Česká pirátská strana

česká politická strana

Česká pirátská strana (registrovaná zkratka Piráti) je česká liberálně progresivní politická strana založená v roce 2009.

Česká pirátská strana
Logo
ZkratkaPiráti
Datum založení17. června 2009
PředsedaIvan Bartoš
1. místopředsedkyněOlga Richterová
ZakladatelJiří Kadeřávek[1]
SídloNa Moráni 360/3, 128 00 Praha 2[2]
Ideologiepirátská politika[3]
liberalismus[4][5][6][7]
progresivismus[8][7]
participativní demokracie[9][10]
pro-evropanismus[7][10]
Politická pozicestřed[7][11]středolevice[12]
Stát. příspěvek (mil. Kč)35,2 mil. Kč (2019)[13]
Mezinárodní org.Pirátská internacionála
Evropská stranaEvropská pirátská strana
Politická skupina EPZelení / Evropská svobodná aliance
Mládežnická org.Mladé Pirátstvo
Stranické novinyPirátské listy[14]
Počet členů1169 (k 1. 10. 2021)[15]
Slogan„Internet je naše moře“
Barvy
     černá[16]
Volební výsledek13,95 % (EP 2019)[17]
IČO71339698 (PSH)
Oficiální webwww.pirati.cz
Zisk mandátů ve volbách
Poslanecká sněmovna2021
4/200
Senát
2/81
[p 1]
Evropský parlament2019
3/21
[17]
Zastupitelstva krajů2020
99/675
[18]
Zastupitelstva obcí2018
358/62300
Zastupitelstvo Prahy2018
13/65
Vlajka strany
Některá data mohou pocházet z datové položky.

parlamentních volbách roku 2017 vstoupila strana poprvé do Poslanecké sněmovny, kde se ziskem 22 z 200 mandátů stala třetí nejsilnější stranou. Pod vedením předsedy Ivana Bartoše je součástí opozice vůči menšinové koaliční vládě Andreje Babiše. Strana nominovala také pět aktivních senátorů, naposledy Adélu ŠípovouDavida Smoljaka v roce 2020 a Lukáše Wagenknechta v roce 2018. V komunálních volbách téhož roku uspěli Piráti v řadě obcí, včetně největších měst; v pražském zastupitelstvu vytvořili vládnoucí koalici a volební lídr Zdeněk Hřib obsadil post primátora. Pirátští zastupitelé také vstoupili do vládnoucích koalic v městských radách BrnaOstravy. Ve volbách do Evropského parlamentu 2019 získala strana tři mandátyEvropském parlamentu (EP) a Marcel Kolaja byl zvolen jeho místopředsedou.[19] Poslanci Pirátů jsou v EP členy skupiny Zelení / Evropská svobodná aliance. Ve volbách do zastupitelstev krajů v říjnu 2020 získali Piráti 99 ze 675 krajských zastupitelských křesel a následně vytvořili vládnoucí koalice s jinými stranami v devíti ze třinácti krajů.

Program strany se zaměřuje na politickou transparentnost, osobní odpovědnost politiků, boj proti korupci, e-Government, podporu malých a středních podniků, předcházení daňovým únikůmodlivu kapitálu z Česka skrze firmy zahraničních vlastníků, financování místního rozvoje, účast veřejnosti na demokratickém rozhodování (participativní demokracii). Podle svého programu klade strana důraz na zachování právního státu. Strana má dále za cíl reformovat zákony v oblastech finančních trhů a bankovnictví, lobbování. Piráti jsou také proevropská strana, přičemž usiluje o řešení vnímaného demokratického deficitu v Evropské unii prosazením principu subsidiarity, o aktivní zapojení Česka v evropském rozhodování,[20] reformu zdanění nadnárodních korporací a o ochranu životního prostředí.[21]

Mezi klíčové hodnoty strany patří demokracie se zapojením občanů, dobré řízení státu, ochrana občanských práv a podnikání před utlačováním státní byrokracií a záštita občanů před koncentrovanou ekonomickou mocí.[22] Vnitřní organizace strany funguje na principu přímé demokracie[zdroj?]. Stranická diskuse je vedena na otevřeném online fóru a ke stranickému rozhodování dochází skrze online volby.[zdroj?] Piráti používají veřejně transparentní bankovní účet pro stranické účetnictví.[zdroj?]

Politické poziceEditovat

Politické spektrum a ideologieEditovat

Piráti jsou středová[7][11]středolevicová strana.[12] Jejich hlavní ideologická platforma je v oblasti liberalismu[4][5][6][7] a progresivismu.[8][7] Voliči strany jsou dle studie z roku 2016 rozmístění na obou stranách politického spektra, pravice i levice[23][24] Politolog Lukáš Jelínek v prosinci 2020 pro iROZHLAS popsal politiku Pirátské strany jako výrazně sociální a její postoje k ekonomice a daním jako spíše pravicové, z čehož vyvozoval, že strana je středové a liberálně vyprofilované uskupení.[25] Jan Charvát z Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v roce 2015 označil v analýze stranu jako sociálně liberální s občasnými přesahy k levicovému libertariánství.[26] Mezi klíčové hodnoty strany patří demokracie se zapojením občanů, dobré řízení státu, ochrana občanských práv a podnikání před utlačováním státní byrokracií.[22]

Domácí politikaEditovat

Program strany se zaměřuje na kontrolu politické moci a státních výdajů skrze politickou transparentnost, zmenšení státní byrokracie skrze e-Government, osobní odpovědnost politiků, boj proti korupci a korporátnímu lobbování, prevence proti obcházení daně zahraničně vlastněnými firmami, podporu malých a středních podniků, financování místního rozvoje, účast veřejnosti na demokratickém rozhodování, ochranu občanských svobod,[20] důraz na právní stát.[27]

Pirátský program má za cíl usnadnit podnikání ze strany státu a úřadů a zároveň zabránit narušování hospodářské soutěže jako např. zneužívání dominantního postavení a ovlivňování veřejné moci.[28] Dále se program zasazuje pro zdanění finančního sektoru a finančních institucí, které získaly značný nedemokratický vliv na ekonomiky, státy a vlády skrze koncentraci kapitálu a globalizaci.[29] Piráti chtějí omezit a zdanit vyvádění zisků vytvořených v Česku zahraničními firmami, jenž dosahují až 700 miliard korun převedených do zahraničí ročně.[30][31] Podle programu strany „Zisk vytvořený v Česku bude u nás i daněn. Zlepšíme pravidla, dohled a sankce v případě vyvádění zisků.“[32]

Pirátský program vidí kvalitu a výsledky českého školství v mezinárodním měřítku a bezplatnou a široce přístupnou vzdělanost jako klíčové předpoklady pro vysoce výkonnou rozvinutou znalostní ekonomiku a informační společnost. Plošně vysoké platy pro pedagogy na všech stupních škol a stabilní institucionální podpora vědy a výzkumu jsou hlavní body programu pro školství a vědu.[33] Strana usiluje o podporu vědeckých pracovišť také rozšířením otevřeného přístupu k výsledkům základního výzkumu na veřejných institucích (i na úrovni EU) a o omezení patentového systému v aplikovaném výzkumu v podnicích, jenž dle Pirátů častěji omezuje inovaci i konkurenci. Stejně jako u ostatních veřejných a státních institucí, i u škol usiluje program o systémovou demokratizaci a zavedení transparentní organizace pro zlepšení jejich fungování a výsledků.[34]

Zemědělská politika strany navrhuje podporu malým a začínajícím zemědělcům namísto dotování velkých zemědělských podniků. Program podporuje biologicky rozmanité plodiny, lesní hospodářství a hospodaření s půdou, které se zaměřují na řešení ekologických dopadů intenzivního zemědělství a navrhuje odklon od dotování monokulturních plodin, které způsobují degradaci půdy a krajiny. Piráti rovněž navrhují zjednodušit výrobní a spotřebitelský řetězec podporou infrastruktury pro prodej místních a sezónních produktů.[35]

Program strany má environmentální platformu s názvem „ekologie bez ideologie“,[36] která se zaměřuje na odstranění rozsáhlých státních dotací, které podporují fosilní paliva (uhlí, ropa apod.), zastavení nevýhodného (pod tržní cenou) prodeje českých nerostných surovin těžařským společnostem, dále na využití alternativních zdrojů energie (tj. obnovitelné a jaderné) na základě objektivního vědeckého výzkumu a vývoje, dále na udržitelné nakládání s materiály od výroby produktů až po recyklace a odpady, na udržitelnou dopravu s upřednostňováním veřejné dopravy a udržitelné územní plánování a rozvoj měst.[37]

Pirátská strana vede transparentní účet[38] a účetnictví,[39] používá svobodné licence.[40] Strana funguje na principu přímé demokracie a pro vnitrostranická rozhodnutí používá on-line hlasování[41] pro přímou volbu, odvolání a referenda.[42] V únoru 2011 schválil republikový výbor strany základní programový dokument Pirátské dvanáctero.[43] Piráti podporují LGBT práva v Česku,[44] ochranu soukromí, legalizaci konopí,[27] a staví se proti masovému sledování obyvatel.[45] Strana nesouhlasí s používáním výrazu „autorské právo“ v případech, kdy nejde o autory, ale o obchodní model nahrávacích společností a vydavatelů.[46]

Program do parlamentních voleb 2017Editovat

Čtyři hlavní programové body definované v roce 2017 před vstupem do Poslanecké sněmovny:[47]

  • Kontrola moci a státních výdajů prostřednictvím transparentního vládnutí a osobní odpovědnosti politiků
  • Zjednodušení státní byrokracie zavedením e-Governmentu
  • Podpora malých a středních podniků a elektronického obchodování, řešení odlivu kapitálu z Česka, ke kterému dochází skrze zahraničně vlastněné společnosti, prevence obcházení daňových povinností, ke kterým dochází skrze transakce zisků do daňových rájů
  • Ochrana občanských svobod, svoboda informací, svoboda projevu, demokracie a zvyšování účasti veřejnosti na rozhodování (participativní demokracie)

Program do parlamentních voleb 2021Editovat

Piráti s politickým hnutím Starostové a nezávislí (STAN) uzavřeli v lednu 2021 předvolební koaliční smlouvu, která uvádí jako programové priority nízké daně, dostupnou zdravotní péči v regionech, ochranu klimatu, inovace a transparentní vládnutí.[48]

Evropa a mezinárodní politikaEditovat

Strana je proevropská a podporuje integraci v rámci EU a zároveň usiluje o zásadní reformy EU.[49] Strana také respektuje stávající české členství v NATO a pražský primátor Zdeněk Hřib považuje vstup do NATO za „jeden z klíčových kroků, prostřednictvím kterého jsme potvrdili naše směřování na západ a posílili svou obranyschopnost“.[50] Někteří Piráti však kritizují agrese ze strany členů NATO, například válku v Iráku, vojenskou intervenci v Libyi nebo tureckou invazi do Sýrie,[51][52] a poznamenávají, že veškerá angažovanost sil NATO mimo území jejích členských států by měla probíhat pouze tehdy, bude-li podporována formálním usnesením Spojených národů.[53] Podle poslance Františka Kopřivy by si Evropa měla vytvořit vlastní obranný systém.[54] Strana odsoudila anexi Krymu. Podle předsedy strany Bartoše, který sám sebe označuje za pacifistu, sankce jsou jediný mírový způsob, jakým lze konflikt s Ruskem řešit.[55] Bartoš také kritizoval anexi Východního Jeruzaléma Izraelem.[56]

Piráti kritizují úzkou spolupráci EU s nedemokratickým režimem v Turecku, který po neúspěšném pokusu o vojenský převrat v červenci 2016 zahájil rozsáhlé politické čistky proti skutečným i domnělým odpůrcům prezidenta Erdoğana.[57][58] Pirátští poslanci předali české vládě petici požadující ukončení rozhovorů o vstupu Turecka do Evropské unie a uvalení ekonomických sankcí na Turecko do doby, než turecká armáda ukončí okupaci kurdských oblastí na severu Sýrie.[52] Terčem kritiky Pirátů se stal také vývoz evropských zbraní do Saúdské Arábie a Saúdy vedená vojenská intervence v Jemenu.[59]

Strana podporuje manifest panevropského politického hnutí DieM25, jenž se zaměřuje na demokratickou reformaci EU a řešení demokratického deficitu v Evropské unii.[60] Piráti jsou proti Transatlantickému obchodnímu a investičnímu partnerství (TTIP) mezi EU a Spojenými státy.[61] Strana odmítá povinné kvóty pro přerozdělování migrantů mezi členské státy EU, rozlišuje ale mezi ekonomickými migranty a uprchlíky z válečné zóny, kterým by se mělo pomáhat.[55] V otázce integrace migrantů do společnosti Pirátská strana zdůrazňuje důležitost otázek jako je ochrana lidských práv a boj proti rasismu.[62] Piráti podpořili Globální pakt OSN o migraci.[63]

Program do evropských voleb 2019Editovat

Program do voleb do Evropského parlamentu v roce 2019 byl zveřejněn pod záštitou Evropské pirátské strany. Jeho jádro spočívá v řešení demokratického deficitu v Evropské unii, decentralizace a prosazení principu subsidiarity, tj. přenechání rozhodování o místních záležitostech národním a lokálním stupňům veřejné správy, které jsou blízko občanům členských států,[64] reformu zdanění nadnárodních korporací a o řešení dopadu lidských aktivit na prostředí a krajinu.[21]

Kromě reformy autorských práv či digitální agendy pokrývá témata jako vzdělávání, ochranu životního prostředí a zemědělství, zahraniční politiku, obranu, dopravu a daňový systém či vesmírný program. Strana uvedla jako svoje cíle „lidskou, moderní Evropu, která bude udávat světu kurz v otázkách využívání technologií, inovací, demokracie, občanské participace a životního prostředí“.[65] Čeští Piráti zveřejnili svůj vlastní program priorit shrnutý do pěti bodů:[66]

  • Svoboda: ochrana svobody proti hrozbám zvenčí posílením evropské obrany a proti vnitřním hrozbám jako autoritářství, extremismus a cenzura
  • Upgrade: průhlednost evropského rozhodování, umožnění účasti občanům a přiblížení rozhodování k potřebám občanů
  • Bohatství: reforma zdanění korporací, transparentní hospodaření s evropskými penězi, podpora malých a středních podniků
  • Udržitelnost: řešení příčin klimatické změny a jejích dopadů na krajinu, řešení odpadů a závislosti na fosilních palivech, rozvoj venkova a farmářů
  • Spravedlnost: ochrana spotřebitele, sociální spravedlnost, práva pracovníků

Historie stranyEditovat

Založení strany roku 2009Editovat

 
Zakladatel Jiří Kadeřávek se po založení stal prvním místopředsedou strany[67]

Pirátské strany vznikly v mnoha zemích v Evropě i po celém světě jako výraz odporu proti údajnému omezování základních občanských práv vlivnými lobbistickými skupinami.[68] Výzvu k založení České pirátské strany publikoval programátor Jiří Kadeřávek na portálu AbcLinuxu.cz 19.  dubna 2009.[69] Zanedlouho se zformoval přípravný výbor a vznikla online petice pro získání zákonem stanoveného počtu podpisů a aktivaci budoucí členské základny.[70][71] Tisíc podpisů v online petici se straně podařilo shromáždit během méně než dvou dnů od zprovoznění webových stránek strany, do konce měsíce dubna pak signovalo petici na vznik strany přes dva tisíce lidí. V dubnu 2009 začal přípravný výbor rozesílat petiční archy na získané e-mailové adresy za účelem získání pro založení strany potřebného jednoho tisíce fyzických podpisů.

Dne 27. května 2009 byl podán návrh na Ministerstvu vnitra na registraci strany,[72][73] 17. června téhož roku byla strana ministerstvem vnitra zaregistrována pod číslem MV-39553-7/VS-2009.[74][75] Do registrace změny stanov 4. srpna 2011 strana vystupovala pod zkratkou ČPS.[75] 28. června 2009 proběhlo v Průhonicích u Prahy ustavující fórum strany, kde bylo zvoleno předsednictvo strany a byla určena hlavní témata volebního programu strany. Předsedou byl zvolen Kamil Horký.[76] Ke konci října 2009 se v Albrechticích nad Orlicí uskutečnilo 1. zasedání celostátního fóra (CF), na kterém došlo k doplnění stanov a volbě nového předsednictva, republikového výboru a komisí. Předsedou byl zvolen Ivan Bartoš,[77] který funkci na zasedání CF v srpnu 2010 v Brně obhájil.[78]

Na třetím zasedání CF konaném v červnu 2011 v Křižanově mimo jiné došlo ke změně zkratky z ČPS na Piráti.[79] V srpnu 2012 proběhlo zasedání CF v Praze. Na něm byly schváleny změny stanov, v kterých je od té doby zanesena explicitní podpora svobodných děl a svobodného software a také povinnost veřejného hlasování volených zástupců, kteří do té doby mohli volit i tajně. Na zasedání bylo dále zvoleno nové předsednictvo, přičemž pozici předsedy obhájil Ivan Bartoš, a byl schválen logotyp.[80]

Počáteční aktivismus mezi lety 2010 a 2012Editovat

Česká pirátská strana 21. prosince 2010 spustila server PirateLeaks po vzoru WikiLeaks.[81]

 
Protest proti dohodě ACTA konaný v únoru 2012 v Praze

Pirátská strana v roce 2010 vystoupila proti připravované novele autorského zákona, která měla zvýšit platby knihoven za kopírky a znovu zavést povinnost ohlašovat koncerty OSA.[82] Ministr musel následně novelu z projednávání stáhnout.[83] V dubnu roku 2010 zaslala Pirátská strana svůj návrh kopírovacího zákona ministerstvu kultury, které pořádalo veřejnou konzultaci.[46] V roce 2011 pak kritizovala ministerstvo kultury kvůli prodlužování monopolu na hudební nahrávky[84][85] a zorganizovala proti němu petici Výzva na obranu kopírování.[86]

Když v červnu 2011 poslanec Jan Farský (STAN, resp. TOP 09) spolu s poslanci ODS navrhl přílepek k loterijnímu zákonu, podle nějž by internetoví provideři museli pod pokutou 10 milionů Kč blokovat weby zahraničních sázkových společností a všechny weby s jejich reklamou, Pirátská strana proti němu vyhlásila kampaň.[87] Petici Internet bez cenzury, na které se podílel člen strany Roman Kučera, podpořilo během několika dní přes 13 tisíc lidí[88] a poslanci návrh zamítli.[89][90]

Jedním z prvních úspěchů Pirátské strany byl podíl na zamítnutí mezinárodní smlouvy ACTA. Proti smlouvě v únoru 2012 protestovaly v Praze tisíce lidí.[91][92][93][94][95] V dubnu 2012 přesvědčili Piráti ministra průmyslu a obchodu Martina Kubu, aby se zavázal smlouvu předložit Ústavnímu soudu.[96] K tomu před tím došlo pouze v případě Lisabonské smlouvy. Nakonec však byla ACTA velkou většinou zamítnuta Evropským parlamentem,[97] kde proti ní vystupovala i europoslankyně švédské Pirátské strany Amelia Andersdotter.[98]

V únoru 2012 Piráti přišli s návrhem ústavního zákona o svobodném internetu. Ten vychází z principu, že internet je svobodným médiem a stát by do něj neměl zasahovat. Proto je podle Pirátů nepřijatelná jakákoliv cenzura internetu, sledování či odpojování jeho uživatelů nebo porušování síťové neutrality.[99][100]

V říjnu 2012 vystoupili Piráti proti ministerstvem vnitra navržené novele zákona 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím.[101] Piráti připomínkovali návrh novely včetně předložení parafovaných pozměňovacích návrhů[102] a na 7. listopadu vyhlásili „Den infožádostí“ s heslem „Zeptej se svého úředníka, dokud můžeš“, v jehož rámci měla veřejnost podávat žádosti o informace.[103]

První úspěchy v senátních a komunálních volbách od roku 2012Editovat

 
Senátor Libor Michálek na Pirátské tiskové konferenci s Bartošem a Mikulášem Ferjenčíkem (2012)

V dubnu 2012 uspořádala Česká pirátská strana v Praze konferenci Pirátské internacionály, které se zúčastnilo více než 200 zástupců pirátských stran z 27 zemí světa, zakladatel pirátského hnutí Rickard Falkvinge, britsko-kanadský spisovatel Cory Doctorow a švédská europoslankyně Amelia Andersdotter. Na konferenci se mimo jiné pirátské strany z Evropy dohodly, že budou postupovat společně při volbách do Evropského parlamentu v roce 2014.[104][105][106] Celostátní fórum České pirátské strany 20. července 2012 schválilo Pražskou deklaraci stvrzující tento záměr.[107]

Česká pirátská strana postavila v senátních volbách 2012 tři kandidáty, jednoho z nich ve spolupráci s dalšími politickými stranami. Ve volebním okrsku č. 26 byl kandidát koalice Pirátů, Strany zelených a KDU-ČSL Libor Michálek zvolen ve 2. kole senátorem a tím se Česká pirátská strana stala parlamentní stranou. Jsou celosvětově první pirátskou stranou, která má zástupce v celostátním orgánu.[108]

V komunálních volbách 2014 strana uspěla v několika obcích a městských částech, zejména v Praze – kde získala 4 mandáty v zastupitelstvu hlavního města a 10 zastupitelů v místních radnicích – a v Mariánských Lázních, kde volby vyhrála a obsadila post starosty. Další pirátští zastupitelé byli zvoleni například v Brně na kandidátce Žít Brno. Celkem bylo na kandidátkách strany, na koaličních kandidátkách a na kandidátkách jiných stran zvoleno 34 zastupitelů nominovaných Pirátskou stranou či jejích členů.[109] Tyto úspěchy vzbudily ohlas v domácích médiích i v mezinárodním pirátském hnutí.[110][111]

Vstup do Poslanecké sněmovny roku 2017Editovat

 
Zleva: poslanci Tomáš Vymazal, Lukáš Kolářík, Ivan Bartoš, Dana Balcarová (2019)
 
Pirátský předvolební autobus před volbami 2017

V parlamentních volbách 2017 obdrželi Piráti 10,79 % hlasů, umístili se tak ve volbách po ANO a ODS na třetím místě. Poprvé se tak dostali do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a to s celkem 22 mandáty.[112] V Praze se strana umístila s 18 % na druhém místě, nejméně hlasů strana získala v Mostě, a to 7,10 %.[113] V celé zemi pro tuto stranu hlasovalo 546 393 voličů.[114] Úspěch Pirátů ve volbách se očekával, ale zdaleka ne tak velký.[115]

Symbolem předcházející Pirátské kampaně 2017 byl „vězeňský“ autobus, se kterým kandidáti projížděli všechna okresní města Česka. Nátěr na něm připomínal různé české politické kauzy.[116] Na polepu byl Andrej Babiš znázorňující kauzu Čapí Hnízdo, Davida Ratha, podvodný prodej OKD Bohuslava Sobotky, Miroslava Kalouska s kauzou nákupu padáků a letadel do Armády ČR a kauzu Nagyová, která způsobila v roce 2013 pád české vlády. Mottem celé kampaně byla věta „Pusťte nás na ně!“.

Před volbami podle předsedy Ivana Bartoše strana plánovala zůstat jedno až dvě volební období v opozici, s výjimkou situace, kdy by se vstupu do vlády nemohli vyhnout.[117] Pokud by volby vyhrál Babiš, vylučovali jakoukoliv jeho podporu.[117]

Strategie PSP po parlamentních volbách 2017 byla odhlasována a zveřejněna ještě před volbami, 15. srpna 2017. Zvítězil návrh C, což byla pozměněná verze původního návrhu A, předloženého republikovým výborem. Věta: V žádném případě nepodpoříme vládu s účastí nedemokratických politických stran, například KSČM. byla v návrhu C nahrazena větou: V žádném případě nepodpoříme vládu s účastí subjektů ohrožujících základy liberální demokracie nebo s historickým dědictvím likvidace demokracie v této zemi, tj. zejména s účastí KSČM, SPD nebo s převahou ANO.[118]

Piráti v roce 2018 v Poslanecké sněmovně navrhli zavedení jmenovitého hlasování v městských radách, protože podle Ivana Bartoše „Lidé mají právo vědět i zpětně si jednoduše dohledat, jak jejich zvolení zastupitelé hlasovali.“[119]

Vedení Prahy od roku 2018 a koalice ve velkých městechEditovat

 
Zdeněk Hřib (vpředu uprostřed) byl zvolen primátorem Prahy v roce 2018

Ve volbách do Senátu v říjnu 2018 byl zvolen Lukáš Wagenknecht senátorem za volební obvod č. 23 a současně skončil mandát v Senátu Liboru Michálkovi.[120] Wagenknecht se tím ve věku 40 let stal nejmladším zvoleným senátorem v historii.[121]

V komunálních volbách 2018 strana dosáhla výrazného úspěchu ve většině velkých měst. V Praze se umístila druhá s 13 mandáty v zastupitelstvu hlavního města a v rámci povolebních vyjednávání s koaličními partnery Praha sobě a Spojené síly pro Prahu dosáhla dohody o obsazení postu primátora, kterým se stal Zdeněk Hřib. Vládnoucí koalice následně kontroluje 39 z 65 křesel v Zastupitelstvu hlavního města Prahy.[122] Do jedenáctičlenné Rady Prahy za Piráty zasedají vedle Hřiba také Vít Šimral a zastupitel Adam Zábranský.[123] Strana také obhájila vedení Mariánských Lázní.[124] Hřib posléze v Praze prosadil politiku zmrazení vztahů s pevninskou Čínou a zlepšení spolupráce s Tchaj-wanem.[5]

Pirátští zastupitelé se také stali součástí vládnoucích koalic v městských radách Brna[125]Ostravy.[126]

Vstup do Evropského parlamentu roku 2019Editovat

V lednu 2019 byl lídrem kandidátky pro volby do Evropského parlamentu v květnu 2019 zvolen Marcel Kolaja, který se zasazuje o ochranu spotřebitele, technologickou konkurenceschopnost Evropy na světovém trhu, boj proti korporátnímu lobbování v EU a předcházení rostoucí cenzuře internetu.[127] Druhé místo kandidátky obsadila předsedkyně Evropské pirátské strany Markéta Gregorová a třetí místo poslanec Mikuláš Peksa.[128] Česká pirátská strana vytvořila společný program s pirátskými stranami v EU, který byl podepsán v Lucembursku v únoru 2019.[65]

V těchto volbách obdržela strana 330 844 hlasů (13,95%) a získala tak tři mandáty – jako noví poslanci Evropského parlamentu byli zvoleni Kolaja, Gregorová a Peksa.[129] Po volbách čeští poslanci Pirátů vstoupili do čtvrté nejsilnější frakce Zelení / Evropská svobodná aliance (Zelení/ESA) spolu s nově zvoleným poslancem Pirátské strany Německa Patrickem Breyerem a Kolaja byl zvolen místopředsedou Evropského parlamentu.[130]

Krajské koalice od roku 2020 a senátní volbyEditovat

 
Advokátka Adéla Šípová, senátorka za obvod č. 30 – Kladno od roku 2020

Celostátní fórum strany v Ostravě v lednu zvolilo do vedení opět Bartoše a strategii volebních kampaní dostal na starosti senátor Wagenknecht.[131] Ve volbách do Senátu uspěli za Piráty Adéla Šípová za senátní obvod č. 30 – Kladno a David Smoljak za senátní obvod č. 24 – Praha 9.[132] Šípová svým zvolením těsně překonala Wagenknechtův rekord nejmladšího člena Senátu také ve svých 40 letech.[121]

Ve volbách do zastupitelstev krajů v říjnu 2020 získali Piráti 99 ze 675 krajských zastupitelských křesel.[18] Pirátská strana po krajských volbách následně vytvořila vládnoucí koalice s jinými stranami v devíti ze třinácti volených krajů: Středočeský, Plzeňský, Karlovarský, Liberecký, Královéhradecký, Vysočina, Jihomoravský, Olomoucký a Zlínský. Vedoucí kandidát koalice Piráti a STAN v Olomouckém kraji Josef Suchánek se stal hejtmanem.[133][134][135]

 
Kampaň Pirátů a Starostů před volbami 2017

Volební koalice se STAN ve sněmovních volbách 2021Editovat

 
Vedení volební koalice Piráti a Starostové v květnu 2021: místopředseda Vít Rakušan (vlevo) a předseda Ivan Bartoš (vpravo)

V říjnu 2020 oznámilo hnutí Starostové a nezávislí zájem o vytvoření koalice dvou rovnoprávných partnerů s Pirátskou stranou pro volby do Poslanecké sněmovny v roce 2021 pod názvem Piráti a Starostové.[136] V listopadu odsouhlasili Piráti ve stranickém hlasování vyjednávání o jednorázové volební koalici se STAN.[137] Lídrem koalice Piráti + STAN do sněmovních voleb se v prosinci 2020 stal Ivan Bartoš.[138] Volební koalici se STAN 2021 schválila Pirátská strana hlasováním v lednu 2021.[139] V samotných volbách získala koalice obou stran 15,6 % hlasů a 37 poslaneckých mandátů.[140] Pirátům z toho připadly 4 mandáty, zatímco hnutí STAN jich obrželo 33. Tento výsledek vznikl tím, že voliči významně kroužkovali kandidáty jmenované na společnou kandidátku hnutím STAN.[141]

Účast ve volbáchEditovat

Parlament České republikyEditovat

Poslanecká sněmovnaEditovat

 
Výsledky Pirátů ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017
 
Výsledky koalice Piráti a Starostové ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021.
Související informace naleznete také v článku Poslanecký klub České pirátské strany.
Rok Číslo Poznámka Kandidátů Hlasů Mandáty Státní příspěvek
celkem v % celkem změna úhrada nákladů za hlasy stálý na činnost ročně
2010[142] 23 140 42 323 0,80 % 0 0 Kč 0 Kč
2013[143] 3 192 132 417 2,66 % 0 13 241 700 Kč 0 Kč
2017[144] 15 200 546 393 10,79 % 22 +22 54 639 300 Kč[145] 4 950 000 Kč[145]
2021[146] 17 Piráti ? 839 776 15.6 % 4 -18 bude oznámeno bude oznámeno
Piráti a Starostové ? 37 +9

SenátEditovat

Související informace naleznete také v článku Senátorský klub SEN 21 a Piráti.
Rok Kandidátů Hlasů[p 2] Nejlepší výsledek Vráceno kaucí Mandáty Státní příspěvek ročně
Kandidát obvod hlasů % získáno změna celkem
2010[149] 1 1 131 Pavel Přeučil č. 19 1 131 2,77% 0 0 - 0/81 0 Kč
2011[150] 1 205 Ivo Vašíček č. 30 205 0,75% 0 0 0 0/81 -
2012[151] 3 7 947 Libor Michálek č. 26 5 520 24,31% 1 1 +1 0/81 285 000 Kč[p 3]
2014[152] 1 359 Luděk Maděra č. 80 359 1,56% 0 0 0 1/81 -
2014[153] 4[154][p 4] 5 454 Libor Špaček č. 3 1 821 5,88% 0 0 0 1/81 285 000 Kč[p 3]
2016[155] 7[156][p 5][p 6] Renata Chmelová č. 22 5 459 22,8% 1 2 +2 3/81 285 000 Kč[p 3]
2018[157] 13[158] 63,132 Lukáš Wagenknecht č. 23 8 230 18,15% 12 1 0 3/81 900 000 Kč[159]
2020[160] 13[161] 62,583 Daniel Kůs č. 9 8 032 21,33% 10 2 +2 5/81 1 800 000 Kč[162]

Evropský parlamentEditovat

Související informace naleznete také v článku Evropská pirátská strana.
Rok Číslo Kandidátů Hlasů Mandáty Státní
příspěvek
Parlamentní
frakce
celkem v % získáno změna
2014[167] 32 27 72 514 4,78 0 2 175 420 Kč
2019[168] 27 28 330 844 13,95 3 +3 9 925 320 Kč Zelení / Evropská svobodná aliance

Zastupitelstva krajůEditovat

Strana se účastní krajských voleb ve všech krajích.

Rok Číslo Kandidátů Hlasů Nejlepší výsledek Mandáty Státní
příspěvek
ročně
celkem v % kraj hlasů % získáno změna
2012[169] 93 172 57 805 2,19 Středočeský kraj 10 617 3,03 0 0 Kč
2016[170] 82 (6, 21, 22, 56, 76, 77)[171] 371[172] 44 070[p 7] 1,74[p 7] Karlovarský kraj 3 835 5,46 5 +5 1 250 000 Kč[173]
2020[174] 19 (Olomoucký kraj 21) 699[175] 333 153[p 7] 12,02[p 7] Olomoucký kraj 36 549 19,51 99 +94 24 750 000 Kč[173]

Zastupitelstva obcíEditovat

Rok Kandidátů Hlasů Mandáty
celkem v % celkem změna
2010[176] 408 189 360[177] 0,21 3 +3
2014[178] 733 1 321 908 1,33 21[p 8] +18
2018[179] 1 814 8 410 203 7,48 358 +337

Zastupitelstvo hlavního města PrahyEditovat

Rok Kandidátů Hlasů Mandáty
celkem v % celkem změna
2010[180] 63 32 901 0,95 0 0
2014[181] 65 1 101 081 5,31 4 +4
2018[182] 65 4 326 041 17,07 13 +9

Republikové předsednictvoEditovat

 
Republikové předsednictvo 17. února 2020 zleva: Holomčík, Bartoš, Richterová, Pikal, Kučera

SoučasnéEditovat

HistorieEditovat

Předseda:

1. místopředseda:

2. místopředseda:

3. místopředseda:

4. místopředseda:

KritikaEditovat

Odpor svazů nakladatelů a autorů vyvolalo, když Pirátská strana zveřejnila článek proti připravované novele autorského zákona.[183] Organizace OSA vydala před komunálními volbami v roce 2010 tiskovou zprávu kritizující pirátskou stranu.[184] Jiří Srstka z organizace DILIA pak Piráty kritizoval, protože se nepodařilo novelu prosadit.[185]

Bývalý předseda TOP 09 Miroslav Kalousek, bývalý ministr obrany Alexandr Vondra a Jakub Janda z think-tanku Evropské hodnoty kritizovali Pirátskou stranu za její kritický postoj vůči NATO.[51][186][187]

Pražský primátor Zdeněk Hřib byl kritizován opozicí i některými členy vlastní strany, když 20. května 2019 umožnil tajné hlasování o geologickém průzkumu linky metra D za 1,5 miliardy korun.[188][189] Primátor Hřib společně s radními z Praha Sobě a TOP 09 hlasoval pro usnesení, kterým bylo umožněno tajné hlasování.[119]

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Ve funkčním období 2020–2022 zasedá v horní komoře pět senátorů zvolených za Piráty, z toho tři na koaliční kandidátce. Lukáš Wagenknecht (2018) a Adéla Šípová (2020) získali mandát za volební stranu Piráti, David Smoljak za koalici STAN, Piráti a TOP 09 (2020), Ladislav Kos za koalici HPP 11, KDU-ČSL, Zelení, Piráti (2016) a Renata Chmelová za koalici KDU-ČSL, Piráti, DPD, LES (2016).
  2. Celkový počet hlasů pro navržené kandidáty strany v 1. kole
  3. a b c Ze stálého příspěvku 855 000 Kč za mandát senátora strana pravidelně odvádí dle koaliční smlouvy 2/3 koaličním partnerům SZ a KDU-ČSL.
  4. Kromě čtyř vlastních kandidátů strana různým způsobem podpořila dalších 5 kandidátů, jmenovitě Miroslavu Pošvářovou, Pavla Křížka, Česlavu Lukaštíkovou, Václava Lásku a Jitku Seitlovou. Kandidáti Láska a Seitlová postoupili do 2. kola a v něm byli nakonec zvoleni senátory.
  5. Kromě čtyř řádně zaregistrovaných kandidátů strana nominovala Lukáše Černohorského, který byl pro nízký věk odmítnut. Strana proti tomuto rozhodnutí plánuje podat ústavní stížnost.
  6. Strana dále podpořila tři další kandidáty v různých koalicích.
  7. a b c d Nezahrnuje hlasy z koalic.
  8. V roce 2014 bylo ve volbách do zastupitelstev zvoleno 21 zastupitelů navržených Českou Pirátskou stranou. Dalších 8 zastupitelů navržených stranou bylo zvoleno do zastupitelstev městských částí nebo obvodů.

ReferenceEditovat

  1. SEDLÁK, Jan; ČÍŽEK, Jakub. Týden Živě: Česká pirátská strana. Živě.cz [online]. CZECH NEWS CENTER [cit. 2014-11-09]. Roč. 09, čís. 15. Dostupné online. 
  2. Kontaktní informace [online]. Pirátská strana [cit. 2021-05-13]. Dostupné online. 
  3. ŠÁROVEC, Daniel. Assured Newcomers on a Squally Sea? Czech Pirate Party Before and After Elections 2017 [online]. European Consortium for Political Research [cit. 2018-10-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-29. (anglicky) 
  4. a b TVRDOŇ, Jan. Pokud se výrazně nezmění, narazili Piráti na svůj strop. V krajských volbách mají hendikep, říká politolog. Deník N [online]. 2020-01-11 [cit. 2021-05-12]. „Piráti v české politice reprezentují určitý druh liberální strany zaměřené hlavně na městské a velkoměstské, mnohdy vysokoškolsky vzdělané a mladší voliče.“. Dostupné online. 
  5. a b c TAIT, Robert. Zdeněk Hřib: the Czech mayor who defied China. The Guardian [online]. 2019-07-03 [cit. 2021-05-12]. „Pirate party, a liberal group with roots in civil society“. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b Pirates Seek to Plant a Flag in Prague. U.S. News & World Report. Philip Heijmans. 24. September 2018.
  7. a b c d e f g SAFARIKOVA, Katerina. Czechs Eye ‘Symbolic’ Pirate Breakthrough in Europe. Reporting Democracy [online]. Balkan Investigative Reporting Network, 2019-05-21. „Czech Pirates, as a “pro-European, liberal, centrist and progressive” party“. Dostupné online. (anglicky) 
  8. a b BLICH, Slawek. Finally a healthy dose of anti-establishment. Political Critique [online]. 2018-01-08 [cit. 2021-05-12]. „In the Pirate Party, we are progressive liberals and we respect personal freedoms, unlike ruling parties in Poland or Hungary.“. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Stanovy České pirátské strany [online]. Česká pirátská strana, 2013-09-07 [cit. 2013-09-17]. Dostupné online. 
  10. a b In the Czech Republic, almost everyone ran against the system. The Economist [online]. 2017-10-28. Dostupné online. (anglicky) 
  11. a b Předsedou Pirátské strany byl zvolen Ivan Bartoš. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 2009-10-25 [cit. 2020-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-07-04. ISSN 1213-1385. 
  12. a b HINSHAW, Drew; HEIJMANS, Philip. Upstart Pirate Party Remixes Czech Politics [online]. 2017-10-11 [cit. 2020-07-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. Příspěvky ze státního rozpočtu uhrazené politickým stranám a politickým hnutím celkem v roce 2019 [online]. Ministerstvo financí ČR, 2020-01-08 [cit. 2021-05-13]. Dostupné online. 
  14. Databáze periodického tisku pro veřejnost [online]. Ministerstvo kultury ČR [cit. 2021-05-13]. Dostupné online. 
  15. Lidé [online]. Česká pirátská strana [cit. 2021-07-01]. Dostupné online. 
  16. Grafický manuál: Barevná paleta [online]. Česká pirátská strana, 2012-10-01 [cit. 2013-07-21]. Dostupné online. 
  17. a b Volby do Evropského parlamentu 2019 [online]. ČSÚ na volby.cz [cit. 2019-05-19]. Dostupné online. 
  18. a b Kandidáti dle navrhující strany [online]. ČSÚ na volby.cz. Dostupné online. 
  19. ire; ket. Předsedou europarlamentu zvolen Ital Sassoli, Charanzová a Kolaja budou místopředsedy. ČT24 [online]. [[Česká televize|Česká televize]], 2019-07-03 [cit. 2021-05-03]. Dostupné online. (česky) 
  20. a b Volební program černé na bílém pro volby 2017 do Poslanecké sněmovny
  21. a b han. Rozhovory s lídry kandidátek do evropských voleb: Marcel Kolaja (Piráti). ČT24 [online]. Česká televize, 2019-05-07 [cit. 2021-05-03]. Dostupné online. (česky) 
  22. a b https://www.pirati.cz/program/
  23. WIRNITZER, Jan. Politická mapa podle čtenářů: Úsvit a ANO neuchopitelní, o KSČM máte jasno. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2016-09-13 [cit. 2021-05-03]. Dostupné online. 
  24. Slovak Journal of Political Sciences, Volume 17, 2017, No. 1, Ve webovém archivu.
  25. JELÍNEK, Lukáš. Strašení Piráty se může Babišovi vymstít. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-12-09 [cit. 2021-05-03]. Dostupné online. (česky) 
  26. Jan Charvát. Pravice nebo levice? Analýza ideologie pirátských stran. Leden 2015. researchgate.net.
  27. a b Česká pirátská strana. Pirátský program [online]. [cit. 2012-07-30]. Dostupné online. 
  28. Svoboda podnikání. pirati.cz.
  29. Finance. pirati.cz.
  30. JUŠKOVÁ, Kamila. Jak zahraniční firmy dojí Česko. Odteče až 700 miliard ročně. Týden.cz [online]. EMPRESA MEDIA, 2017-12-06 [cit. 2021-05-03]. Dostupné online. (česky) 
  31. Novinky; ČTK. Do zahraničí odteklo na dividendách rekordních 289 miliard. Novinky.cz [online]. BORGIS [cit. 2021-05-03]. Dostupné online. 
  32. HAVLIGEROVÁ, Jana. Vyšší výplaty a levnější nákupy? Strany nešetří sliby. E15 [online]. CZECH NEWS CENTER, 2017-10-13 [cit. 2021-05-03]. Dostupné online. (česky) 
  33. kaš. Piráti k tématu Školství, sport, věda a mládež. ČT24 [online]. Česká televize, 2017-09-14 [cit. 2021-05-03]. Dostupné online. (česky) 
  34. Věda a výzkum. pirati.cz.
  35. mop. Piráti k tématu Zemědělství a životní prostředí. ČT24 [online]. Česká televize, 2017-09-14 [cit. 2021-05-03]. Dostupné online. (česky) 
  36. TRNKA, Jan. Ekologie a ideologie – Jedno z předvolebních hesel České pirátské strany zní „Ekologie bez ideologie“. Co se tím strana snaží říct? [online]. A2 [cit. 2021-05-03]. Dostupné online. (česky) 
  37. Životní prostředí. piráti.cz.
  38. Transparentní účet Pirátů
  39. Transparentní účetnictví Pirátů
  40. Podmínky použití webu: Copyright
  41. PERKNEROVÁ, Kateřina. Pirát, který v Česku žádné spojence nevidí. Kolaja je lídrem do voleb. Deník.cz. VLTAVA LABE MEDIA, 2019-02-11. Dostupné online [cit. 2021-05-03]. (česky) 
  42. Jednací a volební řád celostátního fóra
  43. Česká pirátská strana. Pirátské dvanáctero [online]. 9. února 2011 [cit. 2012-07-29]. Dostupné online. 
  44. DVOŘÁKOVÁ, Petra. Piráti milují. Pirátské vlajky tradičně na Prague Pride. Pirátské listy [online]. Česká pirátská strana, 2016-08-17 [cit. 2021-05-03]. Dostupné online. 
  45. Pirátský program: Soukromí. Přístup dne 29.7.2012.
  46. a b Konzultace ke kopírovacímu zákonu 2011 na Piratopedii, www.piratskastrana.cz
  47. Volební program černé na bílém pro volby 2017 do Poslanecké sněmovny
  48. jh. Piráti a STAN se dohodli na koaliční smlouvě. ČT24 [online]. Česká televize, 2020-12-22 [cit. 2021-05-06]. Dostupné online. (česky) 
  49. Mezinárodní vztahy. pirati.cz.
  50. Česko je už 20 let v NATO. Výročí si připomněla i Praha, primátor namluvil zdravici pro cestující v metru. PražskýDEN.cz [online]. Jakub Mitas, 2019-03-12. Dostupné online. 
  51. a b KOPECKÝ, Josef. Piráti, jak je nejspíš neznáte. Strana, v níž mají problémy s NATO. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2017-03-30. Dostupné online. 
  52. a b iDNES.cz; ČTK. Pusťte se do Turecka. Piráti předali vládě petici vyzývající k sankcím. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2020-01-13. Dostupné online. 
  53. Mikuláš Ferjenčík. Stanovisko Pirátů ke kolektivní obraně v rámci EU a NATO. 01. 06. 2017.
  54. VESELÁ, Linda. NATO lze opustit, když se EU ubrání sama, řekl Pirát Kopřiva. Feri byl proti. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2017-10-24 [cit. 2021-05-06]. Dostupné online. 
  55. a b BOHUSLAVOVÁ, Renáta; Novinky. Předseda Pirátů Bartoš: Nejsme vítači migrantů a jít do vlády se nebojíme. Novinky.cz [online]. BORGIS, 2017-10-10. Dostupné online. 
  56. Osobnosti upozornily EU na kontroverzní Dny Jeruzaléma v Plzni. Deník.cz [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 21. května 2015. Dostupné online. 
  57. Piráti chtějí změnu EU v postoji k Turecku a konec bojů v Sýrii. České noviny [online]. Česká tisková kancelář, 15. března 2018. Dostupné online. ISSN 1213-5003. 
  58. ČTK. Piráti: Turecko se odchýlilo z cesty slučitelné s hodnotami EU. Týden.cz [online]. EMPRESA MEDIA, 2018-03-15 [cit. 2021-05-06]. Dostupné online. 
  59. Peksa: Postup Saúdské Arábie je odsouzeníhodný. EU by měla vytvořit sankční seznam odpovědných osob. Pirati.cz [online]. 22. října 2018. Dostupné online. 
  60. VARUFAKIS, Janis. Jaká má být Evropa? Přečtěte si manifest Janise Varufakise, k němuž se přihlásili Piráti. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 2017-10-27 [cit. 2017-11-12]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  61. ČTK; iDNES.cz. Desítky tisíc Němců vyšly do ulic. Odmítají smlouvy EU s Kanadou a USA. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2016-09-17 [cit. 2021-05-06]. Dostupné online. 
  62. Volby do Evropského parlamentu: Co říkají programy českých politických stran o integraci cizinců?. Migraceonline.cz [online]. 22. května 2019. Dostupné online. 
  63. KOUBOVÁ, Karolína; ČIHÁK, Ondřej. Migrace potřebuje pravidla. Odmítnutím paktu OSN jsme problém odložili, věří poslanec Peksa (Piráti). Český rozhlas Plus [online]. Český rozhlas, 2018-11-07. Dostupné online. 
  64. Pirate Common European Elections Programme 2019. wiki.ppeu.net.
  65. a b ČTK, EKB - 9. února 2019. Evropské pirátské strany spojují síly. V Lucemburku podepsaly program pro eurovolby[nedostupný zdroj]. info.cz.
  66. Volební program pro volby do Evropského parlamentu 2019. pirati.cz
  67. DOLEJŠÍ, Václav. Na Piráty se přišel podívat zakladatel. Přeje si, aby se mladí u moci nezkazili. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2019-01-27 [cit. 2021-05-06]. Dostupné online. 
  68. Engström, Christian. IFPI strategie dětské pornografie [online]. Česká pirátská strana, 2010-04-28 [cit. 2012-08-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-04. 
  69. KADEŘÁVEK, Jiří. Petice pod vznik Česká pirátské strany. AbcLinuxu [online]. Nitemedia, 2009-04-19 [cit. 2021-05-06]. Dostupné online. ISSN 1214-1267. 
  70. VOTRUBOVÁ, Andrea. Čeští internetoví piráti zakládají politickou stranu. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2009-04-21 [cit. 2021-05-06]. Dostupné online. 
  71. oL; ŠMAJLEROVÁ, Zuzana. Vznikne nová politická strana. ”Piráti z webu” mají 1000 podpisů. Hospodářské noviny iHNed.cz [online]. Economia, 2009-04-20 [cit. 2021-05-06]. Dostupné online. (česky) 
  72. MACICH, Jiří. Česká pirátská strana podala žádost o registraci [online]. Internet Info, 2009-05-29 [cit. 2009-06-11]. Dostupné online. 
  73. Česká pirátská strana požádala o registraci mediafax.cz
  74. ČÍŽEK, Jakub. Česká pirátská strana je oficiální [online]. CZECH NEWS CENTER, 2009-06-22. Dostupné online. 
  75. a b Historie strany na stránkách MV
  76. Česká pirátská strana zvolila vedení. Lupa.cz [online]. Internet Info, 2009-07-01 [cit. 2012-07-30]. Dostupné online. 
  77. Zasedání v Albrechticích. www.pirati.cz [online]. [cit. 2012-07-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-06-02. 
  78. Zasedání v Brně
  79. Zasedání v Křižanově
  80. Zasedání v Praze
  81. JIŘIČKA, Jan. Pirátská strana spustila PirateLeaks, ukázala vliv OSA na autorský zákon. iDNES.cz [online]. 2010-12-21 [cit. 2021-05-06]. Dostupné online. 
  82. TITTL, Tomáš. Nový zákon naúčtuje knihovnám a školám i za pár tiskáren desetitisíce. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2010-08-18 [cit. 2021-05-06]. Dostupné online. 
  83. Ministerstvo kultury zahajuje veřejnou konzultaci k novele autorského zákona Archivováno 29. 7. 2013 na Wayback Machine, mkcr.cz
  84. ČTK. Jak ještě dlouho žít z Beatles?. Týden.cz [online]. EMPRESA MEDIA, 2011-05-20 [cit. 2021-05-06]. Dostupné online. (česky) 
  85. Tisková konference Pirátské strany k prodloužení kopírovacího monopolu na zvukové nahrávky, www.piratskastrana.cz
  86. kopirovanijezadarmo.cz
  87. HN Dialog. Tisíce lidí protestují proti návrhu poslanců. Hrozí cenzura internetu?. Hospodářské noviny iHNed.cz [online]. Economia, 2011-06-20 [cit. 2021-05-06]. Dostupné online. (česky) 
  88. Archivovaná kopie. www.internetbezcenzury.cz [online]. [cit. 2013-08-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-10-09. 
  89. Český rozhlas: Cenzura internetu ve sněmovně neprošla
  90. KOPECKÝ, Josef. Cenzura internetu neprošla. Obce dostaly šanci vyhnat hrací automaty. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2011-06-21 [cit. 2021-05-06]. Dostupné online. 
  91. Piráti na Klárově protestovali proti smlouvě ACTA
  92. ČTK. Kolem dvou tisíc lidí protestovalo proti smlouvě ACTA. Pražský deník. VLTAVA LABE MEDIA, 2012-02-11. Dostupné online [cit. 2021-05-06]. (česky) 
  93. ŠPULÁK, Jaroslav; Právo. Piráti v Praze protestovali proti dohodě ACTA. Novinky.cz [online]. BORGIS, 2012-02-02 [cit. 2021-05-06]. Dostupné online. 
  94. LANGER, Jan. Piráti demonstrovali proti ACTA a za svobodný internet. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2012-02-02 [cit. 2021-05-06]. Dostupné online. (česky) 
  95. ČTK. Internetoví "piráti" vyrazili na Hrad. E15 [online]. CZECH NEWS CENTER, 2012-02-02 [cit. 2021-05-06]. Dostupné online. (česky) 
  96. Lidovky.cz; ČTK. Ministerstvo nechce rozhodnout, ACTA pošle Ústavnímu soudu. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 2012-04-10 [cit. 2021-05-06]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. (česky) 
  97. Evropský parlament odmítl protipirátskou smlouvu ACTA. ČT24 [online]. Česká televize, 2012-07-04 [cit. 2021-05-06]. Dostupné online. (česky) 
  98. Stanovisko politické skupiny Greens/EFA: ACTA - anti-counterfeiting treaty
  99. Piráti přišli s návrhem ústavního zákona o svobodném internetu. Mediafax.cz [online]. 2012-02-28 [cit. 2012-07-30]. Dostupné online. 
  100. MATĚJČEK, Petr. Svobodný internet se zaručuje. Anebo ne?. Česká pozice [online]. MAFRA, 2012-05-09 [cit. 2012-07-30]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  101. DOSTÁL, Vratislav. Piráti: Novela zákona o svobodném přístupu k informacím je nepřijatelná. Deník Referendum [online]. Vydavatelství Referendum, 2012-10-29 [cit. 2021-05-06]. Dostupné online. (česky) 
  102. TZ Další pokus o zničení zákona o svobodném přístupu k informacím. www.pirati.cz [online]. [cit. 2012-11-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-11-02. 
  103. Den infožádostí. www.pirati.cz [online]. [cit. 2012-11-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-04-25. 
  104. Piráti obsadili o víkendu Prahu. Český rozhlas 7 – Radio Praha [online]. Český rozhlas, 2012-04-16 [cit. 2012-07-30]. Dostupné online. 
  105. ‚Piráti‘ se v Praze dohodli na vytvoření evropské strany. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2012-04-15 [cit. 2012-07-30]. Dostupné online. 
  106. Slovíčkaření i QR kódy. Piráti Praze předvedli tekutou demokracii. E15 [online]. CZECH NEWS CENTER, 2012-04-15 [cit. 2012-07-30]. Dostupné online. 
  107. Piráti stvrdili dohodu o evropské spolupráci. Společně zaútočí na Evropský parlament [online]. Piráti.cz, 2012-07-20 [cit. 2012-07-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-09-03. 
  108. Světový závod o prvního piráta v národním parlamentu vyhráli nečekaně Češi [online]. MAFRA, 2012-22-10 [cit. 2012-05-11]. Dostupné online. 
  109. http://www.pirati.cz/zastupitele
  110. Archivovaná kopie. piratetimes.net [online]. [cit. 2014-12-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-24. 
  111. http://piratetimes.net/pirates-elected-to-municipalities-and-local-bodies-pirate-history/
  112. "Můžeš mě fotit, ale s tím jointem." Piráti předběhli i Okamuru, skončili ale na suchu s internetem. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2017-10-21 [cit. 2017-10-22]. Dostupné online. 
  113. Síla stran - Piráti - volby.idnes.cz. iDNES.cz [online]. MAFRA [cit. 2017-10-22]. Dostupné online. 
  114. Výsledky voleb do poslanecké sněmovny 2017 – Česká republika. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2017-10-21 [cit. 2017-10-22]. Dostupné online. 
  115. Volby v kostce: Piráti na vrcholu, snící ODS a pád Zelených či Realistů. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2017-10-22 [cit. 2017-10-22]. Dostupné online. 
  116. Piráti jedou za voliči s vězeňským autobusem pro Babiše, Sobotku či Kalouska. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2017-08-14 [cit. 2017-10-22]. Dostupné online. 
  117. a b KOPECKÝ, Josef. Pirát Bartoš: Čtyři roky chceme být v parlamentu velmi ostrou opozicí. iDNES.cz [online]. MAFRA, 30. září 2017 0:27. Dostupné online. 
  118. CF 23/2017 Povolební strategie PSP 2017
  119. a b Když Pirát prchá do podpalubí. Tajné hlasování o metru D byl krok zpět. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 26. května 2019. Dostupné online. 
  120. Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 5.10. – 6.10.2018, Výsledky hlasování, Obvod: 26 – Praha 2 [online]. Český statistický úřad, 2018 [cit. 2018-10-13]. Dostupné online. 
  121. a b Radek Bartoníček. Tvrdě jsem pracovala, říká nejmladší senátorka, která porazila matadora Bendla. Aktuálně.cz. 10.10.2020.
  122. Prahu povede Zdeněk Hřib z Pirátů. Pospíšil ani Čižinský v radě města nezasednou. iROZHLAS. Český rozhlas. Dostupné online [cit. 2018-10-26]. (česky) 
  123. Primátorem Prahy bude Pirát Hřib. Další koaliční lídři jsou mimo radu. iDNES.cz. 25. října 2018.
  124. Už jsme celorepublikovou stranou, hlásal z lodi Pirát Bartoš. 6. října 2018. iDNES.cz
  125. https://www.brno.cz/sprava-mesta/volene-organy-mesta/rada-mesta-brna/
  126. https://www.ostrava.cz/cs/urad/mesto-a-jeho-organy/rada-mesta/slozeni-rady-mesta
  127. Zdeňka Trachtová. Volební lídr Pirátů: V europarlamentu chci bojovat proti korporátním tlakům a cenzuře internetu. Český rozhlas. 19. leden 2019.
  128. zpravy.aktualne.cz. https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/evropsky-parlament/volby-europarlament-evropsky-parlament-kandidatky/r~ff2116601e4b11e99182ac1f6b220ee8/?redirected=1552802933. 27. února 2019.
  129. Volby do Evropského parlamentu 2019 - Volební speciál iDNES.cz. iDNES.cz [online]. MAFRA [cit. 2019-05-27]. Dostupné online. 
  130. Předsedou europarlamentu zvolen Ital Sassoli, Charanzová a Kolaja budou místopředsedy. ČT24. 04.06.19.
  131. Staronový předseda Pirátů Ivan Bartoš: Do vlády chceme, ale máme řadu podmínek. 12.1.2020. Deník.cz.
  132. https://www.seznamzpravy.cz/p/vysledky-voleb/2020/senatni-volby/kolo/2
  133. Jednání o krajských koalicích končí, jasno stále není v Karlovarském kraji. ČT24. 14.10.2020.
  134. Přehled krajských koalic. Seznam Zprávy. 5.10.2020.
  135. Po dvou měsících vznikla v Karlovarském kraji koalice. Hejtmanem by měl být Kulhánek ze STAN. 9. prosince 2020. iROZHLAS.
  136. STAN bude jednat o koalici pro sněmovní volby výhradně s Piráty. ČT24, [1], 8. října 2020.
  137. Spojování opozice pokračuje. Piráti kývli na jednání se Starosty o předvolební koalici. Deník N, [2], 23. listopadu 2020.
  138. Lídrem koalice Pirátů a STAN má být Ivan Bartoš. ČT24, [3], 14. prosince 2020.
  139. RAMBOUSKOVÁ, Michaela, ČTK: Piráti půjdou do sněmovních voleb se Starosty. Chceme vyhrát, řekl Bartoš. Seznam Zprávy, [4], 12. ledna 2021.
  140. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Aktuálně.cz, [5], 10. října 2021.
  141. SURMANOVÁ, Kateřina: ANO poprvé ochutnalo prohru, Piráty zaskočila volební anomálie a ve sněmovně skončila tradiční levice. Lidovky.cz, [6], 9. října 2021, 20.25 hod.
  142. volby.cz [online]. ČSÚ. Dostupné online. 
  143. volby.cz [online]. ČSÚ. Dostupné online. 
  144. volby.cz [online]. ČSÚ. Dostupné online. 
  145. a b Příspěvky ze státního rozpočtu uhrazené politickým stranám a politickým hnutím celkem v roce 2017. 8. 1. 2018. Ministerstvo financí České republiky.
  146. https://www.volby.cz/pls/ps2021/ps2?xjazyk=CZ
  147. Jakub Michálek. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky psp.cz.
  148. Piráti ve Sněmovně ustavili klub. Nadále jej povede Jakub Michálek. piratskelisty.cz. 15. 10. 2021.
  149. Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 15.10. – 16.10.2010 [online]. ČSÚ na volby.cz. Dostupné online. 
  150. Doplňovací volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 18.3. – 19.3.2011 [online]. ČSÚ na volby.cz. [{{{1}}} Dostupné online]. 
  151. Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 12.10. – 13.10.2012 [online]. ČSÚ na volby.cz. [{{{1}}} Dostupné online]. 
  152. Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 10.1. – 11.1.2014 [online]. ČSÚ na volby.cz. [{{{1}}} Dostupné online]. 
  153. volby.cz [online]. ČSÚ. Dostupné online. 
  154. volby.cz [online]. ČSÚ. Dostupné online. 
  155. Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 7.10. – 8.10.2016 [online]. ČSÚ na volby.cz. Dostupné online. 
  156. volby.cz [online]. ČSÚ. Dostupné online. 
  157. Volby 2018 [online]. ČSÚ na volby.cz. Dostupné online. 
  158. volby.cz [online]. ČSÚ. Dostupné online. 
  159. Příspěvky ze státního rozpočtu uhrazené politickým stranám a politickým hnutím celkem v roce 2018. Ministerstvo financí České republiky.
  160. Volby 2020 [online]. ČSÚ na volby.cz. Dostupné online. 
  161. volby.cz [online]. ČSÚ. Dostupné online. 
  162. ČSSD přijde po senátních volbách o devět milionů ročně. Polepší si hlavně Starostové. iROZHLAS. 10. října 2020.
  163. https://volby.cz/pls/senat/se2111?xjazyk=CZ&xdatum=20201002&xobvod=30
  164. Lukáš Wagenknecht. Senát Parlamentu České republiky senat.cz.
  165. Ladislav Kos. Senát Parlamentu České republiky senat.cz.
  166. Renata Chmelová. Senát Parlamentu České republiky senat.cz.
  167. Volby do Evropského parlamentu konané na území České republiky ve dnech 23.05. – 24.05.2014 volby.cz
  168. Volby do Evropského parlamentu konané na území České republiky ve dnech 24.05. – 25.05.2019 volby.cz
  169. volby.cz [online]. ČSÚ. Dostupné online. 
  170. volby.cz [online]. ČSÚ. Dostupné online. 
  171. volby.cz [online]. ČSÚ. Dostupné online. 
  172. volby.cz [online]. ČSÚ. Dostupné online. 
  173. a b Za mandáty zaplatí stát stranám přes 168 milionů korun. Nejvíc ztratí ČSSD. iDNES. 4. října 2020.
  174. volby.cz [online]. ČSÚ. Dostupné online. 
  175. volby.cz [online]. ČSÚ. Dostupné online. 
  176. Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2014 [online]. ČSÚ na volby.cz [cit. 2014-10-24]. Dostupné online. 
  177. volby.cz [online]. ČSÚ. Dostupné online. 
  178. Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2014 [online]. ČSÚ na volby.cz [cit. 2014-10-24]. Dostupné online. 
  179. volby.cz [online]. ČSÚ. Dostupné online. 
  180. volby.cz [online]. ČSÚ. Dostupné online. 
  181. volby.cz [online]. ČSÚ. Dostupné online. 
  182. Výsledky voleb za území. Volby.cz [online]. [cit. 2018-10-11]. Dostupné online. (česky) 
  183. Chci prachy, napíšu zákon. Unikla pracovní verze novely autorského zákona Archivováno 19. 6. 2011 na Wayback Machine, piratskenoviny.cz
  184. [7], osa.cz
  185. Jiří Srstka: Autorské právo a knihovny
  186. Kalousek: Piráti přiznali vlajku a plují do boje proti kapitalismu a NATO. FORUM 24 [online]. Forum 24, 19. února 2020. Dostupné online. 
  187. Podporují Piráti Česko v NATO? Výrok o nesmyslných výdajích vyvolal pobouření. Echo24.cz [online]. Echo Media, 12. dubna 2019. Dostupné online. 
  188. Otevřený magistrát se při schvalování metra D zavřel, radní hlasovali tajně. iDNES.cz [online]. MAFRA, 22. května 2019. Dostupné online. 
  189. Popření sebe sama. Piráti v Praze rozhodují o miliardách tajně. Týden.cz [online]. EMPRESA MEDIA, 22. května 2019. Dostupné online. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat