Tajná služba Spojených států amerických

federální agentura spadající pod Ministerstvo vnitřní bezpečnosti Spojených států amerických

Tajná služba Spojených států amerických (anglicky United States Secret Service, zkráceně USSS) je federální agentura spadající pod Ministerstvo vnitřní bezpečnosti Spojených států amerických. Byla založena v roce 1865.

Tajná služba Spojených států amerických
Vznik5. července 1865
Typvládní organizace
SídloWashington, D.C., 202 23, Spojené státy americké
Souřadnice
Klíčové osobyJames M. Murray
Mateřská organizaceMinisterstvo vnitřní bezpečnosti Spojených států amerických
Počet zaměstnanců4 500
Oficiální webwww.secretservice.gov
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Od Kongresu Spojených států má Tajná služba přiděleny dva samostatné úkoly, oba zásadní pro národní bezpečnost: ochranu představitelů státu a ochranu finanční a kritické infrastruktury Spojených států.

Historicky počátečním úkolem Tajné služby bylo vyšetřování případů padělatelství měny Spojených států, které se rozmohly po skončení americké občanské války. Poté se agentura vyvinula v první rozvědku i kontrarozvědku Spojených států. Mnoho jejích úkolů bylo postupně převzato jinými, postupem času vznikajícími agenturami, jako Federální úřad pro vyšetřování (FBI), Ústřední zpravodajská služba (CIA), Úřad pro potírání drog (DEA), Úřad pro alkohol, tabák, zbraně a výbušniny (ATF) a IRS Criminal Investigation Division (IRS-CI).

Povinnosti Tajné služby

editovat

Ochrana představitelů státu

editovat

Tajná služba zajišťuje bezpečnost prezidenta a viceprezidenta Spojených států a jejich bezprostředních rodin, bezpečnost bývalých prezidentů, jejich manželek či manželů a dětí do 16 let, bezpečnost hlavních kandidátů na úřad prezidenta a viceprezidenta a jejich manželek, a bezpečnost zahraničních hlav států po dobu návštěvy Spojených států. Tajná služba také zajišťuje fyzickou bezpečnost areálu Bílého domu a sousední budovy ministerstva financí, stejně jako fyzickou bezpečnost rezidence viceprezidenta a všech zahraničních diplomatických misí ve Washingtonu, D.C. Ochranná opatření zahrnují i koordinaci lidských zdrojů a logistiky s ozbrojenými složkami jednotlivých států a municipalit, přípravná šetření a opatření na místě budoucího výskytu chráněných osob a výzvědné aktivity sloužící k odkrytí potenciálních hrozeb pro cháněné osoby. Tajná služba má vůdčí postavení mezi ostatními agenturami, spoluzodpovědnými za plánování, koordinaci a implementaci bezpečnostních operací, označených jako Speciální bezpečnostní operace národního významu (angl. National Special Security Events – NSSE). Při plnění svého úkolu prevence bezpečnostních incidentů agentura permanentně vyhodnocuje široké spektrum hrozeb prostřednictvím vlastní výzvědné divize.[1]

Podle platného znění zákona (2024) patří mezi osoby chráněné Tajnou službou:[2]

  • prezident, viceprezident, zvolený prezident a zvolený viceprezident;[pozn. 1]
  • jejich nejbližší rodinní příslušníci;
  • bývalí prezidenti a jejich manželé/manželky, a to doživotně;[pozn. 2]
  • děti bývalých prezidentů mladší 16 let;
  • hlavy cizích států nebo vlád a jiní významní zahraniční návštěvníci;
  • oficiální představitelé Spojených států plnící zvláštní mise v zahraničí;[pozn. 3]
  • hlavní kandidáti na prezidenta a viceprezidenta, a po dobu 120 dnů před volbami i jejich manželé/manželky;[pozn. 4]
  • bývalí viceprezidenti, jejich manželé/manželky a jejich děti mladší 16 let po dobu šesti měsíců od opuštění funkce.[pozn. 5]

Ochrana finanční a kritické infrastruktury

editovat

Tajná služba má také za úkol chránit platební a finanční systémy Spojených států před širokým spektrem finančních a kybernetických zločinů. Vyšetřování, která Tajná služba provádí v rámci ochrany finančních systémů, zahrnují padělání měny Spojených států, bankovní podvody a podvody jiných finančních institucí, podvody poštovní i podvody telefonní, telegrafní a online komunikace, nevyžádané finanční operace a závažné konspirace. Vyšetřování kybernetických zločinů zahrnují kybernetické zločiny všeho druhu, prolomení ochrany sítí, krádeže identity, podvody na přístupových zařízeních, podvody s využitím platebních či kreditních karet a zločiny proti duševnímu vlastnictví. Tajná služba je také spolu s FBI členem spojeného týmu pro boj s terorismem (Joint Terrorism Task Force – JTTF), který vyšetřuje a potírá terorismus na národní i mezinárodní úrovni. Mimo to Tajná služba také vyšetřuje případy pohřešování či zneužívání dětí a je partnerem Národního centra pro pohřešované a zneužívané děti (National Center for Missing & Exploited Children – NCMEC).[3]

Historický přehled

editovat
Od roku Povinnosti
1865 boj proti padělání a zneužívání měny USA
1901 chrání život prezidenta USA
1913 chrání nově zvoleného prezidenta USA
1917 chrání jeho rodinu
1951 chrání život viceprezidenta USA a jeho rodiny
1965 chrání životy bývalých prezidentů a jejich manželek
1968 chrání životy kandidátů na prezidenta USA a viceprezidenta USA
1971 chrání životy hlav států během návštěvy v USA

Seznam ředitelů Tajné služby

editovat
  1. William P. Wood (1865–1869)
  2. Herman C. Whitley (1869–1874)
  3. Elmer Washburn (1874–1876)
  4. James Brooks (1876–1888)
  5. John S. Bell (1888–1890)
  6. A. L. Drummond (1891–1894)
  7. William P. Hazen (1894–1898)
  8. John E. Wilkie (1898–1911)
  9. William J. Flynn (1912–1917)
  10. William H. Moran (1917–1936)
  11. Frank J. Wilson (1937–1946)
  12. James J. Maloney (1946–1948)
  13. U. E. Baughman (1948–1961)
  14. James J. Rowley (1961–1973)
  15. H. Stuart Knight (1973–1981)
  16. John R. Simpson (1981–1992)
  17. John Magaw (1992–1993)
  18. Eljay B. Bowron (1993–1997)
  19. Lewis C. Merletti (1997–1999)
  20. Brian L. Stafford (1999–2003)
  21. W. Ralph Basham (2003–2006)
  22. Mark J. Sullivan (2006–2013)
  23. Julia Piersonová (2013–2014)
  24. Joseph Clancy (2014–2017)
  25. Randolph Alles (2017–2019)
  26. James M. Murray (2019-2022)
  27. Kimberly A. Cheatle (od 2022)

Tajná služba v akci

editovat
 
Uniformovaný strážný Leslie W. Coffelt

Poznámky

editovat
  1. V tomto případě, na rozdíl od ostatních, nemůže být ochrana odmítnuta.
  2. Ochrana manžela/manželky přetrvává i po případném rozvodu, zaniká však v případě sňatku s jinou osobou.
  3. Pokud prezident takovouto ochranu nařídí.
  4. Kdo je považován za hlavní kandidáty určuje ministr pro vnitřní bezpečnost po konzultaci s poradním výborem složeným z předsedy Sněmovny reprezentantů, menšinového vůdce Sněmovny reprezentantů, většinového a menšinového vůdce Senátu a jednoho dalšího člena zvoleného ostatními členy výboru.
  5. Ministr pro vnitřní bezpečnost může rozhodnout o prodloužení ochrany na více než 6 měsíců.

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku United States Secret Service na anglické Wikipedii.

  1. United States Secret Service: Protective Mission [online]. Secretservice.gov [cit. 2017-09-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne April 25, 2018. 
  2. 18 USC 3056: Powers, authorities, and duties of United States Secret Service Text contains those laws in effect on July 14, 2024 From Title 18-CRIMES AND CRIMINAL PROCEDURE PART II-CRIMINAL PROCEDURE CHAPTER 203-ARREST AND COMMITMENT [online]. [cit. 2024-07-15]. Dostupné online. 
  3. United States Secret Service: Investigative Mission [online]. Secretservice.gov [cit. 2017-09-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne September 16, 2017. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat