Joe Biden

americký politik
Na tento článek je přesměrováno heslo Biden. Další významy jsou uvedeny na stránce Biden (rozcestník).

Joseph „Joe“ Robinette Biden, Jr. [ˈdʒoʊsɨf rɒbɨˈnɛt ˈbaɪdən]IPA (* 20. listopadu 1942 Scranton, Pensylvánie) je americký politik za Demokratickou stranu, od ledna 2021 46. prezident Spojených států amerických. V letech 2009 až 2017 sloužil jako 47. viceprezident USA ve vládě Baracka Obamy a mezi roky 1973 až 2009 byl americkým senátorem za stát Delaware. V roce 2017 obdržel Prezidentskou medaili svobody.

Joe Biden
Oficiální portrét
Oficiální portrét
46. prezident Spojených států amerických
Úřadující
Ve funkci od:
20. ledna 2021
ViceprezidentkaKamala Harrisová
PředchůdceDonald Trump
47. viceprezident Spojených států amerických
Ve funkci:
20. ledna 2009 – 20. ledna 2017
PrezidentBarack Obama
PředchůdceDick Cheney
NástupceMike Pence
Senátor Senátu Spojených států amerických
za stát Delaware
Ve funkci:
3. ledna 1973 – 15. ledna 2009
PředchůdceJ. Caleb Boggs
NástupceTed Kaufman
Stranická příslušnost
ČlenstvíDemokratická strana

Rodné jménoJoseph Robinette Biden Jr.
Narození20. listopadu 1942 (81 let)
Scranton, Pensylvánie, USAUSA USA
NárodnostAmeričan
ChoťNeilie Hunterová Bidenová (1966–1972)
Jill Bidenová (od 1977)
RodičeJoseph Robinette Biden a Jean Bidenová
DětiBeau Biden
Naomi Bidenová
Hunter Biden
Ashley Bidenová
PříbuzníValerie Bidenová Owensová[1], James Biden[2] a Francis Biden[2] (sourozenci)
Natalie Bidenová a Robert Biden II (vnoučata)
SídloClaymont (1953–1954), Wilmington (od 1968), Arden (1954–1955), Wilmington (od 1955) a Bílý dům (od 2021)
Alma materArchmerská akademie (do 1961)
Delawarská univerzita (1961–1965)
Syracuská univerzita (1965–1968)
Garden City Collegiate
Profesepolitik, advokát, vysokoškolský učitel, spisovatel, diplomat a právník
Náboženstvířímskokatolické
OceněníMedaile cti Ellis Island (1992)
Řád kříže země Panny Marie 1. třídy (2004)
Hilal-e-Pakistan (2008)
Medaile Laetare (2016)
velkokříž Řádu Boyacá (2016)
… více na Wikidatech
PodpisJoe Biden, podpis
Webová stránkajoebiden.com
CommonsJoe Biden
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vystudovaný právník byl v roce 1972 ve věku 29 let, jako šestý nejmladší v americké historii, zvolen za Demokratickou stranu senátorem Spojených států amerických za stát Delaware. Měsíc nato prožil rodinnou tragédii, kdy při autonehodě zemřela jeho manželka Neilia a dcera Naomi. Biden od té doby po téměř čtyřicet let dojížděl do Senátu vlakem, protože nechtěl používat automobil. Joe Biden sloužil v Senátu 36 let a podpořil například zásadní Violence Against Women Act (Zákon proti násilí na ženách), vojenskou intervenci v Jugoslávii či válku v Iráku. V roce 2008 si Bidena vybral kandidát na prezidenta Barack Obama jako svého viceprezidenta; společně pak byli zvoleni a v roce 2012 znovuzvoleni. Jako 47. viceprezident USA Biden podpořil důležité daňové zákony nebo stažení vojáků z Iráku.

Biden neúspěšně usiloval o funkci prezidenta USA v letech 1988 a 2008. Potřetí kandidoval v roce 2020 po boku senátorky Kamaly Harrisové jako kandidátky na viceprezidentku a byl zvolen 46. prezidentem Spojených států amerických. Přitom dosáhl hned několika historických milníků: Po Johnu Fitzgeraldovi Kennedym se stal teprve druhým katolíkem zvoleným do funkce prezidenta USA; s 81 miliony získanými hlasy byl zvolen historicky největším množstvím voličů;[3] a v 78 letech se stal nejstarším americkým prezidentem v historii.[p 1] Při své inauguraci dne 20. ledna 2021 složil ústavou předepsanou přísahu do rukou předsedy Nejvyššího soudu Johna G. Robertse, a stal se tak 46. prezidentem Spojených států amerických.

Osobní život a vzdělání

editovat

Narození a původ

editovat

Joe Biden se narodil ve Scrantonu v Pensylvániikatolické rodině jako nejstarší syn, měl sestru a dva bratry.[4]

Otec Joseph Robinette Biden Sr. (1915–2002) byl rodák z Baltimoru.[4] Příjmení Biden zdědil od svého pradědečka z otcovy linie, Williama Bidena, který se přistěhoval do Spojených států z Anglie.[5] Druhé příjmení Robinette pochází od jiného Joeova pradědečka, který měl francouzské kořeny,[6] zatímco rodiče manželky tohoto pradědečka se narodili v Irsku.[7][8]

Matka Catherine Eugenia roz. Finnegan (1917–2010) se narodila ve Scrantonu v Pensylvánii, její předkové byli irského původu.[4][8] Otec pocházel z relativně zámožné rodiny, v době narození nejstaršího syna Joea se však rodině finančně nedařilo, proto bydleli u rodiny Finneganovy. Otec tehdy nemohl najít stabilní práci.[9] V roce 1953 se rodina přestěhovala do státu Delaware, nejprve do Claymontu a poté do Wilmingtonu.[9] Otec začal úspěšně prodávat použité automobily a rodina se zařadila do střední třídy.[9]

Vzdělání

editovat

Studoval na katolické střední škole Archmere Academy v Claymontu, hrál ve školním týmu amerického fotbalu. Byl podprůměrný student, ale přirozený vůdce a byl předsedou třídy, i přes své problémy s koktavostí.[10] Školu dokončil v roce 1961.[4]

 
Joe Biden v roce 1965

Poté vystudoval na University of DelawareNewarku historii a politické vědy, jeho studijní výsledky byly podprůměrné.[11] Po získání bakalářského titulu studoval práva na Syracuse University, kde v roce 1968 získal titul doktora práv (Juris Doctor – J.D.).

Rodinný a soukromý život

editovat

Během studií se v roce 1966 oženil se svou spolužačkou Neilií Hunterovou. Manželé měli spolu tři děti. Syn Beau Biden se narodil v roce 1969, syn Hunter Biden v roce 1970 a dcera Naomi Christina v roce 1971.[4]

Krátce poté, kdy byl v roce 1972 zvolen senátorem, jeho žena v prosinci těžce havarovala, při vánočních nákupech nedala přednost při vjezdu na hlavní silnici nákladnímu vozu, který jejich auto srazil. Při nehodě zahynula spolu s dcerou, oba synové byli těžce zraněni.[4] Zvažoval, že se mandátu vzdá, senátor Mike Mansfield ho však přesvědčil, aby se politické kariéry nevzdával.[10]

V době svého působení v Senátu USA, tedy 36 let, většinou dojížděl do Washingtonu více než hodinu vlakem ze svého domu ve Wilmingtonu.[10] V roce 1975 se na schůzce naslepo, kterou zorganizoval jeho bratr, seznámil s Jill Tracy Jacobsovou. V roce 1977 se s ní oženil a v manželství s Jill Tracy Jacobsovou se narodila dcera Ashley (* 1981).[4]

Starší syn z prvního manželství Beau Biden (1969–2015) byl právník, jenž v letech 2007–2015 z titulu generálního prokurátora zastával úřad ministra spravedlnosti státu Delaware.[12] Mladší syn Hunter Biden (* 1970) je právník a lobbista.[13]

Po inauguraci v lednu 2021 si přivedl do Bílého domu dva německé ovčáky, staršího Champa, kterého si Bidenovi pořídili v roce 2008 a který pošel v červnu 2021 a Majora, kterého adoptovali z útulku v roce 2018. Energický Major sídlo prezidenta opustil kvůli několika incidentům, kdy kousl zaměstnance a žije v klidnějším prostředí u rodinných přátel.[14] Biden dostal na podzim 2021 od bratra tříměsíční štěně německého ovčáka. Commander přišel do Bílého domu v polovině prosince.[15] Na konci ledna 2022 si Bidenovi přisvojili šedou mourovatou kočku, na kterou Jill Bidenová narazila na farmě v Pensylvánii během prezidentské kampaně a kterou pojmenovala Willow podle předměstí Filadelfie Willow Grow, kde vyrostla.[16]

Biden nepije alkohol, podle jeho vyjádření je v jeho rodině alkoholiků už dost.[9]

Politické působení

editovat

Počátky politické kariéry

editovat
 
Senátor Joe Biden a prezident Jimmy Carter, věnováni od Cartera
 
Prezident Ronald Reagan a Joe Biden, 1984

V roce 1968 začal pracovat jako advokátní koncipient ve Wilmingtonu, šéf jeho kanceláře byl republikán. Biden nepodporoval demokratického guvernéra kvůli jeho konzervativní rasové politice a podporoval jeho republikánského rivala.[17] Richarda Nixona jako prezidentského kandidáta však nepodporoval.[4]

V roce 1969 začal pracovat jako advokát a jeho nadřízený byl aktivní demokrat, ten ho přesvědčil registrovat se jako demokrata. V roce 1970 byl již jako demokrat zvolen do okresní rady v New Castle, kde pracoval do roku 1972, spolu se svou advokátní praxí.[4]

Senátor (1973–2009)

editovat

V roce 1972 uspěl ve volbách do Senátu Spojených států ve státě Delaware. Svůj mandát nastoupil 3. ledna 1973; stal se pátým nejmladším senátorem v celé historii USA. Poté porazil své republikánské vyzyvatele ve všech dalších volbách v letech 1978 (James H. Baxter, Jr.), 1984 (John M. Burris), 1990 (M. Jane Brady), 1996 a 2002 (Raymond J. Clatworthy) a 2008 (Christine O'Donnellová).

K roku 2009 byl šestým nejdéle sloužícím senátorem v Kongresu USA. Členem Senátu byl šest volebních období, nepřetržitě od ledna 1973 do 15. ledna 2009, kdy na funkci rezignoval jako zvolený viceprezident USA. Byl také předsedou vlivného senátního Výboru pro zahraniční vztahy (Foreign Relations Committee) a Výboru pro soudnictví (Judiciary Committee). Delawarská guvernérka Ruth Ann Minnerová na uprázdněné místo jmenovala dlouholetého člena senátu tohoto státu Teda Kaufmana. V doplňovacích senátních volbách v listopadu 2010 byl pak novým senátorem zvolen demokrat Chris Coons.

Viceprezident (2009–2017)

editovat

V roce 1988 neúspěšně usiloval o prezidentskou kandidaturu za Demokratickou stranu. Boj o Bílý dům vzdal po zjištění, že během své kampaně lhal o svých akademických úspěších.

V roce 2008 svou prezidentskou kandidaturu stáhl 3. ledna po primárkách v státě Iowa. Dne 23. srpna 2008 oznámil prezidentský kandidát Barack Obama, že za kandidáta na místo viceprezidenta za demokraty si vybral Joe Bidena, který mj. v Senátu zastával post předsedy Výboru pro zahraniční záležitosti.[18]

 
Biden skládá přísahu při uvedení do úřadu viceprezidenta USA, 20. ledna 2009

Večer 2. října 2008 absolvoval Biden jedinou televizní diskusi s viceprezidentskou protikandidátkou Sarah Palinovou. Diskuse byla klidná, ale nepřesvědčivá. Podle výsledků průzkumů veřejného mínění zadaných americkými televizemi CNN a CBS, provedených po duelu, byl prohlášen vítězem debaty. Zároveň ale podle velké většiny diváků si Palinová vedla lépe, než očekávali.[19][20][21]

 
Prezident Barack Obama a viceprezident Joe Biden s vojáky na základně Fort Campbell 6. května 2011

Dne 4. listopadu 2008 zvítězil Barack Obama v prezidentských volbách. Biden se tak stal zvoleným viceprezidentem USA, zároveň však zůstával členem Senátu. Dne 3. ledna 2009 složil senátorský slib do rukou viceprezidenta Dicka Cheneyho a senátorského mandátu se vzdal 15. ledna. Následně guvernér státu Delaware jmenoval jeho nástupce Teda Kaufmana, který zaujal místo v Senátu USA na další dva roky, než v roce 2010 došlo k předčasným senátním volbám na uvolněný post.

Viceprezidentem USA se stal po složení slavnostního slibu v poledne 20. ledna 2009 krátce před slibem prezidenta Obamy. Biden se stal prvním politikem státu Delaware ve funkci viceprezidenta USA a také prvním římským katolíkem v tomto úřadu.

Dlouhodobě patří k nejoblíbenějším americkým politikům.[22]

 
Biden, ruský prezident Dmitrij Medveděv a italský premiér Silvio Berlusconi v Římě v červnu 2011

Joe Biden je znám jako dlouholetý kritik programu Národní raketové obrany, neboť podle něj odvádí pozornost a prostředky od mnohem reálnějších hrozeb. Nestavěl se proti výzkumu protiraketových systémů, ale v červnu 2002 odsoudil prezidenta George W. Bushe za jednostranné vypovězení smlouvy s Ruskem o omezení systémů protiraketové obrany (smlouva ABM). Podle Bidena šlo o krok, který podkopal snahy USA o omezení šíření jaderných zbraní.[23]

Obamova administrativa, ve které Biden sloužil jako viceprezident, pokračovala v budování protiraketové obrany v RumunskuPolsku navzdory ostrým protestům ze strany Ruska,[24] které americkou protiraketovou obranu v Evropě označilo za porušení Smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu z roku 1987, protože systém by mohl být využit i k odpálení jaderných střel.[25] V roce 2010 vedl úspěšné administrativní úsilí k senátnímu odsouhlasení nové smlouvy START s Ruskem o snížení počtu strategických zbraní.[26]

Prezidentská kampaň 2020

editovat
 
Joe Biden, Barack Obama a prezident Donald Trump, 2017

Během kampaně před volbou prezidenta USA 2020 se dopustil mnoha slovních přešlapů. Bývalý prezident USA Donald Trump o něm prohlásil: „Opravdu někdo věří, že je mentálně fit na to, aby byl prezidentem?“ Sám Biden připustil, že je „stroj na přežblepty“.[27] Biden byl během úvodních měsíců kampaně považován za nadějného uchazeče o kandidáta vybraného z předvoleb Demokratické strany. Jeho podpora však začala postupně opadat, kvůli čemuž se rozhodl v listopadu 2019 kandidovat newyorský miliardář Michael Bloomberg.

 
Biden spouští svou prezidentskou kampaň, 2019

Během hlasování v demokratických primárkách v několika prvních státech dosáhl Biden špatných výsledků – 4. místo v Iowě, 5. místo v New Hampshiru a 2. místo s velkým odstupem za Berniem Sandersem v Nevadě. Jeho kampaň revitalizovalo přesvědčivé vítězství v Jižní Karolíně v sobotu 29. února.[28] V neděli 1. března ukončil svou kandidaturu a podpořil Bidena Pete Buttigieg, o den později udělala totéž Amy Klobucharová. V předvečer volebního superúterý Bidena podpořil také Beto O'Rourke, který prezidentskou kampaň ukončil 1. listopadu 2019.[29] Po Bidenově vítězství v 10 ze 14 států v úterý 3. března a celkovém vedení v počtu volitelů (před druhým Sandersem) ukončil svou kampaň a vyjádřil podporu Bidenovi také newyorský mediální magnát Michael Bloomberg.[30] K 9. březnu 2020 podpořili Bidena další bývalí kandidáti Cory Booker, John Delaney, Kamala Harrisová, Deval Patrick a Tim Ryan.[31] Podle volebního modelu zpravodajského webu FiveThirtyEight byl Joe Biden po tzv. superúterý již jasným favoritem primárních voleb Demokratické strany.[32]

Po odstoupení senátora Bernieho Sanderse z primárek se stal jediným vážným uchazečem o kandidaturu v rámci Demokratické strany. Jeho kampaň však byla brzděna koronavirovou krizí. Zavázal se, že si jako kandidáta na viceprezidenta Spojených států, vybere ženu. Dne 11. srpna 2020 oznámil, že se takovou spolukandidátkou stala americká senátorka z Kalifornie Kamala Harrisová.

Dne 18. srpna 2020 byl Joe Biden oficiálně nominován jako prezidentský kandidát za Demokratickou stranu.[33]

 
Bidenova manželka Jill, nastupující první dáma USA

V počátečních fázích kampaně byl Biden několikrát obviněn, že se nevhodně dotýká cizích žen a dětí.[34] Sám sebe označil za „dotykového politika“ a připustil, že mu to přináší problémy.[35] Některé postižené ženy si na jeho chování stěžovaly. Předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová v dubnu 2019 prohlásila, že Biden by měl pochopit, že „osobní prostor je důležitý“.[36]

V březnu 2019 bývalá členka nevadského státního shromáždění, Lucy Flores, obvinila Bidena, že během jednoho kampaňového shromáždění v Las Vegas v roce 2014 k ní Biden přišel zezadu, položil ruce na její ramena, přičichl si k jejím vlasům a políbil ji bez jejího souhlasu na temeno hlavy.[37] Amy Lapos, bývalá poradkyně kongresmana Jima Himese, řekla, že se jí Biden dotkl nesexuálním, leč nepatřičným způsobem, když jí v roce 2009 přidržel hlavu, přiblížil svůj obličej k jejímu a otřel se svým nosem o její nos.[38] Krátce nato přišly další dvě ženy s obviněními nevhodného a sexuálně sugestivního chování Joea Bidena vůči nim. D. J. Hillová řekla, že jí Biden přejížděl rukou z ramen dolů po zádech a Caitlin Caruso vypověděla, že jí Biden položil ruku na stehno.[39][40] Na začátku dubna 2019 se ozvaly další tři ženy, které vypověděly, že se jich v minulosti Joe Biden dotýkal nevhodným způsobem a prokazoval jim „nechtěnou náklonnost“.[41]

V roce 2019 prohlásila Tara Readeová, která byla v roce 1993 praktikantkou v jeho týmu, že se jí Biden v té době několikrát nevhodně dotýkal na ramenou a krku.[42] V roce 2020 navíc připojila tvrzení, že na ni Biden v roce 1993 v prázdné místnosti ve Washingtonu sexuálně zaútočil.[43][44][45][46] Biden, který v minulosti vyjadřoval podporu hnutí #MeToo a v souvislosti s obviněním soudce Nejvyššího soudu Bretta Kavanaugha prohlásil, že by se napadeným ženám mělo věřit,[47] toto obvinění vždy popíral. Readeová je Bidenovými stoupenci považována za nespolehlivého svědka, protože v minulosti nepravdivě vypovídala o své minulosti[48] a je podezřelá, že lhala pod přísahou.[49] Několik svědků ale potvrdilo, že s nimi Readeová v minulosti o sexuálním útoku mluvila.[50]

Prezident USA (od roku 2021)

editovat
 
Biden a Kamala Harrisová se členy Congressional Black Caucus (černošského klubu amerického Kongresu)

Vstřícná imigrační politika Bidenovy administrativy způsobila podle některých kritiků nárůst nelegální migrace do Spojených států a krizi na americko-mexické hranici.[51][52] V lednu 2021 prezident Biden podepsal výkonné nařízení, kterým zastavil stavbu zdi na hranicích USA a Mexika, jejímž cílem bylo omezit nelegální imigraci do Spojených států.[53] Prezident Biden pověřil v březnu 2021 řešením migrační krize viceprezidentku Kamalu Harrisovou.[54][55]

Biden podporuje jadernou energii jako jeden z pilířů bezemisní energetiky, jejíž rozvoj pomůže v boji proti změnám klimatu.[56] Je odpůrcem stavby plynovodu Nord Stream 2, který má přivádět zemní plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře, a zvažuje uvalení sankcí, které by zabránily jeho dokončení.[57]

 
Biden, po jehož boku stojí ministr obrany Lloyd Austin, podepisuje dekret týkající se transgenderových osob v armádě

Dne 20. ledna 2021 proběhla slavnostní inaugurace Joea Bidena jako 46. prezidenta USA před budovou Kapitolu Spojených států ve Washingtonu, D.C.[58] Kvůli pandemii covidu-19 se akce nemohlo zúčastnit mnoho lidí, přítomní lidé museli mít zakryté dýchací cesty a dodržovat rozestupy. Inaugurace se nezúčastnil dosavadní prezident Donald Trump, což je poprvé za 152 let, kdy se úřadující prezident nezúčastnil inaugurace svého nástupce.[59][60]

Stejného dne podepsal 15 nových exekutivních případů, mezi nimi například návrat k pařížské dohodě,[61] zastavil stavbu zdi na hranici s Mexikem,[62][63] zrušil zákaz cestování do USA z několika muslimských zemí[64] nebo zastavil odchod USA ze Světové zdravotnické organizace.[65]

Dne 25. ledna zrušil nařízení prezidenta Donalda Trumpa, které zakazovalo transgenderovým osobám se změněným pohlavím sloužit v americké armádě.[66][67]

 
Biden na online summitu G7

Dne 4. února podepsal příkaz o obnovení programu přijímání uprchlíků, dále uvedl, že zvýší jejich roční kvótu na 125 tisíc.[68]

Téhož dne také uvedl, že Spojené státy se nebudou podílet na vojenské intervenci Saúdské Arábie v Jemenu, ale Saúdskou Arábii jako svého spojence budou i nadále podporovat.[68]

Dne 11. února poprvé telefonoval s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Biden v telefonátu mimo jiné řekl, že si dělá starosti kvůli porušování lidských práv v provincii Sin-ťiang, opatření v Hongkongu či chování Číny vůči Tchaj-wanu.[69][70]

Dne 15. února oznámil uvalení sankcí na organizátory vojenského převratu v Myanmaru.[71]

Dne 19. února se poprvé ve funkci prezidenta zúčastnil summitu G7.[72]

Březen
editovat

Dne 9. března Biden udělil dočasné povolení k pobytu občanům Venezuely, kteří uprchli před krizí v jejich zemi.[73][74]

 
Biden a dětští ilegální imigranti, které chrání před deportací dekret dřívějšího prezidenta Obamy

Dne 10. ledna Kongres Spojených států schválil 1,9 bilionu dolarů na podporu ekonomiky zasažené pandemií koronaviru.[75][76]

Dne 26. března velvyslankyně při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová uvedla, že Biden obnovuje programy na podporu Palestiny.[77]

Ministr zahraničí Antony Blinken prohlásil, že Biden nemá v úmyslu změnit rozhodnutí předchozí Trumpovy administrativy, která souhlasila s uznáním nároků Maroka na sporné území Západní Sahary, která byla v rozporu s mezinárodním právem anektována Marokem v 70. letech 20. století.[78]

Květen
editovat

Po týdnu izraelsko-palestinských střetů vyzval Biden 17. května k ukončení bojů a k příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás.[79][80]

Biden zmírnil sankce proti ruskému plynovodu Nord Stream 2, které na projekt uvalila předchozí Trumpova administrativa. Rusko označilo zmírnění sankcí za šanci k postupné normalizaci americko-ruských vztahů.[81]

Dne 26. května 2021 pověřil prezident Biden americké tajné služby, aby mu do 90 dnů podaly výsledky vyšetřování, zda virus nemoci covid-19 (SARS-CoV-2) unikl z laboratořečínském městě Wu-chan či nikoliv. Existují pochybnosti, že byl virus přenesen na lidi ze zvířat. Na tuto zprávu reagovala oficiální čínská místa rozhořčeně.[82]

 
Setkání Joa Bidena a Vladimira Putina v Ženevě
Červen
editovat

Dne 16. června 2021 se Biden a jeho ruský protějšek Vladimir Putin sešli k jednání v Ženevě, kde hovořili o změnách nedávno prodloužené smlouvy Nový START o snižování počtu jaderných zbraní, o lidských právech a o dalších tématech. Biden prohlásil, že je třeba se vyhnout nové studené válce.[83]

V první polovině srpna 2021 začal prezident Biden na základě dohody z Dauhá, podepsané s Tálibánem během funkčního období předcházejícího prezidenta, stahovat americké vojáky z Afghánistánu, i když byl podle zpráv před možnými následky tohoto kroku varován americkými rozvědkami.[84] Tálibán vzniklé situace využil a začal rychle obsazovat většinu afghánského území, které neměl doposud pod kontrolou, včetně hlavních měst téměř všech provincií. Hlavní město země Kábul padlo do rukou Tálibánu dne 15. srpna 2021, čímž se Tálibán fakticky ujal vlády nad celým Afghánistánem. Možnost tohoto rychlého zvratu předtím Biden popíral.[85] Dne 16. srpna 2021 vystoupil Biden s projevem, v němž obvinil afghánskou armádu ze zbabělosti.[86] Po nečekaném rychlém ovládnutí Kábulu talibánskými ozbrojenci zůstalo v zemi až 15 000 Američanů (včetně vojáků).[87] Následně čelil Biden silné kritice jak v USA, tak v zahraničí za způsob, kterým byly prováděny stahování americké armády a evakuace civilistů z Afghánistánu.[88][89] Pád Kábulu byl některými kritiky přirovnán k pádu Saigonu v roce 1975.[90]

 
Biden a turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan na summitu NATO v Madridu v červnu 2022
Listopad
editovat

Dne 9. listopadu 2021 podstoupil prezident Biden kolonoskopii, vyšetření prováděné v narkóze. Proto byl v časovém období od 10.10 do 11.35 hodin aktivován XXV. dodatek americké ústavy a Biden předal na tuto dobu své pravomoci Kamale Harrisové jako úřadující prezidentce.

2022–2024

editovat

Biden odsoudil ruskou invazi na Ukrajinu a podpořil vládu prezidenta Zelenského. V roce 2022 poskytla Bidenova administrativa Ukrajině vojenskou pomoc ve výši 113 miliard dolarů.[91] V dubnu 2024 Biden schválil dalších 61 miliardy dolarů na vojenskou pomoc Ukrajině ve válce s Ruskem.[92]

 
Část Američanů začala Bidena přezdívat „Genocidní Joe“ pro jeho podporu Izraele ve válce v Gaze.[93]

Ve fiskálním roce 2022 byl více než jednomu milionu přistěhovalců (z nichž většina vstoupila do Spojených států v rámci slučování rodin) udělen trvalý pobyt ve Spojených státech. Většinou se jednalo o lidi z Latinské Ameriky a Asie.[94] Legální imigrace do Spojených států se tak vrátila do stavu před pandemií covidu-19, kdy Spojené státy každoročně přijímaly okolo jednoho milionu imigrantů.[95]

Přestože Biden sliboval ve své předvolební kampani, že po ázerbájdžánském útoku na arménskou enklávu Náhorní Karabach v září 2020 ukončí americkou vojenskou pomoc Ázerbájdžánu, tak jeho administrativa ve vojenské pomoci pokračovala a nesnažila se zabránit blokádě Karabachu ze strany Ázerbájdžánu, po které následoval další ázerbájdžánský útok v září 2023 a vyhnání většiny Arménů z Náhorního Karabachu.[96][97]

Biden podpořil Izrael ve válce s Hamásem na území Pásma Gazy. Dne 24. dubna 2024 schválil vojenskou pomoc Izraeli ve výši 17 miliard dolarů.[98] Dodávky amerických zbraní zahrnovaly bomby Mark 84, jejichž používání izraelskou armádou vedlo k vysokému počtu civilních obětí v Gaze.[99]

Dne 13. listopadu 2023 podala americká organizace Center for Constitutional Rights jménem Palestinců ve Spojených státech a v Gaze u federálního soudu žalobu na administrativu prezidenta Bidena a obvinila ho ze spoluúčasti na genocidě Palestinců v Pásmu Gazy.[100][101]

 
Biden a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v červnu 2024

Podle několika ruských zdrojů navázal ruský prezident Vladimir Putin v roce 2023 neoficiální spojení se Spojenými státy přes arabské prostředníky a nabídl příměří na Ukrajině a zmrazení války na tehdejších frontových liniích, ale Bidenova administrativa jeho návrh odmítla. Bidenův poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan měl v lednu 2024 informovat Putinova poradce pro zahraniční politiku Jurije Ušakova, že Spojené státy nebudou jednat s Ruskem o příměří na Ukrajině bez účasti ukrajinské vlády.[102][103] Informaci o Putinově pokusu dojednat s Bidenovou administrativou konec bojů na Ukrajině získal The New York Times také z amerického zdroje.[104]

Dne 31. října 2023 ministr vnitřní bezpečnosti Alejandro Mayorkas uvedl během slyšení před senátním výborem pro vnitřní bezpečnost, že během fiskálního roku 2023 překročilo americko-mexickou hranici nelegálně do Spojených států více než 600 000 lidí.[105][106] Bidenova administrativa se dostala do sporu se státem Texas, který se snažil čelit migrační krizi na texasko-mexické hranici stavbou bariéry ze žiletkového drátu a nasazením příslušníků texaské národní gardy na ochranu hranic. Národní garda Texasu se snažila bránit federálním pohraničníkům, aby žiletkový plot na hranici odstraňovali, a Texas podal na Bidenovu vládu žalobu u federálního soudu.[107]

Během Bidenovy vlády se zhoršila tzv. opioidová epidemie sužující Spojené státy.[108][109] Během 12 měsíců před 31. lednem 2023 došlo ve Spojených státech k přibližně 109 600 úmrtím souvisejícím s předávkováním léky, umíralo tedy průměrně 300 lidí za den.[110] Předávkování fentanylem a dalšími drogami je nejčastější příčinou smrti u osob mladších 50 let.[111] Bidenova adminitrativa uvalila sankce na síť výrobců a distributorů fentanylu se sídlem v Číně a snažila se přimět čínskou vládu, aby proti této síti zasáhla.[112][113] Zaměřila se také na boj s mexickými drogovými kartely, které pašují čínský fentanyl přes americko-mexickou hranici do Spojených států.[114]

Obhajoba prezidentského mandátu

editovat

Po spekulacích o Bidenově druhé kandidatuře na funkci prezidenta USA uvedl Biden v dubnu 2023 v rozhovoru pro americkou stanici NBC, že má v plánu se o post hlavy státu v listopadu 2024 opět ucházet. Oficiálně kandidaturu potvrdil 25. dubna 2023.[115][116] Jedním z hlavních argumentů kritiků Joe Bidena je jeho věk. Biden ve funkci například opakovaně zakopnul a upadl.[117] Pokud by byl zvolen i pro druhé funkční období, opouštěl by úřad v 86 letech. Ve stranických primárních volbách byl nicméně zvolen hladce, když získal drtivou většinu hlasů téměř ve všech státech.[118]

Politické názory

editovat
 
Biden a egyptský prezident Sádát v roce 1979
 
Joe Biden s manželkou Jill při setkání s papežem Janem Pavlem II., 1980
 
Biden a kosovský premiér Hashim Thaçi s Deklarací nezávislosti Kosova v roce 2008

Joe Biden podporuje federální financování výzkumu embryonálních kmenových buněk. V roce 1998 hlasoval proti zákazu klonování lidí.[119] Podporuje a rozšířil by tzv. Obamacare zákon,[120] který zvyšoval dostupnost zdravotního pojištění pro chudší vrstvy obyvatel tím, že došlo k vyplácení státních dotací na zakoupení pojištění. Pokuta za porušení zákona pro jednotlivé administrace byla k roku 2019 zrušena Donaldem Trumpem.

Biden byl tím, kdo jako první promluvil o manželství homosexuálů během kampaně za lidská práva v Los Angeles v roce 2012. Podporuje také zákon, který by zakazoval propouštět lidi kvůli jejich sexuální orientaci.[121] Nesouhlasí s trestem smrti za homosexuální pohlavní styk, který se od dubna 2019 po zavedení islámského práva šaría uplatňuje v Sultanátu Brunej, a prohlásil, že kamenovat lidi za homosexualitu nebo nevěru je otřesné a nemorální.[122]

Během prezidentské televizní debaty 27. června 2019 senátorka Kamala Harrisová vyčetla Bidenovi, že v minulosti spolupracoval s předními segregacionistickými politiky a byl proti rozvážení černošských dětí autobusy (tzv. desegregation busing) do veřejných škol s převahou bílých dětí v rámci politiky desegregace škol nařízené v 70. letech Nejvyšším soudem, který stanovil, že federální vláda může zavést povinnou školní autobusovou dopravu, aby byla zajištěna rasová rovnováha na amerických školách.[123][124] Biden se hájil tím, že podporoval desegregaci škol prováděnou na místní úrovni, ale byl proti prosazování takové politiky federální vládou.[124] Podporuje pozitivní diskriminaci (tzv. affirmative action),[125] ze které benefitují historicky znevýhodněné etnické a rasové menšiny (zvláště Afroameričané a Hispánci).[126]

Podporuje imigraci do Spojených států a chce nabídnout americké občanství jedenácti milionům ilegálních imigrantů.[127] Zvýšil by limity pro přijímání přistěhovalců, tak aby Spojené státy ročně přijímaly 125 000 uprchlíků a žadatelů o azyl.[128] Slíbil zastavení výstavby zdi na hranici s Mexikem, která má zabránit nelegální migraci do Spojených států.[129] Tento slib ihned po své prezidentské inauguraci 20. ledna 2021 splnil.

V květnu 2020 Biden uvedl: „Jestli máte problém rozhodnout se, zda volit mne nebo Trumpa, pak nejste černoch“. Výrok zkritizovala poradkyně prezidenta Donalda Trumpa Katrina Piersonová, uvedla: „On si opravdu myslí, že on, 77letý běloch, má diktovat černochům, jak se mají chovat.“ Výrok byl také kritizován z řad Afroameričanů. Černošský senátor za Republikánskou stranu Tim Scott z Jižní Karolíny uvedl: „Něco tak arogantního a blahosklonného jsem už dlouho neslyšel“ a dále řekl: „Říká 1,3 milionu amerických černochů, že nejsou černoši? Kdo si sakra myslí, že je?“ [130]

V reakci na smrt George Floyda, s jehož rodinou se osobně setkal, Biden v projevu na jeho pohřbu volal po spravedlnosti pro George Floyda i po „rasové spravedlnosti“ ve Spojených státech.[131] Staví se pozitivně k hnutí Black Lives Matter a odsuzuje údajný systémový rasismus, který panuje ve Spojených státech.[127] Prohlásil, že Spojené státy pod jeho vedením budou bojovat proti nadřazenosti bílé rasy.[132]

Joe Biden v roce 2020 uvedl, že chce ukončit plány na vrty pro ropu a zemní plyn v severních arktických oblastech Aljašky, které v tu dobu dokončovala Trumpova administrativa.[133] Také toto předsevzetí již 20. ledna 2021 po své inauguraci uskutečnil. Biden by chtěl výrazně omezit emise oxidu uhličitého do roku 2050, USA by měly postupně omezit emise na nulu.[120]

Biden podporuje zvýšení daní pro firmy a zpřísnění regulace podnikání oproti stavu na konci volebního období prezidenta Trumpa.[134][135][136]

Ohledně pandemie onemocnění covid-19 je podporovatelem nošení roušek, na trasování kontaktů by najal navíc až 100 000 pracovníků a kritizoval Trumpa ze snižování závažnosti pandemie.[120][137]

Zahraniční politika

editovat
 
Biden, saúdský korunní princ Muhammad bin Salmán, egyptský prezident Abd al-Fattáh as-Sísí a další arabští vůdci na summitu GCC v Saúdské Arábii, 17. července 2022
 
Biden a izraelský premiér Benjamin Netanjahu, 20. září 2023
 
Biden a čínský prezident Si Ťin-pching na summitu G20 na Bali, 14. listopadu 2022

V roce 1999 Biden podpořil nálety NATO na Srbsko.[138] Jako předseda zahraničního výboru amerického Senátu prohlásil 10. října 2002, že Irák vlastní zbraně hromadného ničení. V říjnu 2002 Biden hlasoval pro válku v Iráku.[139] V roce 2011 podpořil vojenskou intervenci NATO v Libyi.[140] Co se týče občanské války v Sýrii, obhajoval vyzbrojování protivládních povstalců.[141]

V říjnu 2014 obvinil Turecko, Saúdskou Arábii a Spojené arabské emiráty, že v boji proti syrské vládě podporovaly teroristické organizace An-Nusrá a Al-Káida i další džihádistické radikály proudící do Sýrie z celého světa. Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan požadoval od Bidena omluvu a prohlásil, že pokud se neomluví, stane se pro něj Biden minulostí.[142] Biden, který označil Erdoğana za svého „starého přítele“, se následně za svá slova o turecké podpoře islamistů Erdoğanovi omluvil.[143] O dva roky později označil Biden tureckou nelegální Stranu kurdských pracujících (PKK), která bojuje za vytvoření nezávislého kurdského státu na území Turecka a dalších států, za „teroristickou organizaci“.[144] Jako kandidát na prezidenta vyzval v září 2020 Turecko, aby se nezapojovalo do války v Náhornímu Karabach mezi Arménií podporovanými separatisty a Ázerbájdžánem o území Armény osídlené Náhorno-karabašské republiky, která se v době rozpadu Sovětského svazu s podporou Arménie odtrhla od Ázerbájdžánu a vyhlásila v roce 1991 nezávislost. Bidenova slova přivítali zástupci početné arménské komunity ve Spojených státech,[145] ovšem Ázerbájdžán se nenechal odradit od postupného zostření situace, otevřené vojenské intervence a obsazení značné části náhorno-karabašského území s pomocí Turecka.

Bidenův syn Hunter Biden byl krátce po Euromajdanu na Ukrajině v roce 2014 přijat jako člen představenstva ukrajinské plynařské firmy Burisma Holdings.[146] Firma byla na Ukrajině a ve Velké Británii vyšetřována pro podezření z korupce a tehdejší ukrajinský generální prokurátor, který korupci vyšetřoval, byl po údajném nátlaku viceprezidenta Bidena a ministra zahraničí Johna Kerryho na vládu prezidenta Petra Porošenka z důvodu očisty prokuratury odvolán ze své funkce.[147] Vyšetřování bylo později kvůli nedostatku důkazů britským soudem zastaveno.[148]

Joe Biden akceptoval rozhodnutí Trumpovy administrativy přesunout americké velvyslanectví v IzraeliTel Avivu do Jeruzaléma. Těsně před prezidentskými volbami roku 2020 prohlásil Biden, že Spojené státy by mohly obnovit jadernou dohodu s Íránem,[149] což se nakonec nestalo. Biden ostře odsoudil hnutí BDS, které se snažilo zvýšit ekonomický a politický tlak na Izrael. Bidenův tehdejší zahraničněpolitický poradce Antony Blinken prohlásil, že Biden nezastaví americkou vojenskou pomoc Izraeli, ani kdyby Izrael anektoval část okupovaného západního břehu Jordánu, který by mohl být jádrem budoucího státu Palestina.[150]

Od Bidena se očekávalo, že by mohl snadněji vyjednat dohody s Čínou.[151] V roce 2000 jako senátor podporoval vstup Číny do Světové obchodní organizace (WTO) a její otevření se mezinárodnímu trhu.[152] Zrušil by jednostranná cla na Čínu. Ještě jako viceprezident USA odletěl v prosinci 2013 na oficiální návštěvu do Číny na palubě vládního letadla Air Force Two společně se svým synem Hunterem, který se stal spoluzakladatelem BHR Partners, čínsko-americké investiční firmy mající podporu státem vlastněné Bank of China a investující v mnoha čínsko-amerických projektech.[153][154] V souvislosti s tím někteří kritici upozorňovali na možný střet zájmů.[155][156][157] V květnu 2019 čelil jako soukromá osoba kritice ze strany republikánů i některých demokratů, když prohlásil, že Čína pro Spojené státy nepředstavuje hrozbu a konkurenci,[158] ale později během kampaně před volbou prezidenta USA 2020 byl vůči Číně kritičtější a snahu čínské vlády o kulturní převýchovu Ujgurů a dalších muslimských menšin v čínském Sin-ťiangu označil za genocidu.[152]

Biden a Česko

editovat

Joe Biden navštívil Prahu v srpnu 1977 jako člen senátního výboru pro zahraniční vztahy.[159] Společně s pěti kongresmany Sněmovny reprezentantů navštívil Památník Lidice, Památník Terezín a byl přijat místopředsedou Federálního shromáždění Jánem Markem.[160]

Ve funkci viceprezidenta přijel na návštěvu Česka 22. října 2009.[161] Setkal se s prezidentem Václavem Klausem a premiérem Janem Fischerem. Návštěva se uskutečnila měsíc po oznámení americké vlády, že odstoupila od záměru umístit vojenský radar v Brdech.[162] Biden a Fischer po společném jednání oznámili, že Česko se bude podílet na nové koncepci americké protiraketové obrany v Evropě.[163] Bývalý premiér Mirek Topolánek s Bidenem jednal o české účasti ve válce v Afghánistánu a o česko-amerických smlouvách ve vědě a výzkumu.[164]

Vyznamenání

editovat
 
Joe Biden získává od prezidenta Obamy Prezidentskou medaili svobody s vyznamenáním, 2017

Poznámky

editovat
  1. Biden překonal věkový rekord svého předchůdce v úřadu Donalda Trumpa, který měl při svém nástupu do úřadu 70 let.

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Joe Biden na anglické Wikipedii.

  1. John M. Broder: Father’s Tough Life an Inspiration for Biden. In: The New York Times. 23. října 2008. Dostupné online. [cit. 2020-08-19].
  2. a b Dostupné online.
  3. Obamův rekordní počet hlasů překonal i Trump. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2020-11-06]. Dostupné online. 
  4. a b c d e f g h i WITCOVER, Jules. Joe Biden : a life of trial and redemption. 1. vyd. New York: William Morrow/HarperCollins, 2010. 536 s. Dostupné online. ISBN 978-0-06-179198-7, ISBN 0-06-179198-9. OCLC 526057595 
  5. US presidential candidate Joe Biden’s family tree has roots in Sussex. The Argus [online]. [cit. 2020-11-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Did Joe Biden's Great-Grandfather Own Slaves?. Snopes.com [online]. [cit. 2020-11-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Archivovaná kopie. www.auburntownship.org [online]. [cit. 2020-11-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-03-05. 
  8. a b HAYES, Isabel. Experts have delved into Joe Biden's Irish roots - and they go back a while. TheJournal.ie [online]. [cit. 2020-11-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. a b c d BRODER, John M. Father’s Tough Life an Inspiration for Biden (Published 2008). The New York Times. 2008-10-23. Dostupné online [cit. 2020-11-04]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  10. a b c Biden's regular Joe side. Los Angeles Times [online]. 2008-08-24 [cit. 2020-11-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. DICKENSON, James R. Biden Academic Claims 'Inaccurate'. Washington Post. 1987-09-22. Dostupné online [cit. 2020-11-04]. ISSN 0190-8286. (anglicky) 
  12. DELAWARE DEPARTMENT OF ELECTIONS. State of Delaware 2006 Election Results. [s.l.]: Delaware Department of Elections, November 7, 2006. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. S. 2. 
  13. ENTOUS, Adam. Will Hunter Biden Jeopardize His Father’s Campaign?. The New Yorker [online]. [cit. 2020-07-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. MOORE, Elena. President Biden's Dog Champ Dies. NPR [online]. 2021-06-19. Dostupné online. (anglicky) 
  15. SUPERVILLE, Darlene. Bidens welcome new puppy and cat; Major to stay with friends. AP News [online]. 2021-21-12. Dostupné online. (anglicky) 
  16. SUPERVILLE, Darlene. Here, kitty: Bidens welcome cat named Willow to White House. AP News [online]. 2022-01-29. Dostupné online. (anglicky) 
  17. BARRETT, Laurence I. Campaign Portrait, Joe Biden: Orator for the Next Generation. Time. 1987-06-22. Dostupné online [cit. 2020-11-04]. ISSN 0040-781X. (anglicky) 
  18. Barack Obama vybral svého kandidáta na viceprezidenta - Novinky. www.novinky.cz [online]. [cit. 2022-12-09]. Dostupné online. 
  19. Spojené státy mají za sebou ostře sledovanou debatu kandidátů na post viceprezidenta. iROZHLAS [online]. [cit. 2022-12-09]. Dostupné online. 
  20. Debata Palinová-Biden se obešla bez osobních útoků a nemá jasného vítěze. ČT24 [online]. [cit. 2022-12-09]. Dostupné online. 
  21. REUTERS, lu, foto: ČTK. Viceprezidentský duel: Palinová překvapila, Biden zvítězil. Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 2008-10-03 [cit. 2022-12-09]. Dostupné online. 
  22. Joe Biden: The likeable joe. The Independent [online]. 2010-03-13 [cit. 2020-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. Obama si za svého spolukandidáta zvolil silného kritika protiraketové obrany. www.greenpeace.org [online]. [cit. 2008-08-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-09-19. 
  24. Rusko chce s postsovětskými spojenci vybudovat vlastní protiraketový štít. Česká televize [online]. 8. června 2016. Dostupné online. 
  25. Putin o americkém štítu: Nenecháme se zatáhnout do nového závodu ve zbrojení. Česká televize [online]. 13. května 2016. Dostupné online. 
  26. As the Ground Shifts, Biden Plays a Bigger Role. The New York Times [online]. 2010-12-11. Dostupné online. ISSN 0362-4331. 
  27. Joe Biden sází jeden přežblept za druhým. Nemá na to, aby byl prezident, útočí Trump. Aktuálně.cz [online]. Economia, 16. srpna 2019. Dostupné online. 
  28. PACE, Julie. Analysis: Biden positions himself as leading moderate. Associated Press [online]. 2020-03-01 [cit. 2020-03-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. PEOPLES, Steve. On Super Tuesday eve, Biden gets boost from former rivals. Associated Press [online]. 2020-03-03 [cit. 2020-03-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. NIQUETTE, Mark. Michael Bloomberg Ends Presidential Bid, Endorses Joe Biden. Bloomberg [online]. 2020-03-04 [cit. 2020-03-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. Booker endorses Biden, says he’ll ‘restore honor’ to office. Associated Press [online]. 2020-03-09 [cit. 2020-03-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  32. Who Will Win The 2020 Democratic Primary? [online]. FiveThirtyEight [cit. 2020-03-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  33. Democratic National Convention
    Democratic Party Streams
    [online]. Wisconsin: 2020 Democratic National Convention, 2020-08-18 [cit. 2020-08-19]. Dostupné online.
     
  34. MCGANN, Laura. Lucy Flores isn’t alone. Joe Biden’s got a long history of touching women inappropriately. [online]. 29. března 2019. Dostupné online. 
  35. FACEBOOK; TWITTER; OPTIONS, Show more sharing. Nevada Democrat accuses Joe Biden of touching and kissing her without consent at 2014 event. Los Angeles Times [online]. 2019-03-30 [cit. 2020-11-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  36. Příliš náklonnosti škodí. Joe Biden čelí nařčení z nevhodného chování vůči ženám. Česká televize [online]. 3. dubna 2019. Dostupné online. 
  37. O'CONNORS, Lydia. Ex-Nevada Assemblywoman Says Joe Biden Inappropriately Kissed Her. Huff Post [online]. 2019-03-29 [cit. 2020-05-02]. Dostupné online. 
  38. NEIL, Vigdor. Connecticut woman says then-Vice President Joe Biden touched her inappropriately at a Greenwich fundraiser in 2009". Hartford Courant [online]. Hartford Courant [cit. 2020-05-02]. Dostupné online. 
  39. STOLBERG, Sheryl Gay; EMBER, Sydney. Biden’s Tactile Politics Threaten His Return in the #MeToo Era. The New York Times. 2019-04-02. Dostupné online [cit. 2022-12-09]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  40. BURKE, Michael. Two more women accuse Biden of inappropriate touching [online]. 2019-04-03 [cit. 2022-12-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  41. https://www.washingtonpost.com/politics/biden-says-hell-adjust-his-physical-behavior-as-three-more-women-come-forward/2019/04/03/94a2ed2c-5622-11e9-8ef3-fbd41a2ce4d5_story.html
  42. Nevada County woman says Joe Biden inappropriately touched her while working in his U.S. Senate office | TheUnion.com. web.archive.org [online]. 2020-04-01 [cit. 2022-12-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-04-01. 
  43. Examining Tara Reade’s Sexual Assault Allegation Against Joe Biden - The New York Times. web.archive.org [online]. 2020-04-14 [cit. 2022-12-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-04-14. 
  44. Sexual assault allegation by former Biden Senate aide emerges in campaign, draws denial. Washington Post. Dostupné online [cit. 2022-12-09]. ISSN 0190-8286. (anglicky) 
  45. Former Senate staffer accuses Joe Biden of sexual assault. AP NEWS [online]. 2021-04-20 [cit. 2022-12-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  46. On The Record: A Former Biden Staffer's Sexual Assault Allegation. NPR.org. Dostupné online [cit. 2022-12-09]. (anglicky) 
  47. Joe Biden Said He Believes All Women. Does He Believe Tara Reade?. Reason [online]. 26. března 2020. Dostupné online. 
  48. LERER, Lisa; RUTENBERG, Jim; SAUL, Stephanie. Tara Reade Is Dropped as Client by a Leading #MeToo Lawyer. The New York Times. 2020-05-21. Dostupné online [cit. 2020-11-08]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  49. NEWS, A. B. C. Prosecutors open probe into whether Biden accuser Tara Reade lied under oath in court appearances. ABC News [online]. [cit. 2020-11-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  50. Report: Two People Recall Tara Reade Describing Assault or Harassment by Joe Biden. Slate [online]. 27. dubna 2020. Dostupné online. 
  51. Bidenova migrační krize. Vstřícnost vábí k hranici USA čím dál víc rodin. iDNES.cz [online]. 9. února 2021. Dostupné online. 
  52. Někteří pašeráci házejí děti přes plot. USA čekají největší vlnu migrantů za 20 let. Aktuálně.cz [online]. Economia, 3. dubna 2021. Dostupné online. 
  53. Po Trumpovi zůstane na hranicích s Mexikem zeď. Biden ji bourat nebude. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2022-11-30 [cit. 2023-10-03]. Dostupné online. 
  54. Harrisová dostala na starost zmírnění imigrace ze Střední Ameriky. ČTK [online]. 24. března 2021. Dostupné online. 
  55. Bidena tíží krize na jižní hranici. Migrace z Mexika může výrazně pomoci republikánům. Lidovky.cz [online]. 29. března 2021. Dostupné online. 
  56. USA provozuje 94 jaderných reaktorů a Biden s jádrem počítá. Kurzy.cz [online]. 22. ledna 2021. Dostupné online. 
  57. Evropa propadne ruskému plynu, kritizuje Biden projekt Nord Stream 2 a zvažuje sankce. E15 [online]. 16. února 2021. Dostupné online. 
  58. Biden a Harrisová složili přísahu. Funkcí se ujali i noví senátoři, což zajistilo demokratům většinu. ČT24 [online]. [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. 
  59. OBRAZEM: Od Trumpova odletu po Bidenovu přísahu. Jak vypadal den, kdy se měnil americký prezident?. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. 
  60. Bidenova inaugurace je tu. Zazpívá Lady Gaga, Trump natruc nepřijde. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. 
  61. Biden začal úřadovat. Hned první den ve funkci nařídil návrat k pařížské dohodě, udělal i další zásadní rozhodnutí. Lidovky.cz [online]. 2021-01-20 [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. 
  62. Biden hned první den nařídil nosit roušky a zastavil stavbu Trumpovy zdi. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. 
  63. USA se vrací ke klimatické dohodě, končí i stavba hraniční zdi. Biden se vrhl do práce. ČT24 [online]. [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. 
  64. Bidena nečeká jeho „první rodeo“. Tyto problémy ale bude muset řešit jako první. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2021-01-21 [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. 
  65. Biden nařídil návrat USA k Pařížské dohodě. Američany vyzval k jednotě. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. 
  66. Transgender osoby se opět mohou připojit k americké armádě. Biden zrušil předchozí zákaz Trumpa. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 25. ledna 2021. Dostupné online. 
  67. Biden opět umožnil transgenderovým osobám jít do armády. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. 
  68. a b USA jsou připraveny spolupracovat s Čínou, řekl Biden. Pozastaví stahování americké armády z Německa. ČT24 [online]. [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. 
  69. Biden poprvé telefonoval s čínským prezidentem. Kritizoval opatření v Hongkongu i obchodní praktiky. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. 
  70. Starosti o Hongkong i Ujgury. Biden Si Ťin-pchingovi vytkl chování Číny. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2021-02-11 [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. 
  71. ‚Pryč s diktaturou.‘ Barmská armáda vyslala do ulic obrněná vozidla, demonstranty to neodradilo. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. 
  72. Biden assures US allies he will reverse Trump's policies and legacy. The Guardian [online]. 2021-02-19 [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  73. USA dočasně přijmou uprchlé Venezuelany, jejich domovina není bezpečná. ČT24 [online]. [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. 
  74. Biden gives Venezuelans in U.S. chance for Temporary Protected Status. NBC News [online]. [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  75. První Bidenův úspěch. Kongres definitivně schválil krizový balíček za téměř dva biliony dolarů. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. 
  76. Bidenovo první vítězství: Senát USA schválil pomoc ekonomice za 1,9 bilionu dolarů. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2021-03-06 [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. 
  77. Bidenova administrativa obnovila finanční pomoc pro Palestinu, pošle 15 milionů dolarů. ČT24 [online]. [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. 
  78. Scoop: Biden won't reverse Trump's Western Sahara move, U.S. tells Morocco. Axios [online]. 30. dubna 2021. Dostupné online. 
  79. Izrael pokračuje v bombardování Gazy. Prezident USA vyzývá ke klidu zbraní. iDNES.cz [online]. 18. května 2021. Dostupné online. 
  80. Biden raises cease-fire, civilian toll in call to Netanyahu. Associated Press [online]. 18. května 2021. Dostupné online. 
  81. Nord Stream 2: Biden waives US sanctions on Russian pipeline. BBC News [online]. 20. května 2021. Dostupné online. 
  82. Biden ordnet Untersuchung an – China reagiert empört. (Biden nařídil vyšetřování – Čína reagovala rozhořčeně.) T-online.de, [1], 27. května 2021, 08:06 Uhr (německy).
  83. Summit Putin-Biden: Nikdo nechce studenou válku, vrátí se velvyslanci. iDNES.cz [online]. 16. června 2021. Dostupné online. 
  84. Americké rozvědky měly Bidena varovat před rychlým kolapsem afghánské armády. Lidovky.cz [online]. 18. srpna 2021. Dostupné online. 
  85. Tálibán Afghánistán neovládne, tvrdil americký prezident Biden. Má krev na rukou, viní ho kritici. Novinky.cz [online]. Borgis, 17. srpna 2021. Dostupné online. 
  86. Biden: Stojím si za stáhnutím vojsk. Afghánská armáda se zbaběle vzdala. Novinky.cz [online]. Borgis, 16. srpna 2021. Dostupné online. 
  87. Američtí vojáci zůstanou v Afghánistánu, dokud neevakuujeme všechny své občany, uvedl Biden. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 19. srpna 2021. Dostupné online. 
  88. Biden situaci v Afghánistánu podcenil. Politicky za to teď v USA může zaplatit. Hospodářské noviny [online]. 17. srpna 2021. Dostupné online. 
  89. Biden postupem v Afghánistánu zklamal Evropu. Aura lídra Západu je pryč. iDNES.cz [online]. 18. srpna 2021. Dostupné online. 
  90. Joe Biden je kvůli Afghánistánu pod palbou kritiky. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 16. srpna 2021. Dostupné online. 
  91. $113 billion: Where the US investment in Ukraine aid has gone. CNN. September 21, 2023. Dostupné online. 
  92. Americans are spending $61B on Ukraine's war effort. What will it get them?. CBC [online]. 26. dubna 2024. Dostupné online. 
  93. „Genocidní Joe“ ztrácí hlasy amerických Arabů. Připraví ho o Bílý dům?. Voxpot [online]. 13. února 2024. Dostupné online. 
  94. Who Are America's Immigrants?. Population Reference Bureau. 22. května 2024. Dostupné online. 
  95. After a Slump, Legal Immigration to the United States Is Returning to Pre-Pandemic Levels. Migration Policy Institute. 30. listopadu 2022. Dostupné online. 
  96. Nagorno-Karabakh tests the Biden administration. Politico [online]. 25. září 2023. Dostupné online. 
  97. Washington Must End Its Support for Azerbaijan’s War Crimes. Jacobin [online]. 18. prosince 2023. Dostupné online. 
  98. US support for Israel remains crucial as President Biden meets with released hostage. The Jerusalem Post [online]. 28. dubna 2024. Dostupné online. 
  99. ‘Complicity’: Leaders, activists slam US for sending more arms to Israel. Al-Džazíra [online]. 30. března 2024. Dostupné online. 
  100. MCGREAL, Chris. US rights group sues Biden for alleged 'failure to prevent genocide' in Gaza. The Guardian. 13 November 2023. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 21 November 2023. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  101. US President Biden sued for 'complicity' in Israel's 'genocide' in Gaza. Al Jazeera. 14 November 2023. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne December 22, 2023. 
  102. Exclusive: Putin's suggestion of Ukraine ceasefire rejected by United States, sources say. www.reuters.com. Reuters, 13 February 2024. Dostupné online. 
  103. US rejects Putin's proposal to cease fire after meeting of mediators – Reuters. Ukrainska Pravda. 13 February 2024. Dostupné online. 
  104. Putin Quietly Signals He Is Open to a Cease-Fire in Ukraine. The New York Times. 23 December 2023. Dostupné online. 
  105. WATCH LIVE: FBI Director Wray, DHS head Mayorkas testify in Senate hearing on threats to U.S.. PBS NewsHour. October 31, 2023. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne December 11, 2023. 
  106. Mayorkas confirms over 600,000 illegal immigrants evaded law enforcement at southern border last fiscal year. Fox News. October 31, 2023. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne December 11, 2023. 
  107. Stát Texas se pře s Bidenovou vládou o to, jak čelit sílící migrační krizi. Česká televize [online]. 28. ledna. 2024. Dostupné online. 
  108. Nová vlna opioidové epidemie zaplavila USA. Na předávkování zemře každý den 300 lidí. Aktuálně.cz [online]. 3. října 2023. Dostupné online. 
  109. Zombies, kterým odpadá kůže i kusy masa. Drogová krize v USA se nadále vymyká kontrole. Refresher [online]. 25. října 2023. Dostupné online. 
  110. Products - Vital Statistics Rapid Release - Provisional Drug Overdose Data.
  111. KABRHELOVÁ, Lenka. Největším zabijákem Američanů do 50 let jsou drogy, závislost na opiátech je podle statistik devastující. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2017-07-10 [cit. 2019-09-14]. Dostupné online. 
  112. GOUDSWARD, Andrew; PSALEDAKIS, Daphne. US takes action against Chinese companies, people tied to fentanyl. Reuters. 2023-10-03. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne October 4, 2023. (anglicky) 
  113. U.S. Presses China to Stop Flow of Fentanyl. The New York Times. November 15, 2023. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne March 13, 2024. 
  114. Mexican cartel targeted by Biden administration in multiple fentanyl indictments. Colorado Newsline. April 14, 2023. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne March 13, 2024. 
  115. Biden plánuje příští rok znovu kandidovat na prezidenta Spojených států. Novinky.cz [online]. 10. dubna 2023. Dostupné online. 
  116. Biden spustil kampaň za znovuzvolení. Američany žádá o možnost „dokončit práci“. ČT24 [online]. 25. dubna 2023. Dostupné online. 
  117. Biden na slavnosti zakopl a upadl. Novinky.cz [online]. 2023-06-01. Dostupné online. 
  118. MUSIL, Adam. Superúterý podtrhlo favority. Biden i Trump ale od straníků dostali varovné vzkazy. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-03-06]. Dostupné online. 
  119. The Voter's Self Defense System [online]. justfacts.votesmart.org. Dostupné online. 
  120. a b c Politika Joea Bidena? Přinášíme vám výběr Bidenových názorů na často diskutovaná témata dnešní doby. Reflex.cz [online]. Dostupné online. 
  121. VP's LGBT comments raise eyebrows. Politico.com [online]. Dostupné online. 
  122. Brunei defends tough new Islamic laws against growing backlash. www.reuters.com. 30. března 2019. Dostupné online. 
  123. OLIPHANT, James. Harris challenges Biden in breakout U.S. debate performance [online]. 27. června 2019. Dostupné online. 
  124. a b Joe Biden’s record on school desegregation busing, explained. Vox [online]. 3. července 2019. Dostupné online. 
  125. Joe Biden's dicey past on racial issues could come back to bite him in the 2020 Democratic primaries. Business Insider [online]. 25. dubna 2019. Dostupné online. 
  126. Affirmative action opponents ask U.S. Supreme Court to take up Harvard case. news.yahoo.com [online]. Reuters, Yahoo News, 2021-02-25 [cit. 2021-02-26]. Dostupné online. 
  127. a b Nicnedělající Trump versus pekingský Biden. Ostrá americká kampaň vrcholí. Česká televize [online]. 27. října 2020. Dostupné online. 
  128. Trump's And Biden's Plans On Immigration. NPR [online]. 16. října 2020. Dostupné online. 
  129. Biden says border wall construction will stop if he’s elected president. Dallas News [online]. 2020-08-05. Dostupné online. 
  130. Kdo chce volit Trumpa, není černoch, řekl Biden. Za výrok se omluvil Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/joe-biden-donal-trump-kandidat-prezidentske-volby-usa-vyrok-omluva.A200523_114824_zahranicni_aug [online]. Idnes.cz [cit. 2020-05-28]. Dostupné online. 
  131. Biden calls for 'racial justice' during emotional George Floyd funeral speech. NBC News [online]. 9. června 2020. Dostupné online. 
  132. Biden ťal do živého: Nadřazenost bílých musí skončit. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 21. ledna 2021. Dostupné online. 
  133. Trump and Biden wrangle over climate change at first debate. Science [online]. 2020-09-30. Dostupné online. 
  134. Vyšší daně a větší regulace. Investoři se připravují na příchod Bidena do Bílého domu. Hospodářské noviny (iHNed.cz) [online]. 2020-07-07. Dostupné online. 
  135. Joe Biden pledges to roll back Trump's corporate tax cuts on 'day one,' saying it won't hurt businesses' ability to hire. Business Insider [online]. Dostupné online. 
  136. Biden pledges to roll back Trump's tax cuts: 'A lot of you may not like that'. FOXBusiness [online]. 2020-06-30. Dostupné online. 
  137. Joe Biden hits Donald Trump on COVID-19 response ahead of the president's Janesville rally. Milwaukee Journal Sentinel [online]. Dostupné online. 
  138. Gordon, Michael R. (24. srpna 2008). "In Biden, Obama chooses a foreign policy adherent of diplomacy before force". The New York Times.
  139. Richter, Paul; Levey, Noam N. Joe Biden respected – if not always popular – for foreign policy record. Los Angeles Times. 24. srpna 2008.
  140. MEMOLI, Michael A. LA Times. Kadafi death: Joe Biden says 'NATO got it right' in Libya [online]. 20. října 2011. Dostupné online. 
  141. Who to Blame If Arming the Syrian Rebels Goes Wrong. The Atlantic. 18. září 2014. Dostupné online. 
  142. CARTER, Chelsea J.; BRUMFIELD, Ben; MAZLOUMSAKI, Sara. Vice President Joe Biden apologises to Turkey, UAE. edition.cnn.com. CNN, 6. října 2014. Dostupné online. 
  143. Joe Biden Is the Only Honest Man in Washington. Foreign Policy. 7. října 2014. Dostupné online. 
  144. Biden says Kurdish PKK is a 'terror group plain and simple' [online]. Deutsche Welle, 23. ledna 2016. Dostupné online. 
  145. Biden says Turkey must stay out of Azerbaijan-Armenia conflict. The Hill [online]. 29. září 2020. Dostupné online. 
  146. VOGEL, Kenneth P.; MENDEL, Iuliia. Biden Faces Conflict of Interest Questions That Are Being Promoted by Trump and Allies. The New York Times. 2019-05-01. Dostupné online. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  147. Úder proti Bidenovi přichází z Kyjeva. Novinky.cz [online]. Borgis, 21. května 2020. Dostupné online. 
  148. Trump’s Ukraine controversy cast spotlight on Hunter Biden’s business dealings. Fox News. 24. září 2019. Dostupné online. 
  149. Politika Joea Bidena? Přinášíme vám výběr Bidenových názorů na často diskutovaná témata dnešní doby. Reflex.cz [online]. Dostupné online. , 7. listopadu 2020.
  150. Biden blasts BDS: Why it matters. The Jerusalem Post. 21. června 2020. Dostupné online. 
  151. Biden 'smoother' to deal with. Globaltimes [online]. Dostupné online. 
  152. a b Edward Wong, Michael Crowley & Ana Swanson, Joe Biden's China Journey, New York Times. 6. září 2020.
  153. Author Alleges China Used Business Deals to Influence Families of Mitch McConnell, Joe Biden. The Wall Street Journal. 15. března 2018. Dostupné online. 
  154. Chinese Fund Backed by Hunter Biden Invested in Technology Used to Surveil Muslims. The Intercept. 3. května 2019. Dostupné online. 
  155. Will Hunter Biden Jeopardize His Father’s Campaign?. The New Yorker. 1. července 2019. Dostupné online. 
  156. Grassley Raises Concerns Over Obama Admin Approval of U.S. Tech Company Joint Sale to Chinese Government and Investment Firm Linked to Biden, Kerry Families. United States Senate Committee on Finance. 15. srpna 2019. Dostupné online. 
  157. Senator wants inquiry into whether ‘conflict of interest’ led to US approval of deal involving Chinese state company and Joe Biden’s son. Yahoo News. 16. srpna 2019. Dostupné online. 
  158. Biden downplays Chinese economic competition, drawing criticism from Republicans and Sanders. CNN [online]. 2. května 2019. Dostupné online. 
  159. Biden v Praze: učitel dějepisu na usmiřovací misi. TÝDEN.cz [online]. 2009-10-23 [cit. 2020-11-07]. Dostupné online. 
  160. Mezinárodní styky. S. 2. Rudé právo [online]. 1977-08-20 [cit. 2020-11-07]. Roč. 57, čís. 196, s. 2. Dostupné online. 
  161. V Česku je viceprezident USA, jednat bude v pátek. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2009-10-22 [cit. 2020-11-07]. Dostupné online. 
  162. Nová protiraketová ochrana bude v rámci Severoatlantické aliance. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2009-09-17 [cit. 2020-11-07]. Dostupné online. 
  163. Česko se chce podílet na systému americké protiraketové obrany. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2009-10-23 [cit. 2020-11-07]. Dostupné online. 
  164. Viceprezident USA bude v Praze mluvit o protiraketové obraně. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2009-10-23 [cit. 2020-11-07]. Dostupné online. 
  165. Vabariigi President. www.president.ee [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupné online. 
  166. ჯოზეფ ბაიდენი თბილისში. რადიო თავისუფლება [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupné online. (gruzínsky) 
  167. VESTNESIS.LV. Par Triju Zvaigžņu ordeņa piešķiršanu - Latvijas Vēstnesis. www.vestnesis.lv [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupné online. (lotyšsky) 
  168. УКАЗ ПРЕЗИДЕНТА УКРАЇНИ №250/2017. Офіційне інтернет-представництво Президента України [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupné online. (ua) 

Literatura

editovat

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat