Otevřít hlavní menu

Legislativní rada vlády České republiky

Legislativní rada vlády je poradní orgán vlády České republiky v oblasti její legislativní činnosti. Zřízena může být podle § 28a zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky. O jejím zřízení rozhoduje vláda, která schvaluje i její statut.

Obsah

CharakteristikaEditovat

Svou působnost vykonává prostřednictvím zasedání, předsedy a pracovních komisí. Při výkonu své působnosti posuzuje legislativní návrhy, tj. věcné záměry zákonů, návrhy zákonů a návrhy nařízení vlády, zda jsou:

  • v souladu s ústavním pořádkem a s ostatními součástmi právního řádu České republiky,
  • v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána,
  • v souladu s právem Evropské unie,
  • ve všech svých částech a jako celek nezbytné,
  • přehledně členěny, srozumitelně a jednoznačně formulovány,
  • v souladu s ostatními závaznými pravidly legislativního procesu.

Zasedání rady se konají dle potřeby, zpravidla jednou za dva týdny. Zasedání svolává předseda, který stanoví místo, čas a program zasedání. Připojí materiály, které byly radě předloženy k projednání, a návrh stanoviska rady vypracovaný odborem vládní legislativy Úřadu vlády. Není-li návrh stanoviska k dispozici, zašle jej odbor dodatečně.

VedeníEditovat

V čele Legislativní rady vlády ČR stojí předseda, který je od účinnosti zákona č. 272/1996 Sb. (listopad 1996) členem vlády.[1] Ta ho jmenuje svým usnesením. Do listopadu 1996 stál v čele Legislativní rady vlády ČR místopředseda vlády pověřený řízením Úřadu pro legislativu a veřejnou správu České republiky (úřad zanikl výše zmíněným zák. 272/1996 Sb.). Od té doby bývá předsedou zpravidla ministr bez portfeje nebo ministr spravedlnosti.

Ve vládě Andreje Babiše zastává tento post ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (viz níže).

Seznam předsedů Legislativní rady vlády ČREditovat

Pořadí   Předseda Fotografie Strana Funkční období
(od–do)
Pozice ve vládě Vláda
1. Jan Kalvoda   ODA 1. ledna 19934. července 1996 místopředseda vlády pověřený řízením Úřadu pro legislativu a veřejnou správu Klaus I.
4. července 1996 – 7. ledna 1997 místopředseda vlády a ministr spravedlnosti Klaus II.
2. Vlasta Parkanová   ODA 7. ledna 1997 – 2. ledna 1998 ministryně spravedlnosti Klaus II.
3. Miloslav Výborný   KDU-ČSL 5. ledna 1998 – 22. července 1998 ministr bez portfeje Tošovský
4. Pavel Rychetský   ČSSD 22. července 1998 – 12. července 2002 místopředseda vlády Zeman
12. července 2002 – 3. srpna 2003 vicepremiér a ministr spravedlnosti Špidla
úřad neobsazen[2][3] 3. srpna 2003 – 1. dubna 2004 Špidla
5. Karel Čermák   nestraník za ČSSD 1. dubna 2004[4]30. června 2004 ministr spravedlnosti Špidla
6. Jaroslav Bureš   nestraník za ČSSD 4. srpna 2004 – 25. dubna 2005 ministr bez portfeje Gross
7. Pavel Zářecký   nestraník za ČSSD 25. dubna 2005 – 4. září 2006 ministr bez portfeje Paroubek
8. Jiří Pospíšil   ODS 4. září 2006 – 9. ledna 2007 ministr spravedlnosti Topolánek I.
9. Cyril Svoboda   KDU-ČSL 10. ledna 2007 – 26. ledna 2009 ministr bez portfeje Topolánek II.
10. Pavel Svoboda   KDU-ČSL 27. ledna 2009 – 8. května 2009 ministr bez portfeje Topolánek II.
11. Daniela Kovářová   nestranička 8. května 2009 – 2. prosince 2009 ministryně spravedlnosti Fischer
12. Pavel Zářecký   nestraník 3. prosince 2009 – 13. července 2010 ministr bez portfeje Fischer
13. Jiří Pospíšil   ODS 13. července 2010 – 13. července 2011 ministr spravedlnosti Nečas
14. Karolína Peake   VV, později LIDEM 14. července 2011 – 12. prosince 2012 místopředsedkyně vlády Nečas
15. Petr Mlsna   nestraník za LIDEM 13. prosince 2012 – 10. července 2013 ministr bez portfeje Nečas
16. Marie Benešová   nestranička (přerušené členství v ČSSD) 10. července 2013 – 29. ledna 2014 ministryně spravedlnosti Rusnok
17. Jiří Dienstbier ml.   ČSSD od 29. ledna 2014 – 30. listopadu 2016 ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Sobotka
18. Jan Chvojka   ČSSD 5. prosince 2016 – 13. prosince 2017 ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Sobotka
19. Robert Pelikán   ANO 13. prosince 2017 – 27. června 2018 ministr spravedlnosti Babiš I.
20. Taťána Malá[5]   ANO 27. června 2018 – 10. července 2018 ministryně spravedlnosti Babiš II.
21. Jan Kněžínek[6][7]   nestraník za ANO 18. července 2018 – 30. dubna 2019 ministr spravedlnosti Babiš II.
22. Marie Benešová[8]   nestraník za ANO od 6. května 2019 ministryně spravedlnosti Babiš II.

ReferenceEditovat

  1. Zákon č. 272/1996 Sb., kterým se provádějí některá opatření v soustavě ústředních orgánů státní správy České republiky a kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a mění a doplňuje zákon č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv. In: Sbírka zákonů. 1996. Dostupné online. § 2, odst. 7. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  2. V rozporu s kompetenčním zákonem Legislativní radu vlády řídil její 1. místopředseda Jaroslav Bureš
  3. Výroční zpráva o činnosti Legislativní rady vlády (LRV) za rok 2013
  4. Usnesení vlády České republiky ze dne 31. března 2004 č. 308 o jmenování předsedy Legislativní rady vlády. racek.vlada.cz [online]. [cit. 2014-11-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-01. 
  5. Usnesení vlády České republiky ze dne 27. června 2018 č. 422 o jmenování předsedkyně Legislativní rady vlády
  6. Vláda jmenovala Jana Kněžínka předsedou Legislativní rady vlády - Česká justice. Česká justice. 2018-07-18. Dostupné online [cit. 2018-07-19]. (česky) 
  7. Usnesení vlády České republiky ze dne 18. července 2018 č. 471 o jmenování předsedy Legislativní rady vlády
  8. Benešová vede i Legislativní radu vlády, na náměstí budou opět protesty. iDNES.cz. 2019-05-06. Dostupné online [cit. 2019-05-06]. (česky) 

Externí odkazyEditovat