Otevřít hlavní menu
Další významy jsou uvedeny na stránce Jan Kohout (rozcestník).

Jan Kohout (* 29. března 1961 Plzeň) je český diplomatpolitik, před rokem 1989 člen OV SSM Praha[1], člen KSČ, v letech 2009–2010 místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí ve Fischerově vládě a od července 2013 do ledna 2014 znovu ministr zahraničních věcí v Rusnokově vládě.

PhDr. Jan Kohout
Jan Kohout (2013)
Jan Kohout (2013)

Místopředseda vlády Jana Fischera
Ve funkci:
8. května 2009 – 13. července 2010

7. a 9. ministr zahraničních věcí ČR
Ve funkci:
8. května 2009 – 13. července 2010
Předseda vlády Jan Fischer
Předchůdce Karel Schwarzenberg
Nástupce Karel Schwarzenberg
Ve funkci:
10. července 2013 – 29. ledna 2014
Předseda vlády Jiří Rusnok
Předchůdce Karel Schwarzenberg
Nástupce Lubomír Zaorálek

5. stálý představitel ČR při EU
Ve funkci:
19. května 2004 – 2. ledna 2008
Předchůdce Pavel Telička
Nástupce Milena Vicenová

1. náměstek ministra zahraničních věcí ČR
Ve funkci:
2002 – 2004

Náměstek ministra zahraničních věcí ČR
Ve funkci:
3. ledna 2008 – 8. května 2009
Stranická příslušnost
Členství KSČ (1986–1989)
ČSSD (1995–2009, 2010–13)
Nestraník
v české vládě za ČSSD (2009–2010)
nezávislý (2013–2014)

Narození 29. března 1961 (58 let)
Plzeň
Československo Československo
Choť rozvedený
Děti syn Martin a dcera Barbora
Alma mater Univerzita Karlova v Praze
Profese diplomat, politik
Náboženství římskokatolické
Commons Kategorie Jan Kohout
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Osobní životEditovat

Po absolvování Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze nastoupil do Ústavu mezinárodních vztahů. Zúčastnil se také stáže na moskevské škole pro diplomaty (MGIMO).

Po sametové revoluci zahájil diplomatickou kariéru v odboru mezinárodních organizací na Ministerstvu zahraničních věcí ČR. Poté pracoval ve funkci ředitele odboru OSN tamtéž (19931995). V období 1995–2000 pracoval jako zástupce vedoucí Stálé mise ČR při OSN, OBSE a dalších mezinárodních organizací se sídlem ve Vídni. Po návratu na ministerstvo působil na pozici politického ředitele a v roce 2002 se stal 1. náměstkem ministra zahraničí. Se vstupem České republiky do Evropské unie byl v květnu 2004 jmenován velvyslancem, stálým zástupcem při Evropské unii v Bruselu.

 
Při setkání s Hillary Clintonovou

Po pádu Grossovy vlády v roce 2005 se stal kandidátem ČSSD na pozici příštího předsedy vlády. V důsledku odlišné představy o formátu vlády nebyl vybrán.[2] Od roku 2008 byl opět náměstkem ministra. Po pádu druhé Topolánkovy vlády na jaře 2009 se stal v novém kabinetu Jana Fischera místopředsedou vlády a ministrem zahraničních věci (nominován ČSSD). Ve volbách 2010 neúspěšně kandidoval do senátu za obvod č. 25 - Praha 6, když se ziskem 19,19 % hlasů obsadil třetí místo.[3]

V červnu roku 2013 byl po pádu vlády Petra Nečase osloven nově jmenovaným premiérem Jiřím Rusnokem k účasti ve vládě na postu ministra zahraničních věcí[4]. Tuto nabídku 1. července 2013 přijal.[5] Prezident Miloš Zeman jej do funkce jmenoval 10. července 2013.[6] Po jednom dni v úřadu odvolal svou ředitelku kabinetu Kateřinu Weissovou.[7]

V letech 19861989 byl v KSČ.[8] Od roku 1995 je členem ČSSD, členství ve straně ale dvakrát pozastavil. Poprvé mezi lety 2009 a 2010, kdy byl ministrem ve Fischerově vládě[9], a podruhé v roce 2013, kdy přijal nabídku stát se členem Rusnokovy vlády.[5]

Působí jako poradce prezidenta Miloše Zemana a v Praze založil v září 2015 jako neziskovou, obecně prospěšnou instituci tzv. New Silk Road Institute Prague, kde je předsedou Správní rady. Na založení se podíleli také advokát Petr Michal, podnikatel Pavel Heřmánek, Petr Nečas a Jaromír Soukup.[10]

Je rozvedený, má syna Martina a dceru Barboru.

ReferenceEditovat

  1. JAN KOHOUT: Prohlubovat a upevňovat socialistický charakter Pionýrské organizace Socialistického svazu mládeže, OV SSM Praha 1975, časopis Pedagog.
  2. Zprávy, Kohout i Telička uvažují o politické dráze, ale ne hned, Český rozhlas 7 Radio Praha, 23. 4. 2005. www.radio.cz [online]. [cit. 2009-05-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-02-13. 
  3. Volby 2010
  4. [1]
  5. a b Diplomacii povede Kohout, resort práce exšéf státních lesů Koníček [online]. iDNES.cz, 2013-07-01 [cit. 2013-07-01]. Dostupné online. 
  6. Zeman jmenoval Rusnokovu vládu. Čeká, že zabrání tlakům na policii [online]. iDNES.cz, 2013-07-10 [cit. 2013-07-10]. Dostupné online. 
  7. Čistky začínají, končí šéfka kabinetu Schwarzenberga i náměstek u Balvína [online]. iHNed.cz, 2013-07-11 [cit. 2013-07-13]. Dostupné online. 
  8. DRDA, Adam. Kdo nám to teď bude vládnout?. Hospodářské noviny [online]. 2009-05-12, rev. 2009-05-12 [cit. 2009-07-10]. Dostupné online. ISSN 1213-7693. 
  9. PhDr. Jan Kohout [online]. Praha: vlada.cz [cit. 2009-07-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-11. 
  10. Kateřina Menzelová, Byznys s Čínou „řídí“ hlavně expolitici, Lidové noviny 18.5.2017

Externí odkazyEditovat