Možná hledáte: názornost (didaktickou zásadu).

Názor vyjadřuje specifické osobní hledisko jednotlivce, individuální stanovisko každého člověka, jedinečný postoj nějaké konkrétní osoby (formalizovaně pak i nějak organizované skupiny lidí) k určité skutečnosti. Vzhledem k tomu, že každý člověk, každý jednotlivec je unikátní individualitou, existuje faktická přirozená různost a různorodost rozličných názorů, jež je jen odrazem faktické různorodosti a pestrosti okolního světa jako takového. Názor tedy může být čistě individuální věc, může se ale jednat i o kolektivně sdílenou entitu, záleží vždy na konkrétní situaci a okolnostech.

Jedná se fakticky o myšlenkový útvar různého obsahu: náhled, pohled, mínění, přesvědčení, bezprostřední poznání, osobní zkušenost. Názory se mohou týkat entit, konkrétních i abstraktních, mohou se týkat i jiných názorů.

Podle Protagora názor vyplývající z jednotlivého pozorování fakticky nijak nezaručuje výlučnou platnost nějakého názoru, natož pak platnost trvalou, protože i kdyby byl názor pravdivý, nic nevylučuje platnost, oprávněnost, pravdivost i jiných názorů. Vyjadřuje hlavně vaši osobnost.

Individuální názor Editovat

Respektování názoru Editovat

Respektování názoru jiného člověka je bezesporu základem demokratického dialogu ve společnosti, bez něhož žádná lidská komunita nemůže v praxi rozumně existovat. Nicméně individuální názor jednotlivce jako takový většinou bývá vyjadřován a formálně prosazován do praxe právě pomocí různých kolektivních entit jako jsou různé spolky, korporace, politické strany apod.

Zjišťování názoru Editovat

Pojem názor je většinou považován za synonymum subjektivního mínění. Ovšem názor může být použit také ve smyslu matematického či geometrického jsoucna, věci čistého rozumu nezávislé na smyslovosti (např. "názor kružnice"). Takto pojatý názor je nutně všem stejný. Ostatně nahlédnutí, nazření, se vždy nějak vztahuje k danosti.

Objektivní názor Editovat

Pojem názor je většinou považován za synonymum subjektivního mínění. Ovšem názor může být použit také ve smyslu matematického či geometrického jsoucna, věci čistého rozumu nezávislé na smyslovosti (např. "názor kružnice"). Takto pojatý názor je nutně všem stejný. Ostatně nahlédnutí, nazření, se vždy nějak vztahuje k danosti.

Externí odkazy Editovat

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.

Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.