Otevřít hlavní menu

Drogový kartel

kriminální organizace založená s cílem řízení a rozvoje obchodování s drogami

Drogový kartel je označení pro zločineckou organizaci, která se zabývá (ilegálním) obchodem s drogami. Některé kartely jsou jednotné, centralizované, fungující jako jedna organizace s vlastními specifickými charakteristikami. Jiné drogové kartely jsou shlukem více spolupracujících skupin, které se spolčily, aby sdílely zdroje a využily možností jiné více specializované skupiny.[1] Nejde o kartely v pravém slova smyslu.

Země sužované problémy s drogovými kartely se někdy označují jako tzv. narkostáty. Pod tímto označením se uvádějí země jako Mexiko, Kolumbie, Afghánistán,[2][3] Myanmar (Barma),[4] Guinea-Bissau,[5][6] v Evropě pak Albánie[7] nebo Nizozemsko.[8] Velmi specifickým narkostátem je pak Severní Korea, kde je součástí obchodu s drogami přímo samotná vláda.[9]

Afghánistán v roce 2016 zůstává největším původcem heroinu s podílem 90% světové produkce.[10]

OrganizaceEditovat

Kolumbijské drogové kartelyEditovat

Od poloviny 70. let do poloviny 90. let byl nejvýznamnějším kartelem Medellínský kartel z města Medellín, který založil Pablo Escobar. Medellínský kartel v době své největší slávy – přibližně okolo roku 1990 – ovládal téměř celou trasu s kokainem z Peru a Bolívie do Kolumbie, odkud zboží putovalo dále do světa a Spojených států.[11] Jeho velkou konkurencí byl tzv. Calijský kartel, podle města Cali, jehož lídři byli zatčeni v roce 1995. Po Escobarově smrti v roce 1993 se do popředí kokainového obchodu dostal Diego Murillo Bejarano (znám jako „Don Berna“), jehož policie zatkla a vydala do USA roku 2008.[11]

Kolumbijské kartely se po Escobarově smrti staly více fragmentovanými organizacemi, které více než okázalost a přehnané násilí upřednostňují anonymitu.[11]

Při převozu kokainu do USA spolupracují s mexickými kartely[1] nebo využívají transport přes Pacifický oceán. Escobarův Medellínský kartel v minulosti využíval dopravu přes Karibik, kterou už ale americké úřady podchytily.[11]

Mexické drogové kartelyEditovat

V 90. letech se mezi přední kartely v Mexiku řadily Golfský kartel, kartel Juaréz, Sonora nebo kartel Tijuana.[12] Tato čtveřice kontrolovala drtivou většinu výroby, dopravy a distribuce heroinu, kokainu a marihuany v Mexiku a v západní části USA.[12] Trhu s pervitinem (metamfetamin) v té době dominovala organizace Amezqua.[12]

V roce 2019 se mezi mocné zločinné drogové řadí kartel Sinaloa (severozápadní Mexiko), kartel Jalisco (západní Mexiko a region Tierra Caliente), Los Zetas (severovýchodní Mexiko) a stále činný Golfský kartel (také severovýchodní Mexiko).[13]

Při převozu kokainu do USA spolupracují s kolumbijskými kartely.[1]

Barmské drogové kartelyEditovat

Myanmar (neboli Barma) patří v roce 2019 mezi největší producenty metamfetaminu (pervitinu) na světě.[14] Podle OSN dosahuje barmská produkce metamfetaminu a dalších syntetických drog hodnoty několika desítek miliard amerických dolarů ročně.[14] Tato produkce se soustřeďuje zejména v oblasti Šanského státu na východě země. Odtud zboží míří přes přísně střežené hranice Thajska do různých koutů světa včetně Austrálie, Japonska a Jižní Koreje. Pašeráci při přepravě přes thajskou hranici využívají i moderních technologií jako jsou např. drony.[14] Metamfetaminová produkce v Myanmaru se navýšila také v důsledku kampaně ČLR proti výrobcům metamfetaminu v jižní Číně v letech 2013 a 2014.[15]

Na severu země se drogové gangy zaměřily na produkci ketaminu, léčiva, případně rekreační drogy, která má oproti metamfetaminu jiné požadavky na výrobu.[15]

Čínské syndikátyEditovat

Čínské zločinecké organizace nazývané triády jsou také zapojeny do drogového byznysu. Kanadská provincie Britská Kolumbie, ve které leží město Vancouver, čelí v době let 2017–2019 pašování čínských narkotik (např. fentanyl) z provincie Kuang-tung. Při praní špinavých peněz využívají zdejších kasin a trhu s nemovitostmi.[16] Čínské triády obchodují také s latinskoamerickými kartely v oblasti pašování, včetně pašování narkotik, a obchodu s lidmi.[16]

Italská mafieEditovat

Italská mafie měla zkušenosti s obchodem s drogami už ve 40. letech 20. století, ale až na pomezí 70. a 80. let markantně vzrostl jeho význam, především pro sicilskou Cosa Nostru.[17] Italské mafie se zaměřovaly na dovoz morfinu, jeho zpracovávání a následný vývoz už v podobě heroinu.[17]

Albánské drogové gangyEditovat

Albánské gangy jako např. Hellbanianz si získaly výsostné postavení v oblasti drogového obchodu ve Spojeném království.[18] Zaměřují se na kokain a jejich reputace spolehlivých partnerů jim pomohla navázat vztahy s italskými mafiemi jako je 'Ndrangheta, obchodují ale též přímo s drogovými kartely v Kolumbii. Albánské gangy získaly kontrolu nad trhem v Londýně, naopak přístavní město Liverpool drží jejich konkurence.[18]

Související článkyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c Eric W. Hickey, Ph.D. Encyclopedia of Murder and Violent Crime [online]. 1. vyd. SAGE Publications, 2003 [cit. 2019-10-27]. Google Books. Dostupné online. (anglicky) 
  2. http://www.rozhlas.cz/cro6/komentare/_zprava/afghanistan--145467
  3. https://www.reuters.com/article/us-afghanistan-drugs-un/afghanistan-risks-becoming-narco-state-u-n-official-idUSBRE9980OF20131009
  4. Miroslav Nožina: Barma: etnický problém, válka a boj za demokracii
  5. STANĚK, Roman. Evropa otevírá novou frontu v bitvě s drogami. Aktuálně.cz [online]. 2007-07-11 [cit. 2019-10-27]. Dostupné online. 
  6. DALBY, Chris. Record cocaine busts help one of Africa's smallest countries earn its reputation as a 'narco state'. Business Insider [online]. 2019-10-03 [cit. 2019-10-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. DARAGAHI, Borzou. ‘Colombia of Europe’: How tiny Albania became the continent’s drug trafficking headquarters. Independent.co.uk [online]. 2019-01-27 [cit. 2019-10-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. https://www.seznamzpravy.cz/clanek/nizozemsko-v-soku-z-vrazdy-pravnika-dotyka-se-to-nas-vsech-nejsme-drogovy-stat-rekl-seznamu-tamni-poslanec-79338
  9. DUPONT, Alan. East Asia Imperilled: Transnational Challenges to Security [online]. Cambridge University Press, 2001 [cit. 2019-10-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. CHRISTOPHER, Woody. 'Eradication has been close to zero' in the world's biggest producer of heroin. Business Insider [online]. 2016-10-12 [cit. 2019-10-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. a b c d ASMANN, Parker; KJELSTAD, Bjorn. Colombia’s Criminal Evolution 25 Years After Pablo Escobar’s Death. insightcrime.org [online]. 2018-11-30 [cit. 2019-10-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. a b c James R. Richards. Transnational Criminal Organizations, Cybercrime and Money Laundering: A Handbook for Law Enforcement Officers, Auditors, and Financial Investigators [online]. CRC Press, 1999 [cit. 2019-10-27]. Google Books. (anglicky) 
  13. Mexico cartels: Which are the biggest and most powerful?. BBC [online]. 2019-10-24 [cit. 2019-10-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. a b c SULLIVAN, Michael. In Myanmar, Methamphetamine, Synthetic Drug Production Soars. National Public Radio [online]. 2019-07-04 [cit. 2019-10-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. a b ALLARD, Tom. Golden Triangle's drug production expands, diversifies amid opioid concerns. Editing by Michael Perry. Reuters [online]. [cit. 2019-10-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. a b COOPER, Sam. How Chinese gangs are laundering drug money through Vancouver real estate. globalnews.ca [online]. 2018-04-19, rev. 2018-06-05 [cit. 2019-10-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. a b Letizia Paoli. Mafia Brotherhoods: Organized Crime, Italian Style [online]. Oxford : Oxford University Press, 2003 [cit. 2019-11-04]. S. 149. Google Books. Dostupné online. (anglicky) 
  18. a b TOWNSEND, Mark. Kings of cocaine: how the Albanian mafia seized control of the UK drugs trade. The Guardian [online]. 2019-01-13 [cit. 2019-10-28]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat