Stínová vláda

označení pro obdobu vlády, kterou sestavuje opoziční politická strana

Stínová vláda je označení pro obdobu vlády, kterou sestavuje opoziční politická strana. Tvoří ji stínoví ministři, kteří jsou v případě změny politické moci ve státě připraveni zaujmout skutečná uvolněná ministerská místa. Stínová vláda představuje mimoústavní (politický) kontrolní mechanismus, kdy stínoví ministři sledují a často veřejně kritizují kroky a rozhodnutí skutečných ministrů. Většinou je to bráno jako projev politického boje ze strany opozice, ale někdy to může vést k medializaci a případné veřejné diskusi daného kontroverzního rozhodnutí.

Vytvoření stínové vlády opoziční stranou je často vhodným prostředkem předvolebního boje. Lze tak poměrně jasně a srozumitelně předávat veřejnosti informace o prioritách a plánech budoucí politiky a zároveň zostřit volební boj v osobní rovině, jako soupeření myšlenek jednotlivých ministrů. Stínová vláda není orgánem státu, nemá žádné pravomoci a její zřízení není nijak právně ukotveno ani vyžadováno.[1][2]

ČeskoEditovat

2001–2002: Stínová vláda ČtyřkoaliceEditovat

Úřadující: Vláda Miloše Zemana

2003–2006: Stínová vláda ODSEditovat

Úřadující: Vlády Vladimíra Špidly, Stanislava Grosse a Jiřího Paroubka

2006–2010: Stínová vláda ČSSDEditovat

Úřadující: Vláda Mirka Topolánka I. a Mirka Topolánka II. a Jana Fischera

2010–2014: Stínová vláda ČSSDEditovat

Úřadující: Vlády Petra Nečase a Jiřího Rusnoka

2014–2021: Stínová vláda KSČMEditovat

Úřadující: Vláda Bohuslava Sobotky a Andreje Babiše I. a Andreje Babiše II.

2021: Stínová vláda APBEditovat

Úřadující: Druhá vláda Andreje Babiše

Od 2022: Stínová vláda hnutí ANOEditovat

Úřadující: Vláda Petra Fialy
Charakteristika: Stínová vláda hnutí ANO 2011 vznikla v lednu 2022 pod vedením bývalého premiéra Andreje Babiše, s plánem každotýdenního zasedání. Její členové řeší rozhodnutí úřadující vlády, sdělují výstupy a jednají jako skutečný kabinet. Ministři bez protfeje – pro evropské záležitosti, legislativu a vědu a výzkum, nebyli do stínové vlády zahrnuti, protože je Babiš nepovažoval za podstatné. Zřízen byl naopak rezort ochrany spotřebitele.[3][4] V září 2022 stínová vláda zveřejnila Krizový plán pro Česko, čítající 28 opatření, jimiž by bojovala s ekonomickou krizí včetně vysoké inflace.[5]
V únoru 2023 se Andrej Babiš po prohře ve druhém kole prezidentských voleb vzdal předsednictví stínového kabinetu a přenechal jej Karlu Havlíčkovi.[6][7]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Co je to Stínová vláda?. Co je to? [online]. [cit. 2022-1-30]. Dostupné online. 
  2. Politcká opozice. Politický slovník [online]. [cit. 2022-1-30]. Dostupné online. 
  3. GAVENDA, Jaroslav. Babiš zřídil stínovou vládu. „Jsem v šoku, co Fiala za měsíc zkazil,“ řekl. Seznam Zprávy [online]. 2022-01-12 [cit. 2022-09-12]. Dostupné online. 
  4. BARTONÍČEK, Radek. "Uslyšíte o nás," avizuje Babiš, který svolává první zasedání své stínové vlády. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2022-01-18 [cit. 2022-09-12]. Dostupné online. 
  5. ŠVEHLA, Marek. Plán pro Česko, ale jinak, než slibuje Babiš. Týdeník Respekt [online]. 2022-09-13 [cit. 2022-09-14]. Dostupné online. 
  6. PERKNEROVÁ, Kateřina. Předseda stínové vlády Karel Havlíček: Panu Babišovi nebudu konkurovat. Deník.cz [online]. 2023-02-10 [cit. 2023-02-15]. Dostupné online. 
  7. To víte, že jsem dvojitý, říká Havlíček. Vede stínovou vládu ANO i průmysl. iDNES.cz [online]. 2023-02-09 [cit. 2023-02-15]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat