Otevřít hlavní menu

Diplomat

osoba pověřená zastupováním státu

Výraz diplomat je řeckého původu (do evropských jazyků se však dostal přes francouzský výraz diplomate) a značí osoby, které jsou pověřeny jednat jménem svého státu se zástupci a představiteli států cizích.

Diplomaté požívají jistých privilegií (výsad). Jedná se zejména o jejich imunitu (nepodléhají – až na malé výjimky – trestnímu stíhání za svou činnost) a o exteritorialitu (prostor jejich úřadu je chráněn před výkonnými orgány státu, kde se nacházejí).

K typickým představitelům diplomata patří m.j. velvyslanci, vyslanci apod. V dnešním pojetí diplomata se však nejedná jen o osoby zastupující zájmy různých států; jako diplomat jsou označováni i zástupci různých mezinárodních nebo supranárodních organizací (jako OSN, UNESCO apod.) nebo i někteří zástupci Svatého stolce a to především ve sdělovacích prostředcích, ovšem nikoliv z právního pohledu!

Jiní (jako např. konzulové nebo apoštolští delegáti) status diplomata naproti tomu nemají. Vymezení, úloha a privilegia diplomatů jsou řízeny Vídeňskou úmluvou o diplomatických stycích z roku 1961. Úmluva rovněž stanoví přesné procesní úkony, které musí mezi vysílajícím a přijímajícím státem proběhnout, aby daná osoba byla z pohledu úmuvy diplomatem a další podrobnosti (odmítnutí jmenování konkrétní osoby do role diplomata, apod.). Každý diplomat vykonává svou práci v rámci tzv. diplomatické mise, na jejíž podrobnostech se vysílající a přijímající stát dohodli. Krom toho diplomat, který je k tomu zmocněn vysílajícím státem nebo pověřen tzv šéfem mise (čl. 5 úmluvy), může svůj stát také zastupovat u mezinárodní organizace (jako OSN, UNESCO apod.). Naopak obyčelní úředníci zastupující nejrůznější funkce v těchto mezinárodních organizacích, kteří nejsou vyslanci některého státu, z pohledu úmluvy diplomaty jednoznačně nejsou.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat