou legislativní úlohu. Může vetovat kterýkoliv Kongresem schválený návrh zákona; k přehlasování veta je potřeba dvoutřetinová většina v obou komorách Kongresu. Ve výroční zprávě a zvláštních zprávách Kongresu může prezident navrhnout zákony, které považuje za nutné. Kdyby Kongres odložil projednávání těchto návrhů, má prezident pravomoc svolat zvláštní zasedání. Kromě toho může prezident jako hlava politické strany a představitel vlády USA ovlivňovat veřejné mínění, a tím také zákonodárné jednání v Kongresu.[2]

Soudní pravomociEditovat

Mezi prezidentovy ústavní pravomoci patří jmenování federálních soudců včetně Nejvyššího soudu (které však podléhá schválení Senátem). Další významnou pravomocí je udělení plné nebo podmínečné milosti každému, kdo byl odsouzen pro porušení federálního zákona s výjimkou vlastizrady. [2]

Zastupování prezidentaEditovat

 
Nixonův dopis, v němž oznamuje svoji rezignaci (Ústava nespecifikuje adresáta rezignace, prezident se ji rozhodl zaslat ministru zahraničí Kissingerovi).

Podle Ústavy se v případě uprázdnění funkce prezidenta úřadu pro zbytek funkčního období ujme jeho viceprezident volený současně s ním. [1] Zákon Kongresu stanovuje pořadí nástupnictví, které se použije v případě, že toho viceprezident není schopen. Dále tuto problematiku upravuje XXV. dodatek Ústavy:

1. oddíl

V případě zbavení prezidenta úřadu nebo v případě jeho smrti nebo rezignace stane se prezidentem viceprezident.

2. oddíl

Kdykoli nastane uvolnění úřadu viceprezidenta, jmenuje prezident viceprezidenta, který se ujme úřadu, ihned po schválení většinou hlasů obou komor Kongresu.

3. oddíl

Kdykoli prezident postoupí prozatímnímu předsedovi Senátu a předsedovi Sněmovny reprezentantů písemné prohlášení, že není způsobilý vykonávat pravomoci a povinnosti svého úřadu, a dokud jim nepředá písemné prohlášení o opaku, vykonává takové pravomoci a povinnosti viceprezident jako úřadující prezident.

4. oddíl

Kdykoli viceprezident a bud' většina vedoucích sekcí exekutivy, nebo jiného takového útvaru, který může Kongres zákonem zřídit, postoupí prozatímnímu předsedovi Senátu a předsedovi Sněmovny reprezentantů písemné prohlášení, že prezident není způsobilý vykonávat pravomoci a povinnosti svého úřadu, ujme se pravomocí a povinností úřadu viceprezident jako úřadující prezident.

Dodatek byl využit šestkrát:

  1. Dne 12. října 1973, kdy Nixon nominoval na viceprezidenta michiganského kongresmana Geralda Forda po rezignaci Spira Agnewa.
  2. Dne 9. srpna 1974, kdy rezignoval Richard Nixon na úřad prezidenta.
  3. Dne 20. srpna 1974 nový prezident Ford nominoval na úřad viceprezidenta bývalého guvernéra New Yorku Nelsona Rockefellera.
  4. Dne 12. července 1985 se na časový úsek 11:28 – 19:22, kdy Ronald Reagan podstoupil kolonoskopii, stal úřadujícím prezidentem George H. W. Bush
  5. Dne 29. června 2002 se na časový úsek 7:09 – 9:24, kdy George W. Bush podstoupil kolonoskopii, stal úřadujícím prezidentem Dick Cheney.
  6. Dne 21. července 2007 se na časový úsek 7:09 – 9:21, kdy George W. Bush podstoupil kolonoskopii, stal úřadujícím prezidentem Dick Cheney.

Při neúspěšném atentátu na prezidenta Reagana 30. března 1981 nebyl XXV. dodatek uplatněn a viceprezident George H. W. Bush, který byl v té chvíli na palubě letadla z Texasu do úřadu, se neujal funkce úřadujícího prezidenta. Přesto k tomu byly právní předpoklady splněny. Prezident Reagan byl během chirurgického zákroku v bezvědomí. Operace skončila v 18:20 hodin místního času, ale prezident nenabyl vědomí před 19:30 hod.[3] Viceprezident Bush, který se do Bílého domu dostavil v 19:00 hod, tak mohl uplatnit 4. oddíl dodatku, protože prezident nebyl schopen písemně požádat o předání výkonu funkce podle 3. oddílu. Této možnosti však nevyužil.[4]

V roce 1997 prezident Bill Clinton odmítl celkovou anestézii při operačním výkonu přišití utrženého čtyřhlavého stehenního svalu právě proto, aby nemusel přenést své pravomoce na viceprezidenta Gorea.[zdroj?]

ImpeachmentEditovat

 
Monika Lewinská, hlavní osoba Clintonova impeachmentu.

Impeachment je jediným nástrojem, jak odvolat prezidenta Spojených států z úřadu. Prezident je po dobu výkonu funkce chráněn imunitou. Článek I. a II. Ústavy hovoří o typech provinění (těžký zločin, zpronevěra, vlastizrada…), procesu obžaloby (impeachment) a soudním řízení.

Pro odvolání je nutné:

  1. vyšetření Sněmovnou reprezentantů či její komisí
  2. obžaloba, kterou může vznést jen Sněmovna reprezentantů. Pro obvinění je nutné nadpoloviční většiny všech členů Sněmovny.
  3. soudním tribunálem je pak Senát, kterému předsedá předseda Nejvyššího soudu. Prezident je zbaven úřadu, pokud hlasují pro vinu alespoň 2/3 přítomných senátorů.[1]

Procesu odvolání byli podrobeni tři prezidenti. Andrew Johnson (1868) po odvolání ministra války a sporu se Senátem bez konkrétního obvinění, Bill Clinton (1998) po aféře s Monikou Lewinskou s obviněním z křivé přísahy a bránění spravedlnosti a od prosince 2019 Donald Trump po schválení ústavní žaloby Sněmovnou reprezentantů v bodech zneužití úřadu a obstrukcí vůči Kongresu.[5]

Richard Nixon se po obvinění z maření spravedlnosti, zneužití pravomoci a pohrdání Kongresem procesu vyhnul svým odstoupením v srpnu 1974.

Prezidentské zajímavostiEditovat

Chronologický seznamEditovat

 
Ronald Wilson Reagan - 40. prezident USA
 
Setkání pěti prezidentů USA:(zleva) George Bush, Barack Obama, George W. Bush, Bill Clinton a Jimmy Carter. (7.1.2009)
  • 1789 – sídlo prezidenta bylo v New Yorku, 1790–1800 ve Philadelphii, od roku 1800 do současnosti je ve Washingtonu, D.C. (Bílý dům).
  • 1793George Washington pronesl vůbec nejkratší inaugurační projev v historii.
  • 1800 – dva kandidáti Demokratické republikánské strany (předchůdkyně Demokratické strany) Thomas Jefferson a Aaron Burr získali stejný počet volitelů. Sněmovna reprezentantů zvolila až při 36. hlasování (17. 2. 1801) prezidentem Jeffersona, Burr se stal viceprezidentem. Bouřlivák Burr po celou dobu v tomto úřadu vyzýval prvního amerického ministra financí Alexandra Hamiltona na souboj, který se odehrál 11. 7. 1804 a smrtelně ho postřelil. Hamilton druhý den zemřel.
  • 1824 – ve volbách žádný ze 4 kandidátů Demokratické republikánské strany nezískal většinu všech volitelů. Sněmovna reprezentantů zvolila Johna Quincy Adamse za prezidenta, i když získal o 45 000 hlasů voličů méně než Andrew Jackson.
  • 1825 – se stal John Quincy Adams prvním prezidentem, jehož otec byl také prezident (John Adams). Oba dva byli v prvních padesáti letech jedinými opětovně nezvolenými prezidenty. Druhou dvojici otce a syna v úřadu představují George Herbert Walker Bush (1989–93) a syn George Walker Bush (2001–2009).
  • 1829 – 1. demokratický prezident Andrew Jackson.
  • 1837Martin Van Buren se stal prvním prezidentem, který se narodil již jako americký občan. Všichni před ním přišli na svět jako britští kolonisté.
  • 1841 – 4. dubna se prezident William Henry Harrison stal 1. prezidentem, který zemřel v úřadu. Navíc v něm strávil nejkratší dobu (1 měsíc).
  • 1841 – dlouholetý člen Demokratické strany John Tyler nastoupil do úřadu jako Whig, poté co předtím přijal nominaci této strany na viceprezidenta. Několik měsíců poté se však i s whigy rozešel a zůstal „bezpartijní“.
  • 1849 – Prezident Zachary Taylor použil poprvé termín „první dáma“ v pohřební řeči Dolley Madisonové, manželky exprezidenta Jamese Madisona.
  • 1861 – prvním republikánským prezidentem se stal Abraham Lincoln, který byl v roce 1865 zavražděn hercem Johnem Wilkesem Boothem (14. 4. atentát, 15. 4. zemřel).
  • 1865 – po zavraždění Lincolna nastoupil do úřadu viceprezident Andrew Johnson. Oba se stali jedinými unionistickými prezidenty v historii USA. Johnson byl prvním, kdož podstoupil proces odvolání tzv. impeachmentu. 5. března 1868 o jediný hlas nebyl odvolán. Za jeho prezidenství nebyl jmenován žádný viceprezident.
  • 1876 – většinu hlasů ve volbách získal demokrat Samuel Tilden, ale v některých státech udávaly volební komise soupeřících stran odlišné výsledky, což vedlo k ustavení zvláštní volební komise. Ta prohlásila za vítěze rozdílem jednoho hlasu republikána Rutherforda Hayese, kterého ovšem volilo o 250 000 voličů méně.
  • 1877Rutherford Hayes byl prvním prezidentem, který složil prezidentský slib v Bílém domě (v Červeném salónku), a to tajně již 3. března, protože 4. březen byla neděle. V pondělí 5. března pak přísahu opakoval veřejně v Kapitolu. Jako první prezident měl k dispozici telefon s číslem 1.
  • 1885 – jediný člověk Grover Cleveland se stal prezidentem dvakrát, ale nikoli po sobě. Byl tedy 22. a 24. v pořadí. Proto je rozdíl mezi počtem prezidentů (n = 45) a počtem fyzických osob v tomto úřadě (n – 1 = 44). Viceprezident umřel v roce 1885 a do roku 1889 nebyl jmenován nový.
  • 1886 – se vůbec nejmladší první dámou v dějinách USA stala druhá žena prezidenta Grovera Clevelanda Frances Clevelandová, které tehdy bylo 21 let.<
  • 1901 – 14. září zemřel poslední veterán Americké občanské války zvolený prezidentem USA William McKinley na následky atentátu střelnou zbraní a novým 26. prezidentem se stal vůbec nejmladší muž v úřadě 42letý Theodore Roosevelt.[6]
  • 1933 – nejdéle sloužícím prezidentem byl čtyřikrát zvolený Franklin Delano Roosevelt od 4. 3. 1933 do 12. 4. 1945.
  • 1961 – nejmladším zvoleným a jediným římskokatolickým prezidentem se stal ve věku 43 let John Fitzgerald Kennedy,[6] který byl zavražděn 22. listopadu 1963 v Dallasu.
  • 1974 – 9. srpna odstoupil prezident Richard Nixon, aby se vyhnul procesu impeachmentu.
  • 1981Ronald Reagan se rozhodl porušit tradici inauguračních ceremoniálů a přenesl slavnostní uvedení z východní části Kapitolu na západní schody. Jednak chtěl uctít svůj stát Kalifornii, ale také chtěl zvýšit počet diváků na několik desítek tisíc. Do úřadu byl Reagan uveden v 69 letech a po 69 dnech v Bílém domě (31. 3. 1981) se stal terčem neúspěšného atentátu. Střelcem byl John Hinckley, fanoušek a obdivovatel herečky Jodie Fosterové, která ho zaujala ve filmu Taxikář. Nedařilo se mu vzbudit její pozornost, a tak se rozhodl k velkému činu – atentátu na prezidenta. Jedna kulka minula srdce o méně než palec a s průstřelem hrudníku byl Reagan odvezen do nemocnice.
  • 1998 – započal impeachment s Billem Clintonem, kterému nebyla prokázána vina.
  • 2005George W. Bush byl prvním prezidentem v historii jehož znovuzvolení se dožili oba rodiče.
  • 2005 – Kongresu USA byly podány dva návrhy ve formě dalšího dodatku Ústavy. Jejich obsahem je zrušení podmínky narození kandidáta ucházejícího se o mandát prezidenta či viceprezidenta USA na území Spojených států. Oba tedy připouští, aby se do těchto pozic dostali naturalizovaní Američané. První návrh počítá s minimální délkou amerického občanství 20 let, druhý s délkou 35 let. Zatím ovšem nedošlo v této věci k žádné akci Kongresu.
  • 2008Barack Obama byl zvolen prvním prezidentem afroamerického původu a obdržel absolutně největší počet hlasů voličů v dějinách země od roku 1789 – přesně 69 456 897 hlasů voličů. Při inauguraci přísahal na stejnou bibli jako Abraham Lincoln, který zrušil otrokářství. Pro nedoslovnou formulaci slibu přísahu opakoval 21. ledna v Bílém domě.
  • 2017 – do úřadu byl uveden nejstarší prezident v prvním volebním období, 70letý Donald Trump. Průměrný věk všech prvně inaugurovaných prezidentů před ním činil 55 let.[6]

Další zajímavostiEditovat

 
Prezidentská limuzína Cadillac One
  • Od Občanské války se v prezidentském klání utkalo 7 důležitých tzv. třetích kandidátů:
    • 1892 – James Weaver, vyhrál ve 4 státech (22 volitelů)
    • 1912 – Theodore Roosevelt, který oslabil republikánského kandidáta Williama Tafta a vyhrál v 6 státech (88 volitelů), Taft zvítězil jen ve 2 státech (8 volitelů) a prezidentem se stal demokrat Woodrow Wilson
    • 1924 – Robert M. La Folette vyhrál v 1 státě (13 volitelů)
    • 1948 – Strom Thurmond triumfoval ve 4 státech (39 volitelů)
    • 1960 – Harry F. Byrd, přestože se vlastní volby nezúčastnil, získal 15 volitelů ve 3 státech
    • 1968 – George Wallace vyhrál v 5 státech (46 volitelů)
    • 1992 – Ross Perot, ačkoli nezískal ani jeden hlas volitelů, celkově nasbíral 19 % hlasů voličů
  • Jediní 2 prezidenti, kteří nebyli v prvních padesáti letech znovuzvoleni jsou otec (2. prezident, 1797–1801) a syn (6. prezident, 1825–1829) stejného jména John Quincy Adams. JFK o nich napsal v knize Profily odvahy jako o morálních autoritách.
  • 31 ze 45 prezidentů sloužilo v armádě
  • Všichni prezidenti před rokem 2017 měli předchozí zkušenost se členstvím v Kongresu, vládě, guvernérstvím nebo jako generálové armády. Donald Trump v roce 2017 přerušil tuto 227 let trvající tradici, když se stal prvním prezidentem, který před nástupem do úřadu nezastával žádnou funkci v politice ani v armádě.[7]
  • Stranická příslušnost prezidentů: 1 nestraník, 1 federalista, 4 starorepublikáni (členové Demokratické republikánské strany), 4 whigové, 2 zvolení za unionisty (Abraham Lincoln byl republikán, Andrew Johnson byl demokrat), 15 demokratů, 18 republikánů.
  • Celková délka mandátu u republikánských a demokratických prezidentů byla při nástupu Donalda Trumpa v roce 2017 shodná – 88 let (nepočítaje prezidenty Tylera a A. Johnsona, bývalou stranickou příslušností demokraty, zvolené na kandidátkách jiných stran, kteří v době mandátu nebyli demokraty)
  • Od prezidentů J. Madisona a J. Monroea, jejichž výměna proběhla v roce 1817, byli oba ze dvou po sobě jdoucích prezidentů znovuzvoleni až po 184 letech W. J. Clinton a G. W. Bush, jejichž výměna se uskutečnila roku 2001.
  • Dosud 8 prezidentů zemřelo v úřadě, z toho 4 byli zavražděni (zemřeli: W. Harrison–1841, Z. Taylor–1850, W. Harding–1923, F.D. Roosevelt–1945) (zavražděni: Lincoln–1865, Garfield–1881, McKinley–1901, Kennedy–1963).
  • 6 prezidentů se následně dožilo věku 90 nebo více roků: John Q. Adams, st. (1735–1826, ve funkci 1787–1801); Herbert C. Hoover (1874–1964, ve funkci 1929–1933); Ronald W. Reagan (1911–2004, ve funkci 1981–1989), Gerald R. Ford (1913–2006, ve funkci 1974–1977) George H. W. Bush (1924–2018, ve funkci 1989–1993) a James E. Carter (nar. 1924, ve funkci 1977–1981)
  • Doposud jediným svobodným prezidentem USA byl James Buchanan (18571861). Roli první dámy plnila jeho neteř Harriet Laneová.
  • Žádný z prezidentů nebyl jedináček.[8][9]
  • K dopravě prezident využívá upravenou limuzínu Cadillac DTS zvanou jako Cadillac One (první jízdou byla cesta na inauguraci 20.1.2001). Pro přepravu vzduchem jsou připravena dvě stejná letadla Boeing 747 známá jako Air Force One. Pokud je prezident na palubě jakéhokoli letadla, toto se stává automaticky Air Force One a má absolutní přednost. Na kratší cesty využívá helikoptéru námořní pěchoty tzv. Marine One.

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d e Ústava Spojených států amerických [online]. [cit. 2020-04-09]. Dostupné online. 
  2. a b c d e Prezident USA [online]. Velvyslanectví USA v České republice [cit. 2020-04-09]. Dostupné online. 
  3. Medical chronology of President Ronald Reagan's shooting, at doctorzebra.com
  4. "Remembering the Assassination Attempt on Ronald Reagan". Larry King Live, 30. března 2001.
  5. Sněmovna reprezentantů schválila impeachment Trumpa. Seznam.cz [online]. 2019-12-19 [cit. 2019-12-20]. Dostupné online. 
  6. a b c Niall McCarthy. Trump Is Set To Become The Oldest President In U.S. History [online]. Forbes, 2017-01-06 [cit. 2017-01-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Zachary Crockett. Donald Trump will be the only US president ever with no political or military experience [online]. Vox, 2016-11-16 [cit. 2017-01-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. https://phoenicianboat.com
  9. http://www.qatarmark.com/

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat