Otevřít hlavní menu

Nikdy se s čertem nesázej o hlavu! (v angličtině „Never Bet the Devil Your Head“) je krátká satirická povídka amerického spisovatele a literárního teoretika Edgara Allana Poea z roku 1841. Její podtitul zní Příběh s mravním naučením.

Nikdy se s čertem nesázej o hlavu!
Autor Edgar Allan Poe
Původní název Never Bet the Devil Your Head
Země USA USA
Jazyk angličtina
Žánry satirická povídka
Vydavatel USA Graham's Magazine
Datum vydání 1841
Typ média tištěné (periodikum)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Krátká povídka si dobírá dobové tvrzení, že každý příběh by měl obsahovat mravní ponaučení a paroduje transcendentalismus [1].

PříběhEditovat

V úvodu povídky se autor ironicky pozastavuje nad tvrzením literárních kritiků, že každé dílo by mělo obsahovat mravní ponaučení. Dodává, že kritikové hledají hlubší podstatu v každém literárním díle a často si ji vykládají po svém, čímž se mohou velmi vzdálit původním idejím autora.

Krátce a dobře, bylo dokázáno, že nikdo nemůže vzít pero do ruky bez nějakého hlubokomyslného záměru. Autoři jsou takto ušetřeni mnoha nesnází. Takový romanopisec se například vůbec nemusí starat o mravní naučení. Je v díle – prostě, někde tam je – a samo už se spolu s kritiky o sebe postará.
— Edgar Allan Poe - Nikdy se s čertem nesázej o hlavu!

Samotný příběh pojednává o vypravěčově příteli Tobiáši Mordiánovi, jenž žil hanebným životem a stejně hanebně sešel ze světa. Za své neřesti nemohl, vznikly vinou jisté osobní vady jeho matky, která malého Tobiáše často řezala, neboť bitím se děti jistě vylepší. Avšak poněvadž byla stižena leváctvím, vyplácela svého synka zleva doprava. Pakliže každá rána správným směrem - zprava doleva - vytlouká z dítěte špatnosti, úder vedený opačným směrem do něj vpravuje pořádnou porci zlotřilosti. Vždyť i Země se otáčí zprava doleva. Tobiáš při výprascích zběsile kope kolem sebe a vypravěč u něj pozoruje postupující mravní zkaženost. Ve tváři černý jako nějaký Afričánek hryže v šesti měsících balíčky karet, v sedmi ho popadl zlozvyk líbat děťátka opačného pohlaví, v osmi se odmítá vystříhat lihovin a nakonec se u něj vyvine sklon ke klení a k utvrzování svých výroků sázkami.

Tato Tobiášova záliba jej vehnala do záhuby, kterou mu vypravěč předpověděl. Jeho oblíbená průpovídka „Vsadím se s čertem o vlastní hlavu!“ hojně pronášená při vlastních proslovech popouzí Tobiášova přítele a nutí jej k moralizování. Na jeho domluvy a pohrůžky reaguje Tobiáš vzdorovitě. Při jedné ze společných procházek k řece se Tobiáš chová jako pominutý, huláká, šišle, podlézá či přeskakuje vše, co mu přijde do cesty. Jeho přítele se zmocní podezření, že Tobiáše posedlo transcendentálno. Na konci mostu se nachází vysoký turniket a Mordián si umíní, že jej přeskočí plavmo, přičemž neopomene vsadit se s čertem o svou hlavu. Vypravěč se užuž chystá jej za tuto bezbožnost vypeskovat, když vtom uslyší čísi „Ehm!“ a spatří v mostním výklenku důstojně vypadajícího staříka. Starý mužík povolí Tobiáši menší rozběh a odpočítá mu start.

Tobiáš se rozbíhá a zdá se, že turniket bez problémů přeskočí, když do čehosi narazí a zřítí se na záda. Stařík přiskočí, sebere odseklou Tobiášovu hlavu a je pryč. Vypravěč si až nyní povšimne, že nad turniketem se nachází železná tyč s ostrou hranou. Tobiášovi nedokážou pomoci ani homeopati a skoná. Jeho přítel mu přimaluje do rodinného znaku železnou tyč a výdaje za pohřeb pošle transcendentalistům. Ti je ovšem odmítnou proplatit a vypravěč nechá Mordiána okamžitě vykopat a prodá jeho tělo jako žrádlo pro psy.

AnalýzaEditovat

Úvod povídky začíná jako esej podobně jako povídky Démon zvrácenosti a Předčasný pohřeb.

Nikdy se s čertem nesázej o hlavu! je útok na transcendentalismus (americké literární a filozofické hnutí, jež se zformovalo mezi lety 1830-1840), jenž vypravěč nazývá nemocí, která postihla Tobiáše Mordiána. Na koci povídky pošle účet za Tobiášův pohřeb transcendentalistům. kteří jej odmítnou zaplatit, protože nevěří ve zlo.[2] Přes konkrétní zmínky o transcendentalismu a jejich časopise The Dial E. A. Poe popírá, že by povídka útočila na konkrétní cíle.[3] Jinde však připustil svou nechuť k transcendentalistům, které nazval Frogpondians podle rybníčku v bostonském parku Boston Common.[4] (anglicky pond = „rybník“). Vysmíval se jejich dílům, jejichž autoři sklouzli k „nesrozumitelnosti z nejasných důvodů“ nebo k „mysticismu z mystických důvodů“.[5] Poe jednou napsal dopis svému příteli Thomasi Holley Chiversovi [6], že nemá nic proti transcendentalistům, pouze proti podvodníkům a sofistům kolem nich.[7]

AdaptaceEditovat

Česká vydáníEditovat

Česky vyšla povídka v následujících sbírkách nebo antologiích:

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Never Bet the Devil Your Head na anglické Wikipedii.

  1. článek o transcendentalismu na anglické verzi Wikipedie
  2. Herndon, Jerry A. "Poe's Ligeia: Debts to Irving and Emerson" collected in Poe and His Times: The Artist and His Milieu, edited by Benjamin Franklin Fisher IV. Baltimore: The Edgar Allan Poe Society, 1990. str. 118. ISBN 0-9616449-2-3 (anglicky)
  3. Sova, Dawn B. Edgar Allan Poe: A to Z. New York: Checkmark Books, 2001. str. 170. ISBN 0-8160-4161-X (anglicky)
  4. Royot, Daniel. "Poe's humor," as collected in The Cambridge Companion to Edgar Allan Poe, Kevin J. Hayes, ed. Cambridge University Press, 2002. str. 61-2. ISBN 0-521-79727-6 (anglicky)
  5. Ljunquist, Kent. "The poet as critic" collected in The Cambridge Companion to Edgar Allan Poe, Kevin J. Hayes, ed. Cambridge University Press, 2002. str. 15. ISBN 0-521-79727-6 (anglicky)
  6. Thomas Holley Chivers na anglické verzi Wikipedie
  7. Silverman, Kenneth. Edgar A. Poe: Mournful and Never-ending Remembrance. New York: Harper Perennial, 1991. str. 169. ISBN 0-06-092331-8 (anglicky)
  8. Podivuhodné příběhy v Česko-Slovenské filmové databázi
  9. POE, Edgar Allan. Jáma a kyvadlo a jiné povídky. Praha: Levné knihy KMa, 2002. ISBN 80-7309-070-8. Kapitola Obsah, s. 213. 

Externí odkazyEditovat