Otevřít hlavní menu

Ilham Alijev, ázerbájdžánsky İlham Heydər oğlu Əliyev, rusky Ильхам Гейдарович Алиев (Ilcham Gejdarovič Alijev), (* 24. prosince 1961Baku) je ázerbájdžánský politik, prezident Ázerbájdžánu od 31. října 2003.

Ilham Alijev İlham Heydər oğlu Əliyev
Ilham Aliyev in Poland, 2008.jpg

4. prezident Ázerbájdžánu
Úřadující
Ve funkci od:
31. října 2003
Předchůdce Hejdar Alijev

předseda vlády Ázerbájdžánu
Ve funkci:
4. srpna 2003 – 4. listopadu 2003
Předchůdce Artur Rasizade
Nástupce Artur Rasizade
Stranická příslušnost
Členství Nová Ázerbájdžánská strana (EN The New Azerbaijan Party, AZ Yeni Azərbaycan Partiyası)

Narození 24. prosince 1961 (57 let)
Baku, Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika Ázerbájdžánská SSR
Choť Mehriban Alijeva
Rodiče Hejdar Alijev a Zarifa Alijeva
Děti Lejla, Arza, Hejdar
Příbuzní Sevil Alijev (sourozenec)
Alma mater Státní institut mezinárodních vztahů v Moskvě
Profese politik
Ocenění velkokříž Řádu čestné legie
Řád přátelství mezi národy
Medal "10 years of Astana"
Státní vyznamenání Turecké republiky
Řád Republiky Srbské
… více na Wikidatech
Podpis Ilham Alijev İlham Heydər oğlu Əliyev, podpis
Webová stránka www.president.az
Commons Ilham Aliyev
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Ilham Alijev vystudoval dějiny a mezinárodní vztahy v Moskvě, poté v letech 19851990 tamtéž přednášel. V letech 19911994 se věnoval podnikání. Jeho otec Hejdar Alijev, který byl dlouholetým prvním tajemníkem Komunistické strany Ázerbájdžánu a od roku 1993 prezidentem země, mu zařídil řadu funkcí. Ilham Alijev byl postupem času jmenován viceprezidentem státní ropné společnosti, předsedou ázerbájdžánského olympijského výboru a zvolen poslancem. Nedlouho před prezidentskými volbami ho 4. srpna 2003 těžce churavějící Hejdar Alijev jmenoval předsedou vlády.

PrezidentemEditovat

Ve volbách 15. října 2003 byl Ilham Alijev zvolen prezidentem Ázerbájdžánské republiky ziskem 77,97 % hlasů (demokratičnost voleb byla zpochybňována jak opozicí, tak zahraničím tiskem).

ZnovuzvoleníEditovat

Prezidentské volby 15. října 2008 vyhrál podle oficiálních výsledků s 89 % všech hlasů při účasti 77 % voličů. Ale šest hlavních opozičních stran bojkotovalo volby, které podle nich byly zmanipulované a nedemokratické. Také zpráva OBSE kritizovala ázerbájdžánskou vládu za mnohá porušování volebních praktik, např. opozice měla zakázáno pořádat předvolební shromáždění.[1]

Potřetí byl zvolen v prezidentských volbách konaných 9. října 2013, když získal 85 % hlasů. Pozorovatelská mise OBSE označila tyto volby za nedemokratické.[2]

Na základě referenda ze září 2016 bylo prodlouženo funkční období prezidenta z pěti na sedm let a současně vznikla funkce viceprezidenta Ázerbájdžánu, kterým byla v únoru 2017 jmenována manželka prezidenta Mehriban Alijeva.[3][4]

Osobní životEditovat

Jeho ženou je Mehriban Alijeva, mají 3 děti: Lejlu, Arzu a Hejdara. Má starší sestru Sevil Alijevu.

VyznamenáníEditovat

Stát Stuha Název Datum udělení
Ázerbájdžán  Ázerbájdžán   Řád Hejdara Alijeva[5] 2005, 28. dubna
Bělorusko  Bělorusko   Řád přátelství mezi národy[6][7] 2012, 28. srpna
Bulharsko  Bulharsko   Řád Stará planina[6] 2011, 14. listopadu
Francie  Francie   velkokříž Řádu čestné legie[6] 2007, 29. ledna
Gruzie  Gruzie   Řád cti[8] 2003
  Vítězný řád svatého Jiří[9] 2013
Itálie  Itálie   velkokříž s řetězem Řádu zásluh o Italskou republiku[10] 2018, 12. července
Kazachstán  Kazachstán   Pamětní medaile 10. výročí hlavního města Astany
Kuvajt  Kuvajt   Řád Mubáraka Velikého[6] 2009, 10. února
Lotyšsko  Lotyšsko   velkokříž s řetězem Řádu tří hvěz[6][11] 2009, 10. srpna
Polsko  Polsko   velkokříž Řádu za zásluhy Polské republiky[6][12] 2008, 26. února
Rumunsko  Rumunsko[6]   Řád rumunské hvězdy 2004, 11. října
  velkokříž Řádu za věrné služby 2011, 18. dubna
Saúdská Arábie  Saúdská Arábie   Řád krále Abd al-Azíze[6] 2005, 8. března
Srbsko  Srbsko   Řád Srbské republiky II. třídy 2013
Tádžikistán  Tádžikistán   Řád Ismáíla Sámáního[6][13] 2012, 12. července
Turecko  Turecko   Státní vyznamenání Turecké republiky I. třídy[6] 2013, 12. listopadu
Ukrajina  Ukrajina[6]   Řád knížete Jaroslava Moudrého I. třídy[14] 2008, 22. května
  Řád svobody[15] 2013, 18. listopadu

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Dalších pět let s Alievem: Ázerbájdžán má "nového" prezidenta
  2. han. Mezinárodní pozorovatelé mají k volbám v Ázerbájdžánu velké výhrady. Čechům přišly v pořádku. iHNed.cz [online]. 2013-10-10 [cit. 2013-10-12]. Dostupné online. 
  3. HOLDING, APA Information Agency, APA. Mehriban Aliyeva appointed first vice-president of Azerbaijan. en.apa.az. 2017-02-21. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 
  4. Azerbaijan President Aliyev makes wife Mehriban his deputy BBC News, 21 February 2017
  5. Ильхаму Алиеву вручили орден Гейдара Алиева. news.bbc.co.uk. 2005-04-29. Dostupné online [cit. 2019-09-25]. (anglicky) 
  6. a b c d e f g h i j k Official web-site of President of Azerbaijan Republic - PRESIDENT » Biography. en.president.az [online]. [cit. 2019-09-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Национальный правовой Интернет-портал Республики Беларусь. www.pravo.by [online]. [cit. 2019-09-19]. Dostupné online. 
  8. "ВЫШКА" № 21 - 30.05.2003 - ЗА ЗАСЛУГИ — ОРДЕН ЧЕСТИ == КОНФЕРЕНЦИЯ В ТУРЦИИ == 18 ЛЕТ СПУСТЯ. vyshka.azeurotel.com [online]. [cit. 2019-09-19]. Dostupné online. 
  9. State Awards Issued by Georgian Presidents in 2003-2015. https://idfi.ge/en [online]. [cit. 2019-09-19]. Dostupné online. 
  10. Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-09-19]. Dostupné online. 
  11. VESTNESIS.LV. Par Triju Zvaigžņu ordeņa piešķiršanu - Latvijas Vēstnesis. www.vestnesis.lv [online]. [cit. 2019-09-19]. Dostupné online. (lotyšsky) 
  12. M.P. 2008 nr 68 poz. 608 Postanowienie Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej z dnia 25 lutego 2008 r. o nadaniu orderu Dostupné online
  13. Состоялась церемония награждения высшими орденами Президентов Азербайджана и Таджикистана (ФОТО). Trend.Az [online]. 2012-07-12 [cit. 2019-09-19]. Dostupné online. (rusky) 
  14. zakon.rada.gov.ua [online]. [cit. 2019-09-19]. Dostupné online. 
  15. УКАЗ ПРЕЗИДЕНТА УКРАЇНИ №639/2013. Офіційне інтернет-представництво Президента України [online]. [cit. 2019-09-19]. Dostupné online. (ua) 

Externí odkazyEditovat