Staroměstské náměstí

náměstí na Starém Městě v Praze
Tento článek je o náměstí v Praze. Další významy jsou uvedeny na stránce Staroměstské náměstí (rozcestník).

Staroměstské náměstí (oficiální název od roku 1895, slangově dnes Staromák, dříve také Velké náměstí, od 13. století Staré tržiště, od 14. století Staroměstský rynk, v 18. století nejčastěji Staroměstský plac či Velké (Staroměstské) náměstí, ve druhé polovině 19. století až do roku 1895 už pouze Velké náměstí, staropražsky Velký Rynek, německy Altstädter Ring) je náměstíPraze v centru Starého Města a historického jádra velkoměsta vůbec. Rozkládá se na ploše více než 9000 m². Prochází tudy královská cesta.

Staroměstské náměstí
Staroměstské náměstí s pomníkem Jana Husa a Týnským chrámem
Staroměstské náměstí s pomníkem Jana Husa a Týnským chrámem
Umístění
StátČeskoČesko Česko
MěstoPraha
Městská částPraha 1
ČtvrťStaré Město
Poloha
Historie
Denominace1895
Pojmenováno poStaré Město
Starší názvyStaré tržiště
Staroměstský rynk
Velké Staroměstské náměstí
Velké náměstí
Další údaje
Kód památky38169/1-16 (PkMISSezObrWD)
Kód ulice470244
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Staroměstské náměstí obklopují historické stavby, z nichž vyniká Staroměstská radnice s orlojem, Týnský chrám, husitský kostel svatého Mikuláše na Starém Městě, palác Kinských a dům „U Kamenného zvonu“. Na náměstí stojí pomník mistra Jana Husa a Mariánský sloup. Renesanční, barokní a rokokové domy po obvodu náměstí mají románské a gotické základy.

Historický vývoj editovat

 
Staroměstské náměstí roku 1841 s mariánským sloupem a kostelem Matky Boží před Týnem
 
Staroměstské náměstí roku 1853
 
27 křížů připomíná popravu 27 představitelů stavovského povstání v roce 1621
 
Kostel sv. Mikuláše

V 11. století se zde nacházelo tržiště s pravidelně se konajícími trhy. K roku 1211 je zde doložen správce, který na tržišti vybíral poplatky. V roce 1338 udělil král Jan Lucemburský Starému Městu povolení na stavbu radnice. Konaly se zde i významné události – došlo tu ke vzpouře po popravě Jana Želivského. Po stavovském povstání bylo 21. června 1621 před radnicí popraveno 27 českých pánů. Tuto událost připomíná 27 bílých křížů v dlažbě na místě exekuce.

V letech 1838–1848 vznikla novogotická přístavba Staroměstské radnice. Koncem 19. století začaly přes náměstí jezdit tramvaje. V roce 1902 se zde manifestovalo za zavedení všeobecného hlasovacího práva; tehdy také – v rámci pražské asanace – byl zbořen Krennův dům uzavírající plochu Staroměstského náměstí před kostelem svatého Mikuláše. V roce 1915 byl na náměstí odhalen Pomník mistra Jana Husa, při příležitosti 500. výročí jeho smrti. 14. října 1918 se zde konala demonstrace za vyhlášení nezávislosti na Rakousku-Uhersku. Po vzniku Československa, 3. listopadu 1918, byl stržen mariánský sloup z roku 1650, který byl obnoven roku 2020.

Část Staroměstské radnice, silně poškozená za Pražského povstání v roce 1945 byla po skončení druhé světové války stržena, čímž se odkryla zadní strana některých domů. V rámci opravy Staroměstské radnice po druhé světové válce bylo označeno místo v dlažbě před radniční věží, kde stálo popravčí jeviště, 27 bílými kříži.[1] Nedaleká pamětní deska na zdi se jmény popravených je z roku 1911.

Na Staroměstském náměstí se 21. února 1948 konala demonstrace, při které promluvil Klement Gottwald z balkónu paláce Kinských. Později se fotografie a balkon na Staroměstském náměstí, asi mylně, spojily s jeho známým projevem „Právě jsem se vrátil z Hradu…“ z 25. února, který symbolicky zahájil období komunistické vlády (Vítězný únor). Ve skutečnosti však 25. února řečnil z improvizované tribuny na korbě nákladního vozu na Václavském náměstí.[2][3]

Dne 7. listopadu 1962 vybuchla během oficiálního shromáždění k výročí bolševické říjnové revoluce v Rusku amatérsky vyrobená bomba. Přestože byli dva lidi těžce zraněni, tiskem byla událost ututlána.[4][5]

V poválečném období neuspěl žádný plán na obnovu radnice, ale roku 1966 byla zrušena tramvajová trať a náměstí se změnilo v pěší zónu (od roku 1962 je navíc národní kulturní památkou). V souvislosti s rekonstrukcí mezi lety 1987 a 1988 bylo náměstí kompletně předlážděno. Na podstavci sousoší Jana Husa vybuchla 2. června 1990 bomba, která zranila osmnáct lidí, její původce není znám.[6]

21. století editovat

O úpravách a celkové revitalizaci náměstí se diskutuje už více než 100 let.[7] Uvažuje se o dostavbě radniční budovy, o obnovení Krennova domu či Krocínovy kašny.

V roce 2017 přibyly na okraji Staroměstského náměstí žluto-černé betonové bloky (tzv. city bloky) jako ochrana proti terorismu.[8] Umístila je sem městská Správa služeb na doporučení městské policie. Jejich estetický vzhled je kritizován památkáři a laickou veřejností.[9]

Roku 2020 byl obnoven Mariánský sloup. Po dřívějším zamítnutí roku 2017,[10] v lednu 2020 zastupitelstvo Hlavního města Prahy instalaci Mariánského sloupu schválilo a v srpnu 2020 byl vysvěcen.[11] V 21. století se na náměstí odehrává také mnoho demonstrací.

Významné budovy a objekty editovat

 
Staroměstská radnice
 
Pražský poledník (14°25'17" v.d.) byl vyznačován stínem, který v poledne vrhal Mariánský sloup
 
Pomník Jana Husa na Staroměstském náměstí

Staroměstská radnice editovat

Podrobnější informace naleznete v článcích Staroměstská radnice a Staroměstský orloj.

Na jihozápadní straně Staroměstského náměstí se nachází Staroměstská radnice s Orlojem. Ten vytvořil na počátku 15. století hodinář Mikuláš z Kadaně podle návrhu Jana Šindela a roku 1490 ho upravil hodinář mistr Hanuš. Samotná radnice je vystavěna v gotickém slohu s kruhovými okny a lomenými oblouky.

Pozoruhodný je zejména arkýř s 5/8-uzávěrem, jenž patří ke gotické kapli započaté v roce 1360. Roku 1381 byla zasvěcena Panně Marii. Zatímco kružby cviklu a vyvařování korunované vimpergy (ozdobný štít) jsou nejzazším bodem originálu, jsou sloupové figury pod baldachýnem příměsí z 19. století. Pouze socha Marie na levém roku stavby je kopií jedné pískovcové sochy z roku 1381 (originál je v Muzeu Hlavního města Prahy).

Během Pražského povstání v květnu 1945 byla radnice silně poškozena bombardováním německých jednotek. Škody byly po válce odstraněny v rámci rozsáhlé restaurace. Novogotická přístavba musela být zbourána. Na jejím místě je dnes malý parčík s památníkem obětem povstání.

Další objekty editovat

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam budov na Staroměstském náměstí.

Trhy editovat

 
Vánoční stromek na Staroměstském náměstí (2014)

O Vánocích a Velikonocích jsou zde umístěny stánky, které mají připomínat středověké trhy. Na vánoční trhy je zde vystaven vánoční stromek a také hudební pódium, jsou to návštěvností největší vánoční trhy v Česku, navštěvovány jsou statisíci návštěvníky z České republiky i ze zahraničí. Z cizinců navštěvují trhy především Němci, Rusové, Italové a Britové.[12]

Okolní ulice a náměstí editovat

 
Pohled na Staroměstské náměstí

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. popraviště z roku 1621. www.www.kralovskacesta.cz [online]. [cit. 2015-08-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-06-12. 
  2. Žádný balkon, Gottwald řečnil z korby vozu [online]. idnes.cz [cit. 2011-09-16]. Dostupné online. 
  3. Únor 1948 v Praze - Muzeum Prahy. muzeumprahy.cz [online]. [cit. 2020-02-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-01-07. 
  4. FROLÍK, Jan. Výbuch na Staroměstském náměstí 7. listopadu 1962. Sborník Archivu Ministerstva vnitra. 2006, čís. 4, s. 43–61. Dostupné online. ISSN 1214-4274. 
  5. Bomba u orloje před 25 lety zranila osmnáct lidí. Viník se nikdy nenašel [online]. iDnes. Dostupné online. 
  6. Bomba u orloje před 25 lety zranila osmnáct lidí. Viník se nikdy nenašel. iDNES.cz [online]. 2015-06-02. Dostupné online. 
  7. Projekty dostavby Staroměstského náměstí — Z metropole. Česká televize [online]. [cit. 2020-02-21]. Dostupné online. 
  8. Staroměstské náměstí obklopily betonové bloky, budou bránit terorismu. iDNES.cz [online]. 2017-09-20 [cit. 2017-09-24]. Dostupné online. 
  9. Památkářům se nelíbí zátarasy. Je potřeba koncepční řešení, říkají. iDNES.cz [online]. 2017-09-21 [cit. 2017-09-24]. Dostupné online. 
  10. Zastupitelé odmítli Mariánský sloup. Rozděluje Pražany, místo aby je smiřoval. Pražský deník [online]. 2017-09-14. Dostupné online. 
  11. Na Staroměstském náměstí začne stavba repliky mariánského sloupu. Pražský patriot [online]. [cit. 2020-02-21]. Dostupné online. 
  12. iDNES.cz - Vánoční trhy na Staroměstském náměstí končí, strom využijí v zoo

Literatura editovat

  • HERAIN, Jan; TEIGE, Josef. Staroměstský rynk v Praze. Praha: Společnost přátel starožitností českých, 1908. Dostupné online. 
  • RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903-1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Staroměstské náměstí, s. 982–1019. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat