Otevřít hlavní menu

Výrazem novinářská kachna (kalk německého Zeitungsente) se označuje neověřená, senzační či skandální, často nepravdivá zpráva.

Původ výrazuEditovat

Slovo kachna (canard) ve významu vymyšlené novinové zprávy je doloženo ve francouzštině kolem roku 1750 a použití pochází od staršího výrazu prodávat kachny (někoho napálit).[1]

Za vznikem výrazu také údajně stojí francouzské Zemědělské noviny, které roku 1775 otiskly článek Nový způsob chytání divokých kachen.[2] Kachny měly být chyceny za pomocí žaludu, uvařeného v projímadle a uvázaného na rybářský vlasec. Ten měl lovec přinést k rybníku, kde žijí kachny a předhodit jim ho. Některá z kachen nastražený žalud spolkla, ale díky projímadlu ho ihned vykálela, pak žalud spolkla druhá, opět ho vykálela a tak to pokračovalo, dokud nebylo celé hejno navlečené v řadě za sebou na vlasci jako korálky. Tento způsob lovu je samozřejmě nesmyslný, ale dostal se i do literatury.[3] Obdobně měl totiž chytat kachny i legendární baron Prášil.

Neověřené informace vydavatelé novin opatřovali latinskou zkratkou N. T. (Non testatur) – neověřeno. Fonetická podoba zkratky [enté] se zvukově podobá německému die Ente, česky kachna. Za rozšířením tohoto pojmu stojí zřejmě i slovní hříčka se zkratkou N. T.

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Газетная утка na ruské Wikipedii.

  1. Canard – významy B 3a a B 3b na Atilf.fr
  2. Heslo Novinářská kachna in FUČÍK, Bedřich – POKORNÝ, Jindřich. Zakopaný pes aneb O tom jak, proč a kde vznikla některá slova, jména, rčení, úsloví, pořekadla a přísloví. 4. vyd. Praha: Albatros, 2009. 248 s. ISBN 978-80-00-02281-9.
  3. Gottfried August Bürger: Münchhausen auf spiegel.de

Související článkyEditovat