Otevřít hlavní menu

Česká pirátská strana

česká politická strana
Tento článek je o politické straně v Česku. O stranách v jiných zemích pojednává článek Pirátská strana (rozcestník).

Česká pirátská strana (zkratka Piráti) je česká politická strana založená v roce 2009. Ve volbách v roce 2017 poprvé vstoupila do Poslanecké sněmovny, kde se ziskem 22 ze 200 křesel stala třetí nejsilnější stranou. Pod vedením předsedy Ivana Bartoše stojí v opozici vůči stávající menšinové vládě. Strana nominovala také 3 aktivní senátory, naposledy Lukáše Wagenknechta v roce 2018. V komunálních volbách téhož roku uspěli Piráti v řadě obcí, včetně největších měst; v Zastupitelstvu Prahy vytvořili vládní koalici a volební lídr Zdeněk Hřib obsadil post primátora.

Česká pirátská strana
Zkratka Piráti
Datum založení 17. června 2009
Předseda Ivan Bartoš portrait 6 September 2018.jpg
Ivan Bartoš
1. místopředsedkyně Olga Richterová
Zakladatel Jiří Kadeřávek[1]
Sídlo Na Moráni 360/3, 128 00 Praha 2[2]
Ideologie pirátská politika
sociální liberalismus[3]
levicový libertarianismus[3]
participativní demokracie[4][5]
pro-evropanismus[6]
Politická pozice střed[7]středolevice[8]
Stát. příspěvek (mil. Kč) 14,1 (2013)[9][p 1]
Mezinárodní org. Pirátská internacionála
Evropská strana Evropská pirátská strana
Mládežnická org. Mladí Piráti
Stranické noviny Pirátské listy[10]
Počet členů 825 (k 29.8.2018)[11]
Slogan „Internet je naše moře“
„Sharing is caring“
Barvy
     černá
[12]
Volební výsledek 10,79 % (PSP ČR 2017)
Zisk mandátů ve volbách
Poslanecká sněmovna2017
22 / 200
[13]
Senát
3 / 81
[p 2]
Evropský parlament2014
0 / 21
[14]
Zastupitelstva krajů2016
5 / 675
[15]
Zastupitelstva obcí2018
358 / 62300
Zastupitelstvo Prahy2018
13 / 65
IČO 71339698
Oficiální web www.pirati.cz

Program strany se zaměřuje na politickou transparentnost, osobní odpovědnost politiků, boj proti korupci, e-Government, podporu malých a středních podniků, předcházení daňovým únikům a odlivu kapitálu z Česka skrze zahraničně vlastněné firmy, financování místního rozvoje, účast veřejnosti na demokratickém rozhodování a důraz na právní stát. Strana má dále za cíl reformovat zákony v oblastech finančních trhů a bankovnictví, lobbování, životním prostředí, a Piráti jsou také proevropská strana usilující o řešení demokratického deficitu v Evropské unii prosazením principu subsidiarity, o aktivní zapojení Česka v evropském rozhodování,[16] reformu zdanění nadnárodních korporací a o ochranu životního prostředí.[17]

Stanovy strany se pohybují na obou stranách politického spektra: pravice i levice a jsou liberální (v kontrastu ke konzervativním).[18] Vedení strany vyjádřilo, že považují politické spektrum pravice-levice za zastaralé.[19] Mezi klíčové hodnoty strany patří demokracie se zapojením občanů, dobré řízení státu, ochrana občanských svobod a živnostníků před utlačováním státní byrokracií a záštita občanů před koncentrovanou ekonomickou mocí.[20]

Obsah

Politické poziceEditovat

Politické spektrum a ideologieEditovat

Politické stanovy Pirátské strany a voliči strany jsou rozmístěné na obou stranách politického spektra: pravice i levice[18][3] a jsou liberální (v kontrastu ke konzervativním).[18] Vedení strany vyjádřilo, že považují politické spektrum pravice-levice za zastaralé.[19] Jejich hlavní ideologická platforma je v oblasti sociálního liberalismu a částečně i levicového libertarianismu.[3] Strana popisuje své ekonomické postoje jako středové a svoje společenské postoje jako liberální.[21] Mezi klíčové hodnoty strany patří demokracie se zapojením občanů, dobré řízení státu, ochrana občanských svobod a živnostníků před utlačováním státní byrokracií a koncentrovanou ekonomickou mocí.[20]

Domácí politikaEditovat

Program strany se zaměřuje na kontrolu politické moci a státních výdajů skrze politickou transparentnost, osobní odpovědnost politiků, boj proti korupci a korporátnímu lobbování, zmenšení státní byrokracie skrze e-Government, podporu malých a středních podniků, předcházení daňovým únikům, účast veřejnosti na demokratickém rozhodování, financování místního rozvoje, ochranu občanských svobod,[16] důraz na právní stát, ochrana soukromí či legalizace konopí.[22]

Pirátský program má za cíl usnadnit podnikání ze strany státu a úřadů a zároveň zabránit narušování hospodářské soutěže jako např. zneužívání dominantního postavení a ovlivňování veřejné moci.[23] Dále se program zasazuje pro zdanění finančního sektoru a finančních institucí, které získaly značný nedemokratický vliv na ekonomiky, státy a vlády skrze koncentraci kapitálu a globalizaci.[24] Piráti chtějí omezit a zdanit vyvádění zisků vytvořených v Česku zahraničními firmami, jenž dosahují až 700 miliard korun převedených do zahraničí ročně.[25][26] Podle programu strany „Zisk vytvořený v Česku bude u nás i daněn. Zlepšíme pravidla, dohled a sankce v případě vyvádění zisků.“[27]

Program strany má environmentální platformu s názvem „ekologie bez ideologie“,[28] která se zaměřuje na odstranění rozsáhlých státních dotací, které podporují fosilní paliva (uhlí, ropa apod.), zastavení nevýhodného (pod tržní cenou) prodeje českých nerostných surovin těžařským společnostem, dále na využití alternativních zdrojů energie (tj. obnovitelné a jaderné) na základě objektivního vědeckého výzkumu a vývoje, dále na udržitelné nakládání s materiály od výroby produktů až po recyklace a odpady, na udržitelnou dopravu s upřednostňováním veřejné dopravy a udržitelné územní plánování a rozvoj měst.[29]

Zemědělská politika strany navrhuje podporu malým a začínajícím zemědělcům namísto dotování velkých zemědělských podniků. Program podporuje biologicky rozmanité plodiny, lesní hospodářství a hospodaření s půdou, které se zaměřují na řešení ekologických dopadů intenzivního zemědělství a navrhuje odklon od dotování monokulturních plodin, které způsobují degradaci půdy a krajiny. Piráti rovněž navrhují zjednodušit výrobní a spotřebitelský řetězec podporou infrastruktury pro prodej místních a sezónních produktů.[30]

Pirátský program vidí kvalitu a výsledky českého školství v mezinárodním měřítku a bezplatnou a široce přístupnou vzdělanost jako klíčové předpoklady pro vysoce výkonnou rozvinutou znalostní ekonomiku a informační společnost. Plošně vysoké platy pro pedagogy na všech stupních škol a stabilní institucionální podpora vědy a výzkumu jsou hlavní body programu pro školství a vědu.[31] Strana usiluje o podporu vědeckých pracovišť také rozšířením otevřeného přístupu k výsledkům základního výzkumu na veřejných institucích (i na úrovni EU) a o omezení patentového systému v aplikovaném výzkumu v podnicích, jenž dle Pirátů častěji omezuje inovaci i konkurenci. Stejně jako u ostatních veřejných a státních institucí, i u škol usiluje program o systémovou demokratizaci a zavedení transparentní organizace pro zlepšení jejich fungování a výsledků.[32]

Pirátská strana vede transparentní účet[33] a účetnictví,[34] používá svobodné licence.[35] Strana funguje na principu přímé demokracie a pro vnitrostranická rozhodnutí používá on-line hlasování[36] pro přímou volbu, odvolání a referenda.[37] V únoru 2011 schválil republikový výbor strany základní programový dokument Pirátské dvanáctero.[38] Piráti podporují LGBT práva v Česku.[39]

Program do parlamentních voleb 2017Editovat

Čtyři hlavní programové body definované v roce 2017 před vstupem do Poslanecké sněmovny:[40]

  • Kontrola moci a státních výdajů prostřednictvím transparentního vládnutí a osobní odpovědnosti politiků
  • Zjednodušení státní byrokracie zavedením e-Governmentu
  • Podpora malých a středních podniků a elektronického obchodování, řešení odlivu kapitálu z Česka, ke kterému dochází skrze zahraničně vlastněné společnosti, prevence obcházení daňových povinností, ke kterým dochází skrze transakce zisků do daňových rájů
  • Ochrana občanských svobod, svoboda informací, svoboda projevu, demokracie a zvyšování účasti veřejnosti na rozhodování (participativní demokracie)

Evropa a mezinárodní politikaEditovat

Strana je proevropská a podporuje integraci v rámci EU a zároveň usiluje o zásadní reformy EU.[41] Strana také podporuje stávající české členství v NATO, kritizuje však agrese ze strany členů NATO, například válku v Iráku nebo vojenskou intervenci v Libyi,[42] a poznamenává, že veškerá angažovanost sil NATO mimo území jejích členských států by měla probíhat pouze tehdy, bude-li podporována formálním usnesením Spojených národů.[43] Podle poslance Františka Kopřivy by si Evropa měla vytvořit vlastní obranný systém.[44] Strana odsoudila anexi Krymu a podpořila sankce proti Rusku. Podle předsedy strany Bartoše, který sám sebe označuje za pacifistu, sankce jsou jediný mírový způsob, jakým lze konflikt s Ruskem řešit.[45] Bartoš také kritizoval anexi Východního Jeruzaléma Izraelem.[46]

Piráti kritizují úzkou spolupráci EU s nedemokratickým režimem v Turecku, který po neúspěšném pokusu o vojenský převrat v červenci 2016 zahájil rozsáhlé politické čistky proti skutečným i domnělým odpůrcům prezidenta Erdoğana.[47] Terčem kritiky Pirátů se stal také vývoz evropských zbraní do Saúdské Arábie a Saúdy vedená vojenská intervence v Jemenu.[48]

Strana podporuje manifest panevropského politického hnutí DieM25, jenž se zaměřuje na demokratickou reformaci EU a řešení demokratického deficitu v Evropské unii.[49] Piráti jsou proti Transatlantickému obchodnímu a investičnímu partnerství (TTIP) mezi EU a Spojenými státy.[50] Strana odmítá kvóty pro přerozdělování migrantů mezi členské státy EU, rozlišuje ale mezi ekonomickými migranty a uprchlíky z válečné zóny, kterým by se mělo pomáhat.[45]

Program do evropských voleb 2019Editovat

Program do voleb do Evropského parlamentu v roce 2019 byl zveřejněn pod záštitou Evropské pirátské strany. Jeho jádro spočívá v řešení demokratického deficitu v Evropské unii, decentralizace a prosazení principu subsidiarity, tj. přenechání rozhodování o místních záležitostech národním a lokálním stupňům veřejné správy, které jsou blízko občanům členských států,[51] reformu zdanění nadnárodních korporací a o řešení dopadu lidských aktivit na prostředí a krajinu.[17]

Kromě reformy autorských práv či digitální agendy pokrývá témata jako vzdělávání, ochranu životního prostředí a zemědělství, zahraniční politiku, obranu, dopravu a daňový systém či vesmírný program. Strana uvedla jako svoje cíle "lidskou, moderní Evropu, která bude udávat světu kurz v otázkách využívání technologií, inovací, demokracie, občanské participace a životního prostředí".[52] Čeští Piráti zveřejnili svůj vlastní program priorit shrnutý do pěti bodů:[53]

  • Svoboda: ochrana svobody proti hrozbám zvenčí posílením evropské obrany a proti vnitřním hrozbám jako autoritářství, extremismus a cenzura
  • Upgrade: průhlednost evropského rozhodování, umožnění účasti občanům a přiblížení rozhodování k potřebám občanů
  • Bohatství: reforma zdanění korporací, transparentní hospodaření s evropskými penězi, podpora malých a středních podniků
  • Udržitelnost: řešení příčin klimatické změny a jejích dopadů na krajinu, řešení odpadů a závislosti na fosilních palivech, rozvoj venkova a farmářů
  • Spravedlnost: ochrana spotřebitele, sociální spravedlnost, práva pracovníků

Historie stranyEditovat

Založení, ustavující a další zasedáníEditovat

 
Zakladatel strany Jiří Kadeřávek

Pirátské strany vznikly v mnoha zemích v Evropě i po celém světě jako odpor proti omezování základních občanských práv vlivnými lobbistickými skupinami.[54] Výzvu k založení České pirátské strany publikoval programátor Jiří Kadeřávek na portálu AbcLinuxu 19. dubna 2009.[55] Zanedlouho se zformoval přípravný výbor a vznikla online petice pro získání zákonem stanoveného počtu podpisů a aktivaci budoucí členské základny. O oznámení úmyslu založení strany informovala řada českých zpravodajských serverů.[56][57] Tisíc podpisů v online petici se straně podařilo shromáždit během méně než dvou dnů od zprovoznění webových stránek strany, do konce měsíce dubna pak signovalo petici na vznik strany přes dva tisíce lidí. V dubnu 2009 také začal přípravný výbor strany rozesílat petiční archy na získané e-mailové adresy, pro získání tisíce potřebných fyzických podpisů pro založení strany.

Dne 27. května 2009 byl podán návrh na Ministerstvu vnitra na registraci strany,[58][59] 17. června téhož roku byla strana ministerstvem vnitra zaregistrována pod číslem MV-39553-7/VS-2009.[60][61] Do registrace změny stanov 4. srpna 2011 strana vystupovala pod zkratkou ČPS.[61] 28. června 2009 proběhlo v Průhonicích u Prahy ustavující fórum strany, kde bylo zvoleno předsednictvo strany a byla určena hlavní témata volebního programu strany. Předsedou byl zvolen Kamil Horký.[62] Ke konci října 2009 se v Albrechticích nad Orlicí uskutečnilo 1. zasedání celostátního fóra (CF), na kterém došlo k doplnění stanov a volbě nového předsednictva, republikového výboru a komisí. Předsedou byl zvolen Ivan Bartoš,[63] který funkci na zasedání CF v srpnu 2010 v Brně obhájil.[64]

Na třetím zasedání CF konaném v červnu 2011 v Křižanově mimo jiné došlo ke změně zkratky z ČPS na Piráti.[65] V srpnu 2012 proběhlo zasedání CF v Praze. Na něm byly schváleny změny stanov, v kterých je od té doby zanesena explicitní podpora svobodných děl a svobodného software a také povinnost veřejného hlasování volených zástupců, kteří do té doby mohli volit i tajně. Na zasedání bylo dále zvoleno nové předsednictvo, přičemž pozici předsedy obhájil Ivan Bartoš, a byl schválen logotyp.[66]

První úspěch v senátních a komunálních volbáchEditovat

V dubnu 2012 uspořádala Česká pirátská strana v Praze konferenci Pirátské internacionály, které se zúčastnilo více než 200 zástupců pirátských stran z 27 zemí světa, zakladatel pirátského hnutí Rickard Falkvinge, britsko-kanadský spisovatel Cory Doctorow a švédská europoslankyně Amelia Andersdotter. Na konferenci se mimo jiné pirátské strany z Evropy dohodly, že budou postupovat společně při volbách do Evropského parlamentu v roce 2014.[67][68][69] Celostátní fórum České pirátské strany 20. července 2012 schválilo Pražskou deklaraci stvrzující tento záměr.[70]

 
Senátor Libor Michálek na Pirátské tiskové konferenci 2012

Česká pirátská strana postavila v senátních volbách 2012 tři kandidáty, jednoho z nich ve spolupráci s dalšími politickými stranami. Ve volebním okrsku č. 26 byl kandidát koalice Pirátů, Strany zelených a KDU-ČSL Libor Michálek zvolen ve 2. kole senátorem a tím se Česká pirátská strana stala parlamentní stranou. Jsou celosvětově první pirátskou stranou, která má zástupce v celostátním orgánu a vyhráli tak neoficiální mezinárodní soutěž „o prvního piráta v parlamentu“.[71]

V komunálních volbách 2014 strana uspěla v několika obcích a městských částech, zejména v Praze – kde získala 4 mandáty v zastupitelstvu hlavního města a 10 zastupitelů v místních radnicích – a v Mariánských Lázních, kde volby vyhrála a obsadila post starosty. Další pirátští zastupitelé byli zvoleni například v Brně na kandidátce Žít Brno. Celkem bylo na kandidátkách strany, na koaličních kandidátkách a na kandidátkách jiných stran zvoleno 34 zastupitelů nominovaných Pirátskou stranou či jejích členů.[72] Tyto úspěchy vzbudily ohlas v domácích médiích i v mezinárodním pirátském hnutí.[73][74]

Vstup do Poslanecké sněmovny roku 2017Editovat

V parlamentních volbách 2017 obdrželi Piráti 10,79 % hlasů, umístili se tak ve volbách po ANO a ODS na třetím místě. Poprvé se tak dostali do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a to s celkem 22 mandáty.[75] V Praze se strana umístila s 18 % na druhém místě, nejméně hlasů strana získala v Mostě, a to 7,10 %.[76] V celé zemi pro tuto stranu hlasovalo 546 393 voličů.[77] Úspěch Pirátů ve volbách se očekával, ale zdaleka ne tak velký.[78]

Symbolem předcházející Pirátské kampaně 2017 byl „vězeňský" autobus, se kterým kandidáti projížděli všechna okresní města Česka. Nátěr na něm připomínal různé české politické kauzy.[79] Na polepu byl Andrej Babiš znázorňující kauzu Čapí Hnízdo, Davida Ratha, podvodný prodej OKD Bohuslava Sobotky, Miroslava Kalouska s kauzou nákupu padáků a letadel do Armády ČR a kauzu Nagyová, která způsobila v roce 2013 pád české vlády. Mottem celé kampaně byla věta „Pusťte nás na ně!".

Před volbami podle předsedy Ivana Bartoše strana plánovala zůstat jedno až dvě volební období v opozici, s výjimkou situace, kdy by se vstupu do vlády nemohli vyhnout.[80] Pokud by volby vyhrál Babiš, vylučovali jakoukoliv jeho podporu.[80]

 
Zdeněk Hřib (vlevo) a Ivan Bartoš

Strategie PSP po parlamentních volbách 2017 byla odhlasována a zveřejněna ještě před volbami, 15. srpna 2017. Zvítězil návrh C, což byla pozměněná verze původního návrhu A, předloženého republikovým výborem. Věta: V žádném případě nepodpoříme vládu s účastí nedemokratických politických stran, například KSČM. byla v návrhu C nahrazena větou: V žádném případě nepodpoříme vládu s účastí subjektů ohrožujících základy liberální demokracie nebo s historickým dědictvím likvidace demokracie v této zemi, tj. zejména s účastí KSČM, SPD nebo s převahou ANO.[81]

Vedení Prahy od roku 2018Editovat

Ve volbách do Senátu v říjnu 2018 byl zvolen Lukáš Wagenknecht senátorem za volební obvod č. 23 a současně skončil mandát v Senátu Liboru Michálkovi.[82] V komunálních volbách 2018 strana dosáhla výrazného úspěchu ve většině velkých měst. V Praze se umístila druhá s 13 mandáty v zastupitelstvu hlavního města a v rámci povolebních vyjednávání s koaličními partnery Praha sobě a Spojené síly pro Prahu dosáhla dohody o obsazení postu primátora, kterým se stal Zdeněk Hřib. Vládnoucí koalice následně kontroluje 39 z 65 křesel v Zastupitelstvu hlavního města Prahy.[83] Do jedenáctičlenné Rady Prahy za Piráty zasedají vedle Hřiba také Vít Šimral a zastupitel Adam Zábranský.[84] Strana také obhájila vedení Mariánských Lázní.[85]

Volby do Evropského parlamentu roku 2019Editovat

V lednu 2019 byl lídrem kandidátky pro volby do Evropského parlamentu v květnu 2019 zvolen Marcel Kolaja, který se zasazuje o ochranu spotřebitele, technologickou konkurenceschopnost Evropy na světovém trhu, boj proti korporátnímu lobbování v EU a předcházení rostoucí cenzuře internetu.[86] Druhé místo kandidátky obsadila předsedkyně Evropské pirátské strany Markéta Gregorová a třetí místo poslanec Mikuláš Peksa.[87] Česká pirátská strana vytvořila společný program s pirátskými stranami v EU, který byl podepsán v Lucembursku v únoru 2019.[52]

Aktivity stranyEditovat

Svoboda internetuEditovat

ACTAEditovat

Patrně největším úspěchem Pirátské strany byl podíl na zamítnutí kontroverzní mezinárodní smlouvy ACTA. Proti smlouvě v únoru 2012 protestovaly v Praze tisíce lidí.[88] V dubnu 2012 přesvědčili Piráti ministra průmyslu a obchodu Martina Kubu, aby se zavázal smlouvu předložit Ústavnímu soudu.[89] K tomu před tím došlo pouze v případě Lisabonské smlouvy. Nakonec však byla ACTA velkou většinou zamítnuta Evropským parlamentem,[90] kde proti ní vystupovala i europoslankyně švédské Pirátské strany Amelia Andersdotter.[91]

 
Protest proti dohodě ACTA konaný v únoru 2012 v Praze

Návrh ústavního zákona o svobodném internetuEditovat

V únoru 2012 Piráti přišli s návrhem ústavního zákona o svobodném internetu. Ten vychází z principu, že internet je svobodným médiem a stát by do něj neměl zasahovat. Proto je podle Pirátů nepřijatelná jakákoliv cenzura internetu, sledování či odpojování jeho uživatelů nebo porušování síťové neutrality.[92][93]

Svobodný přístup k informacímEditovat

Česká pirátská strana 21. prosince 2010 spustila server PirateLeaks po vzoru WikiLeaks.[94] PirateLeaks zveřejnil několik utajovaných či obtížně dostupných dokumentů, poslední v listopadu 2011. Strana také provozuje vlastní mirror WikiLeaks.

Když v červnu 2011 poslanec Jan Farský (STAN, resp. TOP 09) spolu s poslanci ODS navrhl přílepek k loterijnímu zákonu, podle nějž by internetoví provideři museli pod pokutou 10 milionů Kč blokovat weby zahraničních sázkových společností a všechny weby s jejich reklamou, Pirátská strana proti němu vyhlásila kampaň.[95] Petici Internet bez cenzury, na které se podílel člen strany Roman Kučera, podpořilo během několika dní přes 13 tisíc lidí[96] a poslanci návrh zamítli.[97]

V říjnu 2012 vystoupili Piráti proti ministerstvem vnitra navržené novele zákona 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím.[98] Piráti připomínkovali návrh novely včetně předložení parafovaných pozměňovacích návrhů[99] a na 7. listopadu vyhlásili „Den infožádostí“ s heslem „Zeptej se svého úředníka, dokud můžeš“, v jehož rámci měla veřejnost podávat žádosti o informace.[100]

Ochrana soukromíEditovat

 
Protest proti projektu INDECT v Praze 28. července 2012

Pirátská strana se v programu staví proti sledování obyvatel.[101] Piráti kritizovali evropský projekt INDECT, který má sledovat a vyhodnocovat podezřelé chování obyvatel a propojovat informace z kamerových systémů s veřejné dostupnými údaji z Internetu.[102] 20. října se Pirátská strana připojila k celoevropským protestům a uspořádala demonstrace v šesti městech republiky.[103][104]

Již před tím se Pirátská strana ohradila proti tomu, aby měli operátoři povinnost sledovat a ukládat data o mobilní komunikaci a internetovém připojení (provozní a lokalizační údaje).[105] Zákon o sledování komunikace ústavní soud zrušil na počátku roku 2012 jako protiústavní.[106]

KopírováníEditovat

Strana nesouhlasí s používáním výrazu „autorské právo“ v případech, kdy nejde o autory, ale o obchodní model nahrávacích společností a vydavatelů. V dubnu 2010 strana zaslala ministerstvu kultury připomínky do konzultace,[107] kde se proti zavádějícím názvům ohradila:

V digitálním světě nejsou kopírovací zákony respektovány, nelze je vynucovat a brání digitalizaci našeho kulturního bohatství. Nejsou to zákony, které by chránily autory, protože trvají 70 let po jejich smrti. Tak jim prosím neříkejte autorské zákony.

Jsou to zákony, které zajišťují pravidelný a bezpracný a neopodstatněný zisk několika korporacím tím, že vytvářejí monopoly, které nazýváte duševní vlastnictví. Tyto zákony jdou na úkor lidí, kterým berou právo sdílet informace. Jejich podstatou je zavedení kopírovacího monopolu, a proto žádáme, aby se zákon nazýval pravým jménem, tedy zákon upravující kopírování neboli kopírovací zákon.

— Konzultace ke kopírovacímu zákonu 2011[107]
 
Obrázek k Výzvě na obranu kopírování

Pirátská strana v roce 2010 vystoupila proti připravované novele autorského zákona, která měla zvýšit platby knihoven za kopírky a znovu zavést povinnost ohlašovat koncerty OSA.[108] Ministr musel následně novelu z projednávání stáhnout.[109] V dubnu roku 2010 zaslala Pirátská strana svůj návrh kopírovacího zákona ministerstvu kultury, které pořádalo veřejnou konzultaci.[107] V roce 2011 pak kritizovala ministerstvo kultury kvůli prodlužování monopolu na hudební nahrávky[110][111] a zorganizovala proti němu petici Výzva na obranu kopírování.[112]

Psychotropní látkyEditovat

Česká pirátská strana se v letech 2010,[113] 2012[114] a 2013 účastnila pochodu za legalizaci marihuany Million Marihuana March. Součástí jejího programu je od června 2012 komponenta o drogách, v níž strana vyžaduje přehodnocení Jednotné úmluvy o omamných látkách, konec prohibice marihuany, její regulaci a zdanění. Podle Pirátů současný stav neprospívá společnosti, protože na prodeji drog vydělávají zločinci a uživatelé drog jsou trestáni.[115]

Akce proti rasismuEditovat

Piráti vystupovali proti konání akcí DSSS a podobných organizací, které jsou kritické vůči chování romské komunity, účastnili se protidemonstrací, blokád a spolupracovali s organizacemi, které požadují zákaz či rozpuštění takovýchto demonstrací.[zdroj?]

V reakci na pochod DSSS „proti cikánskému teroru“ v Novém Bydžově vznikla iniciativa Nový Bydžov není sám!, ve které se angažují někteří členové a příznivci Pirátské strany.[116] Piráti se také zapojili do demonstrací a blokád v Novém Bydžově, Krupce a na dalších místech[117][118] a podle serveru Romea.cz sehráli v těchto akcích velmi důležitou a nezastupitelnou roli.[119]

Účast ve volbáchEditovat

Sněmovní volbyEditovat

 
Mapa voličů Pirátů v Česku u sněmovních voleb 2017, kdy se strana poprvé dostala do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR
Rok Číslo Kandidátů Hlasů Mandáty Státní příspěvek
celkem v % celkem změna úhrada nákladů za hlasy stálý na činnost
2010[120] 23 140 42 323 0,80 % 0 0,- 0,-
2013[121] 3 192 132 417 2,66 % 0 13 241 700,- 0,-
2017 15 200 546 393 10,79 % 22 +22 54 639 300,-

Senátní volbyEditovat

Rok Kandidátů Hlasů[p 3] Nejlepší výsledek Vráceno kaucí Mandáty Státní příspěvek
Kandidát obvod hlasů % získáno změna celkem
2010[130] 1 1 131 Pavel Přeučil (bezpp) č. 19 1 131 2,77% 0 0 - 0/81 0,-
2011[131] 1 205 Ivo Vašíček č. 30 205 0,75% 0 0 0 0/81 0,-
2012[132] 3 7 947 Libor Michálek (bezpp) č. 26 5 520 24,31% 1 1 +1 0/81 285 000,-[p 1]
2014[133] 1 359 Luděk Maděra (bezpp) č. 80 359 1,56% 0 0 0 1/81 0,-
2014[134] 4[135][p 4] 5 454 Libor Špaček č. 3 1 821 5,88% 0 0 0 1/81 0,-
2016[136] 4[137][p 5][p 6] ? ? ? ? ? ? 2 +2 3/81 ?
2018[138] 13[139] 63,132 Lukáš Wagenknecht (bezpp) č. 23 8 230 18,15% 12 1 0 3/81 ?

Evropské volbyEditovat

Rok Číslo Kandidátů Hlasů Mandáty Státní
příspěvek
celkem v % získáno změna
2014[143] 32 27 72 514 4,78 0 2 175 420,- Kč
2019[144] 27 28 bude ozn. bude ozn. bude ozn. bude ozn. bude ozn.

Krajské volbyEditovat

Strana se účastní krajských voleb ve všech krajích.

Rok Číslo Kandidátů Hlasů Nejlepší výsledek Mandáty Státní
příspěvek
celkem v % kraj hlasů % získáno změna
2012[147] 93 172 57 805 2,19 Středočeský kraj 10 617 3,03 0 0,- Kč
2016[148] 82 (6, 21, 22, 56, 76, 77)[149] 371[150] 44 070[p 7] 1,74[p 7] Karlovarský kraj 3 835 5,46 5 +5 1 187 500,- Kč

Volby do zastupitelstev obcíEditovat

Rok Kandidátů Hlasů Mandáty
celkem v % celkem změna
2010 408[151] 189 360[152] 0,21 3 +3
2014 733[153] 1 321 908 1,33 21[p 8] +18
2018 8 410 203 7,48 358 +337

Hlavní město PrahaEditovat

Rok Kandidátů Hlasů Mandáty
celkem v % celkem změna
2010 63 32 901[154] 0,95 0 0
2014 65 1 101 081[155] 5,31 4 +4
2018 65 4 326 041[156] 20 13 +9

PředsednictvoEditovat

 
Pirátské předsednictvo zvolené v srpnu 2012. Zleva: Lenka Wagnerová, Jakub Michálek, Ivan Bartoš, Marcel Kolaja, Mikuláš Ferjenčík.

SoučasnéEditovat

HistorieEditovat

Předseda
1. místopředseda
2. místopředseda
3. místopředseda
4. místopředseda

KritikaEditovat

Velký odpor svazů nakladatelů a autorů vyvolalo, když Pirátská strana zveřejnila článek proti připravované novele autorského zákona.[157] Organizace OSA vydala před komunálními volbami v roce 2010 tiskovou zprávu kritizující pirátskou stranu.[158] Jiří Srstka z organizace DILIA pak Piráty kritizoval, protože se nepodařilo novelu prosadit:

... všecky další věci, který oni napsali, do toho svého plátku internetového, to byla jedna lež za druhou. To byl přesně ten systém, no Piráti vždycky byli zločinci. Že jo, tomu já rozumím. To oni tvrdili o něčem, že je bílé, že je černé. [...] Pan ministr, který tam nastoupil, Besser, prostě řekl, že se tím nebude zabývat a nikdo neví, co s tím bude. Pan ministr řekl, že se k tomu vrátí snad v prvním kvartále příštího roku a možná, že vytvoří nový návrh. [...] A že bude veřejná diskuse hned od začátku, tu já si nedovedu představit, ale prosím.
— video, 82. min[159]

Jakub Janda z think-tanku Evropské hodnoty kritizoval Pirátskou stranu za její kritický postoj vůči NATO.[42]

OdkazyEditovat

Související článkyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. a b Ze stálého příspěvku 855 000 Kč za mandát senátora strana pravidelně odvádí dle koaliční smlouvy 2/3 koaličním partnerům SZ a KDU-ČSL.
  2. Ve funkčním období 2018–2020 zasedají v horní komoře tři senátoři zvolení za Piráty, z toho dva na koaliční kandidátce. Lukáš Wagenknecht získal mandát za volební stranu Piráti (2018), Ladislav Kos za koalici HPP 11, KDU-ČSL, Zelení, Piráti (2016) a Renata Chmelová za koalici KDU-ČSL, Piráti, DPD, LES (2016).
  3. Celkový počet hlasů pro navržené kandidáty strany v 1. kole
  4. Kromě čtyř vlastních kandidátů strana různým způsobem podpořila dalších 5 kandidátů, jmenovitě Miroslavu Pošvářovou, Pavla Křížka, Česlavu Lukaštíkovou, Václava Lásku a Jitku Seitlovou. Kandidáti Láska a Seitlová postoupili do 2. kola a v něm byli nakonec zvoleni senátory.
  5. Kromě čtyř řádně zaregistrovaných kandidátů strana nominovala Lukáše Černohorského, který byl pro nízký věk odmítnut. Strana proti tomuto rozhodnutí plánuje podat ústavní stížnost.
  6. Strana dále podpořila tři další kandidáty v různých koalicích.
  7. a b Nezahrnuje hlasy z koalic.
  8. V roce 2014 bylo ve volbách do zastupitelstev zvoleno 21 zastupitelů navržených Českou Pirátskou stranou. Dalších 8 zastupitelů navržených stranou bylo zvoleno do zastupitelstev městských částí nebo obvodů.

ReferenceEditovat

  1. SEDLÁK, Jan; ČÍŽEK, Jakub. Týden Živě: Česká pirátská strana. Živě.cz [online]. Mladá fronta a. s, 2009-04-26 [cit. 2014-11-09]. Roč. 09, čís. 15. Dostupné online. 
  2. Kontaktní informace. pirati.cz
  3. a b c d Pavel Maškarinec. The Czech Pirate Party in the 2010 and 2013 Parliamentary Elections and the 2014 European Parliament Elections: Spatial Analysis of Voter Support. Slovak Journal of Political Sciences, Volume 17, 2017, No. 1. Walter de Gruyter.
  4. Stanovy České pirátské strany [online]. Česká pirátská strana, 7 September 2013 [cit. 2013-09-17]. Dostupné online. (Czech) 
  5. In the Czech Republic, almost everyone ran against the system [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Předsedou Pirátů je znovu Ivan Bartoš, věří, že mohou porazit ANO. ČT24. 6. 1. 2018.
  7. Předsedou Pirátské strany byl zvolen Ivan Bartoš Lidové Noviny. 24. února 2016.
  8. Martin Vrba. Jsou Piráti novou levicí?. a2larm.cz. 27.10.17.
  9. Příspěvky ze státního rozpočtu uhrazené politickým stranám a politickým hnutím celkem v roce 2013 [online]. Ministerstvo financí České republiky, 28.1.2014 [cit. 2014-11-09]. Dostupné online. 
  10. http://www.piratskelisty.cz/
  11. https://forum.pirati.cz/memberlist.php?mode=group&g=47
  12. Grafický manuál: Barevná paleta [online]. Česká pirátská strana, 2012-10-01 [cit. 2013-07-21]. Dostupné online. 
  13. Volby do Poslanecké sněmovny 2017, volby.cz
  14. Volby do Evropského parlamentu 2014 [online]. ČSÚ na volby.cz [cit. 2017-07-20]. Dostupné online. 
  15. Kandidáti dle navrhující strany [online]. ČSÚ na volby.cz. Dostupné online. 
  16. a b Volební program černé na bílém pro volby 2017 do Poslanecké sněmovny
  17. a b Rozhovory s lídry kandidátek do evropských voleb: Marcel Kolaja (Piráti). 7. 5. 2019. ČT24.
  18. a b c Politická mapa podle čtenářů: Úsvit a ANO neuchopitelní, o KSČM máte jasno. Mladá fronta DNES. 13. září, 2016.
  19. a b Koncept levice a pravice je podle mě už přežitý, říká předseda Pirátů. Mladá fronta DNES 30. listopad 2018.
  20. a b https://www.pirati.cz/program/
  21. Piráti chtějí vést liberální politický střed a v květnu získat 20 procent, zaznělo na fóru v Táboře. ČT24. 19. leden 2019.
  22. Česká pirátská strana. Pirátský program [online]. [cit. 2012-07-30]. Dostupné online. 
  23. Svoboda podnikání. pirati.cz.
  24. Finance. pirati.cz.
  25. Jak zahraniční firmy dojí Česko. Odteče až 700 miliard ročně. Týden. 6. prosince 2017.
  26. Do zahraničí odteklo na dividendách rekordních 289 miliard. Novinky. 31. března 2017.
  27. Vyšší výplaty a levnější nákupy? Strany nešetří sliby. E15. 13. října 2017.
  28. Jan Trnka. Ekologie a ideologie Jedno z předvolebních hesel České pirátské strany zní „Ekologie bez ideologie“. Co se tím strana snaží říct?. a2larm.cz. 02.10.17.
  29. Životní prostředí. piráti.cz.
  30. Piráti k tématu Zemědělství a životní prostředí. Česká televize. 14. 9. 2017.
  31. Piráti k tématu Školství, sport, věda a mládež. ČT24. 14. 9. 2017.
  32. Věda a výzkum. pirati.cz.
  33. Transparentní účet Pirátů
  34. Transparentní účetnictví Pirátů
  35. Podmínky použití webu: Copyright
  36. Pirát, který v Česku žádné spojence nevidí. Kolaja je lídrem do voleb. Deník. 11.2.2019.
  37. Jednací a volební řád celostátního fóra
  38. Česká pirátská strana. Pirátské dvanáctero [online]. 9. února 2011 [cit. 2012-07-29]. Dostupné online. 
  39. Petra Dvořáková. Piráti milují. Pirátské vlajky tradičně na Prague Pride. piratskelisty.cz. Published on 17 August 2016.
  40. Volební program černé na bílém pro volby 2017 do Poslanecké sněmovny
  41. Mezinárodní vztahy. pirati.cz.
  42. a b Piráti, jak je nejspíš neznáte. Strana, v níž mají problémy s NATO. iDnes.cz [online]. 30. března 2017. Dostupné online. 
  43. Mikuláš Ferjenčík. Stanovisko Pirátů ke kolektivní obraně v rámci EU a NATO. 01. 06. 2017.
  44. NATO lze opustit, když se EU ubrání sama, řekl Pirát Kopřiva. Feri byl proti. iDNES.cz. 24. října 2017.
  45. a b Předseda Pirátů Bartoš: Nejsme vítači migrantů a jít do vlády se nebojíme. Novinky.cz [online]. 10. října 2017. Dostupné online. 
  46. Osobnosti upozornily EU na kontroverzní Dny Jeruzaléma v Plzni. Deník.cz [online]. 21. května 2015. Dostupné online. 
  47. Piráti chtějí změnu EU v postoji k Turecku a konec bojů v Sýrii. České noviny [online]. 15. března 2018. Dostupné online. 
  48. Peksa: Postup Saudské Arábie je odsouzeníhodný. EU by měla vytvořit sankční seznam odpovědných osob. Pirati.cz [online]. 22. října 2018. Dostupné online. 
  49. Jaká má být Evropa? Přečtěte si manifest Janise Varufakise, k němuž se přihlásili Piráti [online]. 27 October 2017 [cit. 2017-11-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  50. ČTK, iDNES.cz. Desítky tisíc Němců vyšly do ulic. Odmítají smlouvy EU s Kanadou a USA. Mladá fronta DNES. Published on 17 September 2017.
  51. Pirate Common European Elections Programme 2019. wiki.ppeu.net.
  52. a b ČTK, EKB - 9. února 2019. Evropské pirátské strany spojují síly. V Lucemburku podepsaly program pro eurovolby. info.cz.
  53. Volební program pro volby do Evropského parlamentu 2019. pirati.cz
  54. Engström, Christian. IFPI strategie dětské pornografie [online]. Česká pirátská strana, 2010-04-28 [cit. 2012-08-02]. Dostupné online. 
  55. http://www.abclinuxu.cz/blog/BoodOk/2009/4/petice-pod-vznik-ceska-piratske-strany
  56. iDnes Čeští internetoví piráti zakládají politickou stranu, idnes.cz
  57. iHNed Vznikne nová politická strana. "Piráti z webu" mají 1000 podpisů, ihned.cz
  58. MACICH, Jiří. Česká pirátská strana podala žádost o registraci [online]. Lupa.cz, 2009-05-29 [cit. 2009-06-11]. Dostupné online. 
  59. Česká pirátská strana požádala o registraci mediafax.cz
  60. ČÍŽEK, Jakub. Česká pirátská strana je oficiální [online]. Živě.cz, 2009-06-22. Dostupné online. 
  61. a b Historie strany na stránkách MV
  62. Česká pirátská strana zvolila vedení. Lupa.cz [online]. 2009-07-01 [cit. 2012-07-30]. Dostupné online. 
  63. Zasedání v Albrechticích
  64. Zasedání v Brně
  65. Zasedání v Křižanově
  66. Zasedání v Praze
  67. Piráti obsadili o víkendu Prahu. Radio Praha [online]. 2012-04-16 [cit. 2012-07-30]. Dostupné online. 
  68. ‚Piráti‘ se v Praze dohodli na vytvoření evropské strany. Český rozhlas [online]. 2012-04-15 [cit. 2012-07-30]. Dostupné online. 
  69. Slovíčkaření i QR kódy. Piráti Praze předvedli tekutou demokracii. E15 [online]. 2012-04-15 [cit. 2012-07-30]. Dostupné online. 
  70. Piráti stvrdili dohodu o evropské spolupráci. Společně zaútočí na Evropský parlament [online]. Piráti.cz, 2012-07-20 [cit. 2012-07-30]. Dostupné online. 
  71. Světový závod o prvního piráta v národním parlamentu vyhráli nečekaně Češi [online]. Česká pozice, 2012-22-10 [cit. 2012-05-11]. Dostupné online. 
  72. http://www.pirati.cz/zastupitele
  73. http://piratetimes.net/czech-pirates-celebrate-their-first-pirate-mayor/
  74. http://piratetimes.net/pirates-elected-to-municipalities-and-local-bodies-pirate-history/
  75. "Můžeš mě fotit, ale s tím jointem." Piráti předběhli i Okamuru, skončili ale na suchu s internetem. aktuálně.cz [online]. 2017-10-21 [cit. 2017-10-22]. Dostupné online. 
  76. Síla stran - Piráti - volby.idnes.cz. iDNES.cz [online]. [cit. 2017-10-22]. Dostupné online. 
  77. Výsledky voleb do poslanecké sněmovny 2017 – Česká republika. iDNES.cz [online]. 2017-10-21 [cit. 2017-10-22]. Dostupné online. 
  78. Volby v kostce: Piráti na vrcholu, snící ODS a pád Zelených či Realistů. iDNES.cz [online]. 2017-10-22 [cit. 2017-10-22]. Dostupné online. 
  79. Piráti jedou za voliči s vězeňským autobusem pro Babiše, Sobotku či Kalouska. iDNES.cz [online]. 2017-08-14 [cit. 2017-10-22]. Dostupné online. 
  80. a b KOPECKÝ, Josef. Pirát Bartoš: Čtyři roky chceme být v parlamentu velmi ostrou opozicí. idnes.cz [online]. 30. září 2017 0:27. Dostupné online. 
  81. CF 23/2017 Povolební strategie PSP 2017
  82. Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 5.10. – 6.10.2018, Výsledky hlasování, Obvod: 26 – Praha 2 [online]. Český statistický úřad, 2018 [cit. 2018-10-13]. Dostupné online. 
  83. Prahu povede Zdeněk Hřib z Pirátů. Pospíšil ani Čižinský v radě města nezasednou. iROZHLAS. Dostupné online [cit. 2018-10-26]. (česky) 
  84. Primátorem Prahy bude Pirát Hřib. Další koaliční lídři jsou mimo radu. iDNES.cz. 25. října 2018.
  85. Už jsme celorepublikovou stranou, hlásal z lodi Pirát Bartoš. 6. října 2018. iDNES.cz
  86. Zdeňka Trachtová. Volební lídr Pirátů: V europarlamentu chci bojovat proti korporátním tlakům a cenzuře internetu. Český rozhlas. 19. leden 2019.
  87. zpravy.aktualne.cz. https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/evropsky-parlament/volby-europarlament-evropsky-parlament-kandidatky/r~ff2116601e4b11e99182ac1f6b220ee8/?redirected=1552802933. 27. 2. 2019.
  88. ČT24: Piráti na Klárově protestovali proti smlouvě ACTA.
  89. Ministerstvo nechce rozhodnout, ACTA pošle Ústavnímu soudu, lidovky.cz
  90. ČT24: Evropský parlament odmítl protipirátskou smlouvu ACTA
  91. Stanovisko politické skupiny Greens/EFA: ACTA - anti-counterfeiting treaty
  92. Piráti přišli s návrhem ústavního zákona o svobodném internetu. Mediafax.cz [online]. 2012-02-28 [cit. 2012-07-30]. Dostupné online. 
  93. Svobodný internet se zaručuje. Anebo ne?. Česká pozice [online]. 2012-05-09 [cit. 2012-07-30]. Dostupné online. 
  94. [1], idnes.cz
  95. Ihned.cz: Tisíce lidí protestují proti návrhu poslanců. Hrozí cenzura internetu?
  96. http://www.internetbezcenzury.cz/index_1.php
  97. Český rozhlas: Cenzura internetu ve sněmovně neprošla
  98. Piráti: Novela zákona o svobodném přístupu k informacím je nepřijatelná, Deník Referendum 29. 10. 2012
  99. TZ Další pokus o zničení zákona o svobodném přístupu k informacím
  100. Den infožádostí
  101. Pirátský program: Soukromí. Přístup dne 29.7.2012.
  102. idnes: Piráti mají nový terč. Projekt, který mají za šmírování Velkého bratra
  103. Pirátské noviny
  104. Živě.cz
  105. České noviny.cz: IuRe a Piráti jsou proti uchovávání dat z elektronické komunikace
  106. Novinky.cz: Policie se už k údajům operátorů nedostane, rozhodl soud
  107. a b c Konzultace ke kopírovacímu zákonu 2011 na Piratopedii, www.piratskastrana.cz
  108. Nový zákon naúčtuje knihovnám a školám i za pár tiskáren desetitisíce, idnes.cz
  109. Ministerstvo kultury zahajuje veřejnou konzultaci k novele autorského zákona, mkcr.cz
  110. Jak ještě dlouho žít z Beatles?, tyden.cz
  111. Tisková konference Pirátské strany k prodloužení kopírovacího monopolu na zvukové nahrávky, www.piratskastrana.cz
  112. kopirovanijezadarmo.cz
  113. Million Marihuana March - Prahou prochází průvod požadující legalizaci konopí. TN.cz [online]. 2010-05-09 [cit. 2012-07-30]. Dostupné online. 
  114. Prahou prošel průvod za legalizaci marihuany. Česká televize [online]. 2012-05-05 [cit. 2012-07-30]. Dostupné online. 
  115. Česká pirátská strana. Drogy [online]. [cit. 2012-07-30]. Dostupné online. 
  116. http://piratskenoviny.cz/?c_id=33128
  117. http://ustivolipiraty.wordpress.com/2011/03/29/krupka-9-duben-2011/
  118. http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_9601
  119. http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_9708
  120. http://www.volby.cz/pls/ps2013/ps2?xjazyk=CZ
  121. volby.cz [online]. ČSÚ. [{{{1}}} Dostupné online]. 
  122. Ivan Bartoš. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky psp.cz.
  123. Olga Richterová. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky psp.cz.
  124. Jakub Michálek. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky psp.cz.
  125. Lukáš Černohorský. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky psp.cz.
  126. Mikuláš Ferjenčík. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky psp.cz.
  127. Radek Holomčík. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky psp.cz.
  128. Dana Balcarová. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky psp.cz.
  129. Vojtěch Pikal. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky psp.cz.
  130. Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 15.10. – 16.10.2010 [online]. ČSÚ na volby.cz. Dostupné online. 
  131. Doplňovací volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 18.3. – 19.3.2011 [online]. ČSÚ na volby.cz. [{{{1}}} Dostupné online]. 
  132. Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 12.10. – 13.10.2012 [online]. ČSÚ na volby.cz. [{{{1}}} Dostupné online]. 
  133. Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 10.1. – 11.1.2014 [online]. ČSÚ na volby.cz. [{{{1}}} Dostupné online]. 
  134. volby.cz [online]. ČSÚ. Dostupné online. 
  135. volby.cz [online]. ČSÚ. Dostupné online. 
  136. Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 7.10. – 8.10.2016 [online]. ČSÚ na volby.cz. Dostupné online. 
  137. volby.cz [online]. ČSÚ. Dostupné online. 
  138. Volby 2018 [online]. ČSÚ na volby.cz. Dostupné online. 
  139. volby.cz [online]. ČSÚ. Dostupné online. 
  140. Lukáš Wagenknecht. Senát Parlamentu České republiky senat.cz.
  141. Ladislav Kos. Senát Parlamentu České republiky senat.cz.
  142. Renata Chmelová. Senát Parlamentu České republiky senat.cz.
  143. Volby do Evropského parlamentu konané na území České republiky ve dnech 23.05. – 24.05.2014 volby.cz
  144. Volby do Evropského parlamentu konané na území České republiky ve dnech 24.05. – 25.05.2019 volby.cz
  145. Mikuláš Peksa. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky psp.cz.
  146. stí škodí ti, které víc zajímá jejich vlastní prospěch, říká aktivista. iDNES.cz. 30. prosince 2018.
  147. volby.cz [online]. ČSÚ. Dostupné online. 
  148. volby.cz [online]. ČSÚ. Dostupné online. 
  149. volby.cz [online]. ČSÚ. Dostupné online. 
  150. volby.cz [online]. ČSÚ. Dostupné online. 
  151. Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2014 [online]. ČSÚ na volby.cz [cit. 2014-10-24]. Dostupné online. 
  152. volby.cz [online]. ČSÚ. Dostupné online. 
  153. Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2014 [online]. ČSÚ na volby.cz [cit. 2014-10-24]. Dostupné online. 
  154. volby.cz [online]. ČSÚ. Dostupné online. 
  155. volby.cz [online]. ČSÚ. Dostupné online. 
  156. Výsledky voleb za území. Volby.cz [online]. [cit. 2018-10-11]. Dostupné online. (česky) 
  157. Chci prachy, napíšu zákon. Unikla pracovní verze novely autorského zákona, piratskenoviny.cz
  158. [2], osa.cz
  159. Jiří Srstka: Autorské právo a knihovny

Externí odkazyEditovat