Edgar Allan Poe
Edgar Allan Poe (19. ledna 1809 Boston – 7. října 1849 Baltimore) byl americký romantický básník, prozaik, literární teoretik a esejista.
Edgar Allan Poe | |
---|---|
Edgar Allan Poe na daguerrotypii z roku 1849 | |
Rodné jméno | Edgar Allan Poe |
Narození | 19. ledna 1809 Boston, Massachusetts USA |
Úmrtí | 7. října 1849 (ve věku 40 let) Baltimore USA |
Příčina úmrtí | krvácení do mozku |
Místo pohřbení | Westminster Hall and Burying Ground |
Pseudonym | Edgar A. Perry |
Povolání | básník, spisovatel, esejista, literární kritik, dramatik, novinář, autor sci-fi, autor detektivek, romanopisec a autor |
Alma mater | Virginská univerzita Vojenská akademie Spojených států amerických |
Žánr | básně, humoristické, satirické, detektivní, strašidelné a fantastické povídky, román. |
Významná díla | Tamerlán a jiné básně, Havran a další básně Grotesky a arabesky Černý kocour a jiné povídky Příběhy Arthura Gordona Pyma |
Manžel(ka) | Virginia Eliza Clemm Poe |
Rodiče | David Poe mladší a Eliza Poe |
Příbuzní | William Henry Leonard Poe a Rosalie Mackenzie Poe (sourozenci) |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
galerie na Commons | |
původní texty na Wikizdrojích | |
citáty na Wikicitátech | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Byl autorem zpravidla fantastických a mystických příběhů a zakladatelem detektivního a hororového žánru. Dokázal mistrovsky zachytit stav osoby, která příběh vypráví. Další díla lze považovat za ranou science fiction, z jeho pera pochází i několik humoristických příběhů. Svým dílem definoval podobu moderní americké literatury.
Život
editovatNarodil se 19. ledna 1809 v Bostonu, Massachusetts. Byl jedním ze tří dětí páru kočovných herců Elizabeth a Davida Poeových. Jeho otec trpěl alkoholismem a opustil rodinu roku 1810. Matka zemřela v roce 1811 ve věku 24 let na tuberkulózu[1] a zanechala tak po sobě tři sirotky: malého Edgara, jeho mentálně postiženou sestru Rosalii a bratra Williama, který stejně jako otec propadl alkoholismu a předčasně zemřel.
Jako tříletý sirotek byl Edgar svěřen do sirotčince v Richmondu, kde se jej po relativně krátké době ujala rodina Allanů, velkoobchodníků s tabákem;[2] odtud plyne Poeovo prostřední jméno Allan. Rodina po nějaký čas bydlela v Liverpoolu a v roce 1815 byl Edgar poslán do internátní školy nejdříve ve Skotsku, potom v Londýně.[3] Tajemná Anglie se tak stala mladému Edgarovi zdrojem inspirace po celý život. Dodala jeho pozdějším dílům onu fantaskní, tak typicky poeovskou hrůzostrašnost.
V roce 1820 se vrátil do Richmondu. Už na střední škole vynikal znalostí literatury a historie, studoval francouzštinu a latinu. Od roku 1826 studoval literaturu na University of Virginia, kde však začal mít potíže s alkoholem a s hráčskými dluhy; pro ně se později rozešel se svým nevlastním bratrem, jenž je za Edgara odmítal platit. Ten se pokusil vydělat peníze vydáním sbírky Tamerlán a jiné básně, ale o knihu nebyl zájem, přestože obsahovala výborné básně, jako Sen ve snu, Duchové mrtvých či Jezero.[1] Poe ve finanční krizi vstoupil k dělostřeleckému pluku v Bostonu a byl převelen na Sullivanův ostrov do pevnosti Fort Moultrie, kde sloužil od listopadu 1827 do prosince 1828.[4] Na přání pana Allana se zapsal na vojenskou akademii ve West Pointu. Zde se však ukázal jako nedisciplinovaný voják a byl brzy propuštěn. Po propuštění došlo k rozporům a následně i k rozchodu s otčímem.[1] Pokračoval v literární činnosti, pokoušel se prosadit zprvu jako básník, později psaním povídek. Básnická sbírka Básně od Edgara A. Poea z roku 1831 je věnována sboru kadetů Spojených států.[3]
Od roku 1831 do roku 1835 žil v Baltimore u své tety. V roce 1833 se setkal s prvním úspěchem, když získal hlavní cenu na soutěži organizované baltimorským týdeníkem Saturday Visitor se svým příběhem Rukopis nalezený v láhvi. V roce 1836 se oženil se svou třináctiletou sestřenicí Virginií Clemm. Zemřela na tuberkulózu o jedenáct let později v roce 1847. Poe vyjádřil svůj zármutek v básni Annabel Lee.
V roce 1835 se vrátil do Richmondu, kde psal povídky a recenze pro literární měsíčník Southern Literary Messenger. Později pracoval jako redaktor časopisu Gentlemen’s Magazine (Graham’s Magazine). Alkohol a drogy způsobovaly Poeovi intenzivní stavy deprese a ohrožovaly i jeho zaměstnání, přestože jeho přičiněním časopisy zvýšily svou prestiž. Nízký plat ho nutil hledat vedlejší příjmy svou vlastní literární tvorbou.[3]
Postupně si získával jméno v literárních kruzích jako úspěšný vypravěč. Ve svých povídkách stále více využíval prvky napětí a hororu, vyznačovaly se hlubokou psychologickou analýzou postav. Čtenářský úspěch zaznamenaly hlavně povídky Jáma a kyvadlo a Zlatý brouk, která byla krátce po vydání zdramatizována. V roce 1843 časopis Saturday Evening Post zveřejnil jeho životopis a podobiznu.[1] Poe se kromě vlastní tvorby věnoval i literární teorii, psal eseje na téma básnických principů, metody psaní, jazykových prostředků a podobně.
V roce 1844 se s manželkou usadil v New Yorku, kde předpokládal snazší možnost obživy. Žili v malém venkovském domě ve Fordhamu severně od města (nyní v Bronxu). Pracoval zde pro časopis Evening Mirror, který v lednu 1845 uveřejnil Havrana, báseň, kterou doslova ohromil tehdejší veřejnost. Poe tehdy zažil krátké období slávy a mondénních úspěchů. Ve městě Providence měl před dvěma tisíci posluchači přednášku ke své eseji o básnickém principu, v níž představil své pojetí poezie. Rodný Richmond na jeho počest uspořádal slavnostní recepci, které se však nemohl zúčastnit, protože neměl vhodné oblečení.[1] Jeho alkoholové a drogové dluhy jej však z onoho postavení brzy stačily uvrhnout zpět do zoufalé bídy.
Poeova smrt byla hodna děl, kterým se věnoval. Zemřel za nejasných okolností. Dne 3. října 1849 byl nalezen opilý (a zřejmě i pod vlivem omamných látek) na baltimorském chodníku v blízkosti Light Street. Byl urychleně hospitalizován, ale z kómatu, do kterého následně upadl, se po celé čtyři dny neprobral.[1] Zemřel na krvácení do mozku v ranních hodinách 7. října 1849. Pohřbu na presbyteriánském hřbitově v Baltimore se zúčastnili čtyři lidé. Náhrobní kámen, který objednal v roce 1860 básníkův bratranec Neilson Poe, se nešťastnou náhodou rozbil dřív, než mohl být umístěn na hrob.[3] V roce 1865 byla uspořádána sbírka na nový náhrobní kámen s epitafem, který připomíná jeho nejslavnější báseň Havran: Quoth the Raven, Nevermore (Havran říká: „Už nikdy!“).
Od roku 1949 se zde scházeli ctitelé v den básníkova narození 19. ledna. Až do roku 2009 sem v noci přinášel neznámý obdivovatel každý rok tři růže a láhev koňaku.[5]
Později mu byl vybudován nový náhrobek, kde je uložen se svou ženou a její matkou. U příležitosti dvoustého výročí básníkova narození uspořádalo Poeovo muzeum v Baltimoru tichý slavnostní pohřeb 11. října 2009.
Osobnost
editovatEdgar Allan Poe byl obdarován vysokou inteligencí, byl velice zdvořilý, ale také až přehnaně prudký a divoký.
Již od dětství četl díla Lorda Byrona, Samuela Taylora Coleridge a většinu romantických autorů své doby. Hlouběji se rovněž zabýval kosmogonií, přírodními vědami a mysticismem. Tyto své znalosti následně používal při psaní svých děl (např. Pád do Maelströmu, Tisící druhý Šeherezádin příběh, Tři neděle v týdnu), kdy dokázal s matematickou přesností dosáhnout geniálního efektu a zanechat tak ve čtenáři předem psychologicky promyšlenou impresi (většinou strachu či hnusu, často ale i humoru a překvapení).
Ještě za svého života ztratil všechny ženy, které miloval, a znesvářil se se všemi lidmi, kteří by mu byli v těžkých okamžicích schopni pomoci. Žil v takřka nepřetržité bídě, přestože se i za svého života dočkal jisté slávy (zejména svými žurnalistickými pracemi).
Dílo a vliv
editovatJe autorem mnohých povídek a básní. Do Evropy se za Poeova života takřka neznámé dílo dostalo především díky překladům Charlese Baudelaira a částečně i Stéphana Mallarmého. Charles Baudelaire o něm napsal: „Ze všeho, co jsem četl, nabývám přesvědčení, že Spojené státy byly pro Poea jediné velké vězení a jeho vnitřní, duchovní svět básníka nebo i pijáka byl jediným vytrvalým úsilím uniknout vlivu této odporné atmosféry.“
Jeho dílo bylo inspirací mnoha pozdějších autorů (z nichž jmenujme asi nejznámějšího sira Arthura Conana Doyla a jeho kultovního hrdinu Sherlocka Holmese, jehož podoba je výrazně ovlivněna Poeovou postavou výjimečně inteligentního detektiva Dupina).
Svou stopu zanechal nejen na francouzských básnících Charlesi Baudelairovi a Stéphanu Mallarmém, ale například i na Paulu Valérym, Juliu Vernovi (zejména onou až vědeckou přesností popisu) a v neposlední řadě i na Fjodoru Dostojevském a již zmíněném Arthuru Conanu Doylovi. Jeho pravým dědicem a pokračovatelem se však stal Howard Phillips Lovecraft, který v Poem ražené cestě pokračoval do ještě extrémnějších zákoutí hrůzy a hnusu.
Ani v moderní literatuře není Poe zcela bez vlivu. Jeho vliv je přítomen především v britské literatuře (zasáhl i do široce populárního díla Joanne Kathleen Rowlingové). Mnohá z Poeových děl byla nejen zdramatizována, ale i zfilmována a převedena do komiksové podoby. Široce se nechal Poeovou literaturou inspirovat např. Ray Bradbury, který neskrývaje svou adoraci k Poeovu dílu, věnoval jeho osobnosti celou kapitolu z Marťanské kroniky (syntetizoval zde dva zdánlivě odlišné prvky z Masky červené smrti a z Jámy a kyvadla).
Dílo
editovatSbírky básní
editovat- Tamerlán a jiné básně (Tamerlane And Other Poems – 1827)
- Al Aaraaf, Tamerlán a menší básně (Al Aaraaf, Tamerlane and Minor Poems – 1829)
- Básně (Poems – 1831)
- Havran a další básně (The Raven and Other Poems – 1845)
- Originální anglický text a české překlady Havrana na Wikizdrojích (Wikisource)
- Zvukový záznam v angličtině na LibriVox
Samostatné básně
editovat- Ulalume – 1847
- Euréka – prosaická báseň (Eureka (1848)
- Zvony (The Bells – 1849) (originál na Wikisource)
- Eldorado – 1849
Sbírky povídek vydané za Poeova života
editovat- Grotesky a arabesky (Tales Of The Grotesque And Arabesque), 1839
- Černý kocour a jiné povídky (The Black Cat And Other Stories), 1843
- Povídky (Tales – 1845)
Povídky
editovatPovídky, v nichž vystupuje postava C. Auguste Dupin (seřazeno podle roku vydání):
- Vraždy v ulici Morgue (The Murders In The Rue Morgue – 1841, originál na Wikisource, česky v Krameriovi)
- Záhada Marie Rogêtové (The Mystery Of Marie Rogêt – 1842–1843, originál na Wikisource)
- Odcizený dopis (The Purloined Letter – 1844, originál na Wikisource)
Ostatní česky nebo slovensky vydané povídky (seřazeno podle roku vydání):
- U konce s dechem (Loss of Breath – 1832, originál na Wikisource)
- Vévoda De L'Omelette (The Duc De L'Omelette – 1832, originál na Wikisource)
- Jeruzalémská povídka (A Tale of Jerusalem – 1832, originál na Wikisource)
- Ohnivý kůň (Metzengerstein – 1832, originál na Wikisource, česky v Krameriovi)
- Bon-Bon (Bon-Bon – 1832, originál na Wikisource)
- Rukopis nalezený v láhvi (MS. Found in a Bottle – 1833, originál na Wikisource)
- Dostaveníčko (The Assignation – 1834, originál na Wikisource)
- Berenice (Berenice – 1835, originál na Wikisource, česky v Krameriovi)
- Král Mor (King Pest – 1835, originál na Wikisource)
- Dělat lva (Lionizing – 1835, originál na Wikisource)
- Morella (Morella – 1835, originál na Wikisource)
- Bezpříkladná dobrodružství jistého Hanse Pfalla (The Unparalleled Adventure of One Hans Pfaall – 1835, originál na Wikisource)
- Stín – Podobenství (Shadow – A Parable – 1835, originál na Wikisource)
- Čtyři zvířátka v jednom: Homo-Camelopardalis (Four Beasts in One: The Homo-Cameleopard – 1836, originál na Wikisource)
- Jak se píše do časopisu aneb Petr Tůdle (Magazine-Writing – Peter Snook – 1836)
- Mystifikace (Mystification – 1837, originál na Wikisource)
- Ligeia (Ligeia – 1838, originál na Wikisource)
- Mlčení – Bajka (Silence – A Fable – 1838, originál na Wikisource)
- V tísni (A Predicament – 1838, originál na Wikisource)
- Zánik domu Usherů (The Fall of the House of Usher – 1839, originál na Wikisource, česky v Krameriovi)
- Rozhovor Eirose s Charmionem (The Conversation Of Eiros And Charmion – 1839, originál na Wikisource)
- Ďábel ve zvonici (The Devil in the Belfry – 1839, originál na Wikisource)
- William Wilson (William Wilson – 1839, originál na Wikisource)
- Muž, který se rozpadl (The Man that Was Used Up – 1839, originál na Wikisource)
- Muž davu (The Man Of The Crowd – 1840, originál na Wikisource)
- Proč ten malý Francous nosí ruku v pásce (Why the Little Frenchman Wears His Hand on a Sling – 1840, originál na Wikisource)
- Obchodník (The Business Man – 1840, originál na Wikisource)
- Ostrov víl (The Island of the Fay – 1841, originál na Wikisource)
- Tři neděle v týdnu (Three Sundays in a Week – 1841, originál na Wikisource)
- Pád do Maelströmu (A Descent into the Maelström – 1841, originál na Wikisource)
- Eleonora (Eleonora 1841, originál na Wikisource, česky v Krameriovi)
- Nikdy se s čertem nesázej o hlavu! (Never Bet the Devil Your Head – 1841, originál na Wikisource)
- Medailon (The Oval Portrait – 1842, povídka v češtině na Wikizdrojích)
- Maska červené smrti (The Masque of the Red Death – 1842, originál na Wikisource, česky v Krameriovi)
- Jáma a kyvadlo (The Pit and the Pendulum – 1842, povídka v češtině na Wikizdrojích)
- Zlatý brouk (The Gold Bug – 1843, originál na Wikisource, česky v Krameriovi)
- Černý kocour (The Black Cat – 1843, originál na Wikisource)
- Zrádné srdce (The Tell-Tale Heart – 1843, povídka v češtině na Wikizdrojích)
- O šizení jakožto exaktní vědě (Diddling, Considered as one of the Exact Sciences – 1843, originál na Wikisource)
- Mesmerické odhalení (Mesmeric Revelation – 1844, originál na Wikisource)
- Literární život váženého pana Tenta Nonce (The Literary Life of Thingum Bob, Esq. – 1844, originál na Wikisource)
- Příběh z Rozeklaných hor (A Tale Of The Ragged Mountains – 1844, originál na Wikisource)
- Předčasný pohřeb (The Premature Burial – 1844, originál na Wikisource)
- Senzace s balónem (The Balloon-Hoax – 1844, originál na Wikisource)
- Podlouhlá bedna (The Oblong Box – 1844, originál na Wikisource)
- Vrah jsi ty! (Thou Art the Man – 1844, originál na Wikisource)
- Anděl pitvornosti (The Angel of the Odd – 1844, originál na Wikisource)
- Metoda doktora Téra a profesora Péra (The System of Dr. Tarr and Prof. Fether – 1844, originál na Wikisource)
- Brýle (The Spectacles – 1844, originál na Wikisource)
- Na slovíčko s mumií (Some Words with a Mummy – 1845, originál na Wikisource)
- Démon zvrácenosti (The Imp of the Perverse – 1845, originál na Wikisource)
- Tisící druhý Šeherezádin příběh (The Thousand-And-Second Tale of Scheherazade – 1845, originál na Wikisource)
- Fakta případu monsieura Valdemara (The Facts in the Case of M. Valdemar – 1845, originál na Wikisource)
- Sud vína amontilladského (The Cask of Amontillado – 1846, originál na Wikisource)
- Smrtihlav (The Sphinx – 1846, originál na Wikisource)
- Arnheimské panství (The Domain of Arnheim – 1847, originál na Wikisource)
- Skokan (Hop-Frog – 1849, povídka v češtině na Wikizdrojích)
- Von Kempelen a jeho objev (Von Kempelen and his Discovery – 1849, originál na Wikisource)
- Landorova vila (Landor's Cottage – 1849, originál na Wikisource)
Povídky v anglickém originále (seřazeno podle roku vydání):
- The Colloquy of Monos and Una – 1841
- The Power of Words – 1841
- Mellonta Tauta – 1849
- X-ing a Paragrab – 1849
Romány
editovat- Příběhy Arthura Gordona Pyma (The Narrative Of Arthur Gordon Pym of Nantucket – 1838, česky v Krameriovi)
- The Journal of Julius Rodman (1840) – nedokončený román.
Eseje
editovat- Maelzelův Šachista (Maelzel's Chess-Player – 1836, originál na Wikisource)
- Kterak psáti článek pro Blackwood (How to Write a Blackwood Article – 1838, originál na Wikisource)
- Filosofie nábytku (Philosophy of Furniture – 1840, originál na Wikisource)
- A Few Words on Secret Writing (1841, originál na Wikisource)
- Morning on the Wissahiccon (1844, originál na Wikisource)
- Filosofie básnické skladby (The Philosophy of Composition – 1846, originál na Wikisource)
- Eureka: Esej o hmotném a duchovním vesmíru (Eureka: A Prose Poem), 1848, originál na Wikisource)
- The Rationale of Verse (1848, originál na Wikisource)
- The Poetic Principle (1848, originál na Wikisource)
Ostatní díla
editovat- Maják – nedokončené dílo (povídka nebo román), dle fragmentu textu E. A. Poea dokončil Robert Bloch, nedokončený text E. A. Poea na Wikisource
- The Conchologist's First Book (1838) – učebnice konchologie, která sice vyšla pod Poeovým jménem, ale napsal ji Thomas Wyatt. E. A. Poe jeho text upravil a zkrátil.[4]
Povídkové sbírky a antologie
editovat(česká a slovenská vydání obsahující povídky či básně E. A. Poea)
- Jáma a kyvadlo & jiné povídky (Nakladatelství XYZ, Ilustroval Lukáš 'Musa' Musil, 2017)
- Dobrodružství A.G.Pyma a jiné povídky (vydal Melantrich Praha roku 1929)
- Anděl pitvornosti (Argo, 2007)
- Černý kocour (Mladá fronta (edice Četba pro školy), 1988, 23-010-88, překlad Josef Schwarz, brožovaná, 152 stran, náklad 45 000)
- Černý kocour a jiné hororové povídky (B4U Publishing, 2007, překlad Dana Krejčová, ilustrace Luis Scafati, 2. upr. vyd.: 2013, 96 s., ISBN 978-80-87222-24-9)
- Démon zvrácenosti: Detektivní a jiné senzační příběhy, Hynek, s.r.o., 1999, ISBN 80-86202-45-3, překlad Josef Schwarz, vázaná, 184 stran, autor obálky: Petr Sacher
- Edgar (Dryada, 2008)
- Fantastic Tales / Fantastické příběhy (Fragment, 2004)
- Havran – šestnáct českých překladů
- Hrůzný stařec: Deset světových horrorů (Orbis, 1991)
- Jáma a kyvadlo a jiné povídky / The Pit and the Pendulum and other stories (Garamond, 2001)
- Jáma & kyvadlo a jiné fantastické příběhy (Nakladatelství XYZ, 2007)
- Jáma a kyvadlo a jiné povídky (Odeon 1975, 1978, 1987, 1988 a Levné knihy KMa 2002)
- Krajina stínů, (Aurora, 1998)
- Lupiči mrtvol: Světové horory (Orbis, 1970)
- Na slovíčko s mumií: Grotesky a jiné směšné příběhy (Hynek s.r.o., 1999)
- Pád do Maelströmu a jiné povídky (Argo, 2007, ISBN 978-80-7203-939-5, překlad Josef Schwarz a Ladislav Šenkyřík, vázaná, 248 stran, autor obálky: Alén Diviš)
- Předčasný pohřeb: Horrory a jiné děsivé příběhy (Hynek s.r.o., 1999)
- Předčasný pohřeb a jiné povídky (Mladá fronta, 1970)
- Půlnoční povídky (Albatros, sestavily Zuzana Ceplová a Jarmila Rosíková, 1989)
- Stráž u mrtvého a jiné hrůzostrašné povídky (Mladá fronta, sestavila Marie Švestková, 1969)
- V mistrově stínu: Povídky Edgara Allana Poea (Nakladatelství XYZ, 2010, ISBN 978-80-7388-301-0, překlad Vítězslav Nezval, Tomáš Pekárek, Josef Schwarz, Ladislav Šenkyřík, Jaroslav Vrchlický, vázaná, 384 stran, obálka: Isifa Image Service a Jakub Karman)
- Vraždy v ulici Morgue a jiné povídky (Mladá fronta 1960, 1964, 1969)
- Zlatý skarabeus a jiné povídky (Státní nakladatelství dětské knihy, 1967, překlad Vladimír Henzl, brožovaná, 82 stran, náklad 50 000, autor obálky: Marcel Stecker)
- (slovensky) Zlatý skarabeus (Tatran, 1967, 295 stran)
- Zlatý skarabeus: Devatero podivuhodných příběhů Edgara Allana Poea (Albatros (edice Klub mladých čtenářů), 1979, překlad Josef Schwarz, 228 stran, náklad 50 000)
- (slovensky) Havran; Zlatý skarabeus; Príhody Arthura Gordona Pyma (Tatran, 1984, překlad Jana Kantorová-Báliková a kol., 622 stran)
- Zrádné srdce: Výbor z díla (Naše vojsko, 1959, překlad Josef Schwarz, vázaná s papírovým přebalem, 676 stran)
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c d e f CODR, Milan; ZAJÍČEK, Martin. Přemožitelé času sv. 12. Praha: Mezinárodní organizace novinářů, 1989. Kapitola Edgar Allan Poe, s. 31–34.
- ↑ TUČKOVÁ Táňa a spol. Osamělé dospívání. Týdeník Květy. Prosinec 2007, roč. XVII, čís. 51, s. 62.
- ↑ a b c d POE, Edgar Allan. Jáma a kyvadlo. Doslov Martin Hilský. Praha: Odeon, 1975. S. 423–435.
- ↑ a b Sova, Dawn B. (2001). Edgar Allan Poe: A to Z. New York: Checkmark Books. str. 200. ISBN 0-8160-4161-X. (anglicky)
- ↑ Žádný koňak ani růže. Tajemný návštěvník hrobu E. A. Poea zase nepřišel. iDNES.cz [online]. 2012-01-20 [cit. 2021-01-08]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat- Galerie Edgar Allan Poe na Wikimedia Commons
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Edgar Allan Poe na Wikimedia Commons
- Autor Edgar Allan Poe ve Wikizdrojích
- Encyklopedické heslo Poe v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Osoba Edgar Allan Poe ve Wikicitátech
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Edgar Allan Poe
- Plné texty děl autora Edgar Allan Poe na projektu Gutenberg (anglicky)
- Digitalizovaná díla Edgara Allana Poea v Národní digitální knihovně.
- Překlady některých básní