Sněmovna reprezentantů Spojených států amerických

Sněmovna reprezentantů Spojených států amerických, krátce House (anglicky United States House of Representatives) je dolní komora Kongresu Spojených států. Horní komorou je pak Senát Spojených států. Každý z 50 států Unie zde má minimálně jednoho reprezentanta. Počet reprezentantů jednoho státu je pak dán počtem obyvatel daného státu. Nejlidnatější stát, Kalifornie, má v současnosti 53 reprezentantů. Nejméně lidnatý stát, Wyoming, má pouze jediného. Celkový počet členů Sněmovny reprezentantů je v současnosti stanoven na 435 (tento stav trvá od roku 1929).

Sněmovna reprezentantů Spojených států
United States House of Representatives
117. volební období
Typ
TypDolní komora Kongresu USA
Vedení
Předsedkyně SněmovnyNancy Pelosi, D
od 3 ledna 2019
Vůdce většinySteny Hoyer, D
od 3 ledna 2019
Vůdce menšinyKevin McCarthy, R
od 3 ledna 2019
Struktura
Členové435 členů
6 delegátů bez hlasovacího práva
Politické subjektyVětšina (222)

Menšina (211)

Ostatní (2)

  •      neobsazeno (2)
Volby
Volební systémVětšinový volební systém
Poslední volby3. listopadu 2020
Příští volby8. listopadu 2022
Jednací sál
Zasedací sál Sněmovny reprezentantů
Kapitol Spojených států amerických,
Washington D.C.
Web
house.gov
Horní komora
Senát Spojených států amerických

Myšlenka vytvořit dvoukomorový Kongres přišla od Otců zakladatelů, kteří chtěli jednu komoru, která by zastupovala lid, a druhou, která by zastupovala vládu daného státu. Sněmovna reprezentantů bývá obecně označována jako dolní komora a Senát jako horní komora, nicméně Ústava Spojených států amerických takovéto označení nepoužívá.

Místem schůzí Sněmovny reprezentantů je jižní křídlo Kapitolu Spojených států amerických.

Předseda Sněmovny reprezentantů se v angličtině nazývá Speaker.

Způsob volbyEditovat

Volby do Sněmovny probíhají každé dva roky, jsou přímé a uskutečňují se v jednomandátových volebních okrscích o velikosti cca 530 000 obyvatel. Každý stát unie tak volí rozdílný počet poslanců, v závislosti na počtu obyvatel.

Velmi krátké funkční období bylo koncipováno kvůli co nejvyšší kontrole voličů nad poslanci. Nevýhodou je, že se Sněmovna rozhoduje spíše na základě krátkodobých záměrů, ve snaze poslanců o znovuzvolení.[1]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Říchová, B. et al: Komparace politických systémů I. VŠE, Fakulta mezinárodních vztahů, 2. vydání, 1999. ISBN 80-7079-994-3

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat