Dick Cheney

americký politik

Richard Bruce Cheney (* 30. ledna 1941 Lincoln, Nebraska) známý jako Dick Cheney je americký politik a obchodník. V letech 20012009 zastával post 46. viceprezidenta USA ve vládě George Bushe a z titulu své funkce úřad předsedy Senátu USA.

Richard Bruce Cheney
Dick Cheney.jpg
46. viceprezident Spojených států
Ve funkci:
20. leden 2001 – 20. leden 2009
PrezidentGeorge W. Bush
PředchůdceAl Gore
NástupceJoe Biden
17. ministr obrany Spojených států
Ve funkci:
21. březen 1989 – 20. leden 1993
PrezidentGeorge H. W. Bush
PředchůdceFrank Carlucci
NástupceLes Aspin
Člen Sněmovny reprezentantů za Wyoming
Ve funkci:
3. leden 1979 – 20. březen 1989
PředchůdceTeno Roncalio
NástupceCraig Thomas
7. ředitel kanceláře Bílého domu
Ve funkci:
21. listopadu 1975 – 20. ledna 1977
PředchůdceDonald Rumsfeld
NástupceHamilton Jordan
Stranická příslušnost
ČlenstvíRepublikánská

Narození30. ledna 1941 (80 let)
USA Lincoln, Nebraska, USA
ChoťLynne Cheney
RodičeRichard Herbert Cheney a Marjorie Lorraine Dickey
DětiMary Cheneyová
Liz Cheney
Alma materUniversity of Wyoming
Profesepolitik, autor autobiografie a podnikatel
OceněníCena Francise Boyera (1993)
Prezidentská medaile svobody
PodpisRichard Bruce Cheney, podpis
CommonsDick Cheney
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Je ženatý, má dvě dospělé dcery a pět vnoučat.

Z titulu své funkce byl předsedou Senátu USA, hlasoval ale jen v případě rovnosti hlasů. Dle ústavy USA a jejího 25. dodatku dočasně či nastálo nahrazoval prezidenta USA.

Prozatímní prezident USAEditovat

Ve dnech 29. června 2002 (7.09–9.29 hod), a 21. července 2007 (7.16–9.21 hod) vykonával funkci prozatímního prezidenta USA, v době kdy George W. Bush podstoupil kolonoskopii.[1] Důvodem předání pravomocí bylo, že toto vyšetření se provádí v narkóze.

KariéraEditovat

Dick Cheney byl kongresmanem zastupujícím stát Wyoming po šest funkčních období. Má pověst nejkonzervativnějšího člena Kongresu (ze všech 435 jeho členů).[zdroj?] Jako neokonzervativec vystupoval proti některým požadavkům homosexuálů, ale poté, co jeho dcera přiznala ke své homosexuální orientaci[2], už se v této oblasti tolik nevyjadřuje. Pracoval ve všech předchozích republikánských vládách, včetně kabinetu Richarda Nixona, kde byl zástupce poradce Bílého domu a spadal pod Donalda Rumsfelda. Za vlády prezidenta Geralda Forda jej poté nahradil ve funkci náčelníka hlavního štábu. Za vlády Bushe staršího byl ministrem obrany a vedl invazi do Panamy a první Válku v zálivu (známou též jako operace Pouštní bouře). Za vlády demokratického prezidenta Billa Clintona působil jako ředitel ropné nadnárodní společnosti Halliburton Industries, obchodující, mimo jiné, s represivními vládami v Barmě a Iráku, na jehož obnovu tato společnost získala obrovské vládní zakázky jak v první tak druhé válce v zálivu. Od roku 1997 je členem PNAC[3] a autorem její návrhové studie Rebuilding America's Defences.[4] V současnosti mj. sedí ve strategické radě společnosti Genie Oil & Gas, která aktuálně prozkoumává ropné rezervy Golanských výšin.[5]

PolitikaEditovat

Dick Cheney je občas kritizován za návrhy a zákony, pro které hlasoval nebo ty, které naopak nepodpořil:

VyznamenáníEditovat

Za vedení Války v Zálivu byl v roce 1991 vyznamenán Prezidentskou medailí svobody.

VýrokyEditovat

Jeden z Cheneyho výroků z roku 1994:[6][7]

Až vstoupíte do Iráku, ovládnete ho a svrhnete vládu Saddáma Husajna, čím ji nahradíte? Je to velmi nestabilní část světa a jestliže svrhnete ústřední vládu Iráku, může se snadno stát, že se Irák rozpadne. Sýrie by ráda jeho západní část, Íránci by si rádi nárokovali jeho východní část, bojovali o ni osm let. Na severu máte Kurdy a pokud se Kurdové osamostatní a spojí se s Kurdy v Turecku, pak bude ohrožena teritoriální integrita Turecka. Pokud zajdete tak daleko, že se pokusíte ovládnout Irák, skončí to jako noční můra.

ReferenceEditovat

  1. Statement by the Press Secretary. georgewbush-whitehouse.archives.gov [online]. [cit. 2021-08-19]. Dostupné online. 
  2. 004.CZ - Dcera viceprezidenta USA podpořila homosexuální manželství. www.004.cz [online]. [cit. 2021-08-19]. Dostupné online. 
  3. Americká strategie národní bezpečnosti a Projekt pro nové americké století. legacy.blisty.cz [online]. [cit. 2021-08-19]. Dostupné online. 
  4. A think tank war: Why old Europe says no. The Sydney Morning Herald [online]. 2003-03-07 [cit. 2021-08-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Archivovaná kopie. genieoilgas.com [online]. [cit. 2018-06-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-05-28. 
  6. Cheney '94: Invading Baghdad Would Create Quagmire. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  7. Comment, opinion and discussion from the Guardian US | The Guardian. the Guardian [online]. [cit. 2021-08-19]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat

DokumentyEditovat