Otevřít hlavní menu

Žurnalistika (nebo žurnalismus, obě odvozené z původně francouzského slova žurnáldeník) popisuje novinářské povolání i produkty této činnosti, které přinášejí informace o aktuálním společenském dění a poskytují komentáře, názory, souvislosti. Ty, kteří žurnalistiku profesně provozují, též nazýváme žurnalisty.

Dějiny žurnalistikyEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny žurnalistiky.

Žurnalistika se začala rozvíjet na počátku novověku, v době nových zámořských objevů a rozvoji obchodu, kdy význam informace prudce stoupl a zpráva se stala prodejným zbožím. Zprvu se jednalo o ručně psané dopisy, které placení dopisovatelé posílali svým předplatitelům. Další rozvoj žurnalistiky byl zapříčiněn vynálezem knihtisku.

Během renesance a reformace se nadále vyvíjela myšlenka „práva na informaci“, tato idea pak dosáhla největšího uplatnění v 19. a 20. století. Mluvíme o „zlatém věku žurnalistiky“.

Druhy žurnalistikyEditovat

Tehdy také došlo k diferenciaci žurnalistiky podle odvětví, kterým se zabývala: ekonomie, politika, společnost, zábava, kultura, sport… S nástupem nových technologií (fotografie, rozhlas, televize, elektronická média) se vyvíjí stále nové profese, zvyšuje se rozsah příjemců takto zpracovaných informací a snižuje se doba, která uběhne mezi samotnou událostí a informování o ní.

Některé jiné druhy žurnalistiky:

  • občanská žurnalistika (angl. citizen journalism) je fenomén žurnalistiky, ve kterém dochází k tomu, že (více či méně subjektivní) zprávy vznikají z projevů občanů, často náhodných lidí z ulice, popř. očitých svědků, vyjádřujících se přes média k události, kterou viděli.
  • tzv. embedovaná žurnalistika se vyskytuje u zpravodajství válečných konfliktů a je rozšířena především ve Spojených státech americkýchPentagon povolí, aby určitou vojenskou jednotku doprovázel malý štáb, leckdy včetně výcviku a zažívající spolu s vojáky i reálné bojové situace. Tyto zprávy mohou vypadat „akčnější“, ale existuje velké riziko, že zpravodajci spolu se stmelením s kolektivem vojáků ztratí odstup a novinářskou objektivitu.

Zpravodajství a publicistikaEditovat

Bez ohledu na kanál či typ, žurnalistika má dvě hlavní složky: zpravodajství a publicistiku. V angličtině se těmto složkám, popřípadě programům jim věnovaných, též říká hard news a soft news, tedy doslova tvrdé a měkké noviny.

ZpravodajstvíEditovat

Jeho úkolem je zpravit veřejnost o nějaké události, která se stala (nestala) nebo stane (nestane). Stojí na informacích a faktech. Ve zpravodajství se nesmí vyskytnout hodnocení nebo názor na danou událost, zpráva má být objektivní.

PublicistikaEditovat

 
Miroslav Sígl na legitimaci Syndikátu novinářů ČR (konec 90. let).

Činnost spojená se stanoviskem, názorem, postojem, subjektivním přístupem. Může zahrnovat dojmy, soudy, hodnocení. Jejím cílem může být poučení, informování recipienta, ale také pobavení, přesvědčení nebo získání na svou stranu.

Některé publicistické žánry:

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat


LiteraturaEditovat

Volek, Jaromír, Urbániková, Marína. Čeští novináři v komparativní perspektivě. Praha: Academia, 2017, ISBN 978-80-200-2699-6

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat