Otevřít hlavní menu

Sexuální obtěžování

Sexuální obtěžování (angl. sexual harassment, odtud někdy nevhodně žertovně překládáno jako „harašení“, přeložil údajně Ota Ulč[1]) je šikana nebo nátlak sexuální povahy, případně nevítaný či nevhodný příslib odměn výměnou za sexuální služby. Ve většině moderních právních systémů je sexuální obtěžování nezákonné. Jak je definováno americkou Equal Employment Opportunity Commission (EEOC), „je nezákonné, aby (žadatel nebo zaměstnanec) obtěžoval osobu z důvodu pohlaví této osoby.“ Obtěžování může zahrnovat „sexuální obtěžování“ nebo nevítané sexuální návrhy, žádosti o sexuální služby a jiné slovní či fyzické obtěžování sexuální povahy. Právní definice sexuálního obtěžování se liší podle státu. Sexuální obtěžování je předmětem směrnice Evropské unie.

Tam, kde existují zákony ohledně sexuálního obtěžování, většinou nezakazují jednoduché škádlení, nemístné komentáře, nebo menší izolované incidenty. Obtěžování na pracovišti může být považováno za protiprávní, pokud je tak časté nebo závažné, že vytváří nepřátelské nebo urážlivé pracovní prostředí nebo když má za následek rozhodnutí nepříznivé pro zaměstnance (jako třeba propuštění nebo degradování oběti, nebo když oběť přiměje opustit práci). Právní a sociální pochopení sexuálního obtěžování se nicméně liší podle kultury.

Za sexuální chování je však možné považovat pouze takové chování, které je nechtěné a kde se na jedné straně vyskytuje nevůle, nebo nesouhlas.

Obsah

Dopady sexuálního obtěžováníEditovat

Osobní zkušenost se sexuálním obtěžováním může vést např. k: úzkosti, sníženému sebevědomí, strach z kontaktu s lidmi, přenos nepříjemné osobní zkušenosti do dalšího profesního i osobního života.

Právní případy sexuálního obtěžováníEditovat

Poprvé bylo sexuální obtěžování zařazeno do amerických zákonů po sérií soudních případů týkající se sexuálního obtěžování v 70. a 80. letech. Většina žalobců v těchto případech byly afroamerické ženy, z nichž mnohé byly aktivní v občanském hnutí a využily principu občanského hnutí na genderovou diskriminaci.

Dělení obtěžováníEditovat

Obtěžování pro něco (qui pro quo) - jde především o poskytnutí nebo zabránění postupu v zaměstnání, souvisí s ekonomickým poškozením a širším fenoménem „skleněného stropu“.

Vytváření nepřátelského pracovního prostředí - zásadním aspektem sexuálního obtěžování je uplatnění moci, které je 1. skryté do projevů sexuální přitažlivosti; 2. často vede k izolaci a degradaci jedince; 3. je součástí celospolečenského kontextu odrážejícího postoj mužů vůči ženám; 4. je těsně spojený se znevýhodněním a podřízeností v zaměstnání i společnosti.[2]

SituaceEditovat

Sexuální obtěžování se může objevovat v různých situacích - v práci, továrně, ve škole, hudebním průmyslu, často, ale ne vždycky může být obtěžovatel v pozici moci, nebo autority nad obětí (vlivem rozdílnému věku, sociálnímu, politickému, vzdělávacímu, zaměstnaneckému stavu). Nebo očekává získat tuto moc nebo autoritu ve formě povýšení.

Formy obtěžování ve vztahuEditovat

  • obtěžovatelem může být kdokoliv - klient, spolupracovník, rodič, zákonný zástupce, příbuzný, učitel, student, přítel, nebo cizí osoba
  • místo obtěžování může být škola, pracoviště, aj.
  • může a nemusí být přístupní svědkové nebo přihlížející
  • obtěžovatel si může zcela nebýt vědom že jeho chování je urážlivé a zahrnuje prvky sexuálního obtěžování případně netuší že jeho jednání je nezákonné ​
  • situace může probíhat za okolností kdy obtěžovaná osoba si není plně vědomá, že se jedná o obtěžování
  • může se jednat o jednotlivý čin, ale většinou dochází k opakovaným situacím
  • často se objevují závažné důsledky na oběti ve formě zvýšeného stresu, sociálního vyčlenění, problémy se spánkem a příjmem potravy a celkové zdravotní problémy, apod.
  • oběť i obtěžovatel mohou být jakéhokoliv pohlaví
  • obtěžovatel nemusí být opačného pohlaví
  • případ obtěžování může vyplynout ze situace, kdy obtěžovatel má dojem, kdy jasně projevil své úmysly, ale není jim porozuměno tak, jak zamýšlel. Nedorozumění může být buď racionální nebo iracionální. V případě iracionálního nedorozumění je, když má např. žena stereotypní představy o muži a neporozumí jeho jasnému přání stále nepokračovat. [3]

Formy útlaku podle Irise Younga)Editovat

  • vykořisťování, marginalizaci (významně spojenou se závislostí)
  • bezmocnost (absenci možností rozvinutí schopností) kulturní imperialismus a násilí
  • erotizace pracovních vztahů, která účinkuje v profesích silněji zastoupených muži jako mechanismus degradace a podřízení a v profesích s větším podílem žen jako nedílná součást výkonu práce. Ve skupinách, kde je výrazná menšina (zpravidla žen), dochází k přiřazení stereotypních vlastností nesouvisejících s výkonem práce menšině, která tyto vlastnosti vezme za své a jimi se porovnává

Pro české prostředí je charakterizující bagatelizovat výskyt jednotlivých forem, ty jsou vnímány jako běžné přátelské a utužující pracovní vztahy. Iniciátoři odmítají přijmout fakt, že takové chování může někomu vadit a obtěžovat ho (s. 38). Nejčastější formou problematického chování jsou sexuálně podbarvené vtipy, narážky na soukromý život. Poslední formou obtěžování jsou pokusy o znásilnění, a ač mají opticky poměrně nízký výskyt (2 %), je třeba na ně upozornit jako na těžkou a závažnou formu sexuálního obtěžování. Muži i ženy se zhruba stejně setkávají s problematickým chováním na pracovišti, oběťmi jsou ale zpravidla ženy a až v 15–23 % případů jsou aktéry tohoto chování nadřízení muži.[1]

Obtěžování na pracovištiEditovat

  • 79% obětí ženy, 21% muži
  • 51% obětí je obtěžováno nadřízenými
  • nejčastěji se sexuální obtěžování objevuje v byznyse, obchodu, bance, a finančních firmách
  • 12% obětí zažije vyhrožování o ukončování pracovního poměru pokud nevyhoví požadavkům obtěžovatele
  • Sexuální obtěžování je forma sexuální/genderové diskriminace, která v USA porušuje článek 7 občanského zákoníku z roku 1964 (Title VII of the Civil Rights Act of 1964)

PrevenceEditovat

Prevence sexuálního obtěžování a útok mohou být provázeny na středních školách, univerzitách a pracovišti vzdělávacími programy

DopadEditovat

Studie Evropské Unie dokazují, že 17335 obětí žen sexuálního napadení, byly požádány, aby popsaly své pocity, které vyplývají ze závažných případů sexuálního napadení, které se jim přihodilo od 15let. Mezi nejčastější popisy patří: 45% hněv, 41% otrávenost, 36% zahanbení. Přibližně 1 ze 3 oběti (29%), které zažily sexuální obtěžování zažívají strach. Jako důsledek nejhorších případu. Zatímco 1 z 5 obětí (20%) cítí vinu za to, co se stalo. [4]Psychologové a sociální pracovníci zaznamenali, že v případech závažného, nebo opakovaného sexuálního obtěžování dochází ke stejným psychologickým efektům jako po znásilnění, nebo sexuálnímu útoku.[5] Oběti, které se nepodřídí obtěžování mohou také zažívat pomstychtivé jednání, vylučování z kolektivu a šikanu. Sociální a ekonomický dopad ústí ve ztrátu stovek milionu dolarů díky ztrátě příležitosti ke vzdělání, nebo vzdělávacím a pracovním příležitostem, zvláště pro ženy a dívky. I když se tato problematika týká i značného množství mužů.

V roce 2002 Rada evropské unie a parlament doplnilo direktivy z roku 1976týkající se rovného přístupu mužů a žen na pracovišti, o články týkající se sexuálním obtěžování na pracovišti používající pojmy jako je genderová diskriminace a narušení důstojnosti. Členské státy EU přijala zákony týkající se sexuálního obtěžování, nebo doplnila existující zákony podle direktivy do října 2005. V roce 2005 přidala Čína nové dodatky k zákonu o ochraně ženských práv aby vyloučila sexuální obtěžování. V roce 2006 tzv. Šanghajský dodatek, podrobněji definuje pojem sexuálního obtěžování v Číně.

V červnu 2014 bylo poprvé v historii moderního Egypta zavedeno sexuální obtěžování jako kriminální čin. Sexuální obtěžování zůstává legální v Kuwait a Djibouti.

ReferenceEditovat

  1. FILA, Kamil. Temná americká krása. Kevin Spacey prchá coming-outem před aférou kolem sexuálního obtěžování. Aktuálně.cz [online]. 2017-11-06 [cit. 2017-11-23]. Dostupné online. 
  2. Sexualizovaná realita pracovních vztahů : analýza sexuálního obtěžování v České republice. Vyd. 1. vyd. Praha: Sociologický ústav Akademie věd ČR 156 pages s. Dostupné online. ISBN 8073300907, ISBN 9788073300906. 
  3. 1939-, Heyman, Richard,. Why didn't you say that in the first place? : how to be understood at work. 1st ed. vyd. San Francisco: Jossey-Bass Publishers xix, 183 pages s. Dostupné online. ISBN 1555426530, ISBN 9781555426538. 
  4. Violence against women : an EU-wide survey : main results. Vienna: [s.n.] 1 online resource (193 pages) s. Dostupné online. ISBN 9789292393427, ISBN 9292393421. 
  5. Ivory power : sexual harassment on campus. Albany, N.Y.: State University of New York Press xix, 309 pages s. Dostupné online. ISBN 0791404579, ISBN 9780791404577.