Hejdar Alijev

ázerbájdžánský politik a prezident v letech 1993 až 2003

Hejdar Alijev (narozen jako Hejdar Alijev Alirza oglu ázerbájdžánsky Heydər Əliyev Əlirza oğlu, rusky Гейдар Алиев, jeho jméno se také píše jako Heidar Aliev, Geidar Aliev, Haydar Aliyev nebo Geydar Aliyev; 10. května 1923 Nachičevan12. prosince 2003 Cleveland) byl ázerbájdžánský politik, ázerbájdžánský prezident od října 1993 do října 2003, poté nastoupil na místo prezidenta jeho syn Ilham Alijev.

Hejdar Alijev
Hejdar Alijev (1993)
Hejdar Alijev (1993)
3. prezident Ázerbájdžánské republiky
Ve funkci:
10. října 1993 – 31. října 2003
PředchůdceAbulfaz Elčibej
NástupceIlham Alijev
Stranická příslušnost
ČlenstvíNová Ázerbájdžánská strana (EN The New Azerbaijan Party, AZ Yeni Azərbaycan Partiyası)

Narození10. května 1923
Ázerbájdžánská SSR Nachičevan, Ázerbájdžánská SSR
Úmrtí12. prosince 2003 (ve věku 80 let)
USA Cleveland, USA
Místo pohřbeníČestná alej
ChoťZerife Aliyeva
RodičeAlirza Alijev
DětiIlham Alijev
Sevil Alijev
PříbuzníLeyla Alijevová, Arzu Alijevová a Heydar Alijev (vnoučata)
Alma materÁzerbájdžánská státní ropná akademie (1939–1941)
Státní univerzita v Baku (1951–1967)
Profesepolitik
Náboženstvíší'itský islám
islám
Oceněnímedaile Za vítězství nad Německem (1945)
medaile Za udatnou práci za velké vlastenecké války 1941–1945 (1945)
Medaile 30. výročí sovětské armády a námořnictva (1948)
medaile Za pracovní udatnost (1949)
medaile Za bojové zásluhy (1954)
… více na Wikidatech
PodpisHejdar Alijev, podpis
CommonsHeydar Aliyev
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hejdar Alijev se narodil 10. května 1923 v Nachičevanu jako syn železničáře Alirzy Alijeva.[1][2]

Navštěvoval pedagogickou fakultu, následně studoval na Ázerbájdžánském průmyslovém institutu.[1]

V roce 1944 vstoupil do KGB, v roce 1964 se stal zástupcem ředitele KGB pro Ázerbájdžán.[3]

V letech 1969–1982 zastával funkci 1. tajemníka Komunistické strany Ázerbájdžánu (republikové organizace KSSS – Komunistické strany Sovětského svazu). V roce 1982 získal post prvního náměstka předsedy Rady ministrů SSSR. Roku 1987 byl kvůli neshodám s Michailem Gorbačovem nucen rezignovat.[4] Mezi lety 1969 až 1982 byl také lídrem Ázerbájdžánské sovětské socialistické republiky, ale prakticky ovládal politický život v Ázerbájdžánu více než 30 let.

V roce 1993 se pomocí státnímu převratu dostal k moci. Avšak o rok později musel podepsat příměří s Arménii ve válce o Náhorní Karabach. Příměří připravilo Ázerbájdžán o 13% území.[5]

Jeho ženou byla Zarifa Alijeva (zemřela v roce 1985), měl dceru a syna Ilhama.

Vyznamenání

editovat

Sovětská vyznamenání

editovat

Zahraničí vyznamenání

editovat

Reference

editovat
  1. a b Who was Heydar Aliyev? Everything You Need to Know. www.thefamouspeople.com [online]. [cit. 2021-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. PEOPLEPILL.COM. About Alirza Aliyev: (1884 - 1943) | Biography, Facts, Career, Wiki, Life. peoplepill.com [online]. [cit. 2021-04-23]. Dostupné online. 
  3. VLACH, Tomáš. Chudý Kuvajt Kavkazu. Pátek - Lidové noviny. 2020, čís. 20, s. 16–19. 
  4. Ázerbajdžán (sic!): Zemřel Hejdar Alijev. legacy.blisty.cz [online]. [cit. 2021-04-23]. Dostupné online. 
  5. Od komunismu k ropnému kapitalismu pod taktovkou Alijevů. E15.cz [online]. [cit. 2021-04-23]. Dostupné online. 
  6. a b c 00188. www.knowbysight.info [online]. [cit. 2020-04-24]. Dostupné online. 
  7. Dostluk İlişkilerine Katkının Altın Sembolü: Devlet ve Cumhuriyet Nişanları. Haberler.com [online]. [cit. 2020-04-24]. Dostupné online. (turecky) 
  8. zakon.rada.gov.ua [online]. [cit. 2020-04-24]. Dostupné online. 
  9. АиФ-Новости | Грузия и Азербайджан подписали соглашение о транспортировке газа | АиФ.Ру. web.archive.org [online]. 2006-07-28 [cit. 2020-04-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2006-07-28. 
  10. Указ Президента Российской Федерации от 10.05.2003 г. № 521. Президент России [online]. [cit. 2020-04-24]. Dostupné online. (rusky) 

Externí odkazy

editovat