Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2006

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 se konaly v pátek 2. června a sobotu 3. června. Volební účast dosáhla 64,47 %.[1] Kromě čtyř klasických parlamentních stran se do sněmovny poprvé dostala Strana zelených (naopak US-DEU podle očekávání propadla). Výsledek ukázal disproporční prvky, vnesené do volebního zákona opozičněsmluvními reformami, a dopadl patem – oba bloky vzniklé ve sněmovně (ČSSD a KSČM proti ODS, KDU-ČSL a SZ) získaly po 100 poslancích. Následovalo bezprecedentní období vládní krize a nikam nevedoucích vyjednávání, trvající až do ledna 2007.

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2006
Chambre des députés Tchéquie 2006.svg
StátČesko
Druh volebparlamentní
Volební termín2. a 3. června 2006
Předchozí volby2002
Následující volby2010
Volební účast64,47 %
Počet kandidátů26
Výsledky
strana %
ODS
35,38
ČSSD
32,32
KSČM
12,81
KDU⁠-⁠ČSL
7,22
SZ
6,29
SNK⁠-⁠ED
2,08
strany, které dosáhly na státní příspěvek (alespoň 1,5 %).
Premiér
Před volbamiJiří Paroubek,
ČSSD
Po volbáchMirek Topolánek,
ODS

VýsledkyEditovat

 
Mapa výsledků podle krajů
     ODS
     ČSSD
 
Mapa výsledků podle okresů
     ODS
     ČSSD
ODS ČSSD KSČM KDU-ČSL SZ
Volební lídr  
Mirek Topolánek
 
Jiří Paroubek
 
Vojtěch Filip
 
Miroslav Kalousek
 
Martin Bursík
Hlasů 1 892 475 1 728 827 685 328 386 706 336 487
Procent 35,38 % 32,32 % 12,81 % 7,22 % 6,29 %
Mandátů 81 74 26 13 6
Předchozí volby (2002) 24,47 % (58) 30,20 % (70) 18,51 % (41) 14,27 % (31)
v koalici s US-DEU
2,36 % (0)

Celkové výsledkyEditovat

Subjekt Hlasy Mandáty
Počet % Počet ±
Občanská demokratická strana 1 892 475 35,38 81 +23
Česká strana sociálně demokratická 1 728 827 32,32 74 +4
Komunistická strana Čech a Moravy 685 328 12,81 26 -15
Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová 386 706 7,22 13 -9
Strana zelených 336 487 6,29 6 +6
SNK Evropští demokraté 111 724 2,08 0 -
Nezávislí demokraté 36 708 0,68 0 -
Nezávislí 33 030 0,61 0 -
Strana zdravého rozumu 24 828 0,46 0 -
Pravý blok 20 382 0,38 0 -
Unie svobody – Demokratická unie 16 457 0,30 0 -9
Právo a Spravedlnost 12 756 0,23 0 -
Moravané 12 552 0,23 0 -
Strana Rovnost Šancí 10 879 0,20 0 -
Národní strana 9 341 0,17 0 -
Koalice pro Českou republiku 8 140 0,15 0 -
Koruna Česká 7 293 0,13 0 -
Balbínova poetická strana 6 897 0,12 0 -
4 VIZE 3 109 0,05 0 -
Česká strana národně socialistická 1 387 0,02 0 -
Helax 1 375 0,02 0 -
Humanistická strana 857 0,01 0 -
Folklor i Společnost 574 0,01 0 -
Česká pravice 395 0,00 0 -
Liberální reformní strana 253 0,00 0 -
České hnutí za národní jednotu 216 0,00 0 -
Celkem 5 348 976 100 200

Podrobné výsledkyEditovat

Zvolení poslanci podle politické příslušnosti[2]Editovat

Politický subjekt Počet poslanců
Občanská demokratická strana 81
Česká strana sociálně demokratická 72
Komunistická strana Čech a Moravy 25
Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová 13
Strana zelených 6
nestraníci 3

Výsledky podle krajů (v procentech)Editovat

ODS ČSSD KSČM KDU-ČSL SZ SNK ED
Praha 48,32 23,29 7,90 4,84 9,19 3,56
Středočeský kraj 39,19 30,74 12,89 4,87 6,00 2,10
Jihočeský kraj 36,69 30,47 13,36 8,18 5,90 1,94
Plzeňský kraj 36,46 31,69 14,03 5,65 5,91 2,04
Karlovarský kraj 35,87 32,73 14,82 3,44 6,71 1,68
Ústecký kraj 34,78 35,46 16,05 2,23 6,03 1,43
Liberecký kraj 38,81 29,31 11,51 4,23 9,58 1,99
Královéhradecký kraj 37,66 30,14 11,52 6,72 6,69 3,08
Pardubický kraj 33,26 32,95 12,39 8,77 6,26 2,42
Kraj Vysočina 27,67 35,35 14,66 12,16 4,89 2,00
Jihomoravský kraj 30,67 32,95 13,74 11,14 6,20 1,20
Olomoucký kraj 30,29 35,44 14,86 8,26 5,51 1,14
Zlínský kraj 31,68 33,28 11,25 13,02 5,07 1,99
Moravskoslezský kraj 28,11 40,54 13,96 7,18 4,34 1,96
Česká republika 35,38 32,32 12,81 7,22 6,29 2,08

Rozdělení mandátů podle krajů[3]
Editovat

Mandáty ODS ČSSD KSČM KDU-ČSL SZ
Praha 25 14 6 2 1 2
Středočeský kraj 23 10 8 3 1 1
Jihočeský kraj 13 6 4 2 1 0
Plzeňský kraj 11 5 4 2 0 0
Karlovarský kraj 5 2 2 1 0 0
Ústecký kraj 14 5 6 2 0 1
Liberecký kraj 8 4 3 1 0 0
Královéhradecký kraj 11 5 4 1 1 0
Pardubický kraj 10 4 4 1 1 0
Kraj Vysočina 10 3 4 2 1 0
Jihomoravský kraj 23 8 8 3 3 1
Olomoucký kraj 12 4 5 2 1 0
Zlínský kraj 12 4 5 1 2 0
Moravskoslezský kraj 23 7 11 3 1 1
Česká republika 200 81 74 26 13 6

Předvolební kampaňEditovat

 
Občané přicházející k parlamentním volbám krátce po otevření volebních místností v pátek 2. června
 
Předvolební kampaň byla označována jako dosud nejtvrdší a také nejšpinavější

Předvolební kampaň byla komentátory často[zdroj?] označována jako dosud nejtvrdší a také nejšpinavější v samostatné České republice. Zásadními rysy kampaně bylo mj. odmítání Ministerstva financí (ministr Bohuslav Sobotka, ČSSD) vyplatit příspěvek za úspěch v komunálních volbách v Praze v roce 2002 straně SNK Evropští demokraté, vzestup preferencí Strany zelených, kolísání preferencí KDU-ČSL a negativní kampaně proti ODS, KDU-ČSL, ČSSD a KSČM. Předvolební význam mělo rovněž schválení zákona o registrovaném partnerství osob stejného pohlaví, o něž usiloval premiér Jiří Paroubek.[zdroj?]

Koncem ledna 2006 překročily volební preference Strany zelených pětiprocentní kvórum, což vyvolalo značnou pozornost médií. ČSSD a její lídr Paroubek na to zareagovali důraznějším upozorňováním na své programové cíle týkající se životního prostředí, růst zelených zároveň vyvolal dohady o možných větších komplikacích při vytváření stabilní vlády.[zdroj?]

Dalším výrazným prvkem byla kampaň recesisticko-protestní Balbínovy poetické strany, která prostřednictvím billboardů zesměšňovala a dehonestovala KDU-ČSL, resp. Miroslava Kalouska osobně. Podle lidovců a některých dalších politiků nezískala Balbínova poetická strana prostředky dary svých příznivců, jak uvádí, nýbrž sloužila jako zástěrka nějakého jiného „neznámého útočníka“ s vlastními politickými zájmy. Podobně billboardy ČSSD s heslem „ODS Minus“ parafrázovaly volební hesla ODS v jednoznačně negativním smyslu. ČSSD si pro tento účel dokonce zaregistrovala volební symbol ODS – modrou turistickou značku. Obě kampaně byly komentátory často vnímány jako nový fenomén svým jednostranně negativním zaměřením vůči konkurenci.

Další zvláštností byl extrémní rozptyl preferencí KDU-ČSL, které prakticky současně prováděné průzkumy dávaly výsledky jak odpovídající dřívějším volbám (9,5 % podle průzkumu CVVM z 20. dubna 2006), tak kolem pětiprocentní hranice pro vstup do sněmovny (4,9 % podle STEM z 19. dubna 2006). Toto kolísání a rozdíly mezi výsledky jednotlivých agentur posílilo spekulace o možné manipulaci veřejným míněním a snaze znejistit voliče lidovců.[zdroj?]

 
Volební místnost, plenta a urna

Několik dnů před počátkem voleb se v médiích objevila přísně tajná zpráva policisty Jana Kubiceho pro branně bezpečnostní výbor sněmovny, ve které informoval o prorůstání organizovaného zločinu do státní správy. Jednalo se o kopii poslance za KDU-ČSL Pavla Severy,[4] který novinářům umožnil získat svůj výtisk a za tento čin později zaplatil pokutu 25 tisíc korun.[5] Kubiceho zpráva obsahovala mimo jiné informace získané při domovní prohlídce u podnikatele Tomáše Pitra, například materiály o spojení vraždy podnikatele Mrázka se špičkami ČSSD nebo o tom, že Jiří Paroubek „měl k dispozici“ nezletilou dceru podnikatele Ďurička. Paroubek to označil za nepřípustné ovlivňování voleb.

25. května z voleb odstoupila Česká pravice, která vyzvala své příznivce (ve volbách 2002 získala 2041 hlasů – 0,04 %), ať volí ODS; přesto jí bylo odevzdáno celkem 395 platných hlasů (třetí nejnižší výsledek). Prohlášení o odstoupení s výzvou nevolit levici vydala i strana Helax – Ostrava se baví, na rozdíl od ČP ovšem její zmocněnec oficiálně nestáhl kandidátky [4]. Získala pak 1375 hlasů (ve volbách do EP 3366).

Byl zaznamenán jeden případ pokusu o manipulaci voleb. V obci Všestudy členka volební komise za ODS Alena Nedbalová rozdávala v domově důchodců obálky, jež obsahovaly jen kandidátku ODS.[zdroj?]

Agitace soukromých subjektůEditovat

Podnikatel Ivan Bičiště vyvěsil u své továrny na Zlíchově padesátimetrovou plachtu s textem Po vítězství KSČSSD prodám ihned a levně: 3000 m² + kanceláře + pozemek + 60 zaměstnanců. E-mail: volby1946@seznam.cz. Na internetové doméně Volby1946.cz dále zveřejnil prohlášení Klementa Gottwalda v tehdejších Živnostenských novinách.

Majitel olomouckého klubu Vertigo čepoval lidem pivo zdarma výměnou za tři lístky KSČM; nasbíral 700. Obchody se sportovním zbožím Rockpoint nabízely 20% slevu za volební lístek KSČM nebo ČSSD. Kavárna na pražských Vinohradech nabízela za volební lístky ČSSD a KSČM kávu zdarma. Dva a půl tisíce volebních lístků KSČM nasbírali organizátoři iniciativy Trikem proti komunismu v rámci soutěže, jejíž výherce získá trička s protikomunistickými motivy.

Objevily se rovněž internetové stránky a kampaně určené pro posílení volební účasti zejména u mladých lidí; implicitním důsledkem a někdy explicitně přiznávaným cílem je snížit výsledky KSČM. Kampaň s názvem Rozhodněte to aneb jít volit je sexy tvořily tři reklamní spoty renomovaných režisérů, vysílané v televizi Óčko, regionálních stanicích a promítané v multikinech; Česká televize je odmítla. Další podobné webové stránky jsou Hodtotam.cz, Pujduvolit.cz, Kohovolit.eu umožňující porovnat vlastní politické preference s hlasováním poslanců v uplynulém volebním období a Hele vol! se soutěží o vymýšlení textů do komiksových bublin od předních českých karikaturistů.

Kandidující subjektyEditovat

Do Poslanecké sněmovny kandidovaly tyto subjekty, podle abecedy:[6]

Název Logo Volební číslo Lídr Foto Poznámka
Balbínova poetická strana 3 Jiří Hrdina
Česká strana národně socialistická   16 Jiří Stanislav strana kandidovala pouze ve dvou krajích, ve zbytku republiky podpořila ČSSD
Česká pravice 7 Michal Simkanič 25. května odstoupila z voleb s výzvou podpořit ODS
Česká strana sociálně demokratická   10 Jiří Paroubek   podporuje: Česká strana národně socialistická
České hnutí za národní jednotu   2 Jan Skácel  
Folklor i Společnost 23 Miroslav Lejsek
Helax – Ostrava se baví 13 Gabriela Zimermanová
Humanistická strana 19 Jan Tamáš
Koalice pro Českou republiku 21 Radoslav Štědroň koalice Klubu angažovaných nestraníků, České strany národně sociální, Nezávislé iniciativy, Demokratické unie České republiky, Strany práce a Hnutí na podporu dobrovolných hasičů a dalších dobrovolníků
Komunistická strana Čech a Moravy   20 Vojtěch Filip  
Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska)   8 Václav Srb
Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová   24 Miroslav Kalousek  
Liberální reformní strana 4 Milan Hamerský
Moravané 17 Milan Trnka
Národní strana 22 Petra Edelmannová
Nezávislí 6 Patrik Hujdus
Nezávislí demokraté   25 Vladimír Železný  
Občanská demokratická strana   9 Mirek Topolánek  
Právo a Spravedlnost 5 Petr Bahník
SNK Evropští demokraté   11 Jana Hybášková   podporuje: Spojení demokraté – sdružení nezávislých
Strana Rovnost Šancí 26 Zdeňka Ulmannová
Strana zdravého rozumu   1 Petr Hannig  
Strana Zelených   18 Martin Bursík  
Unie svobody – Demokratická unie   12 Pavel Němec
Volte Pravý blok   14 Petr Cibulka
4 VIZE - www.4vize.cz 15 Zdeněk Macura

Bezprostřední reakce na výsledky volebEditovat

Předseda ČSSD Jiří Paroubek v projevu po půl deváté, kdy se ještě domníval, že ČSSD bude mít spolu s KSČM 101 mandátů (rozhodlo až v pozdních hodinách sečtení pravicově volících občanů v zahraničí, jejichž hlasy byly připočítávány k výsledku Jihočeského kraje) odmítl uznat výsledky voleb[7], napadl ODS a její „agenty přisluhovače“ pro manipulaci voleb, některá média (včetně veřejnoprávních) pracující „v žoldu“ ODS a opět obvinil Jana Kubiceho ze lží a ovlivnění voleb. Oznámil, že zváží podání žaloby na regulérnost voleb u Nejvyššího správního soudu. Současný vývoj v Česku přirovnal k únoru 1948. KSČM toto stanovisko ústy svého předsedy nejprve podpořila[8], posléze od této podpory ale ustoupila a prohlásila, že akceptuje výsledek voleb. Sám Paroubek se později za své vystoupení omluvil[9]

Představitelé jiných stran obvinění odsoudili. Místopředseda ODS Petr Nečas řekl: „Byla to vzteklá slova poraženého člověka, který se bojí a má panickou hrůzu z toho, že přijde o moc.“ Martin Bursík ze Strany zelených označil za neuvěřitelné, že podobný projev slyšel od vrcholného politika v demokratickém státě, a řekl, že slova agent nebo přisluhovač slyšel naposledy ráno v dokumentu o politickém soudním procesu s Miladou Horákovou; prohlásil, že SZ odmítá s ČSSD jednat („nebudeme jim zvedat telefony“).

Klaus na další mimořádné konferenci po desáté večer odsoudil Paroubkovo srovnání situace s komunistickým převratem a zopakoval, že v pondělí bude jednat s předsedou ODS Mirkem Topolánkem.

Krajský lídr Strany zelených Petr Pávek podal stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu; metoda přepočítání hlasů na mandáty byla podle něj neústavní a znevýhodňovala malé strany.[10] Celkem bylo podáno 60 stížnosti.[10]

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat


ReferenceEditovat

  1. https://www.volby.cz/pls/ps2006/ps2?xjazyk=CZ
  2. https://volby.cz/pls/ps2006/ps111?xjazyk=CZ&xkraj=0&xstrana=0&xv=2&xt=1
  3. http://volby.cz/pls/ps2006/ps53?xjazyk=CZ
  4. rep, Kubiceho zprávu vynesl Severa, míní policie, Mladá Fronta DNES, 2007-08-09
  5. ČTK, Pokuta za únik Kubiceho zprávy, Mladá Fronta DNES, 2008-04-25
  6. [1]
  7. [2]
  8. http://www.novinky.cz/domaci/87104-cssd-zvazuje-zpochybneni-voleb--klaus-je-sokovan[nedostupný zdroj]
  9. [3], iDNES 8. června
  10. a b Soud posoudí šedesát stížností na volby. Lidové noviny [online]. 16. června 2006 [cit. 2010-05-25]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat