Obchod

směňování zboží nebo služeb, většinou za peníze

Obchod je vyvolání potřeby a její realizace za úplatu.“

- jedna z definic obchodu „Nejdůležitější je obrat. Ale ne každý se nechá “

- Jiří X. Paroubek Žena za pultem.gif Tento článek se zabývá obchodem ve smyslu kšeftaření. Obchod coby vedení chodníku obchozí trasou viz Výkladový slovník.

Lidstvo mezi sebou obchoduje od té doby, kdy bylo vyrobeno více, než lidé spotřebovali. Nejdříve to byl obchod výměnný, potom za peníze a v poslední době se jako morová rána rozšířil obchod na úvěr. Každý, kdo navštívil jakýkoliv obchod má s prodavači a obchodníky všeho druhu svoje zkušenosti, ať již dobré nebo velmi trpké.

První, na koho v obchodu člověk narazí (pokud náhodou nenarazil na krabice nebo vozík se zbožím), je prodavač(ka). Tyto lidi lze rozdělit zhruba do tří kategorií, a to:

podavač prodavač obchodník Podívejme se blíže na tyto jednotlivé kategorie. Vycházejme z toho, že přijdeme do obchodu elektro a dejme tomu si chceme koupit varnou konvici, abychom si mohli udělat kafe.

HistorieEditovat

 
Intérêts des nations de l'Europe, dévélopés relativement au commerce, 1766

Před objevením a zavedením peněz se využíval směnný obchod, kdy jedna věc byla vyměněna za jinou věc (či určité množství jiné věci). Později se začaly využívat vzácné předměty jako například mušle, až došlo k objevení peněz jako nástroje směny.

Členění obchoduEditovat

Obchod lze členit např. na vnitrostátní a mezinárodní.

Vnitrostátní obchodEditovat

Vnitrostátním obchodem je chápán obchod, jehož účastníci jsou fyzicky na půdě jednoho státu.

Mezinárodní obchodEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Zahraniční obchod.

Mezinárodní obchod je obchod, při kterém jsou jeho účastníci z odlišných států. Jeho předmětem může být nejčastěji zboží, ale také služby či práva (technologie, licence, autorská práva). Hlavní význam mezinárodního obchodu je přirozeně v obohacení obou obchodujících stran, oproti vnitrostátnímu obchodu může být ale také politickým nástrojem (např. ropa), či prostředkem šíření určité kultury (japonská elektronika, americké filmy). Nárůst mezinárodního obchodu spolu s dopravou zapříčinil v druhé polovině minulého století jev, kterému se říká globalizace; tj. všechny státy spolu obchodují navzájem a tak na sebe působící různé kultury se sjednocují.

Re-exportEditovat

Re-export je vývoz dovezeného zboží, služeb, licencí, technologií či autorských práv. Důvodem pro re-export bývají většinou politické překážky, kterými jsou například embarga. Lze ho také rozdělit:

  • Přímý re-export: zboží je nakoupeno v první zemi a prodáno do druhé; neprojde územím třetí země.
  • Nepřímý re-export: zboží je nakoupeno v první zemi, zastaví se v třetí zemí a odsud je prodáno do druhé, cílové země. Obejde se tím embargo, které první země uvalila na druhou a opačně.

Obchod s cennými papíryEditovat

Ve vyspělých tržních ekonomikách hraje významnou roli, ovlivňující národní i globální ekonomiku, obchod s cennými papíry. Zprostředkování či realizace burzovních obchodů, ale i obchodů na volném trhu je doménou především specializovaných subjektů – obchodníků s cennými papíry, zvaných též brokeři.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat