Wikipedie

Kamala Harrisová

americká advokátka a politička
(přesměrováno z Kamala Harris)

Kamala Harrisová, celým jménem Kamala Devi Harris, (* 20. října 1964 Oakland, Kalifornie) je americká právnička a politička Demokratické strany, od ledna 2021 viceprezidentka Spojených států amerických jako první žena v této funkci a nejvýše postavená v historii amerických volených úřadů, první Afroameričan i asijský Američan ve funkci viceprezidenta.[5][6] Rovněž se stala první nebělošskou osobou v této funkci od domorodého Američana Charlese Curtise, který sloužil s prezidentem Herbertem Hooverem v letech 1929–1933.[7] V prezidentských volbách 2020 kandidovala spolu s Joem Bidenem, který si ji vybral během srpna téhož roku a po vítězství se stal 46. americkým prezidentem.[8]

Kamala Harrisová
Kamala Harrisová, 2021
Kamala Harrisová, 2021
49. viceprezidentka Spojených států amerických
Úřadující
Ve funkci od:
20. ledna 2021
PrezidentJoe Biden
PředchůdceMike Pence
Senátorka Senátu USA
za stát Kalifornie
Ve funkci:
3. ledna 2017 – 18. ledna 2021
PředchůdkyněBarbara Boxerová
NástupceAlex Padilla
Stranická příslušnost
ČlenstvíDemokratická strana
Narození20. října 1964 (57 let)
Oakland, Kalifornie, USA
NárodnostAfroameričanka a jihoasijská Američanka
ChoťDouglas Emhoff (od 2014)
RodičeDonald J. Harris a Shyamala Gopalanová
PříbuzníMaya Harris[1] (sourozenec)
Tony West (švagr)
Meena Harris (neteř)
Cole Emhoff (nevlastní syn)[2]
Ella Emhoff (nevlastní dcera)[3]
Sharada Balachandran Orihuela (sestřenice)[4]
SídloLos Angeles
Washington, D.C.
San Francisco
Montréal
Alma materWestmount High School (do 1981)
Howardova universita (do 1986)
University of California, Hastings College of the Law (do 1989)
Profesepolitička, advokátka a státní zástupkyně
NáboženstvíBaptisté
OceněníThurgood Marshall Award (2005)
čestný doktor Univerzity Jižní Kalifornie (2015)
honorary doctor of the Howard University (2017)
Time 100 (2021)
PodpisKamala Harrisová, podpis
Webová stránkakamalaharris.org
CommonsKamala Harris
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Kamala Harrisová skládá viceprezidentský slib do rukou Sonii Sotomayorové, soudkyně Nejvyššího soudu USA. Vpravo Douglas Emhoff, manžel Harrisové. Bidenova inaugurace 20. ledna 2021.

V letech 2004 až 2010 působila jako okresní státní zástupkyně v San Franciscu a v období 2011 až 2017 na pozici kalifornské ministryně spravedlnosti z titulu nejvyšší státní zástupkyně. Od roku 2017 byla senátorkou za stát Kalifornie, když ve volbách v roce 2016 porazila úřadující kongresmanku Lorettu Sanchezovou a v horní komoře vystřídala dlouholetou senátorku Barbaru Boxerovou. Stala se tak teprve třetí senátorkou za stát Kalifornie, po otci první s jamajským a po matce první s indickým, respektive tamilským, původem.[9][10]

Časopis Time ji společně s Bidenem vyhlásil Osobností roku 2020.[11]

Osobní životEditovat

Původ a vzděláníEditovat

Její otec Donald J. Harris, který do Spojených států amerických imigroval z Jamajky, je emeritním profesorem ekonomie na Stanfordově univerzitě.[12] Matka Shyamala Gopalan, původem z Indie, byla lékařka zabývající se výzkumem rakoviny prsu; zemřela v červnu 2009. Jediná sestra Kamaly se jmenuje Maya Harrisová.

Vystudovala politologii, ekonomii a právo na Howardově univerzitě a Hastings College of the Law Kalifornské univerzity. V letech 2004 až 2017 působila jako státní zástupkyně, z toho v letech 2011 až 2017 jako zvolená ministryně spravedlnosti Kalifornie (formálně nejvyšší státní zástupkyně).

Rodinný životEditovat

V kalifornské Santa Barbaře se 22. srpna 2014 vdala za advokáta Douglase Emhoffa.[13][14] Hlásí se k baptistickému vyznání; o sedm dní starší Emhoff má židovský původ.[15] Až do jejího potvrzení za demokratickou viceprezidentskou kandidátku 19. srpna 2020, pracoval jako advokát pro právnickou firmu DLA Piper. Následně využil neplacené dovolené.[8] Společný majetek obou manželů byl v roce 2019 vyčíslen na 5,8 milionu dolarů.[16] Zatímco Harrisová je bezdětná, Emhoff přivedl do svazku dvě děti z předchozího 25letého manželství s Kerstin Emhoffovou.

Politická kariéraEditovat

2019–2020: kandidatura na úřad prezidentky a viceprezidentkyEditovat

V lednu 2019 oznámila záměr kandidovat v prezidentských volbách v roce 2020.[17] Kandidaturu stáhla v prosinci téhož roku a do primárních voleb se tak nezapojila.[18] Ve volbách poté získal největší podporu bývalý viceprezident Joe Biden. Harrisová byla brzy považována za jednu z vážných čekatelek na pozici jeho spolukandidátky. Biden si senátorku 11. srpna 2020 vybral za kandidátku na post viceprezidentky Spojených států.[19] Joe Biden se po své předběžné nominaci jako kandidát Demokratické strany na prezidenta zavázal, že za svého spolukandidáta vybere ženu. Bidenův poradní sbor pod vedením bývalého senátora Chrise Dodda se poté rozhodoval mezi 11 ženami. Vybrána byla Harrisová coby „barevná osoba“ (person of color) a zároveň profilovaná politička s obdobně středovými názory, jako má Biden sám.[13]

Sjezd demokratů v Milwaukee mezi 17. až 20. srpnem 2020, pro pandemii koronaviru zčásti přesunutý na internet, potvrdil její viceprezidentskou nominaci.[20] Jako jediná kanditátka byla 19. srpna 2020 prohlášena za nominantku předsedou konvence Benniem Thompsonem.

Od 2021: viceprezidentka USAEditovat

Při inauguraci prezidenta Bidena 20. ledna 2021 složila Kamala Harrisová viceprezidentský slib jako první nebělošská žena do rukou první nebělošské soudkyně Nejvyššího soudu Sonii Sotomayorové.[21][22][23][24] Ceremoniál proběhl ve slavnostním rámci, avšak bez účasti většího počtu obecenstva v důsledku opatření kvůli pandemii covidu-19.[23]

Prezident Biden pověřil v březnu 2021 Harrisovou řešením migrační krize na americko-mexické hranici.[25][26] Podle kritiků ze strany republikánské opozice nárůst nelegální migrace do Spojených států způsobila vstřícná imigrační politika Bidenovy administrativy.[27][28]

Prezident Biden podstoupil 9. listopadu 2021 kolonoskopii, vyšetření prováděné v narkóze. Proto v časovém období od 10.10 do 11.35 hodin byl aktivován XXV. dodatek americké ústavy a předal na tuto dobu své pravomoci Harrisové jako úřadující prezidentce.

NázoryEditovat

Harrisová podporuje povinné rozvážení dětí odlišných ras do škol v jiných čtvrtích, aby byla podpořena rasová diverzita na amerických školách (tzv. desegregation busing).[29] V této souvislosti vyčetla Harrisová během televizní debaty 27. června 2019 Bidenovi, že v minulosti spolupracoval s předními segregacionistickými politiky a byl proti rozvážení černošských dětí autobusy do veřejných škol s převahou bílých dětí v rámci politiky desegregace škol. Tato politika byla nařízena v 70. letech Nejvyšším soudem USA, který stanovil, že federální vláda může zavést povinnou školní autobusovou dopravu, aby byla zajištěna rasová rovnováha na amerických školách s převahou bílých dětí.[30][31] Cílem této politiky byl boj proti dobrovolné rasové segregaci mezi bělochy a černochy.[32] Po první prezidentské debatě popularita Harrisové výrazně vzrostla.[33]

 
Harrisová se studenty Howardovy soukromé univerzity ve Washingtonu, která je určená černošským studentům

Harrisová podporuje pozitivní diskriminaci na amerických univerzitách, podle které se při přijímání studentů univerzity rozhodují podle rasového klíče a zvýhodňují se černoši a Hispánci.[34] Podpořila politické hnutí Black Lives Matter a protesty kvůli smrti George Floyda.[35][36] Vyjádřila se pro snížení rozpočtu policejních sborů ve Spojených státech a přesměrování peněz na sociální programy.[36]

Vyjádřila také podporu pro tzv. „sanctuary cities“, tedy ochranitelská či azylová města, mezi než patří například San Francisco, která odmítají uplatňovat federální zákony týkající se imigrace a chrání nelegální imigranty, kterých se na území těchto měst policie nesmí ptát na jejich imigrační status ani uplatňovat vůči nim americké imigrační zákony.[37]

Je podporovatelkou liberální potratové politiky, tzv. pro-choice policy, podle které by měly být ve všech unijních státech USA menší restrikce umělého přerušení těhotenství než je tomu doposud.[38]

Harrisová se prezentuje jako jednoznačný stoupenec Izraele.[39] Byla spoluautorem senátní rezoluce kritizující rezoluci RB OSN č. 2334 z 23. prosince 2016, jež odsuzuje výstavbu nelegálních izraelských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu, který má být budoucím jádrem samostatného státu Palestina.[40]

V červnu 2019 prohlásila, že v případě svého vítězství v prezidentských volbách zahájí trestní stíhání Donalda Trumpa.[41] Pro nedostatek finančních prostředků kampaň ukončila 3. prosince 2019.[42]

Zastává tvrdší postoj vůči lidem, kteří páchají drobnou kriminalitu, například záškoláctví.[43] Podporuje legalizaci marihuany a státem hrazené zdravotní pojištění.[44][45] Nesouhlasí s odpůrci využívání tzv. samotek ve věznicích.[46]

V Demokratické straně patří mezi liberální politiky, ne však k levému křídlu této strany.[43] Podle jejího hlasování v Senátu od roku 2015 se jednalo o čtvrtou nejlevicovější členku horní komory.[47]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kamala Harris na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Andrew Bell: Encyclopædia Britannica. 1768. Dostupné online. [cit. 2020-08-17]
  2. ↑ Kamala Harrisová: Senate Biography of Kamala D. Harris. Dostupné online.
  3. ↑ Senate Biography of Kamala D. Harris. Dostupné online.
  4. ↑ Dostupné online.
  5. ↑ HOROWITZ, Juliana Menasce; BUDIMAN, Abby. Key findings about multiracial identity in the U.S. as Harris becomes vice presidential nominee [online]. 2020-08-18 [cit. 2020-11-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Kamala Harris Makes History As First Female, Black, Asian American Vice President [online]. 2020-11-07 [cit. 2020-11-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ SOLENDER, Andrew. Here Are The 'Firsts' Kamala Harris Represents With VP Candidacy. Forbes. 12-08-2020. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2-9-2020. (anglicky) 
  8. ↑ a b BONOS, Lisa: The story of Kamala and Doug, a match made in Hollywood (literally). The Washington Post, [1], 19. srpna 2020 (anglicky).
  9. ↑ Congresswoman Loretta Sanchez finally concedes Senate race to Kamala Harris [online]. ABC 7, 2016-11-09 [cit. 2019-01-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ WILLON, Phil. Kamala Harris is elected California's new U.S. senator [online]. Los Angeles Times, 2016-11-06 [cit. 2019-01-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ Joe Biden and Kamala Harris Are TIME's 2020 Person of the Year [online]. Time [cit. 2020-12-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ Jamaica Global Online [online]. 2020-08-19 [cit. 2020-11-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ a b SATTAR, Majid: Trumps Herausforderin (Trumpova vyzyvatelka). Frankfurter Allgemeine Zeitung, 13. srpna 2020, s. 3. Internetová verze: SATTAR, Majid, Nominierung von Kamala Harris: „Furchtlose Kämpferin für die kleinen Leute“. Faz.net, Dostupné online, 12. srpna 2020 (německy).
  14. ↑ SIDERS, David: Kamala Harris married in Santa Barbara ceremony. The Sacramento Bee, Dostupné online, 25. srpna 2014 (anglicky).
  15. ↑ SCHOR, Elana: Harris brings Baptist, interfaith roots to Democratic ticket. The Washington Post, Dostupné online, 12. srpna 2020 (anglicky).
  16. ↑ The Net Worth Of Every 2020 Presidential Candidate. Forbes, Dostupné online, 14. srpna 2019 (anglicky).
  17. ↑ Americká senátorka Kamala Harrisová oznámila kandidaturu na prezidentku. zpravy.aktualne.cz [online]. 2019-1-21 [cit. 2019-2-12]. Dostupné online. 
  18. ↑ KAPLAN, Thomas; MARTIN, Jonathan. Kamala Harris Endorses Joe Biden for President. The New York Times. 2020-03-08. Dostupné online [cit. 2020-08-12]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  19. ↑ Biden si za viceprezidentku vybral senátorku Harrisovou, první Afroameričanku v historii. ČT24 [online]. Česká televize, 2020-08-11 [cit. 2020-08-12]. Dostupné online. 
  20. ↑ Harrisová se stala kandidátkou demokratů na viceprezidentku USA |. České noviny [online]. 2020-08-20 [cit. 2020-08-21]. Dostupné online. 
  21. ↑ CROWLEY, Michael. Sonia Sotomayor will swear in Kamala Harris on Inauguration Day.. The New York Times [online]. 2021-01-16. Dostupné online. ISSN 0362-4331. 
  22. ↑ ZARETSKY, Staci. Sonia Sotomayor Will Swear In Kamala Harris On Inauguration Day. Above the Law [online]. 2021-01-19 [cit. 2021-01-27]. Dostupné online. 
  23. ↑ a b NADWORNY, Elissa. Kamala Harris Sworn In As Vice President. National Public Radio [online]. 2021-01-20 [cit. 2021-01-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ FONTES, Kristina. Reader callout: What does having a woman as vice president mean to you?. Taunton Daily Gazette [online]. 2021-01-21 [cit. 2021-01-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ Harrisová dostala na starost zmírnění imigrace ze Střední Ameriky. ČTK [online]. 24. března 2021. Dostupné online. 
  26. ↑ Bidena tíží krize na jižní hranici. Migrace z Mexika může výrazně pomoci republikánům. Lidovky.cz [online]. 29. března 2021. Dostupné online. 
  27. ↑ Bidenova migrační krize. Vstřícnost vábí k hranici USA čím dál víc rodin. iDNES.cz [online]. 9. února 2021. Dostupné online. 
  28. ↑ Někteří pašeráci házejí děti přes plot. USA čekají největší vlnu migrantů za 20 let. Aktuálně.cz [online]. 3. dubna 2021. Dostupné online. 
  29. ↑ Kamala Harris Calls for Federally Mandated Busing. National Review. 1. července 2019. Dostupné online. (anglicky) 
  30. ↑ OLIPHANT, James. Harris challenges Biden in breakout U.S. debate performance [online]. 27. června 2019. Dostupné online. (anglicky) 
  31. ↑ Kamala Harris and Classmates Were Bused Across Berkeley. The Experience Changed Them.. The New York Times. June 30, 2019. Dostupné online. (anglicky) 
  32. ↑ Joe Biden’s record on school desegregation busing, explained. Vox [online]. 3. července 2019. Dostupné online. 
  33. ↑ Harrisová „sestřelila“ bývalého viceprezidenta. Postaví se Trumpovi?. Finanční magazín [online]. 4. července 2019. Dostupné online. 
  34. ↑ Kamala Harris' support of public university affirmative action defies the will of California voters. Los Angeles Times [online]. 29. června 2019. Dostupné online. 
  35. ↑ S Harrisovou slaví i Black Lives Matter. Nová viceprezidentka proslula ‚grilováním‘ svědků nebo tancem v dešti. Lidovky.cz [online]. 8. listopadu 2020. Dostupné online. 
  36. ↑ a b Komplikovaný výběr viceprezidentky. Biden se ptal na milostné vztahy i přezdívky od Trumpa. Lidovky.cz [online]. 13. srpna 2020. Dostupné online. 
  37. ↑ McKINLEY, Jesse: Immigrant Protection Rules Draw Fire. The New York Times, [2], 16. prosince 2006 (anglicky).
  38. ↑ Kamala Harris on Abortion. www.ontheissues.org [online]. [cit. 2020-08-13]. Dostupné online. 
  39. ↑ 5 Jewish things to know about Kamala Harris. www.jta.org. Jewish Telegraphic Agency, 11. ledna 2019. Dostupné online. (anglicky) 
  40. ↑ Record at a Glance: California Presidential Candidate Sen. Kamala Harris on Jewish Issues. JNS News Service. 22. ledna 2019. Dostupné online. (anglicky) 
  41. ↑ Kamala Harris’s Mistake. The Atlantic [online]. 14. června 2019. Dostupné online. 
  42. ↑ RICCARDI, Nicholas; RONAYNE, Kathleen. Kamala Harris ends Democratic presidential campaign. Associated Press [online]. 2019-12-03 [cit. 2019-12-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  43. ↑ a b JR, Perry Bacon. FiveThirtyEight [online]. 2020-08-11 [cit. 2020-08-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  44. ↑ STAFF, C. N. N. Joe Biden is the only Democrat left running for president. These are the others who were once in the race.. CNN [online]. [cit. 2020-08-12]. Dostupné online. 
  45. ↑ CNN, Tami Luhby and Gregory Krieg. Harris backs 'Medicare for all' and eliminating private insurance as we know it. CNN [online]. [cit. 2020-08-12]. Dostupné online. 
  46. ↑ Who is Kamala Harris?. www.aljazeera.com [online]. [cit. 2020-08-12]. Dostupné online. 
  47. ↑ Kamala Harris, Senator for California. GovTrack.us [online]. [cit. 2020-08-24]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kamala_Harrisová&oldid=21394327“