Otevřít hlavní menu

Lubomír Zaorálek

český politik

Lubomír Zaorálek (* 6. září 1956 Ostrava) je český politik, v letech 2009 až 2018 místopředseda ČSSD, od ledna 2014 do prosince 2017 ministr zahraničních věcí ČR v Sobotkově vládě a od srpna 2019 ministr kultury ČR ve druhé Babišově vládě. Od roku 1996 zasedá v Poslanecké sněmovně Parlamentu. V letech 2002–2006 působil jako předseda dolní komory. Po sametové revoluci byl v lednu 1990 kooptován do Sněmovny lidu Federálního shromáždění za Občanské fórum, v níž setrval do červnových voleb téhož roku.

PhDr. Lubomír Zaorálek
Lubomír Zaorálek
Lubomír Zaorálek

17. ministr kultury ČR
Úřadující
Ve funkci od:
27. srpna 2019
Předseda vlády Andrej Babiš
Předchůdce Antonín Staněk

10. ministr zahraničních věcí ČR
Ve funkci:
29. ledna 2014 – 13. prosince 2017
Předseda vlády Bohuslav Sobotka
Předchůdce Jan Kohout
Nástupce Martin Stropnický

4. předseda
Poslanecké sněmovny PČR
Ve funkci:
11. července 2002 – 15. června 2006
Předchůdce Václav Klaus
Nástupce Miloslav Vlček

1. místopředseda
Poslanecké sněmovny PČR
Ve funkci:
24. června 2010 – 28. srpna 2013
Předchůdce Miroslava Němcová
Nástupce Jaroslava Jermanová

Místopředseda
Poslanecké sněmovny PČR
Ve funkci:
14. srpna 2006 – 3. června 2010

Místopředseda ČSSD
Ve funkci:
21. března 2009 – 18. února 2018

Poslanec Poslanecké sněmovny PČR
Úřadující
Ve funkci od:
26. října 2013

Poslanec Federálního shromáždění (SL)
Ve funkci:
1. června 1996 – 28. srpna 2013
Ve funkci:
30. ledna 1990 – 5. června 1990

Zastupitel města Ostrava
(v letech 1990–1996 také radní města)
Ve funkci:
24. listopadu 1990 – 1996
Stranická příslušnost
Členství ČSS (1986–1989)
OF (1989–1991)
OH (1991–1994)
ČSSD (od 1994)

Narození 6. září 1956 (63 let)
Ostrava
Československo Československo
Choť rozvedený
Partnerka Šárka Bednářová
Vztahy Petr Kajnar (bývalý švagr)
Děti tři děti
Alma mater UJEP v Brně
Profese politik
Náboženství římskokatolické
Podpis Lubomír Zaorálek, podpis
Commons Kategorie Lubomír Zaorálek
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Vzdělání a období do sametové revoluceEditovat

V roce 1982 ukončil studium na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Brně, na Filozofické fakultě obory marxisticko-leninská filozofie a politická ekonomie.[1] Podle svých slov se však přihlásil na obor „filosofie“ a k jeho přejmenování na „marxisticko-leninská filozofie a politická ekonomie“ došlo až během Zaorálkových studií. Během nich ve svých pracích, jak sám tvrdí, neobdivoval marxismus či leninismus, nýbrž se především zajímal o Tomáše Akvinského.[2] Po ukončení studia pracoval v Československé televizi Ostrava jako dramaturg. Podílel se např. na seriálu Velké sedlo.[3] Od roku 1986 do 1989 byl zaměstnán u Československé socialistické strany. V listopadu 1989 patřil mezi spoluzakladatele Občanského fóra v Ostravě.

RodinaEditovat

Je rozvedený, do roku 2000 byla jeho manželkou Ilona Zaorálková.[4] Jeho současnou partnerkou je bývalá moderátorka České televize Šárka Bednářová.[5] Má tři děti. Jeho bývalým švagrem je bývalý ostravský primátor Petr Kajnar.[6]

Politická kariéra od roku 1989Editovat

Profesně byl k roku 1990 uváděn jako politický pracovník (v té době také začal přednášet v Ostravě[7]), bytem Ostrava-Kunčice.[8]

V lednu 1990 zasedl v rámci procesu kooptací do Federálního shromáždění po sametové revoluci do Sněmovny lidu (volební obvod č. 113 - Ostrava II, Severomoravský kraj) jako bezpartijní poslanec, respektive poslanec za Občanské fórum. Ve federálním parlamentu zasedal do konce funkčního období, tedy do voleb roku 1990.[9][10]

V roce 1994 vstoupil do ČSSD v rámci vlny rozšiřování sociální demokracie o politiky menších levicových a liberálních stran.[11] V ČSSD se dlouhodobě věnuje otázkám politické a sociální filozofie, problematice Moravskoslezského kraje, či zahraniční politice.

Ve volbách v roce 1996 byl zvolen do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky za ČSSD a poslanecký mandát obhájil ve volbách roku 1998, volbách roku 2002, volbách roku 2006 i volbách roku 2010.[12] V letech 20022006 byl předsedou Poslanecké sněmovny. V letech 2010 až 2013 působil jako 1. místopředseda Poslanecké sněmovny parlamentu České republiky a stínový ministr zahraničních věcí ČSSD. Je také předsedou představenstva Masarykovy demokratické akademie.[13]

Ministr zahraničních věcíEditovat

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 kandidoval v Moravskoslezském kraji jako lídr ČSSD a znovu získal poslanecký mandát.[14] V lednu 2014 se stal kandidátem ČSSD na post ministra zahraničních věcí ve vládě Bohuslava Sobotky.[15] Dne 29. ledna 2014 byl do této funkce jmenován.

 
Lubomír Zaorálek a izraelský prezident Re'uven Rivlin, duben 2016

Dne 29. dubna 2014 podepsal spolu se svým čínským protějškem Wang I prohlášení o prohloubení vzájemné politické a ekonomické spolupráce. V textu mimo jiné stojí, že "Česká republika nepodporuje samostatnost Tibetu v jakékoliv formě". To vyvolalo vlnu nevole zejména u opozičních pravicových stran.[16] Zaorálek je autorem Prohlášení čtyř o územní celistvosti Čínské lidové republiky,[17] které bylo podepsáno 18. října 2016 v reakci na setkání ministra kultury Hermana s tibetským duchovním vůdcem dalajlámou.[18]

Na 38. sjezdu ČSSD v březnu 2015 byl již po čtvrté zvolen místopředsedou strany, získal 526 hlasů.[19] Tuto funkci obhájil i na 39. sjezdu ČSSD v Brně v březnu 2017. Hlas mu dalo 591 delegátů.[20]

Kritizoval stavbu izraelských osad na Západním břehu Jordánu, tedy na území budoucího státu Palestina, které jsou z hlediska mezinárodního práva a OSN nelegální. Zaorálek uvedl, že „pokud dochází k pokračování osídlování oněch oblastí, které patří k palestinské autonomní správě a o kterých nebylo rozhodnuto, že by měly patřit k Izraeli, nebo je to dokonce často naopak, tak to je vlastně přímo torpédování toho procesu vytváření dvou samostatných států.“[21]

V červnu 2016 odmítl označit masakr Arménů v Osmanské říši za genocidu a uvedl, že "hodnocení, kdo za to nese zodpovědnost, bych ponechal především nezávislým historikům."[22] Odsoudil politické čistky v Turecku, které zahájila turecká vláda po neúspěšném pokusu o vojenský převrat 15. července 2016.[23]

Na konferenci Prague European Summit v červnu 2017 hovořil o zločinech západních zemí v koloniální éře i v pozdější době a prohlásil, že lidé v zemích třetího světa si začínají s nárůstem vzdělání tyto zločiny více uvědomovat a to přispívá k protizápadním náladám v těchto zemích a k radikalizaci některých muslimů. Zaorálek připomněl Velké indické povstání proti britské koloniální nadvládě, zacházení s domorodci v Belgickém Kongu nebo Italské Libyi, válku v Alžírsku, válku ve Vietnamu nebo válku v Iráku.[24] Podle Zaorálka „Stejně šokující jako rozsah těchto zločinů je to, jak rychle na ně Západ zapomněl.“[24]

Zaorálek odmítl povinné kvóty na přerozdělování migrantů mezi členské státy Evropské unie. Podle Zaorálka mezi bohatými a chudšími členy EU existují velké rozdíly v životní úrovni a migranti, kteří přicházejí do Evropy z ekonomických důvodů, do chudších východních států EU nechtějí.[25]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017 byl lídrem ČSSD v Moravskoslezském kraji.[26] Po rezignaci Bohuslava Sobotky se v polovině června 2017 stal volebním lídrem ČSSD pro volby v roce 2017 a zároveň kandidátem strany na post premiéra.[27] Získal 8 973 preferenčních hlasů a obhájil tak mandát poslance.[28] Ve funkci ministra zahraničních věcí ČR setrval do 13. prosince 2017, kdy byl novým ministrem jmenován Martin Stropnický.[29] V únoru 2018 skončil také ve funkci místopředsedy ČSSD.[30]

Zahraniční výborEditovat

Od 15. prosince 2017 zastává funkci předsedy zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Z této funkce vyzval v říjnu 2018 k potrestání Saúdské Arábie za vraždu opozičního novináře Chášukdžího a za vojenskou intervenci v Jemenu. Podle Zaorálka „Nemáme z Jemenu mnoho informací kromě toho, že se tam útočí na školy, autobusy s dětmi. Dochází tam k obrovskému utrpení, které je stranou pozornosti a za které nese ve velké míře odpovědnost Saudská Arábie.“[31]

 
Lubomír Zaorálek

V červnu 2018 označil imigraci z Vietnamu za bezpečnostní riziko, protože mnoho Vietnamců v Česku je podle Zaorálka zapojeno do organizovaného zločinu a prodeje drog.[32] Proti jeho výrokům protestovalo velvyslanectví Vietnamské socialistické republiky, které podalo protestní nótu českému ministerstvu zahraničí.[33]

Podpořil stažení českých vojáků z Afghánistánu,[34] kteří jsou zapojeni do války v Afghánistánu od roku 2002.[35] V pořadu Dvacet minut Radiožurnálu prohlásil: „V NATO jsem seděl mnohokrát, účastnil jsem se debat s ministry, kde jsme se mnohokrát shodli na tom, jak jsme na tom špatně a že z toho nenacházíme cestu.“[34]

Ministr kulturyEditovat

Poté, co se během vládní krize v létě roku 2019 vyvolané nejprve odmítnutím demise ministra kultury Staňka ze strany prezidenta a přiživené odmítnutím jmenování nového ministra kultury kandidát na ministra kultury a místopředseda ČSSD Michal Šmarda vzdal nominace, předseda ČSSD Jan Hamáček 21. srpna oznámil, že novým ministrem kultury bude Lubomír Zaorálek.[36] Prezident Zeman i premiér Babiš vzkázali, že nemají s jeho nominací problém, ačkoli Zaorálek v minulosti patřil k velkým kritikům jak Babiše, tak dříve i Zemana.[37] Zaorálek avizoval, že se bude soustředit především na platy pracovníků v kultuře a na stabilizaci celého resortu. Většina představitelů kulturních institucí jeho nominaci uvítala jako alespoň částečný prostředek ke konci nejistoty v resortu kultury.[38]

Dne 26. srpna 2019 se Zaorálek sešel s prezidentem Zemanem na zámku Lány[39] a ten jej o den později na Pražském hradě jmenoval do funkce ministra kultury ČR.[40][41]

Lubomír Zaorálek se krátce po uvedení do funkce snaží o nápravu některých kontroverzních kroků Antonína Staňka. Chce se sejít s odvolanými členy Rady pro klasickou hudbu a požádat je, aby v práci pokračovali. Zároveň zahájil přezkum Staňkova rozhodnutí o zrušení památkové ochrany Hadích lázní v Teplicích. Zrušil výběrové řízení na obsazení místa generálního ředitele Národní galerie v Praze, do kterého se k 2. září 2019 nikdo nepřihlásil a ministr je považoval ze nedostatečné, protože nepočítalo se zahraničními uchazeči. Plánuje cestu do Olomouce, kde se chystá řešit situaci po Staňkově odvolání šéfa Muzea umění Olomouc (MUO) Michala Soukupa, které tamní zaměstnanci považují za neplatné.[42]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. fragmenty.cz [online]. fragmenty.cz [cit. 2012-05-30]. Dostupné online. (česky) 
  2. PÁLKOVÁ, Šárka. Peake: Pane Zaorálku, řečníte jako absolvent katedry marxismu-leninismu. Lidovky.cz [online]. 2013-01-06 [cit. 2013-06-17]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  3. ČSFD – seriál Velké sedlo [online]. csfd.cz [cit. 2012-05-30]. Dostupné online. (česky) 
  4. Ministr Zaorálek: Než se dal dohromady s Bednářovou, zkoušel to dvakrát s manželkou. Expres.cz [online]. 2017-09-20 [cit. 2019-08-26]. Dostupné online. 
  5. Lubomír Zaorálek přiznal po letech vztah s bývalou moderátorkou ČT. iDNES.cz [online]. 2017-09-20 [cit. 2017-09-21]. Dostupné online. 
  6. Ostravský primátor Kajnar napadl u soudu kandidátku vlastní ČSSD
  7. {title}. lubomirzaoralek.cz [online]. [cit. 14-04-2013]. Dostupné v archivu pořízeném dne 20-06-2014. 
  8. NÁVRH na volbu - nových poslanců Sněmovny lidu (příloha 1) [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-05-30]. Dostupné online. (česky) 
  9. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-05-30]. Dostupné online. (česky) 
  10. Usnesení Předsednictva Federálního shromáždění ČSSR ze dne 11. března 1986 o stanovení volebních obvodů pro volby do Federálního shromáždění [online]. mvcr.cz [cit. 2012-05-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-08-16. (česky) 
  11. kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1471. (česky) 
  12. Lubomír Zaorálek [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-05-30]. Dostupné online. (česky) 
  13. masarykovaakademie.cz [online]. masarykovaakademie.cz [cit. 2012-05-30]. Dostupné online. (česky) 
  14. Kandidáti pro Moravskoslezský kraj [online]. ČSSD [cit. 2013-08-29]. Dostupné online. 
  15. Koalice podepsala smlouvu. Politické výhrady od Zemana Sobotka nebere [online]. iDNES.cz, 2014-01-06 [cit. 2014-01-10]. Dostupné online. 
  16. Češi samostatný Tibet nechtějí, ujistil Zaorálek v Pekingu. iDnes.cz [online]. 29. dubna 2014. Dostupné online. 
  17. Jeden ze čtyř signatářů omluvy Číňanům: Jen jsem vyhověl doporučení. Seznam Zprávy [online]. 19. října 2016. Dostupné online. 
  18. Reakce na dalajlamu servilní nebyla, Herman nedodržel dohodu, řekl Zaorálek. Lidovky.cz [online]. 30. října 2018. Dostupné online. 
  19. Sjezd ČSSD napoprvé zvolil Sobotkovu vysněnou sestavu. Novinky.cz [online]. 2015-03-13 [cit. 2015-03-13]. Dostupné online. 
  20. V čele ČSSD Sobotku a Chovance nově doplní Birke a Dolínek. Česká televize [online]. 2017-03-10 [cit. 2017-03-11]. Dostupné online. 
  21. Izrael výstavbou osad hatí mírový proces, soudí Zaorálek. Aktuálně.cz [online]. 8. června 2015. Dostupné online. 
  22. "Genocidu Arménů by měl odsoudit i český parlament, prohlásil Zeman v Jerevanu". Novinky. 8. června 2016.
  23. Podle Sobotky není možné v Turecku po puči uplatňovat princip kolektivní viny. Česká televize [online]. 18. července 2016. Dostupné online. 
  24. a b Radikalizaci živí i dávno zapomenuté zločiny v koloniích, řekl Zaorálek. iDnes.cz [online]. 16. června 2017. Dostupné online. 
  25. Migrace z Libye: Čím více uprchlíků se zachrání, tím vražednější metody pašeráci vymýšlí. Lidovky.cz [online]. 17. června 2017. Dostupné online. 
  26. Předsednictvo ČSSD schválilo kandidátky ve všech krajích, o jejich definitivní podobě rozhodnou členové [online]. ČSSD, 2017-05-19 [cit. 2017-05-20]. Dostupné online. 
  27. Sobotka rezignoval na post předsedy ČSSD. Babiš ho označil za zbabělce, který opouští potápějící se loď. iHNed.cz [online]. 2017-06-14 [cit. 2017-06-17]. Dostupné online. 
  28. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 20.10. – 21.10.2017, Jmenné seznamy, Kraj: Moravskoslezský kraj, Strana: Česká strana sociálně demokratická, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla [online]. Český statistický úřad, 2017 [cit. 2017-10-22]. Dostupné online. 
  29. PŘÍMÝ PŘENOS: První den vlády. Prezident jmenoval na Hradě nové ministry. iDNES.cz [online]. 2017-12-13 [cit. 2017-12-13]. Dostupné online. 
  30. Živě: Hamáček začne jednat s ANO o vládě. Babiš: ČSSD už měla brutální Chovancovy politiky plné zuby. Aktuálně.cz [online]. 2018-02-18 [cit. 2018-02-18]. Dostupné online. 
  31. Saúdskou Arábii je třeba za vraždu Chášukdžího potrestat, myslí si Zaorálek. Aktuálně.cz [online]. 24. října 2018. Dostupné online. 
  32. Vietnam je organizovaný zločin, uvedl Zaorálek. Vietnamci žádají omluvu. iDnes.cz [online]. 25. června 2018. Dostupné online. 
  33. ‚Vietnam je organizovaný zločin,‘ řekl Zaorálek. Velvyslanectví si na něj stěžuje u ministerstva zahraničí. Lidovky.cz [online]. 4. července 2018. Dostupné online. 
  34. a b Zaorálek: Generál blábolí. V Afghánistánu jsme se dostali do bažiny. Musíme se ptát, jaký to má celé smysl. Český rozhlas [online]. 25. října 2018. Dostupné online. 
  35. Padlých přibývá. Proč v Afghánistánu umírají čeští vojáci stále častěji. iDnes.cz [online]. 23. října 2018. Dostupné online. 
  36. TELEVIZE, Česká. Novým ministrem kultury má být Zaorálek, potvrdil Hamáček. Zeman souhlasí. ČT24 - Nejdůvěryhodnější zpravodajský web v ČR - Česká televize [online]. [cit. 2019-08-22]. Dostupné online. (česky) 
  37. Babiš k Zaorálkovi: K minulosti se vracet nebudu - Novinky.cz. www.novinky.cz [online]. [cit. 2019-08-22]. Dostupné online. 
  38. ECHO24. Rozumí Zaorálek kultuře? Opozice má pochybnosti, šéfové institucí mu dávají šanci - Echo24.cz. www.echo24.cz [online]. 2019-08-21 [cit. 2019-08-22]. Dostupné online. (česky) 
  39. Zaorálek žertoval se Zemanem, ať ještě zváží jeho jmenování ministrem kultury. iDNES.cz [online]. 2019-08-26 [cit. 2019-08-27]. Dostupné online. 
  40. Zeman jmenuje Zaorálka ministrem kultury - videopřenos. České noviny.cz [online]. 2019-08-27 [cit. 2019-08-27]. Dostupné online. 
  41. Prezident Zeman jmenoval Lubomíra Zaorálka ministrem kultury. iROZHLAS [online]. [cit. 2019-08-27]. Dostupné online. (česky) 
  42. Zaorálek zrušil výběrové řízení na ředitele Národní galerie. Nechce jen zalepit díru, ČT 24, 2. září 2019

Externí odkazyEditovat